Hříchy pro šíleného korektora – nerovný boj s čárkami
Obsah
Související
V tomto článku se pokusíme poodhalit tajemství správného psaní čárek. Není bohužel možné rozebrat tu všechny interpunkční zásady nebo všechny potíže, s nimiž se uživatel českého jazyka bažící po čárkové bezchybnosti může setkat. Přesto bych se rád zmínil alespoň o základních pravidlech, která se při dumání nad čárkami mohou hodit.
Pokud se vám někdo pochlubí, že psaní čárek suverénně a bezchybně ovládá, pak je to zřejmě jazykový génius nebo člověk naivní a velmi namyšlený. Texty českých webů, časopisů, knih, a dokonce i billboardů dávají jasně na srozuměnou, že psát správně čárky není legrace. Jako jeden z mnoha příkladů bych uvedl billboardy Jiřího Paroubka, někdejšího kandidáta na pražského primátora, na nichž se skvělo heslo: „Praha město pro život“.
Problematika správného používání čárek je natolik rozsáhlá, že o ní lze napsat celou knihu. (Viz například publikaci Jak psát správně čárky od Vladimíra Staňka.) S přihlédnutím k tomuto faktu někteří lidé dospěli k závěru, že čárky jsou jenom pro zlost a že nemá cenu se jimi přehnaně zaobírat. Tak tomu ale není. Čárky mají mnohdy zásadní vliv na význam jednotlivých vět, přičemž z nepřehledné změti slov vytvářejí srozumitelný a čtivý text.
Dosti však bylo teorie. Pokusme se teď krátce shrnout, kde bychom čárky psát měli a kde si je naopak můžeme odpustit.
Čárka ve větě jednoduché
Psaní čárek ve větě jednoduché je přece jenom o řád snazší než psaní čárek v souvětí. Odpadají zde složité větné rozbory, nemusíme hloubat nad tím, v jakém vztahu jednotlivé věty jsou a zda jsou to věty hlavní, nebo vedlejší. Úplně bezproblémová záležitost to ale není. I do věty jednoduché totiž čárka v určitých případech neoddiskutovatelně patří.
Několikanásobný větný člen
V několikanásobném větném členu se spojuje několik větných členů, které mají ve větě (po syntaktické stránce) stejnou funkci – jsou to například dva přívlastky, dva (či tři) předměty a podobně.
Jednotlivé prvky několikanásobného větného členu se oddělují čárkou, jestliže:
- jsou k sobě připojeny bez spojek:
Koupili jsme jablka, hrušky, švestky.Na tváři se mu objevil lehký, skoro neznatelný úsměv.
- jsou spojeny různými spojovacími výrazy kromě spojek a, i, ani, nebo, anebo, či – v poměru slučovacím:
Byl jsem tam já, ale i moji kamarádi.Je to nehezký, až odpudivý pohled.Vstupné je šedesát, respektive třicet korun.Film byl pěkný, i když trochu zdlouhavý.
Poznámka: Povšimněte si, že čárka před spojkami a, i, ani, nebo se nepíše jen v případě, že se jedná o významový poměr slučovací. Pokud se jedná o jiný význam (stupňovací, vylučovací, důsledkový), čárku i před těmito spojkami píšeme.
- jsou spojeny dvojicemi spojovacích výrazů (například i – i, ani – ani, jednak – jednak, jak – tak, nejen – ale i):
V místnosti nebylo ani teplo, ani zima.Byl nejen vynikajícím malířem, ale i sochařem a básníkem.Naše cestovní kancelář nabízí pobyty jak v tuzemsku, tak v zahraničí.
Jednotlivé prvky několikanásobného větného členu se neoddělují čárkou, jestliže:
- jsou spojeny pomocí a, i, ani, nebo, anebo, či – v poměru slučovacím:
Přišel Petr i Pavel.Stála tam osamělá a zamyšlená.Nechtěl jsem být drzý nebo neuctivý.Nemáme čas ani náladu.
Poznámka: Poměrně složité může být rozhodování o čárce před spojkou nebo. Stručná zásada by mohla znít asi takto: „Jedná-li se o dvě libovolně zaměnitelné eventuality, čárku před nebo nepíšeme, pokud se jedná o dva protiklady, čárku psát budeme.“ (
Přijedu dnes nebo zítra.xNevím, zda odpoví kladně, nebo záporně.) - jsou to ustálené výrazy:
Prochodil jsem svět křížem krážem.Široko daleko ani živáčka.Jde to čím dál tím lépe.
Přívlastek
Přívlastek je větný člen, který závisí zpravidla na podstatném jménu a blíže vymezuje jeho význam, přičemž může být buď shodný, nebo neshodný. Z hlediska psaní čárek je užitečné připomenout si, jaké tři typy přívlastků známe:
- Přívlastek volný – můžeme ho vypustit, aniž bychom změnili smysl věty. Oddělujeme ho čárkou.
