Hříchy pro šíleného korektora – výjimky, standardy a data

Jazyková úroveň českého webu je bezesporu vděčným tématem. Dalo by se říct, že každý druhý Čech je nejen vynikajícím fotbalovým trenérem, ale také nadmíru povolaným korektorem. Pokud se v některém článku, ať už se týká čehokoli, objeví překlep nebo hrubka, téměř vždy se najde někdo, kdo se cítí být povinen tuto chybu okomentovat – zhusta tak „vytříbeným“ jazykem, že i člověku, který si s pravopisem příliš vrásky nedělá, vstávají hrůzou vlasy na hlavě.

Tím se celá záležitost samozřejmě nedá smést ze stolu. Úroveň češtiny (nejen) na internetu je aktuální problém, který bohužel nelze stoprocentně vyřešit. Alespoň o nějaké to procento by se ale situace snad zlepšit dala. Cílem krátké série článků, která by se v příštích dnech a týdnech měla objevovat na stránkách Intervalu, je poukázat na nejčastější pravopisné a stylistické chyby, jichž se tvůrci stránek dopouštějí. Nejprve ale klíčová otázka:

Není to jedno?

Můj soukromý, vzhledem k mé profesi snadno pochopitelný názor je, že to jedno rozhodně není. Zároveň je ale nutné dodat: „Když dva napíšou totéž, není to vždycky totéž.“ Pokud se například v některém diskuzním fóru vyskytne slovo „vyjímka“, je to sice škoda, ale není to taková tragédie, jako když se totéž slovo objeví na stránkách luxusního hotelu nebo restaurace.

Úplně chápu, že se v článcích uveřejňovaných v internetových magazínech, které mnohdy mají omezený rozpočet, čas od času vyskytne nějaká chyba. Totéž platí například o denním tisku. V té rychlosti lze opravdu jen těžko zajistit, aby článek byl pravopisně i stylisticky naprosto čistý. Problém dle mého soudu nastává až ve chvíli, kdy je chyb tolik, že to čtenáře ruší, nebo kdy jsou evidentně způsobeny naprostou neznalostí nebo ignorací gramatických pravidel.

Zcela odlišně se ale dívám na závažné chyby napáchané při tvorbě webových prezentací, což jsou materiály s mnohem trvalejší výpovědní hodnotou, než jsou například noviny. Někdy totiž paradoxně dochází k tomu, že zdrojový kód stránky je mnohem čistší než její skutečný obsah. Chápu, že to často není vina webdesignérů, kteří zkrátka pracují s textem přijatým od zadavatele. Skutečnost je ale taková, že bídná čeština dokáže spolehlivě pohřbít sebelepší práci grafika a programátora.

Zařekl jsem se ale, že nesklouznu k všeobecnému mudrování, takže je nejvyšší čas opustit teorii a podívat se na nějaké praktické příklady. Nuže, tady jsou.

Výjimka, nikoli vyjímka

Nic nového pod sluncem. Snad nejčastěji zmiňovaný prohřešek proti dobrým češtinářským mravům. Přesto někteří z nás umíněně píšou „vyjímka“ – prostě tak, jak vyslovují.

Je pravda, že toto slovo je utvořeno od slovesa vyjímat. Platí zde ale podobný princip jako u slovesa vyčítat, od nějž se vytvoří podstatné jméno výčitka, nikoli „vyčítka“. Snad právě podle výčitky bychom si výjimku mohli pamatovat.

Několik zajímavých čísel (podle Google.com, 16. 10. 2004):

• vyjímka – 4 790 nalezených výskytů
• vyjímky – 13 000 výskytů
• vyjímkou – 19 900 výskytů

Standard, nikoli standart

Podle mých pozorování jedna z nejčastějších chyb na českých webech (když pominu chyby v interpunkci). V češtině se vždy píše standard, standardní, standardně, standardizace a podobně. S „t“ se píše slovo standarta, což je (podle Slovníku cizích slov) „menší vyztužený praporec jako symbol“.

Píšeme tedy: „Kvalita je naším standardem.“ Naproti tomu: „Vykupujeme vlajky, prapory a standarty.“

Data, alba, nikoli datumy, albumy

Se skloňováním těchto a jim podobných slov jsou často potíže. Správně se tato slova po odsunutí koncovky skloňují podle vzoru město (s výjimkou 1. a 4. pádu j. č.). Vypadá to takto:

Číslo jednotné

1. p.  datum (album)
2. p.  data (alba)
3. p.  datu (albu)
4. p.  datum (album)
5. p. –
6. p.  datu (albu)
7. p. datem (albem)

Číslo množné

1. p.  data (alba)
2. p.  dat (alb)
3. p.  datům (albům)
4. p.  data (alba)
5. p. –
6. p.  datech (albech)
7. p.  daty (alby)

Další témata

Děkuji shovívavým čtenářům, kteří se dobrali až sem. Protože bych ale rád, aby obsah těchto článků byl co nejpřínosnější, velmi ocením vaše návrhy a připomínky. Těším se na příště.

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.