Starší komentáře ke článku: Hříchy pro šíleného korektora - výjimky, standardy a data
Zpět na článek | Úvodní stránka Interval.cz
Datum vložení: 28.10.2004 10:58:46
Díky za tuto sérii článků, myslím, že bude přínosná pro ty, kteří nedávali při hodinách češtiny pozor (a že nás bylo :).
Komentář ke slovu "datum". Pravidla to sice formálně neumožňují, ale já bych v některých případech ocenil, kdyby existovala i forma s "m" - např. slovení spojení "data o datech" by bylo srozumitelnější, pokud by šlo použít "data o datumech". Slovo datum je jednoznačné, ale ve svém množném čísle tomu už tak není a čeština to nereflektuje.
Jinak co se příštích článků týče, myslím, že by se jeden měl věnovat pravidlům psaní větných čárek - např. někteří zásadně před "a" nikdy nepíšou čárku, "protože se to nedělá". Je to jeden z velkých češtinářských mýtů.
Datum vložení: 28.10.2004 11:27:58
Je nás dost, kteří se pokládáme za lingvisty a perfektní češtináře a přitom nám mnohá pravidla unikají.
Jako např.: že čárka se píše ve větě před ",a tedy" . Nebo diskuze by měla být psána s písmenem "z", jelikož nová pravidla to doporučují na prvním místě. To jsou dost časté chybičky.
Tím chci říct, seriál je potřebný pro každého. Neuškodí si nejčastější prohřešky osvěžit v paměti.
Datum vložení: 28.10.2004 15:37:14
Podle mého pouze diskuse, Mars, puls, kurs. Stejně to i vyslovuji a nemám s tím žádný problém. Po rozsáhlé korespondenci s Ústavem pro jazyk český jsem přesvědčen o tom, že tam odborníci nesedí a ti, kteří tam jsou, vymýšlejí hlouposti - viz Česko (jenak též třesko plesko).
Datum vložení: 28.10.2004 15:42:16
Přesto, že jsem už zažil, jak pracovníci Ústavu jeden den prosazovali určitý názor a druhý den titíž lidé říkali pravý opak, fakt je ten, že ÚJČ je naše nejvyšší autorita, takže se jejich slovo stává nediskutovatelnou normou ;-)
Datum vložení: 28.10.2004 21:12:39
Není to tak. Jak sami říkají, chtějí pouze doporučovat. To ale není podle mého dobře. Bylo by lepší, kdyby tam seděli opravdu odborníci a jejich názor by byl závazný.
Datum vložení: 7.11.2004 16:12:19
ÚJČ, pokud vím, vychází ve svých doporučeních z tvarů slov, které byly určitém časovém období frekventovány nejvíce. A to jak v psané tak mluvené formě.
Je dobře, že nemáme další v ČR úřad (to vám, pánové, opradu tak chybí další policajti?), který by něco přikazoval. Nadto v tak citlivé oblasti, jakou je mateřština. Nemá to žádnou souvislost s tím, jaké jsou na ÚJČ osobnosti, protože tam pracují velmi vzdělaní lidé, kterých by si většina z čtenářů Intervalu vážila (jen je znát).
Vývoj řeči se (naštěstí) nedá naplánovat a nařídit. Proto právě máme možnost někeré tvary používat v několika podobách. Za pár desítek let zjistíme, který z nich byl životaschopnější. Abychom zjistili po letech, který tvar 'zvítězil', proto tu máme ÚJČ.
Datum vložení: 28.10.2004 15:50:08
souhlas. napriklad slovo filosofie striktne odmitam psat podle nejakych noumu v ustave :-)
historie diktuje psat FILOSOFIE tecka.
Datum vložení: 28.10.2004 21:20:47
A právě takoví lidé zatížení "historií" a "tradicí" brzdí pokrok..
Datum vložení: 28.10.2004 21:48:32
Kdo se neřídí tradicí a nebere si příklad z historie, vždy na to časem doplatí. Co je pokrok v jazyce? Pokud se myslí vznik nových slov pro něco, co do té doby neexistovalo, pak ano. Jak jsme ale pokročili tím, že budeme psát kurz, místo kurs?
V této souvislosti mě napadá také toto. Některé ženy si ponechávají po svých manželích - cizincích nepřechýlené příjmení. Myslím, že to zní strašně a navíc by asi bylo potřeba zrušit skloňování. Pokud někam jdu s panem Bardotem a ne s panem Bardot, pak tam nemohu jít ani s paní Bardot, ale jen s paní Bardotou. Neboli Bardot, bez Bardoty, Bardotě, Bardotu, Bardoto, o Bardotě, s Bardotou. Líbí se? Mně ne. Navíc existují taková cizí křestní jména, která o pohlaví uživatele nemusí jednoznačně nic vypovídat a nastává tak problém o koho se vlastně jedná. Vzdáme se tedy jednoduchého a výborného způsobu jak tvořit jednoznačná příjmení? Uživatelky nepřechýlených příjmení tvrdí, že to udělaly hlavně kvůli cestování, kdy v cizině (např. USA) celníci a další úředníci nebyli s to pochopit, že ti dva jsou manželé, když má každý trochu jiné příjmení. Neboli - protože je cizí úředník blbec, změníme pravidla českého pravopisu. Jsem přesvědčen o tom, že po otevření hranic už to v cizině pochopit dokáží, mnohé se už změnilo k lepšímu. Vždy by se našlo i pro ty méně chápavé daleko přijatelnější řešení, například v pase kolonka manžel(ka) by obsahovala příjmení partnera a mohl by si to porovnat. To jen na okraj.
Datum vložení: 29.10.2004 18:11:53
Dosud jsem nepřišel na žádný příklad z historie, který by se mi mohl hodit. A dosud jsem na to nedoplatil.
Tradicí se řídit odmítám, podívejte se jak to dopadá například u katolické církve a podobných institucí.
To jen na okraj.
Pokud tvrdíte, že není důvod psát "kurz" (mimochodem - protože se nechceme vzdát jedné z mála výhod češtiny, a to že psaná podoba se velmi podobá fonetické) proto, že nějaký tupec si to tak vymyslel, je důvod psát "kurs" protože si to tak vymyslel nějaký jiný tupec, ovšem před dvě stě lety?
Datum vložení: 15.11.2006 3:07:36
Podle toho, jak uvažujete a s jakou naivní namyšleností své hloupé názory prezentujete, jste tupec nejvýše vy sám...
Datum vložení: 13.8.2007 18:09:25
"Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali." Přeji příjemnou zábavu !
Datum vložení: 2.11.2004 7:40:19
já naopak myslím, že je od nás není moc pěkné komolit všem ženám jména, když se někdo jmenuje Smith, tak bysme dotyčnou měli oslovovat Smith a ne Stithová, to můžeme klidně zavést jednotné jméno pro všechny cizinky třebas Maruška :)) a když někdo nerozezná ženu od muže? tak ať si holt najde nějaké méně intelektuálně náročné povolání
Datum vložení: 4.11.2004 19:55:49
To je reakce hodne od veci. Nejde o komoleni jmena, ale prechylovani a sklonovani. Souhlasim naprosto s nazorem Mily - kdybychom rezignovali na sklonovani jmen, pak by bylo vyhodne a jednoduche neprechylovat. My ale v cestine sklonovani mame a pokud bychom ho aplikovali u zeny na neprechylenou formu prijmeni, znelo by to ve vetsine pripadu priserne.
A k vasi poznamce "když někdo nerozezná ženu od muže..." - vy to ciste z textu vzdycky poznate? To by me zajimalo jak.
Datum vložení: 10.1.2005 19:31:43
Také by mne zajímalo, jak se to dá někdy poznat. Dostala se mi do ruky kniha s názvem Pátá postava (pokud mne má děravá paměť neklame), autora už si bohužel nepamatuji a překladatele díkybohu ne. Ten dotyčný se neobtěžoval s přechylováním a text byl absolutně nesrozumitelný. Vůbec nebylo jasné, o kom se kdy mluví... a to byl jen "maličký" problém, z celkového pohledu na překlad opravdová banalitka. Knihu jsem odložila po asi padesáti stranách a při nejbližší příležitosti ji tiše pohřbila na nejnedostupnějším místě ve své knohovně. Doporučuji lidem, kteří by se chtěli dočkat nových pravidel, zkusit si kousek textu přečíst...
Datum vložení: 5.1.2009 16:12:40
Dr. Smith je muž nebo žena :) ?
Datum vložení: 13.5.2009 2:25:30
Dr. Janků je muž nebo žena??
Datum vložení: 7.11.2004 15:56:33
České přechylování má opravdu jedinou funkci, a to jednoduše odlišit ženu. Otázkou není, zda je to pohodlné, ale zda to nemůže být chápáno diskriminačně. Určitá skupina lidí je ihned odlišitelná, asi jako bychom měli jiný tvar jmen pro Romy.
Chápu, že mužská část populace (tedy také většina čtenářů Intervalu) nad takovým chápáním přechylování jmen zakroutí hlavou, nicméně z hlediska žen musíte chlapi uznat, že na tom něco je. Nezapomeňte, že ženy jsou v ČR stále prokazatelně diskriminovány (viz mnohem nižší platové ohodnocení).