Tato kniha, vydaná před deseti lety, je jedním z vrcholů jeho tvorby.Procházku nám znepříjemňoval studený vítr, vanoucí od severu.
- Přívlastek těsný – vyjadřuje klíčovou myšlenku, a nelze ho tedy vypustit. Čárkou ho neoddělujeme.
Pracovníci nesplňující požadavky budou propuštěni.Zločinům způsobeným fašistickým režimem nebyla věnována dostatečná pozornost.
- Přívlastek postupně rozvíjející – řídící podstatné jméno je rozvíjeno nejprve jedním přívlastkem a celé toto spojení potom přívlastkem dalším. Jednotlivé členy postupně rozvíjejícího přívlastku čárkou neoddělujeme.
Koupil jsem si nový fotbalový míč.Každý slušný člověk usiluje o dobré mezilidské vztahy.
Přístavkové spojení
Přístavek blíže specifikuje řídící podstatné jméno – popisuje ale tentýž jev, tutéž skutečnost. Někdy proto bývá uvozen výrazy totiž, a to, to jest a podobně. Rozlišujeme dva druhy přístavků:
- Přístavek volný – může označovat stejnou skutečnost jako předcházející člen, výčet toho, co předchozí člen vyjadřuje souhrnně, konkrétní příklad a podobně. Patří sem i bližší určení vztahující se k vlastnímu jménu, která stojí za tímto jménem. Odděluje se čárkou.
Jirka, můj kamarád z dětství, se konečně zase ozval.Doma jsme měli dva psy, dogu a kokršpaněla.V některých sportech, například ve fotbale, se točí velké peníze.Bedřich Smetana, autor Prodané nevěsty, se narodil v Litomyšli.
- Přístavek těsný – není tak rozšířený jako přístavek volný. Patří sem například výrazy připojené spojkami neboli, čili, aneb nebo bližší určení vztahující se k vlastnímu jménu, která stojí před tímto jménem (herec Sean Connery, učitel matematiky Artur Novotný). Neodděluje se čárkou.
Chlorid sodný neboli kuchyňská sůl.Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka.Tady doma je mi nejlépe.Milánský útočník Andrej Ševčenko získal Zlatý míč.
Kde ještě píšeme čárku
- Samostatný větný člen – výraz, který stojí mimo větu a není do ní mluvnicky začleněn. Ve větě je zastoupen zájmenem.
Pivo, to je moje.Pražákům, těm je hej.
- Dodatečně připojený větný člen – výraz, který byl do věty doplněn dodatečně jako vysvětlení, zdůraznění a podobně.
Ten musí mít vždycky pravdu, samozřejmě.Musím ještě do obchodu, nakoupit něco na víkend.
- Vsuvka – slovo nebo slovní spojení, které je do věty volně vloženo – souvisí s ní sice významově, ale nikoli mluvnicky. Některé ustálené výrazy (prosím, myslím, upřímně řečeno) se čárkou oddělovat nemusí.
Radost jsem z toho, to se ví, neměl.Na to nejdůležitější jsme, jak už to bývá, zapomněli.Pošlete mi(,) prosím(,) svou nabídku.
- Oslovení (vokativ).
Karle, nemohl bys s tím něco udělat?Dámy a pánové, vítám vás na dnešním semináři.
- Volný doplněk – doplněk je větný člen, který závisí na podstatném jménu a současně na slovese. Patří sem například přechodníkové konstrukce. Ty oddělujeme čárkou zejména v případě, že se jedná o bohatě rozvitou konstrukci.
Stál ve dveřích, omlouvaje se za svou nedochvilnost.Seděla v křesle a četla si, zcela pohlcena napínavým dějem.
- Citoslovce (a podobné výrazy).
Ach, tady je krásně.Ano, tak tomu skutečně je.
Čárka v souvětí
Pro správné používání čárek je v tomto případě nezbytné proniknout do struktury souvětí. Věty v souvětí se dělí na věty hlavní a vedlejší, respektive na věty řídící a věty závislé. Věta, která není mluvnicky závislá na jiné větě, je věta hlavní. Co je to věta vedlejší, lze analogicky odvodit.
Samotná souvětí pak dělíme na souvětí souřadná a podřadná. Souvětí podřadné se skládá z jedné věty hlavní a alespoň jedné věty vedlejší, souvětí souřadné se skládá ze dvou či více vět hlavních a z libovolného počtu vět vedlejších (případně z žádné). Podívejme se teď krátce na psaní čárek v jednotlivých typech souvětí.
