Starší komentáře ke článku: Slabikář XML - CSS
Zpět na článek | Úvodní stránka Interval.cz
Datum vložení: 13.5.2002 9:54:19
Pokud ma seznam hodnot, ktere nabyva vlastnost <B>display</B> uplny, pak Vam tam nektere chybi. Specifikace CSS2 na W3C uvadi toto: inline | block | list-item | run-in | compact | marker | table | inline-table | table-row-group | table-header-group | table-footer-group | table-row | table-column-group | table-column | table-cell | table-caption | none | inherit.
Kdyz budu mluvit za sebe, tak v HTML vyuzivam vlastnost display dosti casto, jako jednu ze zakladnich vlastnosti - ze by byla "temer nepouzivana", to bych si dovolil dosti nesouhlasit. Uz treba od casu IE4 je totiz na zmenach vlastnosti display postavena velka mnozina dynamickych prvku...
Datum vložení: 13.5.2002 21:06:47
1) Seznam hodnot vlastnosti display v clanku uplny neni a nebylo to ani jeho ucelem.
2) Ano, urcite jsou lide, kteri vlastnost display hojne pouzivaji i v HTML. Dle meho nazoru se ale jedna o drtivou mensinu.
Datum vložení: 13.5.2002 21:53:40
No nechci tady rozpoutavat nejakou planou diskusi o HTML (kdyz je to clanek o XML), ale jen podotknu, ze cely moderni webdesign, ve kterem css hraje podstatnou roli, je z velke casti postaven i na tom, ze muzete manipulovat se zmenami defaultne blokovych prvku na inline (a viceversa), no a jeste podstatnejsi je skryvani (display: none) ve spojeni s absolutnim pozicovanim a javascriptem.
Nevim, cim mate ten Vas nazor podepreny (praxi to asi nebude), ale mozna by stalo za to si takove "domenky" spis overit a ne argumentovat "vlastnim nazorem"...
Nikde v clanku neni slova o tom, ze ten seznam neni uplny a ze "to ani neni jeho ucelem" - pokud bych jako ctenar problematiku neznal, predpokladal bych, ze seznam tedy bude uplny a pokud nebude, padne o tom zminka.
Datum vložení: 13.5.2002 23:30:07
<I>mozna by stalo za to si takove "domenky" spis overit</I>
Schvalne jsem si udelal maly pruzkum webu, ktere me jen tak napadly a hledal jsem, kolikrat se ve stylech objevuje vlastnost <B>display</B>. Nejvicekrat se vlastnost uzila na jednom webu 3x, pak na dvou webech 1x a zbylych asi tricet webu 0x.
Co se skryvani tyce javascriptove kody jsem neprohledaval (moc pracne), ale nesmite zapominat, ze skryvani se da resit i pomoci vlastnosti <B>visibility</B>, u ktere je ale bohuzel spatna podpora prohlizecu.
Datum vložení: 20.5.2002 10:31:17
No to je podle mne docela dobry dukaz toho, ze se jedna o pouzivany prvek v html - 10% webu z Vaseho maleho vzorku to ma. Kdyz vezmu, ze design serveru, mezi kterymi jste s vetsi pravdepodobnosti hledal (tj. vetsi servery) maji spise konzervativni, nebo starsi (ci pro starsi prohlizece uzpusobeny) kod, pak mi prijde jako slusny vysledek :-). Vlastnost visibility ma prece jen omezenejsi pouziti, predpokladam, ze ve Vasem vzorku byla tato vlastnost zastoupena rozhodne mnohem mene. Pokud se v tomto bode nemylim, pak mi nemuze byt jasne, proc o ni ve spojeni s html mluvite, kdyz vlastnost display jste predtim tak zmarginalizoval...
Datum vložení: 20.5.2002 15:28:16
Pri mem pruzkumu jsem se snazil pokryt opravdu vsechny kategorie webu (tj. od vetsich az po par stranek nekolika firem - u tech design prilis konzervativni nebyva).
Co se tyce pouzivanosti jiste, je to relativni pojem, ale skutecnost, ze pres 90% webu nema v kodu o display ani zminku IMHO naznacuje spise opak.