A co se týče estetiky, mně je přechylování jmen cizích státních příslušnic proti srsti. Mnohdy lze z přechýleného tvaru těžko zjistit, jak se dotyčná žena opravdu jmenuje. A najde-li žena ze zahraničí své jméno např. v reportáži nebo na plakátu, pak se musí přinejmenším zasmát české malosti - proč ji přejmenovali? Vysvětlení: jen tak, protože se to u nás tak dělá.
A když tedy většina západního světa nepřechyluje a dokáže se bez toho obejít, proč máme my přechylovat? Z nostalgie? Možná s vysvětlením: Rusové také přechylují a my jsme přece západní Rusko :-)
Datum vložení: 7.11.2004 18:12:39
Je zajímavé, že přechylování ženských jmen vidíte jako diskriminaci žen. Proč to podle vás není diskriminace mužů - vždyť ti jsou o toto ochuzováni?
Politická hyperkorektnost ala USA, kde člověk nesmí použít slovo "černý" ani pro kávu, je největší nesmysl na světě, nehledě na absurdní úroveň pokrytectví, ze které toto plyne. Opravdu si chcete brát příklad z lidí, kteří slušnost podle Gutha-Jarkovského považují za příznak sexuálního obtěžování a diskriminace?
Datum vložení: 8.11.2004 16:54:06
tady jde o přechylovaní u cicích jmen u českých bych to tolik neviděl jako problém
to už bysme mohli jména a příjmení i překládat :) třebas Elton Jan nebo Vilém Brána a to bychom byli v očích zbytku světa za opravdivé ***
Datum vložení: 22.11.2004 15:34:51
Pár poznámek k přechylování...
Každý národ má nějaké zvyklosti, jak psát jméno a příjmení. Je to součást daného jazyka. A proto jsem přesvědčený, že by tento způsob psaní měl být respektován.
Přechylování cizích jmen považuji za nesmysl. Ony příjmení, která jsou podobná našim (němčina, angličtina), k tomu svádí. Ale jak chcete přechylovat například asijská jména, kde v té změti slabik laik ani nepozná, co je vlastně jméno a co příjmení. A nebo co v případě takových lužickosrbských jmen, kde se koncovkou ženského příjmení rozlišuje, zda je dotyčná svobodná nebo vdaná... A mnoho dalších specialit.
Na druhou stranu - jako stejný nesmysl mi přijde tvrzení, že by se neměly jména ani v češtině přechylovat, protože je to diskriminace (stejně se to dá ve většině případů poznat z křestního jména).
Pokud Češka žijící v Čechách používá nepřechýlené jméno, považuji to za hrubou neúctu k mateřskému jazyku, ale je to její věc a okolí by to mělo respektovat...
Datum vložení: 23.12.2004 19:49:40
Ftip je v tom, že muž má toto privilegium: jeho příjmení může být substantivem v nominativu, kdežto ženě je něco takového odepřeno. Tedy v prvním pádě je pan Novák, ale paní Novák nemůže být (pouze Nováková, což je adjektivum). Pokud mému jazyku nerozumíte, pak názorně: pána nikdo nenutí, aby se jmenoval pan Novákový (což by bylo analogické adjektivum na stejné úrovni jako ženské příjmení v prvním pádě). Tuto nelogickou diferenciaci by bylo možné elegantně odstranit tím, že by došlo k narovnání poměrů. V nominativu by bylo možné použít jak mužské, tak ženské příjmení v základním tvaru (substantivum), zatímco ostatní pády by se skloňovaly zcela běžně. Souhlasím s tím, že nikdo také nechce, aby mužské příjmení bylo nesklonné, proto je nelogické, aby ženské příjmení bylo nesklonné. Jediná nespravedlnost spočívá v nominativu, ve kterém žena za současné právní úpravy nesmí použít substantivum. Podle mého narovnání tedy: 1. paní Novák, 2. paní Novákové, 3. paní Novákové, 4. paní Novákovou, 5. paní Nováková (! ano, i oslovovat můžeme skloněně, to není nic proti ničemu), 6. (o) paní Novákové, 7. paní Novákovou.
A na závěr: čeština má už nyní jedno velmi elegantní řešení: adjektivní příjmení. Je tak pan Žantovský a paní Žantovská. Obě jména jsou již "od přírody" adjektivy, jsou tedy na stejné úrovni, nedochází zde k žádnému nadřazení jednoho druhému. Navíc v ženském příjmení nevzniká žádné nehezké -ová. A všichni jsou spokojeni (o; A aby toho nebylo dost, odpadají ještě rozpaky, zda oslovovat důsledně vokativem, nebo raději nominativem: pane Nováku / pane Novák. Adjektivní příjmení má prostě a jednoduše tvar nominativu a vokativu stejný: pane Žantovský. Jedinou nevýhodou je, že adjektivních příjmení je stále menšina. Máte-li jej, važte si toho (o;
Datum vložení: 27.6.2007 18:32:48
Obávám se, že 2. pád "paní Novákové" je dost nesystémové řešení, protože mu neodpovídá příslušný 1. pád. Systémové řešení v češtině by bylo 2. pád "paní Nováky", 3. pád "paní Nováce" atd. - i slova ženského rodu přece skloňujeme stejně jako mužská jména (Novák - Nováka). Což mi připadá ještě horší než tradiční přechylování.
Datum vložení: 23.12.2004 19:25:14
Je zajímací, kolik lidí napíše "dokáží", a to dokonce prochází zcela běžně i v celostátním tisku ((o; Našel jsem to dokonce obřím písmem na jednom propagačním materiálu politické strany, která vyhrála letošní senátní volby: "Dokáži o sobě rozhodovat" (((o;
Datum vložení: 9.9.2006 1:51:30
Můj návrh je přesně opačný: 1) V zájmu důsledného zlikvidování genderového maskulinismu v jazyce přechylovat všechno co se dá, včetně cizích příjmení, 2) zavést internacionální pomoc pro úpící ženy v cizině, které si zatím právo na odlišné příjmení musely po staletí odpírat, a prosadit koncovku T-ová] (či aspoň T-ova]) u ženských příjmení jako závaznou a neporušitelnou normu v celé Evropské unii, 3) a jednou dobýt i Ameriku a vnutit jim naše vymoženosti i tam! Podrobná argumentace zde: http://blog.lide.cz/johanesdoktorfaust/2006/09/09/159
Datum vložení: 6.10.2006 13:15:34
Dobrý den, navrhuji modifikovat způsob, který se používá na Islandu: Muž se jmenuje např. Ragnarson (= Ragnarův syn), žena pak Ragnardottir (= Ragnarova dcera [občas též Ragnardotir]). Modifikace spočívá v tom, že je nespravedlivé pojmenovávat i dcery jen po otci. V našich podmínkách by tedy zcela spravedlivá tvorba jmen vypadala následovně: Rodiče: Jan a Eva. Syn: JanEvasyn. Dcera: EvaJandcera. Že je to nesmysl? Ano, ale feministky výše zmíněného ražení by to mohlo (snad) uspokojit. :-))) S pozdravem Petr
Datum vložení: 6.10.2006 14:10:15
Toto řešení neuspokojí nikoho. Normální lidi proto, že je nesmyslné a vede ke zmatku, fanatiky proto, protože oni by chtěli "JanEvaSyna" i "EvaEvaDceru" ;-)
Datum vložení: 29.10.2004 10:13:22
Já tedy nevím, jak staří lidé zde odpovídají do diskuZe, ale já (ještě relativně mladý) jsem toho názoru, že filoSofie je spíše starší způsob a já radši filoZofii.
Datum vložení: 30.10.2004 14:41:18
Na toto se opravdu nedá nereagovat...
Osobně jsem zastáncem psaní Z namísto S ve slovech, kde to pravidla umožňují. Nicméně existují meze, za které by se nemělo jít, a jednou z nich je právě psaní Z namísto S ve slově filosofie.
Slovo <B>FILOSOFIE</B> pochází z řečtiny, stejně jako věda samotná. Vzniklo složením dvou slov: FILO - líbat(zde ve smyslu milovat), SOFIA - moudrost. Slovo ZOFIA, pokud vím, neznamená zhola nic....
Proto musíte uznat, že člověk, který zná etymologický původ tohoto slova, jej může jen těžko napsat jinak. Nebo se přinejmenším nemůže pozastavovat nad "konzervatismem" někoho, kdo používá "starý" způsob psaní...
To bylo k té FILOSOFII, považoval jsem za důležité, aby to zde zaznělo. Jinak děkuji za pěkný článek, jak je nejen podle diskuse (píšu diskuse, protože to tak píše provozovatel webu:) vidět, je toto pole v Česku neorané. BTW slovo <B>Česko</B> pochází je staré už skoro třista let. Je gramaticky i stylisticky správné. Jistě, není to oficiální název státu, ale to Německo také ne a nikomu to, jak se zdá, nevadí... A víte, že před nějakými osmdesáti lety probíhala zuřivá debata, zda používat výraz Československo namísto Československá republika? Proti byli např. Čapek nebo Masaryk.