Čárky v souvětí souřadném
Čárka se v souvětí souřadném píše mezi hlavními větami tehdy, nejsou-li věty odděleny spojkami a, i, ani, nebo, anebo, či – v poměru slučovacím.
Přišlo jaro, ale tu a tam se stále ještě objevovaly zbytky sněhu.Je to s ním těžké, protože se neumí rozhodnout.
I na tomto místě bych rád zdůraznil, že se před spojkami a, i, ani a dalšími čárka nepíše jen v případě, že se jedná o poměr slučovací. V ostatních případech se i před těmito spojkami čárka píše.
Neměl jsem čas, a nabídku jsem proto bez váhání přijal.(poměr důsledkový)Mé představy zavrhl, a dokonce se mi vysmál.(poměr stupňovací)
Zcela specifický je případ spojovacího výrazu a tak. Čárku před ním píšeme tehdy, jedná-li se o význam důsledkový („a proto“). Pokud je však slovo tak ve větě příslovcem způsobu, a výraz a tak lze tedy nahradit spojením „a tím způsobem“, čárku před ním nepíšeme.
Neměl jsem co dělat, a tak jsem sáhl po první knížce, která mi přišla pod ruku.(„a proto“)Vytáhl ho z hořícího auta a tak mu zachránil život.(„a tím způsobem“)
Čárky v souvětí podřadném
V souvětí podřadném se čárkou oddělují vedlejší věty od vět hlavních (tedy závislé od řídících). Důležité je pamatovat na to, že je-li vedlejší věta vsunuta do věty hlavní, odděluje se čárkou z obou stran.
Tato práce, přestože je namáhavá, mě stále baví.To, co se stalo, mě velmi mrzí.
Rád bych se ještě zmínil o přirovnávacích spojkách než, jako, jak a dalších. Čárku před nimi píšeme jen v případě, že uvozují větu, nikoli jen větný výraz.
Bylo to lepší, než jsem čekal.Je starší než já.
Několik postřehů závěrem
Poslední řádky tohoto článku bych rád věnoval několika zásadám, které já sám považuji při psaní čárek za užitečné. Částečně se jedná o jakési shrnutí, částečně jsou to „moudra“ dosud nezmíněná.
- Zapomeňte na poučku, že před „a“ se čárka nikdy nepíše. Budete-li chtít, můžete si slovo „nikdy“ nahradit výrazem „zpravidla“.
- Pokud je do věty vložen volný přívlastek, přístavek, vsuvka, vedlejší věta nebo cokoli podobného, nezapomeňte oddělit tento element čárkou z obou stran.
- Rozlišujte mezi volným a těsným přívlastkem.
- Při používání interpunkce se nenechte ovlivnit angličtinou ani žádným jiným cizím jazykem. Omezíte tak výskyt vět typu: „Včera večer, jsem šel do kina.“
- Čárky nepodceňujte – jsou malé, ale potřebné.
Doporučená literatura
- ÚJČ, Pravidla českého pravopisu, Academia, Praha 2003
- B. Havránek, A. Jedlička, Stručná mluvnice česká, Fortuna, Praha 2002
- Kol. autorů, Na co se nás často ptáte (ze zkušeností jazykové poradny), Scientia, Praha 2002
- PhDr. Vladimír Staněk, Jak psát správně čárky – Průvodce interpunkcí pro střední školy a veřejnost, Fortuna, Praha 1997
Starší komentáře ke článku
Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.
Mohlo by vás také zajímat
-
Proč je důležité tvořit obsah na váš web?
29. srpna 2024 -
-
Jak si vyzkoušet Apple Intelligence v EU
2. srpna 2024 -
Gaming na HDR monitoru: Stojí to za to?
12. srpna 2024
Nejnovější
-
Jak rozšířit úložiště Macu za pětinovou cenu?
16. prosince 2024 -
Nové trendy v doménách pro osobní projekty – DIY, LIVING a LIFESTYLE
9. prosince 2024 -
Jak chránit webové stránky před Web/AI Scrapingem
27. listopadu 2024 -
Jaký monitor je nejlepší k novému Macu Mini?
25. listopadu 2024
Hrdlodus
Lis 21, 2009 v 13:43Líbí se mi, že autor sám použil čárky špatně, aby zdraznil, jak může jejich špatné použití degradovat psaný text.
(Nelíbí se mi ale, že zde komentář nemá okraje a diksutující musí intuitivně kliknout do prázdného místa.)
Hrdlodus
Lis 21, 2009 v 13:44A samozřejmě díky za takovýto článek. Kéž si to alespoň někdy někdo přečte.
Hrdlodus
Lis 21, 2009 v 13:51Tak se omlouvám, autor má interpunkci v pořádku.
