interval.cz

Hříchy pro šíleného korektora - oříšky v našem slovníku

25. 07. 2005 | Dalibor Behún | Obecně | Komentáře: 9

Toto putování do říše jazykových "specialit" bude tak trochu uspěchané. Čeká nás totiž celkem třináct krátkých zastavení u pravopisných a gramatických jevů, v nichž se relativně často chybuje.

Vzhledem k různorodosti jednotlivých hesel bychom tento článek mohli také pracovně nazvat "Co se do Šíleného korektora zatím nevešlo". Slova a spojení jsou řazena abecedně.

ANTEDATOVAT (nikoli antidatovat)

Slovo antedatovat znamená "opatřit, opatřovat (listinu a podobně) dřívějším datem, než je skutečný den vystavení", doslova něco jako "předdatovat". Je zde tedy namístě použít předložku ante- (před-), nikoli anti- (proti-).

DCEŘINÝ (nikoli dceřinný)

Toto slovo se trochu vymyká z množiny "rodinných" přídavných jmen, které se zpravidla tvoří pomocí přípony -(ov)ský (například otcovský, mateřský, sesterský). Je zajímavé, že Jungmannův slovník (1835-1839) uvádí pouze variantu dcerský, která se však, ač byla formálně správně utvořena, příliš neujala. Naopak se rozšířila podoba dceřiný, která se dnes používá především ve spojeních typu dceřiná společnost. Pro nás je důležité, že se v tomto slově píše pouze jedno "n".

DÍKY (předložka se 3. p.)

Jeden z nejrozšířenějších stylistických prohřešků souvisí právě s používáním předložky díky. Poměrně často se můžeme setkat s větami typu:

  • Díky zranění přišel o účast na mistrovství světa.
  • Díky nekvalitním službám přicházíme o zákazníky.

Předložka díky však znamená "zásluhou", a měla by se tedy používat pouze tam, kde je skutečně za co děkovat. V negativních souvislostech se nabízí použití předložek vinou, vlivem, následkem či kvůli. Výše uvedené věty by bylo možné přeformulovat například takto:

  • Kvůli zranění přišel o účast na mistrovství světa.
  • Vinou nekvalitních služeb přicházíme o zákazníky.

EURO (skloňování)

Přestože se jednotná evropská měna už nějaký ten rok používá, stále se ještě úplně nevžilo správné české skloňování slova euro. Často se s ním pracuje jako se slovem nesklonným (tedy za šest euro, s deseti euro v kapse a podobně). Ve skutečnosti se však euro skloňuje podle vzoru "město". Správně by tedy mělo být:

  • Dal jsem si jídlo za šest eur.
  • Přišel jsem do obchodu s deseti eury v kapse.

HIMÁLAJ (nikoli Himaláje)

Pokud jste (podobně jako já) měli zafixovanou výslovnost Himaláje, možná vás překvapí, že správně se název tohoto monumentálního pohoří píše i vyslovuje jako Himálaj, tedy první "a" dlouhé, druhé krátké.

NA SHLEDANOU (nikoli nashledanou)

Přestože toto slovo asi častěji vyslovujeme, než píšeme, stojí za to vědět, že podle pravopisných norem se tento pozdrav při loučení nepíše dohromady, nýbrž zvlášť. Podobně se píšou i příbuzné pozdravy, jako je například na viděnou či na slyšenou.

NOHY, RUCE, OČI, UŠI (skloňování)

Se skloňováním těchto čtyř slov v jednotném čísle nejsou žádné větší problémy. Horší je to v čísle množném. Pokud totiž tato slova označují části lidského či zvířecího těla (a ne například nohy od stolu), mají speciální skloňování.

Zvláště se to týká 7. pádu množného čísla, který je zakončen na -ma (nohama, rukama, očima, ušima, ale i ručičkama, nožičkama). Tuto koncovku musí mít také všechna slova, jimiž tyto výrazy rozvíjíme. Píšeme tedy například:

  • Tohle všechno jsem udělal svýma vlastníma rukama.
  • Poslouchal s našpicovanýma ušima.

Kompletní skloňování těchto výrazů v množném čísle je zachyceno v následující tabulce:

1. pád ruce nohy oči uši
2. pád rukou nohou/noh očí uší
3. pád rukám nohám očím uším
4. pád ruce nohy oči uši
6. pád rukou/rukách nohou/nohách očích uších
7. pád rukama nohama očima ušima

Znovu je ale nutné zdůraznit, že toto skloňování se používá pouze v případě, kdy příslušné výrazy označují části lidského těla. Píšeme tedy například:

  • hrnec s dvěma velkými uchy (nikoli velkýma ušima)
  • s oky na punčoše (nikoli s očima)
  • mezi nohami stolu (nikoli nohama)
  • hodinky s ručičkami (nikoli s ručičkama)

PERMANENTNÍ (nikoli pernamentní)

Slovo permanence (tedy "stálá, trvalá nepřetržitá činnost, přítomnost, pohotovost; trvalost, stálost, neměnnost") a slova příbuzná se dnes používají relativně často ve spojeních typu být v permanenci, permanentní vstupenka a podobně. Čas od času však v některých textech dochází k záměně "m" a "n". Takže jen pro zdůraznění - správně píšeme permanence, permanentní a podobně.

