Hříchy pro šíleného korektora - chýlí se přechylování ke konci?
27. 02. 2009 | Petr Behún | Obecně | Komentáře: 8
Právě jsem se díval na přímý přenos z mistrovství světa v běžeckém lyžování. Zatímco komentátor České televize mluvil o Björgenové, Steiraové nebo Saarinenové, jeho spolukomentátorka žádné -ová ke jménům nepřidávala: „Björgen ztrácí na Saarinen.“ Také si toho všímáte?
Nebo si říkáte, proč se v hudebním světě mluví o zpěvačkách Sinéad O’Connor a Tori Amos, zatímco slavná spisovatelka je známá jen jako J. K. Rowlingová. Je tedy správné cizím ženským příjmením přidávat v češtině koncovku -ová neboli přechylovat? A proč se to vůbec dělá? Nejprve je potřeba si zodpovědět otázku:
Je přechylování povinné?
Stručně řečeno, není. Neexistuje žádné mluvnické pravidlo, které by stanovovalo, že pokud nepřechýlíme cizí příjmení, je to gramatická chyba. Přesto se přechylování stalo přirozenou složkou českého jazyka. Má to své důvody. Navzdory všeobecnému mínění však není prvotním účelem přechylování rozlišit osobu ženského pohlaví od osoby mužského pohlaví. Především jde o jev, který nám umožňuje řádně ve větě skloňovat.
Skloňování je pro češtinu naprosto nezbytné. Naše mateřština je typem jazyka, v němž je snadné vyjadřování i správné pochopení všech souvislostí zcela závislé na měnění koncovek. Samozřejmě existují i slova neohebná, ale ženská jména mezi ně prakticky nikdy nepatří (výjimkou je třeba příjmení Matějů).
Podívejme se tedy na to, jak je pro přirozené a správné znění českého jazyka přechylování prospěšné.
Význam skloňování
„Na ples jsme pozvali i Müllera a Müller.“ Ano, myslíme tím Müllera a Müllerovou. Problém je zde jasně patrný: Mužská jména i příjmení totiž vlastně vždy skloňujeme, a to i ta cizí. Proto objeví-li se v textu náhle ženské jméno neskloňované vedle mužského jména, jehož koncovky se neustále mění, působí to jako pěst na oko.
Ještě více to vynikne, použijeme-li ve větě dvě ženská příjmení, z toho jedno české: „Bez Novákové a Müller by se naše firma položila.“ Některým lidem i takové věty přijdou přirozené, otázkou ale je, zda je to proto, že věty skutečně přirozené jsou, nebo je to spíše tím, že dotyčný nemá mnoho jazykového citu. Vodítko může poskytnout stanovisko jazykové poradny Ústavu pro jazyk český, která k těmto případům uvádí: „Jistě není třeba zdůrazňovat, že kulturní úroveň takového vyjádření výrazně klesá.“
Berme ohled na historii a tradici
Přechylování má v češtině dlouhou tradici a je přirozenou součástí naší mluvnice. Proč tedy najednou zavedený úzus měnit a přechylování ukončit? Souvisí to snad se snahou bastardizovat češtinu jen proto, abychom se přizpůsobili primitivnějšímu vyjadřování některých světových jazyků? Znám dokonce extrémní, i když možná nikoli neobvyklý případ, kdy se jedna moje známá provdala (za muže s nikoli cizím příjmením) a přijala jeho příjmení v nepřechýlené podobě. Důvodem je, že často jezdí s manželem do zahraničí a chtějí se vyhnout starostem, kdyby jim někdo nevěřil, že jsou manželé (protože by měli odlišné příjmení).