V článku jsem se dozvěděl pro mě nové informace.
Miroslav Kučera
Lis 23, 2009 v 11:38Hrdlodus: jak to myslite s temi okraji u komentare?
Dominika
Pro 14, 2009 v 21:05Promiňte že teď budu psát opravdu špatně ale nemužu se na to moc soustředit nestíhám..Prosím nemohl by aspon někdo na nějakou ze stránek dát několik opravdu dlouhých souvětí když si chci procvičovat tak nemám kde vzít souvětí dík jo a promiň za chyby třeba koho to baví tak to muže opravit myslím že toho bude plno dík ale jinak super stránka
Dan
Pro 26, 2009 v 3:15Dominiko,
viz Váš text…, pravděpodobně (snad…) záměrná demonstrace…
„Stultorum infinitus est numerus.“
Dan
Monika
Úno 6, 2010 v 22:36Dobrý den, děkuji za článek!
Můžete mi prosím poradit s touto větou?
Právě u spisovatelů jako jsou Neruda, Hálek a Němcová to platí dvojnásob.
nemůžu se rozhodnout, zda dát čárku před JAKO za TO. Pokud by zde nebylo to JSOU, nedala bych ji, ale takto?
Děkuji.
Petr Behún
Úno 8, 2010 v 10:18Dobrý den, Moniko,
píšete to zcela správně: Obě čárky do uvedené věty PATŘÍ, zatímco jakmile byste vyhodila slovo „jsou“, čárky by tam nebyly.
Josef Prause
Úno 16, 2010 v 21:17Pane Behúne, co z toho, co píše Monika, je správně? Přece za TO nikdy čárka být nemůže!?
Miroslav Kucera
Úno 17, 2010 v 7:29Veta „Právě u spisovatelů jako jsou Neruda, Hálek a Němcová to platí dvojnásob.“
ma IMHO znit spravne takto:
„Právě u spisovatelů, jako jsou Neruda, Hálek a Němcová, to platí dvojnásob“ nebo „Právě u spisovatelů (jako jsou Neruda, Hálek a Němcová) to platí dvojnásob“.
Kde mate carku za „TO“?
Dalibor Behún
Úno 17, 2010 v 17:20Je to tak, čárka nemá být ZA „to“, nýbrž PŘED „to“ :-)
Monika
Úno 20, 2010 v 15:25Díky moc.
Tu čárku jsem samozřejmě myslela za Němcovou, před TO :-)
Jan
Úno 26, 2010 v 19:08Dobrý den, prosím o radu. Mám větu:
„V atribučním procesu jde o rozhodnutí percipienta, zda vysvětlí chování na základě situačních faktorů nebo na základě záměrů, motivů, cílů či vlastností aktéra.“
Osobně bych dal před „nebo“ čárku, ale v knize není. Vy jste u „nebo“ napsal zjednodušující poučku, že čárka se píše u protikladných variant. Osobně jsem měl zafixováno „nebo“ jako matematické „OR“, a „, nebo“ jako matematické „XOR“ (tedy jako „nebo“ vylučovací, kdy platí pouze jedna varianta).
Otázka tedy zní, která varianta je správně, za předpokladu, že chceme, aby mnou uvedená věta vyjadřovala platnost pouze jedné z ve větě uvedených možností.
Děkuji za odpověď.
Jan
Úno 26, 2010 v 19:10„…která varianta je správně, za předpokladu…“ píše se tam čárka, nebo ne? ;o)
Anonym
Úno 26, 2010 v 21:05Nejsem sice korektor ;-), ale podle meho nazoru je to spravne – carka tam byt nema. Chapu to takto: když nekdo rekne, že auto muze byt cerne, nebo bile, je mozne vybrat pouze jednu z této varianty. Nemohou být použity obe (auto by bylo strakate ;-). Ale u vyse uvedeneho prikladu to chovani muzete vysvetlit s vyuzitim „situacních faktoru“ a pote klidne uvést i doplnujici vysvetleni s pouzitim onech „zameru, motivu, cílu ci vlastnosti aktéra“.
Jan
Úno 28, 2010 v 10:13No, já si nejsem moc jistý, ale obvykle řekneš buď „za to může on“, nebo svalíš vinu na „špatný moment“, ale ne na obojí.
Ale dejme tomu, že se asi neshodneme. Tak bych se alespoň rád usjistil, zda mé chápání v pojmech OR a XOR je zcela přesné, a nebo úplně přesné není a v některých případech toto pravidlo neplatí.
S pozdravem
Honza
Zuzana K.
Bře 24, 2010 v 9:43Dobrý den, poprosila bych o radu. Jde mi o psaní čárek před „nebo“. A případně i na správnost slova „jím/jim“. Děkuji!
