Hrozba sémantického webu

Sémantický web přinese revoluci a revoluce, jak známo, požírá své děti. Obětí webové revoluce se tak paradoxně můžete stát právě vy, weboví tvůrci. Jste na to připraveni? Vilém Málek ve svém článku „Nejen sémantický web…“ líčí dvě možné tváře budoucnosti webu. Zatímco sdílím autorův názor na tvář k uživateli přívětivou, jeho vizi pesimistickou jsem v diskusi k článku odmítl. To ovšem neznamená, že sémantický web nepředstavuje žádná rizika.

Naopak, sémantický web je vážnou hrozbou, avšak nikoli pro uživatele, nýbrž pro autory, provozovatele a zejména majitele webových stránek.

Svět informací, kam web bezesporu patří, je charakterizován odvěkým rozporem. Na jedné straně stojí ti, kteří informace poskytují, na straně druhé ti, kteří je přijímají. Zájmem těch prvních, poskytovatelů, je dopravit svou informaci k příjemcům neměnnou co do obsahu i formy. Zájmem příjemců naopak je, si z nabízených informací vybírat a přijímat je ve formě, kterou sami uznají za vhodnou.

Nicméně, dost abstraktních řečí. Podívejme se raději, jak vypadá současný web a jak by mohl vypadat ten budoucí.

Přítomnost: svoboda pro autory

Přes neustále opakovaná ujištění teoretiků, že web je v prvé řadě interaktivní médium a jeho nejsilnější stránkou je spoluutváření obsahu poskytovateli a uživateli, realita, alespoň ta převažující, je poněkud odlišná. Většinu globálního webu tvoří jednosměrný proud informací od poskytovatelů k příjemcům. V tom se web (zatím!) podobá ostatním médiím, ať tištěným, nebo elektronickým (TV, rozhlas).

Jeden zásadní rozdíl oproti tradičním médiím tu však je – nepoměrně větší možnost, a tedy i svoboda výběru. Tato svoboda není primárně dána rozsahem nabídky (zda web již dnes obsahuje více informací než jiné zdroje, je sporné), ale technickými prostředky, které umožňují k informacím přistupovat, vyhledávat v nich a vybírat si.

Již současný web nabízí pro nalezení a výběr informací poměrně rozsáhlý rejstřík nástrojů – katalogy, fulltextové vyhledavače, ale i známkování článků čtenáři a podobně. Nicméně schopnosti těchto nástrojů zpravidla končí na úrovni jednotlivých dokumentů (stránek). Jakmile uživatel stránku nalezne a rozhodne se, že si ji přečte, uvidí vždy vše, co mu chtěl autor sdělit a zpravidla i v autorem určené úpravě.

Budoucnost: svoboda pro čtenáře

Nyní se přenesme v čase do budoucnosti ovládnuté sémantickým webem a představme si stránku, která by mohla vypadat nějak takto:

Dále si představte, že disponujete zařízením, které je schopné dokumenty nejen vyhledávat, ale i sémanticky analyzovat a vybrat z nich jen ty informace, které požadujete. Už asi tušíte, kam tím mířím. V takovém případě si totiž snadno přečtete všechny (nebo jen některé) články Marka Prokopa, aniž byste se vůbec dozvěděli, že existuje nějaký Interval.cz, natožpak abyste zhlédli reklamu, která tento magazín živí.

Sémantický web, a web budoucnosti obecně, tedy již nebude reálně strukturován na webová místa a stránky, nesoucí pečeť svých majitelů a realizující jejich obchodní zájmy. Místo toho bude gigantickou databází informací, ze kterých si uživatelé vyberou vždy jen to, co budou právě potřebovat a poskytovatelé těchto informací zůstanou skryti v anonymitě, bez možnosti chování uživatelů nějak podstatněji ovlivňovat.

Uživatelé tím možná získají, avšak autorům a majitelům současných stránek vzniká vážný problém. Jejich současné obchodní modely přestanou platit a budou si muset najít nové. Protože jen málokdo je ochoten pracovat zadarmo a protože financování reklamou přestane fungovat, nevyhneme se asi zpoplatnění obsahu. Obchodníci budou muset hledat nové konkurenční výhody, neboť objektivní srovnání jejich nabídek zákazníci získají jedním stisknutím tlačítka, aniž by nějaký obchod vůbec navštívili. Některé současné webové služby zaniknou, jiné vzniknou.

Můžete namítnout, že pokud opravdu webu „hrozí“ tato budoucnost, majitelé stránek se začnou bránit. Máte pravdu, vždyť oni se již dnes brání. Podívejte se na betaverzi nového Yahoo! a zjistíte, že má k sémantickému webu a webovým standardům dál, než stránka mnohého studentíka. Prostudujte si poslední aféry okolo deep linking a zamyslete se nad reakcemi některých serverů, které pomalu zjišťují, že se uživatelé chovají jinak, než „se sluší“.

Celkový trend však, dle mého názoru, zastavit nelze. Část toho, co jsem popsal, je možná již dnes. Denně načítám desítky RSS kanálů a podle nich si vybírám články, aniž bych vůbec navštívil stránky, které tyto RSS kanály poskytují. Již dnes jde použít například uživatelské stylesheety nebo nadstavbový software k prohlížečům, který ze stránek odfiltruje reklamy a další, pro konkrétního uživatele nežádoucí obsah. Nové, velmi zajímavé projekty vznikají na bázi aplikačního rozhraní Googlu. Navíc je pravděpodobné, že ti, kdo se nepodřídí, budou brzy na internetu neviditelní.

Asi již čekáte, jak svou úvahu uzavřu. Myslím, že poselství mé vize je jednoduché: nemá smysl bojovat proti trendu. Nemá smysl se snažit vnutit uživateli svou představu o tom, jak má stránka vypadat a co přesně si na ní má přečíst. Mnohem lepší je trend akceptovat a přizpůsobit se mu. Tvořte své stránky tak, abyste ponechali uživatelům co největší svobodu výběru obsahu i způsobu zobrazení a hledejte cesty, jak v takto svobodném prostředí ekonomicky přežít. Jedině tak budete připraveni na budoucnost, která je již za dveřmi.

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.