Zde je třeba upozornit na to, že jméno v nepřechýlené podobě často užívají ženy, které si jaksi nejsou jisty svým pohlavím a snaží se působit jako muži. Takže pořídit si jméno, jako bych byl transsexuál, jen abych náhodou neurazil nějakého primitiva na Západě, který si myslí, že jiný jazyk než ten jeho na světě neexistuje, mi osobně přijde jako volba špatná. Ale proti gustu…
Samozřejmě musíme brát v úvahu tradici i v opačném smyslu – některá slavná jména totiž naopak z tradice nepřechylujeme. Jsou to například herečka Greta Garbo či již zmíněná Sinéad O’Connor. Dle vyjádření jazykové poradny ale naopak třeba jména prvních dam USA přechylujeme. Takže se naučme Michelle Obamová, přátelé…
Proč se někdy přechylování bojíme
Jaká je první obava, pokud jde o přechylování? Ozývají se hlasy, že není zdvořilé měnit, či vlastně překrucovat cizí jméno. Zmíněná první dáma se přece jmenuje Michelle Obama, má to i v občanském průkazu. Přece ji nebudu oslovovat „Obamová“!
To je samozřejmě správný postřeh. Však také nikdo neočekává, že budeme používat přechýlenou podobu příjmení, když mluvíme či píšeme v angličtině. To by ostatně ani nedávalo smysl. Nezapomeňme, že účelem tohoto postupu je umožnit přirozené skloňování a vyjadřování v češtině. Pokud budu mluvit anglicky, nemám žádnou potřebu příjmení měnit.
Přesto by mohl mít někdo pocit, že napsat i v rámci českého textu přechýlenou podobu je jaksi drzé. Ani takový argument ale neobstojí. Vždyť i sama angličtina, jinak gramaticky až primitivní jazyk, mění znění jmen a nikomu to nevadí. Vezměte si větu „This is Behún’s car“ (Tohle auto patří Behúnovi). Asi byste neočekávali, že se budu po přečtení takové věty bouřit, že deformují moje jméno („Já jsem Behún, a ne Behún’s!“). Ne. Já přece chápu, že anglická gramatika v takovéto větě zkrátka potřebuje podobu mého jména změnit. Proč ne. A my Češi zase kvůli naší gramatice přidáváme -ová.
Jiní lidé poukazují na to, že i mnoho jiných jazyků kromě češtiny používá pro ženy jinou variantu příjmení. Kromě slovenštiny je to například ruština, islandština a některé další. Není v takovém případě trochu nesmyslné přidávat k určitému ženskému jménu ještě -ová, když už koncovku pro ženské příjmení obsahuje ve svém jazyce?
Není to nesmyslné. Nesmíme zapomenout, že v češtině nepřechylujeme primárně proto, abychom odlišili ženy od mužů, ale proto, abychom mohli ženská jména skloňovat. Takže já sice mohu chápat, že paní Gudmundsdóttir z Islandu je evidentně žena (koncovka -dóttir to jasně ukazuje), ale k tomu, abych mohl o této paní přirozeně mluvit v češtině, mi je to houby platné. Takže potřebuji přechýlenou podobu i v tomto případě. (Mimochodem, toto jméno patří jedné slavné zpěvačce, která pod ním ovšem není známá. Schválně – přijdete na to, o kterou dámu jde?)
Jak správně přechylovat
Kromě toho, že z tradice nepřechylujeme některá konkrétní jména (Garbo, Monroe), stejná tradice nás přirozeně vede k tomu, že slovenská jména necháváme v původní podobě, neboť jsou přechýlená podle naprosto stejného vzoru jako česká. Naopak s ruským přechýlením se rovněž z tradice nespokojíme a nahrazujeme jej českým přechýlením (tedy manželka pana Čeplakova je v Rusku Čeplakova, u nás však Čeplakovová).