„Přesto existují lidé, kteří jídlo z vlastního rozhodnutí odmítají, nebo jím naopak opovážlivě mrhají. Jedlíci pořádají soutěže, kde vyhrává ten nejtlustší. Ti hubení si zase vyměňují rady, jak vydržet co nejdéle o hladu, nebo jak se co nejdůkladněji zbavit právě snězeného jídla.“
martina
Dub 10, 2010 v 14:27Dobrý den :)
Sice také nejsem korektor, ale když už jsem na tuto stránku náhodou narazila, neodolám, abych nepřispěla komentářem.
Co se týče Vaší věty, správně je JÍM. Před prvním NEBO bude čárka, neboť se jedná o dvě takřka protichůdná tvrzení, což je podtrženo výrazem NAOPAK. Před druhým NEBO bych čárku nenapsala, protože zde jsou obě varianty dány na stejnou úroveň a nevylučují se (stejně dobře by na tomto místě fungovala spojka A).
Přeji pěkný zbytek víkendu :)
Lentil
Kvě 10, 2010 v 1:39Ahoj, píše se čárka před „by“? Např. Starý, ošuntělý, vetchý a děravý kabát, ochotný mluvit by se hodil teď nejméně. Omoluvám se za nesmyslnost věty :).
Je tam, prosím, čárka?
Zuzka
Čvn 8, 2010 v 22:01Ahoj, můžu poprosit o radu, jak je to s čárkami tady?
O svých krotkých bratrech nemáš ani zdání,
vlku z nekonečných, pustých bílých plání.
Díky moc :-)
michal
Říj 12, 2010 v 0:05Já osobně používám jednoduchá pravidla: 1. souvětí jsou jednoduchá, stačí se podívat na „skutečná“ slovesa (tj. ne infinitivy, ‚by‘ apod.) a vědět, že ‚a‘ a ‚i‘ a podobné mají výjimku.
Horší jsou čárky mezi slovy, je to vložené, není to vložené? Takže namísto čárek používám často pomlčku (-: Ta je univerzální – může se psát i tam, kde čárka ne, ale zároveň čárku nahrazuje – je to můj velký kamarád, vřele doporučuji.
A v případě chyby – no, pořád preferuji obsah před formou a mýliti se je nakonec lidské (-:
Dan
Led 25, 2011 v 21:07Vážený pane Behúne, prosím o zodpovězení dotazu: Ve větě – „Přežil, ale odér, který mi vychází z úst (čárka či nikoli?) je strašný.“ Předem děkuji za reakci.
Dalibor Behún
Led 25, 2011 v 22:27Dane, moc děkuji za dotaz. Čárka na naznačeném místě bude – do hlavní věty „ale odér je strašný“ je vložena věta vedlejší („který mi vychází z úst“).
Lucie
Bře 6, 2011 v 2:11Vážený pane Behúne,
prosím Vás o radu ohledně vět typu:
„Gen NPM1 se nachází na 5. chromozomu a kóduje člunkový fosfoprotein pohybující se mezi jádrem a cytoplazmou.“
Před „pohybující se“ se čárka píše, nebo nepíše?
Děkuji za odpověď i Vaše články, při psaní diplomových prací mi velmi pomáhají.
Dalibor Behún
Bře 7, 2011 v 17:39Milá Lucko, děkuji za pochvalu i za dotaz.
Ve Vámi uvedené větě se podle všeho vyskytuje volný přívlastek (tj. část „pohybující se mezi jádrem a cytoplazmou“ by se zřejmě mohla vypustit, aniž by se změnil význam textu). Pokud to tak je, čárka by byla namístě.
Jana
Dub 12, 2011 v 10:05Dobrý den, pane Behúne,
už delší dobu mě trápí otázka, na kterou nemůžu nikde najít odpověď, každý si píše, jak chce, a tak jsem se rozhodla zeptat Vás.
Která z těchto variant je správně?:
„pomalu, ale jistě“ nebo „pomalu ale jistě“
Připadá mi, že by tohle spojení slov mohlo být mezi zažitými spojeními, a že poměr mezi slovy „pomalu“ a „jistě“ není vylučovací, je spíš stupňovací, jestli dobře chápu významy těchto definic. V češtině se řídím hlavně citem, a ten mi napovídá, že by tam čárka být neměla, ale ráda bych měla jistotu, protože ne vždy mi cit napovídá správně. Předem děkuju za odpověď.
Jana
Dub 12, 2011 v 10:16Ještě jednou k mému dotazu výše. :o) Nejspíš jsem ty poměry mezi slovy totálně zmotala, teorie mi nikdy nebyla příliš blízká, tak je prosím ignorujte. :-) Příště nebudu rozvádět teorie a budu stručnější, ono to bude lepší. :-) Díky J.