POLIKLINIKA (nikoli polyklinika)

V tomto slově se chybuje spíše výjimečně, ale přesto stojí za to, říct si něco málo k původu tohoto slova. Vzhledem k tomu, že na poliklinice bývá více specializovaných oddělení, mohlo by to svádět k použití předpony poly- (tedy "mnoho"). Ve skutečnosti je však toto slovo utvořeno pomocí slova polis, neboli "město". Poliklinika je tedy označení pro městskou (obecní) kliniku.

PRÁCE (skloňování)

Ve skloňování tohoto slova je problematický zejména 3. a 6. pád množného čísla. Můžeme se setkat například se spojením o diplomových pracech nebo těmto pracem budeme věnovat pozornost. Tyto tvary však nejsou správné. Slovo práce se totiž skloňuje podle vzoru "růže", nikoli "kost". V souladu s pravidly tedy píšeme:

  • Informace o diplomových pracích získáte zde.
  • Těmto pracím se ještě budeme muset věnovat.

PROTEŽOVAT (nikoli protěžovat)

Mám pocit, že slovo protežovat (tedy svým vlivem chránit či podporovat někoho na úkor někoho jiného) je jedním z nejdiskutovanějších a nejproblematičtějších slov v naší mateřštině. Varianta protěžovat se rozšířila natolik, že pokud někdo vysloví toto slovo správně, mnozí se na něj dívají přinejmenším jako na podivína.

Na jednu stranu není divu, protože i v oné nekodifikované verzi řada lidí nachází určitou logiku. Skutečnost je ale taková, že slovo protežovat, které je podobně jako slovo protekce odvozeno od latinského protegere, má pouze jednu správnou podobu.

RESPEKTIVE (nikoli respektivě)

Toto populární slovo se používá ve dvojím významu - jednak může uvozovat opravu či upřesnění (ve smyslu "vlastně", "přesněji řečeno"), jednak může uvozovat alternativu platnou za jiných okolností (tedy "popřípadě", "eventuálně"). Z pravopisného hlediska je důležité, že se píše bez háčku nad "e".

  • Přijel jsem včera v noci, respektive dnes brzy ráno.
  • Za vstupné zaplatíte padesát korun, respektive třicet, pokud ještě studujete.

ŽIVELNÍ POHROMA (versus živelná stávka)

Jaký je vlastně rozdíl mezi živelním a živelným? Přídavné jméno živelní (podle vzoru "jarní") označuje něco, co je živly způsobeno nebo s nimi bezprostředně souvisí. Naproti tomu slovo živelný (podle vzoru "mladý") označuje věci či jevy, které jsou "neovladatelné, prudké, divoké" či "spontánní, neorganizované" a se samotnými živly souvisí spíše v přeneseném slova smyslu.

  • Živelní katastrofy si v minulém roce znovu vyžádaly tisíce životů.
  • Byla na něm vidět živelná radost.

Podobný princip platí i u slov jako srdeční a srdečný (je rozdíl mezi srdečním infarktem a srdečným objetím) nebo zábavní a zábavný (zábavní průmysl versus zábavný člověk). Věřím, že ve světle těchto příkladů bude také zřejmě, proč je výhodnější uzavřít "živelní pojištění" než "živelné pojištění".

Souhrn

Jsem si jist, že velká část čtenářů by ve většině uvedených slov chybu neudělala. Přesto doufám, že tento stručný "slovník oříšků" bude užitečný - přinejmenším jako pomůcka v případě, že dojde k nějakému lingvistickému sporu. Zároveň doufám, že se prostřednictvím diskuse tento slovníček rozroste i o vaše postřehy.

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.


