Odstraňte bariéry svého webu – navigace a alternativy

Chování automatických změn stránky nemusí být vždy vpořádku. Problémem se může stát také navigace, která by měla sloužit spíše opačnému účelu. A víte, na co byste neměli zapomenout při vytváření alternativní verze stránek?

Automatické změny stránky (bez přičinění uživatele)

Automatické změny stránky, které nejsou vyžádány, mohou zmást každého uživatele, zvláště potom handicapovaného. Zde bych jmenoval hlavně uživatele s poznávacími nebo zrakovými poruchami a epileptiky. Pokud na stránce dochází k prudkým barevným změnám, může to u epileptika způsobit i záchvat.

Těchto jevů byste se tedy měli vyvarovat nebo nad nimi poskytnout uživateli kontrolu (např. možnost pozastavení, znovu-přehrání, přeskočení v případě menší důležitosti). Nyní uvedu několik příkladů, kterých se toto pravidlo týká:

• Blikající či pohybující se text vytvořený pomocí JavaScriptu, CSS. JavaScript nabízí vcelku dost možností, jak takový efekt na přání uživatele zastavit. Rozhodně byste neměli používat tagy marquee a blink, protože nikdy nebyly součástí žádné specifikace (X)HTML a zpřístupnit je nelze.
• Rychlé a prudké barevné změny kdekoli na stránce.
• Animace vytvořené pomocí JavaScriptu a CSS.
• Automatické obnovování stránky. Tato činnosti je pro uživatele téměř vždy matoucí. Často je jí zneužíváno ke generování impresí, kdy má stránka definováno obnovování každých pět minut, aby se v případě uživatelovy nečinnosti načetly nové reklamy. Jednak mi tato praktika přijde neetická a jednak je na tom taková stránka z hlediska přístupnosti opět o něco hůř. Pokud se bez tohoto jevu na stránce neobejdete, měli byste na to uživatele alespoň upozornit.
• Automatické přesměrování stránky. Tato vlastnost je často využívána k přesměrování uživatele na novou adresu stránky. Většinou ale prokáže autorovi medvědí službu, protože uživatel si ani nemusí všimnout, že se nachází na jiné adrese, a příště opět půjde na adresu starou. Proto byste měli v tomto případě spíše využít stránku s upozorněním a odkazem na novou adresu. Rozhodně byste neměli používat zápis pomocí tagu meta, protože je v tomto případě nestandardní. Raději byste měli použít HTTP status kód 30x, který vám umožní rozlišit např. jestli je přemístění trvalé nebo dočasné a také tuto hlavičku mohou přijmout různí roboti, kteří pracují jen s HTTP hlavičkami (např. roboti kontrolující odkazy).

Metadata

Metadata jsou vlastně data o datech. V HTML jsou reprezentována převážně tagy meta a link, které se uvádí v sekci head. Oba z nich byste měli využívat, protože často pomohou uživateli nevizuálního prohlížeče získat první představu o stránce a rozhodnout se, jestli budou v prohlížení stránky pokračovat.

V souvislosti s metadaty bych chtěl připomenout tag link, pomocí kterého můžete k aktuálnímu dokumentu asociovat související dokumenty a který nalezne využití u vyhledávacích robotů i některých nevizuálních prohlížečů. Jeho nejdůležitějšími parametry jsou rel (definice toho, v jakém vztahu je asociovaný dokument k aktuálnímu dokumentu; nejčastějšími hodnotami jsou alternate pro alternativní verzi stránek, stylesheet pro kaskádové styly, previous pro předchozí dokument série, next pro další dokument série a index pro obsah série dokumentů) a href (jeho obsahem je adresa asociovaného dokumentu).

Navigace

Navigace je jedním z nejdůležitějších prvků stránky, a proto by měla být jednoduchá, srozumitelná a pokud možno i krátká. Měla by dávat najevo logickou strukturu vašeho webu, a proto byste s její podobou měli počítat již od prvních návrhů stránky.

Navigace by se měla nacházet na jednom místě, a to by mělo být na všech stránkách stejné. Také by se její podoba neměla stránku od stránky lišit (ať už položkami, nebo vzhledem), maximálně přichází v úvahu odlišení části webu, kde se uživatel právě nachází.

Měli byste také poskytovat popis navigace, pokud se vám jen trochu zdá, že by nemusela být srozumitelná – tento popis je vhodné zahrnout do mapy vašeho webu, která leckdy (hlavně u větších webů) dokáže hodně pomoct uživateli v orientaci. Taková mapa by měla být tvořena popisem hlavních částí webu a odkazy na většinu stránek webu.

Další, o čem se zmíním, je vyhledávání. Pokud ho stránka obsahuje, měli byste ho uživateli co nejvíce zpříjemnit: ať už pomocí příkladů, jak zadávat hledané výrazy, seznamem nejlepších nebo nejčastěji hledaných výrazů nebo poskytování více stupňů vyhledávání (podle zkušeností uživatele).

Alternativní verze stránek

Možná se někdy dostanete do situace, kdy vaše stránky rozumně zpřístupnit nepůjdou nebo by jejich zpřístupnění bylo příliš nákladné. V takovém případě byste měli nabízet i alternativní textovou verzi vašich stránek, o které jsme se v průběhu seriálu již několikrát zmiňovali. Takovou verzi navíc jistě ocení i celá řada běžných uživatelů, kteří mají pomalé připojení k internetu nebo nemohou používat technologie, které využíváte v hlavní verzi stránek.

Alternativní verze by měla splňovat tyto tři body:

• Měla by být použitelná i v prohlížeči ovládajícím pouze HTML a měla by naplno splňovat zásady přístupnosti.
• Měla by poskytovat stejné informace jako hlavní verze stránek a měla by být i stejně často aktualizována.
• Odkaz na tuto verzi by se měl nacházet ve zdrojovém kódu dokumentu co nejdříve (pomocí CSS ho pak můžete přemístit na libovolné místo na stránce), aby uživatel využívající nevizuální výstup nemusel procházet celou stránku a mohl se ihned přepnout na jemu vyhovující alternativu. Navíc by tento odkaz neměl chybět na žádné stránce webu, aby se uživatel mohl libovolně přepínat mezi jednotlivými verzemi.

Kromě klasického odkazování můžete pro adresování alternativní verze použít také tag link:

Dnešním článkem jsme probrali poslední zásady přístupnosti, příště se již budeme zabývat možnostmi kontroly stránek z tohoto hlediska.

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.