PS: Ještě mám vlastně jeden dotaz. Jaký je Vás vztah ke smajlíkům? Komunikuju na internetu hlavně s mladými (15-25) a ti mě naučili je používat, ale když si píšu se stejně starými lidmi (40-50), málokdo z nich je používá. Co vy?
gaga
Dub 19, 2011 v 15:19Mám dotaz k psaní čárky s uvozovkami kolem slova (ne věty). Myslím toto:
Jsem v „pohodě“, ale ještě není konec.
Mě by se líbilo spíše užití obdobné konci přímé řeči:
Jsem v „pohodě,“ ale ještě není konec.
První příklad mi prostě přijde graficky horší, ta čárka „v luftě“ stejně jako následující tečka „v luftě“. (Na konci věty po uvozeném slově.) Je opravdu jen první varianta správná?
Dalibor Behún
Dub 25, 2011 v 18:10Milá Jano, díky za Vaše dotazy a omlouvám se za poněkud pozdní odpověď (doufám, že ji tady najdete:-)
Ad „pomalu, ale jistě“ – přikláněl bych se k verzi s čárkou. I když je v tomto spojení „cítit“ ono stupňování, přece jenom je to poměr odporovací. (Mimochodem, ta čárka by byla i v poměru stupňovacím – něco málo o tom najdete na: http://www.proofreading.cz/kdy-psat-carku-pred-a)
Většina textů zachycených v Českém národním korpusu se taky přiklání k „čárkované“ verzi.
Ad smajlíky – musím říct, že jsem si na ně taky poměrně rychle zvykl a poměrně aktivně je využívám :-)
Dalibor Behún
Dub 25, 2011 v 18:13Gago, musím potvrdit Váš předpoklad, že pouze první varianta je správně, tj. Jsem v „pohodě“, ale ještě není konec.
Čárka před uvozovkami by se psala v případě, že by následovala uvozovací věta, tj. například:
„Jsem v pohodě,“ prohlásil kamarád.
Šárka
Dub 29, 2011 v 17:13Dobrý den,
nikde jsem nenarazila na článek týkající se psaní věku v textu. Myslím tím:
vstupují na trh v 16-ti letech, do 16-tého roku, atd. Jak se tyto tvary píší správně?
Děkuji za odpověď.
Jana
Dub 30, 2011 v 13:15Děkuji moc za odpověď, pane Behúne, konečně má má duše pokoj, budu tedy psát čárku, když to tak „nejvyšší“ v korupusu chtějí. :-D Ty poměry jsou pro mě opravdu někdy děs a hrůza, článek o čárkách před „a“ už jsem četla snad pětkrát, ale stejně v tom mám pořád čurbes. Miluju češtinu, je to nádherný jazyk, ale odjakživa jsem nesnášela větný rozbor, netuším proč.
Zabývám se tzv. beta-readem fanfiction (fan – od slovíčka fandit; povídky založené na obdivu k určité mediálně známé osobnosti nebo postavám z knih, např. Harry Potter, hudební skupiny atd.) a setkávám se tam mnohdy s neuvěřitelnými gramatickými chybami, ale také s věcmi, které podle mě způsobil program Word se svou kontrolou gramatiky. :-) Určitě je to skvělá pomůcka při psaní, ale pak se dočtete takové zajímavosti, jako je třeba slovíčko „semnou“ místo „se mnou“, protože autor povídky ho považuje za správné, vzhledem k tomu, že nebylo Wordem podtrženo červeně jako chyba. Už mu ale nedochází, že je to pouze tvar slova „semnout“, které má Word ve slovníku. :-D Takhle se tvoří nové vžívající se tvary, stejné je to třeba „sním“ místo „s ním“, „domu“ místo „domů“, „dolu“ místo „dolů“.
Je to celkem zajímavý fenomén, stejně tak jako celá fanfiction, která by si podle mě zasloužila pozornost, protože je to něco, na čem se spousta mladých lidí učí psát správně česky a z některých autorů fanfiction se podle mě později stanou skvělí autoři knih. Potkala jsem už neuvěřitelně mnoho skvělých talentů. To jen tak pro vaši inspiraci, kdyby Vám náhodou jednou došla témata ke zkoumání :-D.
Jsem ráda, že mým smajlíkům rozumíte. ;-) Mějte se krásně a ještě jednou díky, J. :o)
PS: Jak se Vám líbí věta: „Podíval se na něj svými krásnými hnědými očimi.“ :-D Případ z praxe. :-D Mám já to pestrý život beta-readera…
Dalibor Behún
Čvn 2, 2011 v 17:51Milá Šárko, pokud jakékoli číslovky uvádíme číslicí, už za ně nepřidáváme žádnou „pomocnou“ koncovku. Tedy: „v 16 letech“, „do 16. roku“ apod. Viz např.: http://www.proofreading.cz/cislovky-od-18-ti-let-apod
Jana
Říj 14, 2011 v 9:33Dobrý den, pane Behúne, díky moc za Vaše články ! Jsou mi velkým pomocníkem.