Důležité poučení rovněž je, že přechýlený tvar tvoříme od kmene (část, která zbude po oddělení koncovky) mužského jména. Často se takto oddělí koncovka -a. Proto tedy paní Obamová, nikoli Obamaová. Z toho rovněž vidíte, že přísně vzato, sportovní komentátoři by o norské běžkyni Steiraové měli správně mluvit jako o Steirové…
Shrnutí
Znamená to vše, že přechylování je zkrátka nutné vždy a všude, jinak se vyjadřuji nepřirozeně? To určitě ne. Používání nepřechýlené podoby může být výslovné přání přímo nositelky jména, pokud například žije v Čechách. Také v encyklopediích se často objevují nepřechýlená příjmení v názvech hesel, aby mohl čtenář zjistit, jak zní příjmení v původní podobě. Takových specifických případů může být více (v oblasti práva apod.).
Snažil jsem se pouze ukázat, že pro přechylování jsou dobré důvody a lze jej doporučit pro velkou většinu případů. Ve stejném duchu se prozatím nese i vyjádření jazykové poradny. Pokud se přesto někdo rozhodne za žádných okolností nepřechylovat, byť i jen z důvodu osobního vkusu, není to gramaticky nesprávně.
A přesto dostala zmiňovaná spolukomentátorka za to, že nepřechylovala, nakonec výpověď. Tak vidíte. To asi není tak docela fér…
Starší komentáře ke článku
Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.
Další aktuální články na interval.cz
- 25 rad, jak se stát úspěšným webdesignerem na vlastní noze
- Má stát zřizovat samostatné webové stránky?
- Vlastní e-shop na internetu může mít každý
- Deset SQL tipů, jak zrychlit vaši (pomalou) databázi
- Průvodce typografií na webu
Tematicky související články
- Hříchy pro šíleného korektora - jak se vyhnout zbytečným chybám
- Hříchy pro šíleného korektora - proč se trápit s diakritikou
- Hříchy pro šíleného korektora - zaměřeno na zájmena
- Hříchy pro šíleného korektora - píšeme nejen v češtině, ale také česky
- Hříchy pro šíleného korektora - autentizace, autentikace nebo autentifikace?
Dejte vědět i ostatním o článku
Komentáře ke článku
Datum vložení: 09. Prosinec 2009, 01:50:29
Chuděra Guðmundsdóttirová by se sice na -ová asi nezlobila, ale sebrat jí takové krásné a historicky tradiční ð a tak jí zmučit příjmení zase jinak, to si snad nezaslouží, ne? :)
Datum vložení: 14. Prosinec 2009, 08:21:02
podle mně je to blbost, když mrvíme cicí jména z důvodů skloňování, proč to děláme jen u ženských, proč ne u chlapů? vždyť se oba (manžel i manželka) jmenují stejně, podle mně je to barbarský sexismus, který má jen zdůraznit že žena je mužův majetek...
Datum vložení: 25. Prosinec 2009, 17:08:26
Podle mě je blbost, pokud se příjmení nepřechylují. Pokud si někdo myslí, že to má jen zdůraznit, že žena je cizí majetek, tak asi neumí dost dobře česky (a možná ani neumí psát interpunkční znaménka tam, kde se psát mají) - je totiž třeba odlišovat přechylování (koncovka -ová) od tvoření přivlastňovacích přídavných jmen (koncovka -ova). Příklad: "Novákova žena je paní Nováková." Mám si snad myslet, že Angličani a Američani mrví svá vlastní jména (a příjmení), když se třeba řetězec provozoven rychlého občerstvení jmenuje McDonald's, zatímco jeho zakladatel McDonald? Nikoliv, protože v angličtině je běžné, že se restaurační a podobné podniky označují v podobě "Jake's" nebo "at Jake" (tj. [džejkova] (hospoda) nebo (hospoda) U [džejka]). No, my Češi jsme anglicky nikdy moc neuměli, o čemž svědčí třeba skutečnost, že někteří používají slovo "džínsy" namísto správného "džíny", protože jim patrně nedošlo, že "s" není součástí kořene slova, ale koncovka vyjadřující množné číslo.
Datum vložení: 07. Leden 2010, 17:26:21
No, mě by docela zajímalo, proč je ve jméně Obama "-a" koncovka?