Nechť si každý píše jak chce, ale ať to nevnucuje ostatním. A to ani svým čtenářům : )
(autor je studentem žurnalistiky na IKSŽ FSV UK)
Datum vložení: 2.11.2004 13:46:09
Je to dokonce ještě horší. Problém je v tom, že slovo ZOFIA v řečtině MÁ význam. Znamená ZLO. FiloSOFIE je tedy láska k vědění, filoZOFIE láska ke zlu. Z chudáků filosofů tak jazyková norma udělala profesionální zloduchy.
(autor byl studentem žurnalistiky tamtéž, ale o to tady snad nejde, ne?)
Datum vložení: 2.11.2004 19:00:37
Před třemi sty lety se "Česko" vztahovalo na poněkud jiné územní uspořádání než na nynější Českou republiku. A ve staré češtině byla řada jiných slov, kterým v současnosti říkáme jinak. Vezmeme-li fakt existence národního obrození, které češtinu "vzkřísilo", pochybuju, že se probojovalo slovo "Česko". To spíše jako puristický patvar.
Celkem by mě zajímalo, jak svůj názor obhajoval Čapek nebo Masaryk (předpokládám, že byly pro Československou republiku). Když čtu noviny, tak mi vadí, když tam někdo napíše, že "V Česku tohle.." a "Česko tamto". ta "republika" prostě patří k názvu a nevidím důvod, proč to měnit.
To že řada zemí v češtině končí na -sko, je dáno gramatickou pravidelností. V originále máš: Bundes republik, Great Britain, Russia (ang.), Poland, the Netherland (tady si nejsem jistý, jak se to píše), the United States of America, Norway (ang.) a podobně. Možná v některých jazycích, jako u nás, se tvoří názvy zemí podobným způsobem jako u nás. Dlouho jsem nad tím přemýšlel a nenašel jsem jediný přesvědčivý a pádný důvod, proč bychom se měli přejmenovat na Česko.
Datum vložení: 5.11.2004 20:27:55
V češtině ale existuje od slova sofia jnéno Žofie. Zde nám odchylka od řečtiny zjevně nevadí. Mě tedy forma filozofie nikterak neuráží. Ještě stále to není filožofie :-))
Jestli bychom se naopak měli skálopevně držet řeckého tvaru sofia, bylo by pak vhodné trvat na tvaru filosofia (místo filosofie). Jako Slovákovi by mi to nevadilo :-)))
Datum vložení: 28.10.2004 17:54:59
Česko je hloupost? A co Polsko? Taky hloupost? Švýcarsko? Kdepak, lepší název, než Česko není ;) No flame! Ty názor - já názor :)
Ale co mi leží v žaludku je <B>ředitel</B> Vždyť je od slova <B>řídit</B>, tak proč se tam píše <B>E</B>???
Článek dobrý, dík a houšť!
Datum vložení: 28.10.2004 18:08:13
Diskuz(s)e na téma "Česko" asi jen tak neskončí. Možná ale jde jen o zvyk... Výraz Česko se poprvé objevil už na konci 18. století, takže to není klasická novodobá zpotvořenina. Osobně mi nijak nevadí, ale zároveň rozumím tomu, že se někomu dvakrát líbit nemusí.
Co se týče ředitele, výhrady naprosto chápu. Důvod, proč se nepíše řiditel, ale ředitel, jest (jakpak by ne) historický. Abych si nehrál na chytráka, zabývala se tím jedna otázka, kterou řešil několikráte již zmiňovaný Ústav pro jazyk český. Pokud budete mít chvilku, zkuste
<a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_discussion&url=http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm' target='_blank'>http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm</a>
Datum vložení: 28.10.2004 21:21:05
Ano, opravdu si myslím, že je to hloupost, protože je to název umělý a "násilím" prosazovaný. Toto slovo v naší mateřštině hezky nezní. Nevidím důvod pro krátký název a pokud mi někdo dokáže, že se mýlím, pak ČR, nebo název latinský, tedy Bohemia.
Datum vložení: 29.10.2004 19:16:22
Bohemia doslova znamená "Čechy". Myslíte, že by se to líbilo obyvatelům ostatních historických zemí?
Česko, Česko, prostě Česko. Nezní protože na něj nejste zvyklý. Opět se příliš zatěžujete historií.
Datum vložení: 30.10.2004 23:52:36
Omyl. Ještě dříve se to tu pojmenovávalo <B>Europe</B>, což se traduje do dnešních dnů (analogie s EU, Česko je jen ohraničení něčeho neohraničenítelného, lid této země si to tak přál v pochybném referendu). Pohrdat historií můžete, kdo ale chce vidět dál a hlouběji než jen na svůj dvorek, zajímá se o historii, ví totiž, že události a reakce lidí na ně se opakují...
Datum vložení: 31.10.2004 1:53:05
Myslím, že nemá smysl couvat až ke kromaňoncům či kam ;-)
Datum vložení: 28.10.2004 19:36:59
Česko mi nevadí, sice mi taky obšas nesedi, ale krátký název státu je potřeba. Víc mi vadí, že ústav pro jazyk český prosadil používání slova Nizozemsko místo zavedeného Nizozemí, protože nizozemí se mi mnohem víc líbí. Asi holt každý máme nějaké jazykové oblíbence :o)
Datum vložení: 28.10.2004 19:47:18
Nizozemsko? Proboha a to jsme Češi? Někdy je asi lepší nesledovat aktuální stanovisko našeho ústavu ;))
Datum vložení: 2.11.2004 7:42:15
mně zní líp Holandsko, ať si kdo chce co chce říká
Datum vložení: 15.11.2004 12:34:21
Mám podezření, zda to nejsou dvě země. Holandsko a Nizozemí.
Datum vložení: 22.11.2004 15:43:09
Holandsko je pouze část Nizozemí (Nizozemska) - ztotožňovat to je zhruba stejný nesmysl, jako říkat Velké Británii Anglie
Datum vložení: 28.11.2004 1:23:10
Nebo Česku říkat Čechy :D
Datum vložení: 28.10.2004 21:17:36
Řekl bych, že krátký název potřeba není. Nemá ho více zemí a také jsou živi (viz Velká Británie, Spojené státy americké). Jestliže někdo opravdu potřebuje název zkrátit i když nevím proč, může říkat ČR (čé er). Třesko plesko bylo opravdu zaváděno vícekrát a vždy bylo pro svou nelibozvučnost opuštěno. Proč tedy znovu stejná snaha?
Datum vložení: 28.10.2004 22:11:45
Protože krátký jednoslovný název tato země potřebuje! Co se týče uvedených dvou zemí, tak i pro ty existuje jednoslovný název, byť v zásadě nesprávný. ČR? Tohle si mohou dovolit USA, které zná každý. Tohle si ale nemůžeme dovolit my (navíc tam vecpat Č). Navíc, jaký je rozdíl mezi zněním slov Polsko, Slovensko, Rusko, Turecko, Irsko a Česko? Je to skoro stejné a prvních pět nikomu nevadí.
Ale co potřebujeme víc je krátký jednoslovný anglický název. To co prosazuje MZ je mnohem horší než nějaké Česko (které se doufám povede jednou vecpat i takovým odpůrcům jako vy).
Datum vložení: 2.11.2004 10:00:27
Italsko, Francijsko, Velkobritansko, Kanadsko, Australsko, Jihoafricko, Argentinsko, Izraelsko - to vám zní také tak libozvučně?
Datum vložení: 28.11.2004 1:23:54
Tak ale tyto zeme maji jiny rod.... Takze se na ne asi koncovka -sko, ktera je IMHO pro rod stredni pouzit neda.
Datum vložení: 30.10.2004 14:45:00
Krátký název:
Velká Británie=Británie
USA = Amerika
Nebo se pletu? :)
Datum vložení: 31.10.2004 20:13:20
No, muj ucitel spanelstiny (z Mexika) vzdycky vyskakoval z okna, kdyz jsme rikali "amerika". Pro vsechny ostatni Americany (ne z USA) jsou to Estados unitos (spanelsky, v jinych jazycich to neumim).
Datum vložení: 2.11.2004 10:50:43
Tak ještě ve franštině: les Etats-Unis. ;-)
Datum vložení: 2.11.2004 7:47:14
celý název je Spojené království Velké Británie a Severního Irska (jen nevím jak je to s těmi velkými a malými písmeny)
Datum vložení: 4.11.2004 20:07:07
Myslim, ze se pletete v jednom - jde o neoficialni zkracene nazvy, ktere muzete pouzit mozna tak v hovorove mluve, ale ne na oficialni nebo uredni urovni. Jde o podobnou nepresnost jako pouzivani slova Cechy pro Ceskou Republiku. Proste ty zkracene nazvy nejsou presnou identifikaci - Cechy jsou jen cast CR, podobne je tomu u Britanie (pokud se nemylim, oficialni zkraceny nazev je United Kingdom), Amerika misto USA je pak zase nepresnost opacneho kalibru.
Datum vložení: 12.11.2004 13:45:45
V angličtině se používají názvy "jů kej" a "stejts" (UK a States). Česko mi taky vadí, navíc v angličtině je to Czechia, což mi zní taky mizerně. Používám Czech Republic.
Datum vložení: 28.11.2004 1:34:09
Vážení posluchači, začíná fotbalový zápas mezi Itálií a Českou republikou.
ochuzujeme itálii, takže hezky a pěkně:
"Vážení posluchači, začíná fotbalový zápas mezi Italskou republikou a Českou republikou." popřípadě Vážení posluchači, začíná fotbalový zápas mezi "Italskou a Českou republikou."