Co se tyce vlastnosti visibility, velmi dobre vim, ze ma pouze omezene pouziti v jeste omezenejsim kruhu browseru :-) Jen ji vidam ve zdrojovych kodech trochu casteji, nez display.
Datum vložení: 20.5.2002 16:00:21
No muzeme se prit, co je to hodne a co je to malo, ale me 10% nepripada jako ze se "temer nepouziva". Pokud chcete pokracovat v obsahove analyze zdrojovych kodu, muzete napriklad zjistovat, v kolika kaskadovych stylech najdete css vlastnost float, clear nebo treba media: print, atd. proste leccos z toho, co neni jeste siroce vyuzivano (siroce pouzivane v css jsou napr. vlastnosti pisma) a pak muzete argumentovat tim, ze nejaka vlastnost v porovnani s tim je nebo neni "temer nepouzivana". Dalsi aspekt veci je ten, ze nejen mnozstvi stranek, ktere ji vyuzivaji, ale i vyznam dane veci hraje roli - kolik stranek je HTML 4.0 Strict nebo XHTML 1.0 Strict? A mate pocit, ze by z toho duvodu bylo mozne tyto normy vyskrtnout, protoze je "temer nikdo" nepouziva?
Datum vložení: 20.5.2002 19:34:46
Jak rikam, pojem "temer" je opravdu velice relativni. V clanku to bylo mysleno tak, ze nejde o tak castou zalezitost, tedy je pravdepodobne, ze se s ni ctenar moc casto nesetkaval, alespon ne se vsemi v praxi vyuzitelnymi hodnotami, kterych muze display nabyvat, procez jsem se rozhodl neznale zasvetit a znalym osvezit pamet.
Datum vložení: 15.5.2002 2:20:43
To by mne tedy zajímalo, na co užitečného se dá použít změna inline/block společně s HTML. Navíc měnit povahu elementu z blokového na inline (a naopak) není ve specifikaci CSS doporučováno.
Datum vložení: 16.5.2002 7:05:38
Pomocí této změny se dá například docílit úpravy vzhledu stránky - odstraní se nevhodné formátování u logicky značkovaného prvku stránky tak, aby zapadal do zvoleného designu ;-)
Datum vložení: 20.5.2002 10:23:16
Ja pouzivam hlavne zmenu inline na block (napr. u elementu <a>), tvrda zmena z block na inline vetsinou potreba neni, ale dokazu si predstavit, ze muzu chtit pri dynamicke zmene formatovani stranky napr. tyto blokove odkazy zmenit zpet na inline, na tom mi nic zvlastniho neprijde...
Datum vložení: 20.5.2002 10:35:20
Jojo, pravda, napsal jsem to puvodne obracene a nesmyslne, melo to byt spis z defaultne inline prvku na blokove a viceversa, omlouvam se.
Datum vložení: 17.5.2002 21:37:37
Vážený pane Marku Soldáte,
článek byl opět velmi dobrý.
Při mém pokusu XML, CSS a JavaScript jsem zjistil tuto skutečnost. "Gecko" sice zvládá zpracování atributů XML elementů v CSS. Ale v zjišťování atributů elementů přes JavaScript nás "připustí" maximálně tak k jejich IDs. V MSIE 6.0 tato možnost je, ale jak to vypadá s CSS radši ani nebudu mluvit.
S pozdravem
Jakub Landa
PS: Nezmýlil jsem se?!
Datum vložení: 30.6.2002 23:02:08
Kdyz uvadite priklad <I>XML</I> (odkaz na minuly clanek), proc je proboha v <I>HTML</I>?
Datum vložení: 1.7.2002 0:45:40
V prvnim clanku bylo uvedeno srovnani slozitosti kodu ceniku napsaneho nejprve v HTML a pak v XML. Tento odkaz jeste jednou pripomina HTML priklad z prvniho dilu, aby bylo videt, ze pomoci XML a CSS lze dosahnout stejneho vysledku mnohem jednodusseji (prestoze toto reseni v soucasnosti spravne funguje pouze v Mozille :-( ).
Datum vložení: 7.10.2008 20:53:55
Jak mám do CSS stylu předat atribut? když mám třeba <nadpis level="20">Text</nadpis> tak abych do CSS dostal nadpis {font-size:20px;} Jak na to?