Mimochodem, když se někdo jmenuje třeba Pecen, je jeho (tedy Pecnova, či Pecenova?) manželka Pecnová, nebo Pecenová?
Datum vložení: 05. Březen 2010, 16:12:08
Měl bych dva dotazy/postřehy k tématu:
Nejprve jeden na odlehčení, cituji: "Používání nepřechýlené podoby může být výslovné přání přímo nositelky jména, pokud například žije v Čechách". Mohla by toto přání projevit také žena žijící například na Moravě? ;)
A druhý dotaz. I v češtině je mnoho ženských příjmení, která nekončí na "ová", a přitom jsou tato jména skloňovatelná (např. Novotná, Černá, Veselá - mimochodem podle http://prijmeni.unas.cz/ patří k 10 nejčastěji používaným příjmením u nás). Pokud bych ale přidal k cizímu ženskému jménu např. jen "á", dopustil bych se chyby? A to jen proto, že je tu nějaký úzus používat pouze "ová", a "s Michelle Obamou" zní proto nezvykle?
Datum vložení: 06. Březen 2010, 00:06:25
to Mem:
ad 1: Vy jste určitě z Moravy, že? :-) Já nikdy nebyl příznivec lokálního patriotismu, ale budiž: Platí to i pro Moravu a část Slezska patřící do ČR.
ad 2: Pokud byste k cizímu příjmení přidal jen "á", dopustil byste se opravdu chyby. Jestli z toho chcete někoho vinit, mohou za to naši předkové, kteří se postarali o to, že už po celá staletí v češtině přechylujeme "-ová". Je to prostě dáno.
Datum vložení: 06. Březen 2010, 09:41:45
Petr Behún: Ano, momentálně bydlím na Moravě :) (hanáčtina byla v prvních letech něco hrozného, bohužel už mě myslím také značně poznamenala ;)), ale narodil jsem se na Slovensku, žil také v Jižních Čechách apod., takže z lokálního patriotismu mě nemůžete příliš vinit. Nicméně vadí mi nekorektní vyjadřování (ve všech oborech), a je smutným faktem, že zejména obyvatelé Středních Čech a Prahy berou automaticky "Čechy" jako naši zemi (u zákazníků to samozřejmě přecházím bez osvěty, i když si toho všímám). Bohužel se s tím setkáváme i v masmédiích, a po korektním upozornění často následuje hysterická reakce (teď samozřejmě nemyslím vás :), ale např. producenta jednoho pořadu na Primě, pro kterého byla argumentace SSJČ směšná vzhledem k jeho kariéře novináře a dramatika, kdy pro to měl prostě "lepší cit" a já byl určitě zapšklý patriot, který chce jen rýpat). Takže spíš nerozumím tomu, proč takové nevinné upozornění vyvolává takové vášnivé reakce :)
S tím "ová" to vaši i naši předci skutečně zasklili (manželka mimochodem také není "ová"), k vyčítání máme ale myslím v češtině řadu důležitějších jevů (už samotná diakritika nebyl pro dnešní dobu dobrý nápad :))
Datum vložení: 08. Březen 2010, 08:39:03
"JB: Mám si snad myslet, že Angličani a Američani mrví svá vlastní jména (a příjmení), když se třeba řetězec provozoven rychlého občerstvení jmenuje McDonald's, zatímco jeho zakladatel McDonald?"
Já tady ale vidím jeden poměrně významný rozdíl. U přidání 's je ve většině případů jasné, jak vypadá původní jméno. Pokud ale uvidím "ová", těžko bez dalších souvislostí poznám, jak se ve skutečnosti nositelka toho jména jmenuje (což může dělat problém při dohledávání nebo přímém kontaktu). Takže to je celkem srozumitelný argument proti přechylování a argumentace anglickým 's (která zazněla i v tomto článku) není zrovna ten správný příklad.