A jak je na tom Česká republika a Slovensko? (opět by měly být obě republiky, že).
A nyní něco ze zpráv - dnes byla uzavřena smlouva mezi Českou republikou a Norskem... a aj, opět by se hodilo "mezi Českou republikou a Norským královstvím"
atd. atd,
pořád si myslíte, že Česko je bezpředmětný výraz?
Datum vložení: 13.10.2005 9:09:04
Řekl bych naopak, že Velká Británie je krátký název oficiálního názvu země: Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Krátkého názvu netřeba. :-) Spojené státy americké (už to je krátký název!) se jmenují Spojené státy severoamerické a zkratku mají poměrně zažitou: U.S.A. A co třeba namátkou Spojené státy mexické nebo Spolková republika Rakousko? Ještě že máme jen jeden úření jazyk! Co třeba chudák lyžař, když jede do Alp do Švýcarské konfederace. Nebo snad do Schweizerische Eidgenossenschaft, Confédération suisse, Confederazione svizzera nebo Confederaziun svizra. Tam se musejí z diskuze o krátkém názvu státu zbláznit. Pokud budeme krátce a "nekrkolomně" říkat "čé-er", budou z nás místo Čechů za chvíli "Čé-eráci", a to se už nabízí další poněkud expresivní zkratka. S pěkně velkým "Č".
Datum vložení: 31.10.2004 10:48:38
Zaujímavé je, že aj na Slovensku dotyčný ústav pre jazyk (netuším ako sa volá ;-) už asi pred 10 rokmi vydal stanovisko, že Česko je v Slovenčine úplne správny výraz. Pamätám si ako sa aj u nás vtedy o tom debatovalo, ale teraz je na Slovensku výraz Česko už celkom zaužívaný a úplne bežne sa používa, a už ani mne to tak neťahá uši ako pred 10 rokmi, takže to bude asi naozaj len zvyk. A je fakt, že Česko krátky názov potrebuje, lebo nie vždy sa hodí uvádzať dlhý názov "Česká republika".
Datum vložení: 31.10.2004 20:11:46
Neodvážil bych se řadit Česko mezi hlouposti. Pokud vy tuto odvahu máte, navrhněte krátkou alternativu k České republice. A prosím, vyvarujte se hloupostí typu Čechie a Čechy...
Datum vložení: 29.10.2004 9:15:40
Nejsem si jistý, ale není to tak, že jde skutečně o jedno a totéž slovo? Jen se o počítačových datech mluví vždy v množném čísle, ale kdyby se mluvilo o jednom údaji, tak by se v prvním pádě jednotného čísla také správně řeklo počítačové datum.
Mýlím se?
Datum vložení: 10.12.2004 7:17:09
Nemýlíte. Můj názor ovšem je, že před příchodem informatiky získalo slovo "datum" v češtině užší význam "identifikace dne v kalendářním systému". Původní význam "údaj" si udrželo jen v zřídka užívaném množném čísle "data". Domnívám se, že by bylo vhodné, aby toto rozštěpení reflektovala i spisovná čeština a akceptovala "datum" -> "datumy". Jen nevím, jaké použít jednotné číslo pro "data"; někdy používám tvar "dato" s plným vědomím jeho nespisovnosti a toho, jak tahá za uši. Ale užívám ho velmi zřídka, zpravidla v uvozovkách" tam, kde se obávám záměny s "datumem" ;-).
Datum vložení: 28.10.2004 12:07:34
Moc díky za příznivé ohlasy a užitečné návrhy. Pokud mi pan Málek dá prostor, rád se budu zabývat i čárkami. Zároveň se omlouvám za jeden technický nedostatek, který jsem právě zaregistroval - u skloňování dat a alb se nám trochu pomíchalo číslování pádů - ve skutečnosti je vynechán pád pátý, nikoli sedmý. Ale už na tom pracujeme...
Datum vložení: 28.10.2004 12:14:47
Mea culpa, mea maxima culpa ;-)
Datum vložení: 28.10.2004 12:28:21
Nil desperandum :-) (Latinsky sice neumím ani žblebtnout, ale mám pocit, že by to mohlo znamenat něco jako "netřeba zoufat")
Datum vložení: 28.10.2004 15:40:13
Latinu nebylo dobré rušit. Z ní a z řečtiny vznikaly všechny jazyky a navíc si myslím, že by to po oživení mohl být universální světový jazyk, rozhodně lepší než esperanto, ido, volapük a mnohem vhodnější, než angličtina, neboť by se nikdo necítil poškozen.
Datum vložení: 28.10.2004 15:47:07
Z latiny a řečtiny rozhodně všechny jazyky nevznikaly. Navíc je latina jako mezinárodní jazyk nepoužitelná, protože je velmi nepřizpůsobivá (viz třeba chemické názvosloví), svými principy zastaralá a málo "plodná". Na druhou stranu, ani mně se moc nelíbí násilné uzpůsobování českých slov pocházejících z latiny, jak ho předvedla poslední revize spisovného jazyka.
Datum vložení: 28.10.2004 16:16:23
Je pravda, že v češtině dochází ke stále větší liberalizaci, čehož jsou zářným příkladem právě zmiňované dublety (kurs i kurz, puls i pulz atd.) Někomu to vyhovuje, někomu ne.
Osobně si třeba nedokážu představit, že bych měl psát "komunizmus", "dadaizmus" apod. Na jiné výrazy (kurz, diskuze) jsem si (nekamenujte mě:-) docela rychle zvykl, ale rozhodně bych se neodvážil je někomu vnucovat.
Datum vložení: 28.10.2004 17:42:10
Není náhodou kurs(lodi) a kurz(sportovní)?
Datum vložení: 28.10.2004 17:51:10
No, nebylo by špatné mít to takhle rozdělené, ale podle Pravidel jsou obě varianty rovnocenné, bez ohledu na význam slova. Samozřejmě (alespoň subjektivně) v určitém kontextu vypadá líp varianta se "s", v jiném se "z". Ale jak už jsem psal, "vrchnost" nám dává volnou ruku...
Datum vložení: 28.10.2004 19:34:02
To jste nevybral spravna slova:
Kurs (plavidla), kurz (meny), puls (ve smyslu tepu srdce), pulz (ve smyslu "vyboje")
:-)
Datum vložení: 28.10.2004 21:03:59
mno tady se mi spis libi pulsar, - puls (vyboj)
Datum vložení: 28.10.2004 21:31:45
Ano, všechny ne, přiznávám, že jsem to trochu (úmyslně) přehnal. Téměř všechny evropské jazyky jimi ale ovlivněny byly a latinská a řecká slova obsahují. Latina je mrtvý jazyk a já jsem napsal něco o jejím možném oživení. Pokud se týká chemického názvosloví, měli jsme sami skvělé české. Podle názvu kysličníku bylo možné snadno odvodit jeho chemickou značku. Teď se vyučuje jiné (oxid manganu), ze kterého se dá poznat stará bačkora. Řeknu to upřímně. Od jisté doby vystřídala francouzštinu jako nepsaný mezinárodní jazyk angličtina. Nyní vede jazyk velmi přizpůsobivý, jednoduchý až primitivní a podle mého názoru ošklivý. Tento názor mi prosím neberte. Anglicismy, tak snadno přijímané některými našimi mladšími spoluobyvateli mě rozčilují. Rád bych změnu.
Datum vložení: 28.10.2004 22:15:39
Snad všechno lepší než ta zrůdnost co se jí mluví přes polovinu našich hranic. (to mi taky neberte)
Co se týče chemického názvosloví, to je nutné mít furt něco extra jako třeba naše extradementní zprstucucané pojmenování měsíců?
Datum vložení: 28.10.2004 23:03:43
Doporučuji Vám porovnat chemické názvosloví české, anglické a latinské. Zatímco naše názvosloví plyne přirozeně z jazyka, názvosloví anglické je umělé a názvosloví latinské naopak zvykové. Český název sloučeniny se Vám sám vytvoří, jazyk Vám prostě nedovolí utvořit špatný tvar - a naopak, z názvu sloučeniny okamžitě odvodíte její vzorec. V anglickém názvosloví si musíte pamatovat řadu odvozovacích pravidel a obecných názvů, zatímco v případě latiny si prostě musíte pamatovat názvy jako takové. Garantuji Vám, že větší šok než latinské chemické názvosloví jsem na žádné škole nezažil ;-)
Datum vložení: 28.10.2004 23:20:46
No, přiznám se, že nemám příliš potřebu odvozovat, pamatovat si nebo jinak pracovat s názvy chemických sloučenin a tudíž mi tato problematika nic neříká. V praktickém nasazení by pro mě byl nejvýhodnější systém, který naleznu v první příručce po které sáhnu a ten, který bude používat většina kolem. Já jen poukazoval na to, jestli není lepší použít světově kompatibilní systém namísto možná výhodnějšího, ale čistě českého. Jako příklad jsem přitom uváděl systém pojmenování kalendářních měsíců, který nemá nikde obdoby a není žádným přínosem. Existuje asi jen natruc celému světu, který používá stejný kalendář.