Jestli můžu, mám dva dotazy :
a) která z vět je správně :
Členové našeho sdružení jsou praktikující lékaři.
Členy našeho sdružení jsou praktikující lékaři.
b) jaký slovní druh je slovo ,, týkající se “ a zda se před ním píše čárka :
….navrhujeme převzít do české legislativy příslušnou část evropské direktivy, týkající se registrací homeopatik s indikacemi tak, jak jej převzali do svých zákonů např. Slovensko,….
Miroslav Kučera
Říj 14, 2011 v 10:16Jana: ty věty mají IMHO trochu odlišný význam.
Pokud v tom sdružení jsou pouze praktikující lékaři, pak je správně první věta. Pokud v tom sdružení jsou i praktikující lékaři, pak je správně druhá věta.
Tak to alespoň vidím já :-)
Laura
Led 17, 2012 v 18:52Chtěla bych Vás poprosit o radu, resp. o nějakou mnemotechnickou pomůcku. Jsem cizinka, a doposud jsem nepochopila rozdíl, prostě nikdy to nevím, kdy se ve větě píše dlouhé, a kdy krátké „a“. Nikdy nevím, jestli to je přídavné jméno anebo příslovce. Např. Tato smlouva byla vypracovana. No teď nevím, jestli vypracovana je krátké a na konci, anebo dlouhé. Moc Vám děkuji za radu, Laura
Anna
Led 24, 2012 v 9:54Dobrý den!
Můžete mi poradit, jak napsat větu:
Pojďte si, děti, hrát.
Laura
Led 24, 2012 v 17:35Dobrý den,
věta Pojďte si, děti, hrát. – je správně. Může se taky napsát bez čárek, tzn. Pojďte si děti hrát. Eva
Jana
Led 25, 2012 v 20:09Dobrý den,
ráda bych věděla, jak správně napst větu:
Vzhledem k tomu, že nejste povinen zařizovat úklid v bytě, který neobýváte, a vzhledem k mé časté nepřítomnosti, jsem nic neřešila.
Dalibor Behún
Led 25, 2012 v 20:37Zdravím přispívající a děkuju za dotazy.
Aničko a Lauro: Když budu citovat Internetovou jazykovou příručku ÚJČ AV ČR, „oslovení se závazně odděluje od ostatního textu čárkami“ (http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=151#nadpis16). Správná je tedy věta: „Pojďte si, děti, hrát.“
Jano, za slovem „nepřítomnosti“ nemá být čárka. Jinak je myslím věta v pořádku ;-)
Dalibor Behún
Led 25, 2012 v 20:38A ještě jednou Lauro: Pokud často váháte například mezi tvary „smlouva byla vypracovaná“, vs. „smlouva byla vypracována“, doporučuji: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=420
Anonym
Led 26, 2012 v 8:02Jana: ta veta nedava moc smysl :-)
„Vzhledem k tomu, že nejste povinen zařizovat úklid v bytě, který neobýváte, vzhledem k mé časté nepřítomnosti jsem nic neřešila.“
nebo
„Vzhledem k tomu, že nejste povinen zařizovat úklid v bytě, který neobýváte (vzhledem k mé časté nepřítomnosti), jsem nic neřešila.“
Laura
Led 26, 2012 v 18:02Dobrý večer, pane Behúne. Moc Vám děkuji za vysvětlení a doporučení. Mějte se krásně, Laura
Dan
Úno 1, 2012 v 0:30Zdravím Vás,
dotaz: Věř (čárka?) či nevěř.
Děkuji za odpověď
Dan
Jana
Úno 1, 2012 v 11:27Dalibor Behún:
Moc děkuji za vyřešení mého problému. Některé čárky jsou mi prostě záhadou.
Anonymní:
Věta je vytržená z kontextu a lehce poupravená, nemůže dávat smysl stojící samostaně. Naopak, Vaše návrhy by v kontaxtu vyzněly zmateně.
Anonym
Úno 4, 2012 v 17:02Dobrý den,
pátrala jsem, jak je to s čárkou u „No“, resp.:
„No ale já ti to říkal!“
„No, to sice ano, ale…“
… „no“ kolísá mezi částicí a citoslovcem a prý je zde důležitý cit autora, v podstatě intonační oddělení. Je to pravda? Sama se právě zatím tímto „pravidlem intonace“ řídím, ale…
Díky za odpověď,
Alena
martin pokoš
Bře 23, 2012 v 14:49chtěl bych se zeptat, jaký věta je správná?