Další aktuální články na interval.cz

Tematicky související články

Dejte vědět i ostatním o článku

Komentáře ke článku

Přidat nový komentář

Mgr., Bc. Veronika Černucká

Autor komentáře: Mgr., Bc. Veronika Černucká

Datum vložení: 16. Červenec 2009, 23:48:52

U druhého příkladu se slovem respektive je zvolený špatný příklad: za číslovkou třicet může být čárka, nebo nemusí - jenomže potom budou existovat 2 souvětí s různým obsahem. Dávat "respektive" do souvětí nebyl dobrý nápad. Ale jinak zajímavé:-)))

duben

Autor komentáře: duben

Datum vložení: 18. Září 2009, 13:06:54

poliklinika - slyšel jsem názor - náš pan profesor před 50ti lety odvozoval toto slovo od POLY=mnoho a KLINOS=postel, čili mnoho postelí pohromadě. Jak je to tedy???
díky za odpověď

Petr Behún

Autor komentáře: Petr Behún

Datum vložení: 18. Září 2009, 21:58:06

Zdravím,

ke slovu poliklinika říká Etymologický slovník toto:
Převzato z moderních evr. jazyků (něm. Poliklinik, fr. policlinique), kde je to novodobá složenina z řec. pólis - město, obec, stát - a řec. kline - lůžko, lehátko. Řečtina ze slova kline odvozovala klinike - umění uzdravovat nemocné na lůžku.

S pozdravem,
Petr Behún

Pavel Kábrt

Autor komentáře: Pavel Kábrt

Datum vložení: 02. Leden 2010, 11:06:42

Děkuji za velmi zajímavé a prima lehce tu a tam vtipnou formou psané užitečné informace.

Slovo respektive mně vždy vadilo v tom významu "druhé alternativy". Mám ho zafixované spíše jako popření či upřesnění předchozí myšlenky, ne druhou možnost. Nevím proč mě to tak tahá za uši, když někdo řekne "je to černé, respektive bílé" a myslí ne popření, ale obé.

Na slovo "protežovat" si asi lidé nezvyknou, zní to až komicky. Mám laickou představu, že se odborníci na češtinu čas od času sejdou a řeknou si: lidi holt tohle používají - budiž - uzákoníme to. Něco jako když si lidé vyšlapou cestičky mimo oficiální chodník, a veřejná správa to pak přijme a vyšlapané cestičky vyasfaltuje...
Sorry, děkuji, pěkný rok 2010 přeje
Pavel Kábrt
http://www.kreacionismus.cz

jarda69

Autor komentáře: jarda69

Datum vložení: 29. Leden 2010, 15:36:49

Pokud někoho protěžuji, dávám jeho zájmům větší váhu (tíži) než zájmům někoho jiného :o)

Petr Turek

Autor komentáře: Petr Turek

Datum vložení: 07. Únor 2010, 23:52:56

Mgr., Bc. Veronika Černucká:
Podle mého názoru musí za číslovkou třicet být čárka v každém případě, neboť je jí oddělena vedlejší věta "pokud ještě studujete". Nerozumím, jakou konstrukcí byste se té čárky chtěla zbavit.

Karolína Ryvolová

Autor komentáře: Karolína Ryvolová

Datum vložení: 10. Únor 2010, 13:04:33

Milý pane Behúne,
vaše články mi připadají velmi užitečné a navíc příjemně srozumitelné. Nevydal jste je náhodou knižně? S chutí bych si po chvilkách studovala.

Ale mám i otázku: co je infinitivem k imperativu: pomněte nebo pomněme? Lze to užít v jiných osobách, způsobech a časech, a pokud ano, jak? (Ráda bych to použila ve podmiňovacím způsobu "pokud pomneme???") Zdraví Karolína Ryvolová

Petr Behún

Autor komentáře: Petr Behún

Datum vložení: 11. Únor 2010, 09:49:39

Vážená paní Ryvolová,

asi před měsícem jsme knihu skutečně vydali. Jmenuje se "Pište správně česky - poradna šílených korektorů".

Infinitivem k imperativu pomněte je "pomnít", ridčeji pak i "pomnět". Toto sloveso samozřejmě můžeme normálně časovat, a to stejně jako sloveso "znít". Já pomním, ty pomníš, oni pomní/pomnějí... Váš tvar pak bude "pokud pomníme".

Doporučuji však toto sloveso používat již jen v rozkazovacím způsobu, jinde už se vůbec nepoužívá a čtenáři by si možná ani neporadili s jeho významem.

Petr Behún

Autor komentáře: Anonymní

Datum vložení: 23. Březen 2010, 18:10:04

Věřím, že ve světle těchto příkladů bude také zřejmě/é

Zpět na začátek komentářů | Zpět na začátek článku

Přidat nový komentář

Jméno a e-mail jsou nepovinné. Příspěvky obsahující odkaz jsou moderovány.

Reklama

Syndikace

hledáme nové autory | redakce interval.cz | reklama na interval.cz

© ZONER software, a.s., všechna práva vyhrazena. Hosting zajišťuje CZECHIA.COM. SSL certifikáty pro domény. Powered by WordPress.