Datum vložení: 29.10.2004 2:22:53
Srovnáváte nesrovnatelné. Chemické názvosloví nemůže být v českém jazyce nahrazeno anglickým nebo latinským, tady nejde o nějakých dvanáct slov, ale o celý systém, jehož narušení by mělo asi takový efekt jako zmatení jazyků v Babylónii ;-)
Datum vložení: 2.11.2004 17:04:59
Někde se to používá - třeba v Polsku. A největší sranda na tom je, že jejich "kwiecień" (nejsu si jistej pravopisem) je náš duben.
Datum vložení: 2.11.2004 22:15:12
pokud si dobře vzpomínám tak je to stejné i ukrajinštině .
``travnik'' pro název měsíce (květen ?) se mi také velmi líbil ;-)
Datum vložení: 6.11.2004 16:39:33
Ještě horší je to v chorvatštině. Kdo byl v Chorvatsku, možná taky zaregistroval, že: chorv. "srpanj" = česky "červenec", "rujan" = "září", "listopad" = "říjen". Chybějící český "srpen" je "kolovoz" a "listopad" = "studeni". Aspoň že "prosinec" se řekne "prosinac" :-)
Datum vložení: 6.11.2004 17:54:00
Souhlasím, že latina je jazyk pěkný a užitečný, nicméně skutečně si myslíte, že kdyby nebyla "zrušena", jak píšete, mohl by z ní dnes být skutečně "universální světový jazyk"? Vždyť perfektně latinsky uměli vždy jen ti největší vzdělanci své doby a naučit se to jim dalo léta práce. Světový jazyk by měli v ideálním případě dobře ovládat všichni lidé na světě, což si u latiny vůbec nedovedu představit - jen si uvědomte, jak je většina obyčejných lidí učit se a pamatovat si cokoliv, natož něco takhle složitého :-( I já jsem měl co dělat, abych se do toho donutil, a to jsem chodil do latiny jen jeden rok. Také proto se divím vašemu tvrzení o tom, že je latina "rozhodně lepší než esperanto" apod. Na esperanto jsem narazil loni a už po nějakých šedesáti hodinách jsem se jím dokázal vyjádřit tak dobře, jako latinsky nikdy a anglicky po mnoha letech učení se. Nebo že by podle vás byla latina "rozhodně lepší než esperanto" proto, že esperantem mluví málo lidí? S tím také nemohu souhlasit, protože si troufám tvrdit, že ačkoliv mluvčích esperanta není skutečně moc (odhady leží mezi jedním a deseti milióny), stále je to podstatně víc než kolik lidí na světě se dokáže na stejné úrovni domluvit latinsky (pokud to vůbec dnes ještě jde). Pokud byste se chtěli přesvědčit sami nebo se dozvědět víc, pak doporučuji <a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_discussion&url=http://www.esperanto-cz.net' target='_blank'>http://www.esperanto-cz.net</a> nebo <a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_discussion&url=http://www.esperanto.net' target='_blank'>http://www.esperanto.net</a>
Datum vložení: 7.11.2004 16:23:52
Témata několika dalších příspěků jsou už rozepsána např. zde
<a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_discussion&url=http://www.mujweb.cz/zabava/filthilion/wwwchyby.htm' target='_blank'>http://www.mujweb.cz/zabava/filthilion/wwwchyby.htm</a>
Jmenuje se to Jazikové chibi, jenchž se užyvatelé internetu dopoušťejý nejčasťejy aneb Neprzněme nevědomky češtinu.
Nevím, jak se jmenuje autor, nicméně je to výborné a vtipné shrnutí. Navíc autor vycházel z výzkumu amatérských webů a podle něj měl textový korpus více než 250 000 slov.
Už jen tato temata vydají na dlouhý seriál, takže se těšíme, pane Behúne (ha, jak se vlastně skloňuje Vaše jméno - poněkud mě mate jeho cizokrajný tvar :-)
Datum vložení: 7.11.2004 16:57:41
Sklonil jste mě naprosto přesně, děkuji :-) Děkuji i za odkaz, zmíněnou stránku jsem si před nějakým časem procházel, možná se k ní ještě vrátím.
Datum vložení: 28.10.2004 13:33:53
Myslím si, že autorovi se článek skutečně povedl a rád bych mu za něj poděkoval.
Těším se na další články!
Datum vložení: 28.10.2004 15:41:13
Připojuji se, jen houšť. Moc a moc děkuji.
Datum vložení: 28.10.2004 13:46:09
No bude to jiste zajimavy serial ale nic pro me ja mam papir na hlavu a jsem dislektik jako poleno a je mi uplne jedno jake se kde pise i/y apod. :-( Proste pisu a co tam padne to tam je hlavu si stim nedelam... howk
Datum vložení: 28.10.2004 15:54:57
taky nazor! akorat se pise howg!
PS: zapomnel jsem autorovi clanku podekovat. dekuji a preji mnoho sily proti temto vetrnym mlynum.
Datum vložení: 29.10.2004 0:03:22
nebozeby howgh? :)
Datum vložení: 29.10.2004 18:29:51
A hlavně se píše d<B>y</B>slektik ;-)
Datum vložení: 28.10.2004 16:56:15
S hrůzou zjišťuji, že jsem dodnes asi psal slovo výjimka špatně ;o) Tímto shledávám článek velmi užitečným (alespoň pro mě).
Datum vložení: 28.10.2004 17:13:32
určite nezabudnite na ohýbanie slov mail a server.
veľmi často používané a ešte častejšie s "chibamy".
Datum vložení: 28.10.2004 17:38:44
Moc díky za další tip. Přiznám se, že mě to trochu zaskočilo, doufám, že ve skloňování těch slov není nějaká záludnost, o které bych nevěděl, ale snad to dáme do kupy...
A ještě jednou díky všem za laskavé ohlasy:-)
Datum vložení: 30.10.2004 11:26:29
Pekny clanek.
Mozna nejen mail a server ale i treba software a jina slova prevzata.
Datum vložení: 28.10.2004 19:34:55
Proc by se ty slova mely ohybat, rony? Staci, kdyz je spojis - mailserver ;-)
Datum vložení: 28.10.2004 18:51:16
a to vam ani nevravim ake zakernosti v sebe skryva slovencina .
Ej Kubko načim by bolo otiepky pozbierať , aby sme do rána nepomrzli.
Datum vložení: 28.10.2004 20:06:11
Slovenčina bude, len počkajte ;-)
Datum vložení: 28.10.2004 22:44:43
Tato série (tedy doufám, že to bude série) článků je výborný nápad. Rozhodně něco takového na českém internetu chybělo. Konečně bude na co odkazovat ty, kdo nedávali ve škole pozor. Takže díky moc.
Náměty na na další díly:
1) byste / by jste, bychom / by jsme, atd. (brrr :))
2) mezery před interpunkčními znaménky - může mě vždycky trefit šlak, když vidím web nebo dokonce bilboard, kde pan grafik vyrobil před vykřičníkem mezeru, protože "tak je to hezčí"
3) "města byly zbourány" místo "města byly zbourána"
Datum vložení: 28.10.2004 23:01:57
Luďku, moc díky za tipy, už jsem si Vaše náměty poznamenal. Začíná se mi zdát, že se asi Šílený korektor zvrhne v nekonečnou sérii, něco na způsob Tak jde čas...
Datum vložení: 2.11.2004 22:37:20
Pánové, tak se probírám nejen českými normami a hle....
- Normy a zákony se zrušují, nikoliv ruší
- oni můžou, nikoliv oni mohou
- rozváděč, nikoliv rozvaděč
A to prosím na oficiálních listinách, pak nějaké překlepy v diskuzích jsou opravdu bezpředmětné....
Datum vložení: 3.11.2004 13:07:30
České zákonodárství a vůbec právnická sféra je z češtinářské stránky kapitolou samo pro sebe. Vzhledem k tomu, že nejsem právník, snažím se již zmíněnou terminologii nějak rozdýchat, i když třeba při pohledu na "zrušování" a podobné nádhery je mi poněkud úzko.
S čím se smířit nehodlám, je onen slavný "rozváděč". Vzhledem k tomu, že slovo "rozvádět" má stejný základ jako slovo "převádět", museli bychom při zachování stejného slovotvorného pravidla mít slovo "převáděč" :-)
Nevím, kdo si tyto úžasné novotvary vymýšlí, ale doufám, že mu nebude popřáno příliš sluchu - a to, prosím, žádný velký konzervativec nejsem.
Datum vložení: 29.10.2004 11:42:57
A co "města byla zbourána", to bych napsal spíše.
Datum vložení: 29.10.2004 11:51:46
Jsem pro, to bude asi úplně nejlepší :-)
Datum vložení: 2.11.2004 14:20:20
Já jsem samozřejmě taky pro, ale CTRL+C a CTRL+V je někdy dost zrádná věc, když člověk neví, jak s tím pořádně zacházet :)
Datum vložení: 29.10.2004 0:34:04
Děkuji autorovi za článek a přeji hodně čtenářů, kterým článek "otevře dveře", protože překlepy a pravopisnými chybami se to na internetu jen hemží. Vysvětlete (třeba v některém z dalších pokračování) jak je to s oblíbenou "autentifikací". Podle Akademického slovníku a Ústavuj pro jazyk český je to nesmyslný patvar českého slova autentizace. Pro Microsoft, pana Málka a bohužel i další autory Intervalu je to běžné slovo.