Pokud byste však trvali na Vašem názoru, obracejte se, prosíme, nadále již jen na Vašeho dodavatele.
Pokud byste však trvali na Vašem názoru, prosíme Vás, obracejte se nadále již jen na Vašeho dodavatele.
petusek
Čvn 12, 2013 v 23:46Ad Laura: Dlouhé „a“.
Lauro, dlouhé „á“ je adjektivní, krátké „a“ je participiální. Někdy jsou volně zaměnitelné, někdy je tam jistý významový rozdíl, související mnohdy se slovesnou povahou participia, ale také se syntaxí: krátké „a“ se může použít jen ve funkci komplementu, nikoliv atributu:
Je velmi žádána.
Je velmi žádaná. (ale je tu i významový rozdíl)
Žadaná hudba. (nelze říci Žádána hudba.)
ainny
Pro 11, 2013 v 8:12Krásný den, patřím k těm, kteří se snaží s češtinou pracovat. A mojí achillovou patou jsou právě čárky. Při tvorbě titulků k filmům s nimi bojuji, co to dá. Ale zatím vedou ony. Ale proč píši. Dost často používám spojení „tak jak“ a váhám, takže se zeptám.
Například: „Ve jménu lásky se chovali tak, jak se chovali.“ Tak jak se oddělí čárkou nebo patří mezi ustálená rčení a čárka bude před „tak“. To se mi moc nezdá, ale čeština není o tom, co se mi líbí, nebo nelíbí.
Díky moc za objasnění. A vůbec za „hříchy“, které mi už v mnoha věcech pomohly.
Anonym
Kvě 2, 2014 v 22:05Dobrý den, potřebuji poradit. Je správně: 1. Oznamují, že odhodláni ke všemu řeknou pravděpodobně ano. 2. Oznamují, že odhodláni ke všemu, řeknou pravděpodobně ano. Děkuji za odpovědi
Pavlína
Kvě 2, 2014 v 22:08Dobrý den, potřebuji poradit. Je správně: 1. Oznamují, že odhodláni ke všemu řeknou pravděpodobně ano. 2. Oznamují, že odhodláni ke všemu, řeknou pravděpodobně ano. Děkuji za odpovědi
Ivo
Zář 15, 2014 v 9:47Chybí mi jak správně psát čárku u delšího výčtu. Například: K upečení všemožných rohlíků, housek, pletenců, chlebů, dochází v jediné peci. Nebo je správně: K upečení všemožných rohlíků, housek, pletenců, chlebů dochází v jediné peci.
Michael
Srp 31, 2016 v 22:42Dobrý večer,
váhám, zda v následující větě napsat čárku na vyznačeném místě. Nejsem si totiž jistý, jestli jde o volný nebo těsný přívlastek:
„Základní legislativní rámec vytváří následující volební pravidla, která vycházejí z ústavy a dalších zákonů(,) upravujících volební soutěž a náležitosti volebního systému.“
majak
Lis 28, 2016 v 23:58Dobrý večer,
dnes jsem náhodou zakopla o tyto stránky. Asi odpovídám s křížkem po svatbě, nicméně můj názor je následující. V tomto případě bych čárku ponechala, a to kvůli slůvku „dalších“, po jehož použití se z přívlastku stává dodatečné zpřesnění. Bez „dalších“ bych čárku nepsala, neb pak by se jednalo o konkrétní zákony, tedy těsný přívlastek. Pak mám ještě jednu opravu, o kterou sice nikdo nežádal, ale když už… Přímo v dotazu patří čárka sem: „jestli jde o volný, nebo těsný přívlastek“; podstatné je slůvko „jestli“ – vytváří vylučovací vztah.
majak
Lis 29, 2016 v 0:20Dobrý večer,
mno, nějak se neúspěšně potýkám s okénkem „Odpovědět“. Měla jsem v úmyslu reagovat na dotaz Michaelův z 31. 8. 2016. Zakopla jsem o tyto stránky náhodou a nejspíš odpovídám pozdě. Nicméně jsem psala (a pak to celé kamsi zmizelo), že v uvedeném případě bych čárku ponechala, a to kvůli slůvku „dalších“. Po něm přívlastek vyznívá jako volný, jako dodatečné zpřesnění. Bez „dalších“ by se jednalo o přívlastek těsný. Ještě jsem se pak zmínila o jedné (nevyžádané) opravě, a to v samotném dotazu. Má být „jestli jde o volný, nebo těsný přívlastek“. Patří sem čárka, protože jde o vztah vylučovací.