Datum vložení: 29.10.2004 2:20:03
Nejen pro mne a naše autory, ale především pro český jazykový fundus, který registruje skóre pouhých 3:1 ve prospěch autentizace. Nicméně, toto téma bude rozebráno v samostatném článku, aby jej bylo možno řádně prodiskutovat ;-)
Datum vložení: 29.10.2004 9:48:14
Tak to si článek nenechám ujít. Co však tento poměr 3:1 vyjadřuje? Snižuje to nějak nesmyslnost chybného pojmu? Myslím, že jsou takové chyby, u kterých by byl poměr možná hodně ve prospěch chyby (např. "viz."), a přesto je chyba pořád chybou, nesmysl nesmyslem.
Datum vložení: 29.10.2004 13:59:44
Poukázáním na četnost jevu jsem chtěl kontrovat Vašemu tvrzení, z nějž se zdálo vyplývat, že ten který tvar je mou specialitou, neřku-li výmyslem. Já ale v tomto případě autorům článků nic nevnucuji, používají to, co mají zažité ;-)
Datum vložení: 3.11.2004 15:21:19
Přispěl bych ještě tvarem "autentikace". V práci se s ním setkávám pravidelně, ale nezní mi libozvučně ani po roce používání....
Datum vložení: 29.10.2004 9:17:09
Hodně se toho dá zjistit v jazykové poradně: <a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_discussion&url=http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm' target='_blank'>http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm</a>
Datum vložení: 29.10.2004 9:56:38
Slovo výjimka píšu správně už po mnoho let a nezpochybňuji, že se má psát s dlouhým ypsilonem po v. Spíše by mě ale zajímalo, proč to tak je. Vysvětlení uvedené v článku (výjimka jako výčitka) považuji přes jeho správnost za nedostatečné.
Nezajímá mě jak, ale proč.
Proč se ta předpona u některých substantiv prodlužuje? Přijímat / příjemce; přispívat / příspěvek, ale přispěvovatel. Vybírat / výběr - výběrčí, ale vyhazovat / vyhazovač. Provádět / průvodce - průvod, ale provozovat / provozovatel. Zapisovat / zápis, ale zapisovatel.
Má to co dělat s alternatcí délek nebo s přízvukem? Počet slabik dvě nebo tři pro prodlužování? Víte někdo?
Datum vložení: 29.10.2004 10:51:45
Ahoj Yuhů, díky za zčeření vody:-) Přiznám se, že na otázku, proč se některá slova píšou tak, jak se píšou, odpověď neznám. Někdy je to samozřejmě dáno výslovností a dalšími "objektivními" důvody, jindy se ale bohužel musíme spokojit s tím, že to tak ve zvyk přišlo. Kdyby se kupříkladu před pár stoletími rozhodlo, že se nebude říkat "výběrčí", ale "vybírač" (chápu, že to zní strašně), asi by to dneska málokomu přišlo zvláštní.
Nějaká pravidla pro zkracování a prodlužování (a dalších úpravách) slovních základů při odvozování slov samozřejmě jsou, ale zároveň existuje řada výjimek:-) Nedá se svítit...
Datum vložení: 29.10.2004 10:57:01
(a další úpravy) - omlouvám se:-)
Datum vložení: 29.10.2004 13:07:57
ale všimni si, že jsi v příkladném slově vybírač spontálně prodloužil druhý vokál. VybÍrač. Proč ne vybirač?
Já hlasuju pro nějaké pravidlo o alternaci přízvuku, jenom to neumím správně aplikovat. Šel bych možná až někam k párové vokalizaci staroslovanských jerů, tam by mohla být odpověď.
Datum vložení: 29.10.2004 14:18:04
Ahoj Yuhů, tak se mi zdá, že se nám debata začíná přesouvat na ryze akademickou půdu:-) Myslím, že na tvé teorii něco určitě bude. Zrovna k tomu slavnému řediteli, o kterém už jsme se tu taky bavili, ÚJČ píše:
"Odpověď na otázku, ... musíme hledat ve staré češtině. Ve staročeské dvojici ie - ě se ve výslovnosti dlouhé ie změnilo v í (řiedeti - říditi, sbierati - sbírati), krátké ě však zůstalo (sběratel, sběračka) nebo se změnilo v e (ředitel)."
Datum vložení: 29.10.2004 11:57:41
snad přispěvatel, ne?
jinak já bych se také přimlouval hlavně za čárky a velká písmena
Datum vložení: 29.10.2004 12:01:16
To by mne více zajímalo, proč se píše někde Y a jinde I.
Osobně se domnívám, že to bylo zavedeno kvůli rozdílnosti verzí jazyka na západ a na východ od Prahy. Zatímco na východě se říkalo: "ďivňí lidé, ďivní človjek" , na západě se říkalo: "ďivní lidi, ďivnej človjek". Pro sjednocení a zjednoušení se nahradilo zápaní spojení "ej" "Y".
Datum vložení: 1.11.2004 11:47:50
...příspěvek, ale přispěvovatel -- podle vzoru přispěvovat, není-liž pravda? To mě tedy dostalo:) Co takhle ještě třeba přispěvovávatel?
Další tip: <a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_discussion&url=http://www.pravidla.cz' target='_blank'>http://www.pravidla.cz</a>
Pohoda, hezký den
Josef
Datum vložení: 2.11.2004 9:17:54
No, já jsem slyšel následující (typografické) vysvětlení: Pokud by se psalo vyjímka a já ho na konci řádku rozděli stylem vy-jímka, tak mě další řádek začíná slovem jímka... Proto se taky nedělí slova se-kunda nebo kni-hovna.
Datum vložení: 2.11.2004 9:31:35
Zajímavé:-) Je pravda, že takových slov není málo, vzpomínám si, že jsem jednou měl docela problémy s rozdělením slova tlumočit.
Datum vložení: 2.11.2004 12:42:29
Tady jsou typograficka pravidla neuprosna... nedelit, pokud delenim vznikne vulgarismus nebo slovo s jinym vyznamem.
Datum vložení: 2.11.2004 14:34:42
Myslím, že nemáte pravdu, slovo "vyjímka" by se prostě dělilo "vyjím-ka", stejně jako se sekunda dělí sekun-da. Podobně jako se nedělí ná-držka, spisova-tele
Datum vložení: 29.10.2004 10:05:15
Občas záměrně chybuji při přepisování / překládání slova datum ve druhém a dalších pádech. Datumy bez datumů. Dělám to v případě, kdy by čtenář (uživatel aplikace) mohl přímo zaměnit datum (časově) za data (údaje, bajty) a kde taková záměna přináší problémy. Například formulář, ve kterém se dá filtrovat jak podle údajů, tak podle času, ale oboje jsou data.
Datum vložení: 29.10.2004 13:57:40
Myslím, Yuhů, že v tomto případě by člověk měl změnit větnou formulaci, spíše než znásilňovat pravopis. Alespoň já bych tomu dal přednost, i když přesně chápu Tvé důvody ;-)
Datum vložení: 29.10.2004 10:46:26
konečně se tím začal někdo zabývat. Ještě bych chtěl drobnou poznámku k datumům ;-)
To, zda se jedná o data ("počítačová") nebo data (časové údaje) snad vyplyne z kontextu. A na konec příkládek: DATUMOVÉ POZNÁMKY (správně by to mělo být asi poznámky k datu, ale kdo ví).
Datum vložení: 29.10.2004 11:50:09
A co písmena v závorkách -- (Poznámka) x (poznámka). Také to píše spousta lidí rozdílně..
Datum vložení: 29.10.2004 13:54:42
Je zajímavé, co pak ukáže googlefight (www.googlefight.com) při porovnání mnohých dvojic slov (které se zaměňují) ...
Př:
<a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_discussion&url=http://www.googlefight.com/cgi-bin/compare.pl?q1=v%FDjimka&q2=vyj%EDmka&B1=Make+a+fight%21&compare=1&langue=us' target='_blank'>http://www.googlefight.com/cgi-bin/compare.pl?q1=v%FDjimka&q2=vyj%EDmka&B1=Make+a+fight%21&compare=1&langue=us</a>
Datum vložení: 29.10.2004 14:38:48
Obecně použití a skloňování zájmen přivlastňovacích. Sám tomu nerozumím. Předem diky.
Jo, není někde na Inetu on-line knížka o českém jazyku? Jestli si dobře pamatuju, tak něco jako A4, hnědý papírový přebal šedých textilních desek od Styblíka? Melichara? Měl jsem ji rád. Dávno tomu...
Stepan
Datum vložení: 29.10.2004 14:47:43
Doporučoval bych Stručnou mluvnici českou (SMČ) od profesorů Havránka a Jedličky. Pan akademik Havránek svého času udivoval svými jazykovými vývody celou naši školu ;-)
Datum vložení: 29.10.2004 14:50:00
Díky, píšu si:-) O zmiňované knížce žel nevím, ale snad někdo pomůže...
Datum vložení: 29.10.2004 20:10:04
Jmenovanou knížku mám výhradně v papírovém vydání, ale navrhuji:
Stručnou učebnici spisovatelství aneb Ta naše čeština česká od Zvoníčka.
Vystavil jsem ji na:
<a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_discussion&url=http://leo.keli.cz/Typo' target='_blank'>http://leo.keli.cz/Typo</a> učebnice češtiny.pdf
Datum vložení: 29.10.2004 20:19:13
Nazvy souboru prosim uvadet BEZ cestiny a mezery...
Datum vložení: 29.10.2004 20:21:45
Pardon. Už je to v pořádku.
<a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_discussion&url=http://leo.keli.cz/typo.pdf' target='_blank'>http://leo.keli.cz/typo.pdf</a>
Datum vložení: 2.11.2004 14:38:08
Kniha Styblíka a Melichara se dá sehnat v každém druhém antikvariátu
Datum vložení: 29.10.2004 20:06:56
ano , ale casto je potreba rozlisit jestli jde o datumy jako casove udaje
a kdy o data
Datum vložení: 30.10.2004 13:58:26
Možná by nebylo špatné objasnit byste x by jste
Datum vložení: 30.10.2004 14:27:31
Moc díky za další tip. Staniž se:-)
Datum vložení: 30.10.2004 19:06:22
resite strasne moc zbytecnych veci =)
Datum vložení: 31.10.2004 1:52:06
Osobně bych se zaměřil na použití <B>(mě/mně)</B>, kdy se píše <B>(s/z)</B> na začátcích slov, proč je důležité psát správné <B>(i/ y)</B>, kde psát <B>nn</B>, kdy dělat mezery mezi slovy, dvojsmylnosti u svov bez diakritiky (někdy nám pomáhá i/y), (jsi/si), velká počáteční písmena, složeniny slov apod. Neuškodilo by možná i trošku té etymologie, člověk by si dané téma snadněji vryl do hlavy. Nepíšu sem z důvodu, že mám patent na rozum. Jen nechci být generátorem na chyby, toť vše.
<I>např:</I>
zapomněl/zapomínat, mě i mne/mně, ...
spáva (objektu)/ zpráva (informace)/ zprava (dobrý, zleva tanky), <B>s</B> sebou, shora/ zdola, ...
Bít čí nebít, toť otazka (dilema zda někoho nezmlátit)/ Být či nebýt, toť otázka (zda vůbec dál existovat), ...
každodenní, povinný, raní (ranit někoho)/ranní (brzo ráno), ...
do hromady/ dohromady, ...
chyby/chybí, správné/správně, ...
Ještě k tomu <B>Česku</B>. Není to už lidi vuřt? V EU teď taháme za jeden provaz (přestože to tak někdy nevypadá, kalibrace poměrů mezi státy není taková sranda jak se mnohým optimistům snilo). Ať se nám to líbí nebo ne. Navíc každý cizí stát si nás pojmenoval už dávno. Výraz "Česko" je jen mlátičkou mezi třemi historickými zemskými uskupeními, nic víc. Podle mě je to malichernost neustále se hádat nad něčím co v zahraničí neocení a nám to také nic zajímavého nepřinese. Česko chápu jako ohraničení v EU, kde se setkám s lidmi mluvícími česky (mající vlastní historii, vlajku, náturu, zlozvyky atd). To ostatní už dnes není tak podstatný jako dřív.
Datum vložení: 31.10.2004 11:02:06
K již podaným návrhům si dovolím připojit -
1. rozlišení tip/typ
2. 25-ti stránkové a jiná podobná zvěrstva
3. "Je to o tom" a jiné anglicismy
- je možné se jim vyhnout?
Malá poznámka mimo mísu: Česko mnohým intuitivně vadí, protože tam cosi chybí. Irsko je O. K., protože Ir žije v Ir-sku (Maďar v Maďar-sku apod.), takže v Če-sku žije Če. :-) Proto hlasuji pro Češsko.
Datum vložení: 31.10.2004 11:10:28
Vřelé díky, píšu si:-) Češsko by opravdu byla formálně správná odvozenina od slova Čech. Nechci se pořád ohánět Jazykovou poradnou, ale shodou okolností se k tomu také vyjadřovala. Cituji:
"Základem je slovo Čech. Měli bychom tedy očekávat podobu češský a Češsko, podobně jako máme například valašský a Valašsko od Valach. Podoba češský skutečně původně existovala, ale už ve staré době došlo ke zjednodušení a ujalo se český. Podobu český uvádí i základní lexikografické dílo doby obrození, Jungmannův Slovník česko-německý (1835–39)."
Datum vložení: 31.10.2004 11:23:43
Česko má kromě problémů čistě jazykových i problémy významové. Neboť Česká republika je slepencem území, která byla v celé naší historii vnímána jako samostatné a rovnocenné celky. Takže třeba v Brně tento název moc populární není ;-)
Datum vložení: 31.10.2004 11:30:02
Naozaj? A vnímají Brňáci nějaký rozdíl mezi Českou republikou a Českem? Protože ani jeden z těch názvů Moravu stejně nijak nereflektuje... Nebo že bychom ÚJČ navrhli Českomoravskoslezsko? :-)
Datum vložení: 31.10.2004 11:41:38
Česká republika je standardně přijímaný politický útvar, asi jako České království (do něhož také patřilo kde co). Já osobně jsem rád, že nikdo nepopřává příliš sluchu extrémistům, kteří by chtěli nezávislý stát prakticky pro každý okres ;-)
Datum vložení: 2.11.2004 7:49:31
kdybysme neměli prezidenta tak bysme se mohli jmenovat Spojené království velké Moravy, Čech a Severního Slezka :)
Datum vložení: 22.11.2004 16:11:58
Snad Jižního Slezska, ne? :-)
Datum vložení: 31.10.2004 12:32:09
To nevim. Nejsem Brnak, jenom v Brne nejaky rok uz bydlim. Ani to, co mohu sledovat ve svem okoli, neni jednoznacne. Jsou zde odpurci i zastanci Ceska. Ale myslim, ze o nazvu Cesko je jiz zbytecne diskutovat. Venujme se tomu, co se jeste da ovlivnovat.
P. S. Poznamka k ruznym gramatickym dysfunkcim. Mam pocit, ze se za to nekdy schovavaji obycejni flakaci. S a Z muze byt dys(lekticky, graficky) problem, ale uz tezko "aby jsme", ci "do 7-mi hodin". A vubec uzasne jsou reakce tech, co takto pisi, kdyz jsou opravovani - vim, to je problem s netiketou, to by ostatne na zaver take zaslouzilo alespon zminku.
Datum vložení: 31.10.2004 14:17:00
A což teprve diakritika - na tu existuje tolik výmluv jako na nic jiného ;-)
Datum vložení: 14.4.2006 13:58:13
Jsem dysgrafik, z češtiny jsem měl téměř vždy 4, proto si své výtvory raději několikrát zkontroluji a teprve potom je pustím dál. Různé dys*, co se tím ohánějí, když jim někdo vytkne nečitelnost příspěvků považuji za podvodníky, kteří tím jen zakrývají svou lenost a fakt, že nic rozumného říct nechtěli, jen musí na všechno "odpovědět".
Datum vložení: 31.10.2004 23:02:40
To by potom na Slovensku museli žiť Sloveni a v Poľsku Poli. Poprípade by sa štáty volali Slovácko resp. Poliacko :)
Datum vložení: 1.11.2004 8:02:49
Na slovacko mi nesahejte ;-))
Datum vložení: 2.11.2004 15:59:46
Ještě by stálo za zmínku používání téměř ustáleného, ale špatného tvaru "<B>antidatovat smlouvu</B>" namísto korektního "<B>antedatovat smlouvu</B>".
Z latinskeho "<B>ante</B>" = před, "<B>anti</B>" = proti.
Datum vložení: 2.11.2004 17:28:50
Klasickým problémem téměř všech českých webů jsou krásné české uvozovky (prostě nejsou a místo nich se objevují nepěkné "palce") dále nerozlišení m- a n-pomlčky (půlčtverčíkové a čtverčíkové), spojovníku a znaménka mínus, správné psaní závorek (toto je poznámka první úrovně, [druhá úroveň - velmi snižuje přehlednost, doporučuje se nepoužívat]), mezer a interpunkcí kolem nich.
Další typografické náměty vás určitě napadnou, stačí se porozhlédnout kolem sebe.
Datum vložení: 2.11.2004 17:50:32
Moc děkuji za podnětné návrhy, rád se jim budu věnovat. Upřímně řečeno, kdyby se na českých webech vyskytovaly "pouze" typografické chyby typu záměny "em-dash" a "en-dash", nebylo by to až tak špatné.
Tím zásady typografie rozhodně nechci snižovat, sám se snažím je ctít, seč mi síly stačí. V současnosti je však žel situace taková, že se na webu najdou nesmysly mnohem hrubšího zrna. Těm bych se rád věnoval přednostně, ale na typografii určitě také dojde, pokud ovšem dřív nedojde panu Málkovi nebo čtenářům trpělivost se šťouravým korektorem:-)
Datum vložení: 2.11.2004 18:16:10
Typografie, na rozdíl od spisovné češtiny, má na webu problém ten, že je řada pravidel technicky nerealizovatelná. I třeba tak jednoduchá věc, jako je použití "en-dashe", způsobí, že řada čtenářů článek neuvidí, protože jim ho jejich prohlížeč nezobrazí...
Nicméně, nechte typografii spát, prosím. Na Intervalu se jí věnují jiné články, diskutovat o ní zde působí jen zbytečný zmatek. Děkuji ;-)
Datum vložení: 2.11.2004 18:38:22
Mea culpa, překročil jsem svůj mandát:-)
Datum vložení: 5.11.2004 16:48:09
Přesně tak - zvlášť starší (donedávna používané) prohlížeče měly problémy se zobrazením některých entit. Zatímco se při sazbě v InDesignu nedovolím pro spojovník a pomlčku používat jeden symbol, na webu to dělám, prtoože jsme omezen možnostmi koncových zařízení.
Datum vložení: 5.11.2004 18:12:07
Bohužel, ten problém se netýká jen zastaralých prohlížečů. I některé nejnovější prohlížeče pro mobilní zařízení nejsou schopny se s entitami vypořádat. Osobně nechápu, jak může vývojář pustit do světa produkt, který má menší podporu standardů a větší množství chyb než předchozí verze téhož ;-(
Datum vložení: 4.11.2004 20:26:59
Jak pise pan Malek, tento serial se tyka pravopisu, nikoliv typografie. Nicmene si dovolim upozornit na novy typograficky web, kde najdete informace prave na zminena temata: <a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_discussion&url=http://www.typomil.com' target='_blank'>http://www.typomil.com</a> .
Datum vložení: 4.11.2004 21:05:34
Pochybuji, že se tady najde někdo, kdo o tom ještě neví ;-)
Datum vložení: 4.11.2004 2:23:34
Přiznám se, že jsem nečetl rekace. Ty si nechám napříště. Ale pod článek se plně podepisuji. Navíc mám obavu, že někteří "takytvůrci" stránek nadřazují schopnost zvládnutí kódu nad schopnost vládnout rodným jazykem. Dokonce jsem zaregistroval v diskuzi výtku vůči autorovi, že napsal "standard". Dalšího komentáře k autorovi příspěvku asi netřeba. Stejně jako k případu, když mně autor (asi student!?!) napsal na upozornění k titulu "Novákov<B>i</B> stránky dotaz. "A v čem je problém?"
Datum vložení: 10.11.2004 19:00:03
Nejprve děkuji autorovi, už jen z úcty k mateřskému jazyku to stojí za to.
Dále by se mi velice líbilo, kdyby se pojednalo o tom, jak správně oslovovat příjmením. Není to na webu zrovna frekventovaná záležitost, ale má to svůj význam. Víte, jak oslovit pána jménem Švec? Pane Ševče nebo pane Šveci - nevím.
A nakonec - něco se lze dovědět (i dozvědět) ;-) na <a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_discussion&url=http://www.pravidla.cz' target='_blank'>http://www.pravidla.cz</a> , (mezera před čárkou se jistě nedělá, ale nevím, jak by vypadal odkaz, kdybych mezeru neudělala), ale například o oslovení jsem se potřebnou informaci nedověděla. Je zde možnost dotázat se na nenalezené záležitosti e-mailem. Pravděpodobně však není zaručeno, že Vám někdo odpoví. Stále nevím, jak je to s panem Švecem nebo Ševcem ;-)
Pokud něco z výše uvedeného již bylo řečeno, omlouvám se, nečetla jsem všechny příspěvky.
Datum vložení: 10.11.2004 19:13:38
Moc díky za zajímavý dotaz. Tvorba pátého pádu je opravdu někdy docela oříšek. V případě, který jste uvedla, doporučuje Jazyková poradna ÚJČ verzi <B>pane Šveci</B>. Tím se člověk vyhne poněkud problematickému měkčení, které občas působí trochu archaicky.
Datum vložení: 11.11.2004 20:22:46
Jak jsem si kdysi vyčetl a zapamatoval v SSČ, jsou správné oba tvary, tedy: Švec, 2. p. Švece i Ševce. Tímpádem oslovení může být Ševče i Šveci. Osobně se mi zdá to první lepší, protože ačkoliv to možná zavání náznakem toho, že by pan Švec měl skutečně jako své povolání mít šití a opravu bot, tvar Šveci mi přijde dosti kostrbatý a neumělý.
Datum vložení: 7.12.2004 17:48:15
Vážení a milí,
všem se omlouvám. Dověděla jsem se od odborníků Üstavu pro jazyk český AV ČR, že se na uvedené adrese <a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_discussion&url=http://www.pravidla.cz' target='_blank'>http://www.pravidla.cz</a> , kterou jsem Vám doporučila, vyskytují chyby.
Stanovisko ÚJČ k obsahu internetové stránky <a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_discussion&url=http://www.pravidla.cz' target='_blank'>http://www.pravidla.cz</a> lze najít na adrese
<a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_discussion&url=http://www.ujc.cas.cz/aktuality/aktuality_detail.php?str=aktuality&id=16' target='_blank'>http://www.ujc.cas.cz/aktuality/aktuality_detail.php?str=aktuality&id=16</a>
Několik jiných tipů:
Na co se nejčastěji tazatelé ptají na ÚJČ - témata řazena abecedně:
<a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_discussion&url=http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm' target='_blank'>http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm</a>
web Ústavu pro jazyk český:
<a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_discussion&url=http://www.ujc.cas.cz/oddeleni/index.php' target='_blank'>http://www.ujc.cas.cz/oddeleni/index.php</a> , kde je odkaz na jazykovou poradnu a na Český národní korpus (déle trvá, než se stránky korpusu natáhnou).
<I>"Korpus je soubor počítačově uložených textů (v případě mluveného jazyka - přepisů záznamu mluvy), který slouží k jazykovému výzkumu... " citováno z výše uvedeného webu. Můžete se zde třeba nalézt, jak se používá Vámi hledaná záležitost. </I>
Ještě na závěr k oslovení pana Švece (Ševce).
Podle informací odborníků ÜJČ jsou spávné oba tvary - pane Ševče i pane Šveci. Co použít v konkrétním případě záleží na rodinné tradici, pokud taková tradice v dané rodině existuje.
Děkuji za pochopení.
Datum vložení: 15.11.2004 22:21:15
Netřeba dalších článků, stačí si pročíst FAQ jazykové poradny -- <a href='http://interval.cz/__redirect/redirect.asp?what=interval_discussion&url=http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm' target='_blank'>http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm</a> .
Datum vložení: 16.11.2004 8:43:30
Díky za povzbuzení k další tvorbě:-) Věřím ale, že Vás některý z dalších článků přesvědčí o opaku...
Datum vložení: 7.12.2004 18:06:27
Povzbuzuji Vás k další tvorbě ;-). FAQ Ústavu pro jazyk český je jiné pojetí.
Ještě jedna informace - podle odborníků výše zmíněného ústavu nejsou počítačové programy v oblasti jazykové korekce příliš spolehlivé.
Datum vložení: 20.2.2005 18:00:02
moc děkuji
Datum vložení: 20.2.2005 18:00:05
moc děkuji
Datum vložení: 19.2.2008 8:52:05
Dámy a pánové, marně hledám vysvětlení, proč se píše ve vokativu Miri, Teri (Marci...) apod. nejčastěji právě měkké i. Stejně tak mě mate i měkké i ve slovech Terinka, tričko (...). Děkuji za objasnění. Mirka
Datum vložení: 13.2.2009 5:09:10
Právě jsem se dostala k cyklu o češtině a koukám, že budu mít dlouho co číst, neb nejen články samotné, ale i komentáře jsou nesmírně zajímavé. Nejvíc mě uchvancancuje, jak se na některých věcech prostě nedokážeme shodnout a jsme kvůli nim schopni téměř ozbrojeného střetu. Česko. Mnohým se při zaslechnutí tohoto slova otevře kudla v kapse. Jiní zase hořekují, že název Česká republika je moc dlouhý a ve světě neobstojí. Další se v tom ňahňají opravdu důkladně a poukazují na nutnost zahrnout do názvu i Moravu a Slezsko. Skoro se mi nechce věřit, že nikdo nepřišel s tradičním: Československo. Tento název pochází z První republiky a to je myslím to nejlepší, co nás za moderní historii potkalo. Navíc i po těch neuvěřitelných patnácti letech od rozpadu si nás svět takto pamatuje. A my bychom si měli pamatovat, že jako Česko nebo Slovensko neznamenáme téměř nic a dát to zase dohromady. Co vy na to? :-) Dalším velkým námětem je přechylování. Podle mě je přechylování jmen cizinek přímo úchylné. Copak je Marylin Monroe ňáká Monroeová, Yoko Ono ňáká Onová, nebo Christina Aguilera ňáká Aguilerová? Přece nemáme právo jim komolit jméno. Už jen proto, že nám by se určitě taky nelíbilo, kdyby nám slavné češky v zahraničí přejmenovávali: Bozena Nemec, Libuse Safranek, Hana Zagor, Helena Vondracek. Na cizí jména je zkrátka vhodnější místo pravidel českého pravopisu použít selský rozum. No ale z celé té sáhodlouhé debaty mám nakonec dobrý pocit: je vidět, kolika lidem na češtině záleží a kolik jich má snahu svůj jazyk oprostit od všech vyjímek a podobných nešvarů.