Starší komentáře ke článku: Ministerstvo informatiky ČR
Zpět na článek | Úvodní stránka Interval.cz
Datum vložení: 14.4.2003 0:23:52
<I>To sice stačí na použití správného písma ve Windows, protože zde jsou jednotlivé jazykové verze ukryty pod stejným názvem, ale na ostatních platformách se většinou použije anglické písmo, které neobsahuje znaky s diakritikou</I>
Ani na unixových systémech by k tomu nemělo vzhledem k označování fontů docházet. Na Linuxu jsem se s tím ještě nesetkal, pokud má stránka správně označenou znakovou sadu (v HTTP hlavičce nebo meta tagem), zobrazí se správně. O tomto problému jsem slyšel pouze v souvislosti s Macem a nejsem si příliš jistý, zda to opravdu lze chápat jako chybu stránky, IMHO je to spíš chyba prohlížečů pro Mac. Protože nikde není standardizováno, že "česká Helvetica" se má jmenovat právě 'Helvetica CE' a ne třeba 'Helvetica L2' nebo 'Helvetica cs', těžko v tomto směru vydávat nějaká doporučení.
P.S. Neví někdo, zda tímto problémem trpí např. Camino nebo Safari nebo zda je to problém pouze IE/Mac?
Datum vložení: 14.4.2003 0:36:53
Vím, že deklarace fontů bez CE dělá problém na anglických windows 2000, ale podrobnosti neznám, protože mi to jenom někdo hlásil.
Datum vložení: 14.4.2003 0:47:45
To mne docela překvapuje, měl jsem za to, že ve Windows 2000 už jsou všechny běžné fonty unicodové, takže se nepoužívají samostatné jazykové verze. Může to někdo potvrdit z vlastní zkušenosti?
Datum vložení: 15.4.2003 22:09:57
vzhledem k faktu, ze jiz PPC2002 (resp predchozi verze win pro PDA) mi zobrazila pismo spravne jiz pri spravne deklarovane hlavicce kodovani, tak myslim, ze w2000 tezko budou mit s timto problemy. Podotykam anglicka verze.
Datum vložení: 16.4.2003 23:54:44
Podíval jsem se do archivu a u toho hlášení nebyl uveden operační systém. Takže jsem se dotyčného zeptal a nešlo o Windows 2000, ale o Windows 95.
Omlouvám se za zmatení.
Datum vložení: 15.4.2003 8:50:03
To je pro mě zajímavá informace... Já s Linuxem ani Macem nepracuji, takže nemohu soudit -- to co v článku píšu, jsou pouze převzaté, obecně uznávané informace. Mohl byste to prosím trochu rozvést? Hlavně jakých prohlížečů se to týká, jakým způsobem je to realizováno...
Ale jestli je to v Linuxu opravdu tak, jak píšete, potom je to určitě pozitivní fakt, protože nové Macy by už měly používat unicodové fonty --> nebudeme se muset navždy brodit v českých definicích písma :-)
K těm CE písmům: Nikde není standardizováno, že na webu se smí používat pouze formáty obrázků JPEG, GIF a PNG -- přesto ale skoro nikdo nepoužívá jiné a kdyby používal, bude to považováno za chybu. A stejně je to podle mě i s těmi CE fonty.
Navíc je to označení i logické -- Central European, protože tato písma pokud vím obsahují i znaky pro polštinu, slovenštinu apod.
Datum vložení: 16.4.2003 1:38:46
V unixových systémech (přesněji v systému X Window) se používá specifikace fontů ve tvaru, který může vypadat třeba takto:
-adobe-helvetica-bold-r-normal--14-140-75-75-p-82-iso8859-2
Nemá smysl vysvětlovat podrobně, co znamenají jednotlivé části, ale podstatné je, že ta druhá je název fontu a na konci je znaková sada (zjednodušeno). Takže font pro iso8859-1 se bude lišit jen tím, že na konci bude '-1'. Pokud tedy zadám font 'helvetica', prohlížeč si řekne o font helvetica v té znakové sadě, která je použita ve stránce. Teoreticky by mohlo dojít k problému, pokud bych třeba zobrazoval českou stránku a v systému byl příslušný font pouze ve variantě iso8859-1, ale myslím, že v tom případě se bude prohlížeč raději tvářit, že ho nemá (nevyzkoušeno). Navíc by v takovém případě definice typu 'Helvetica CE' určitě nepomohla, takový font by nebyl nalezen zcela určitě.
Podle mých zkušeností je špatné zobrazení českých znaků v Mozille pod Linuxem obvykle způsobeno špatnou specifikací znakové sady v HTTP hlavičce nebo ve záhlaví dokumentu (např. stránka je ve Windows 1250 a v tvrdí, že je ISO 8859-2 nebo ještě hůře ISO 8859-1, už jsem viděl i ISO 8859-15). Unixové programy jsou totiž obvykle důvěřivé - zkuste třeba poslat CSS stylesheet s 'Content-Type: text/plain'; Mozilla ho jako jediná bude poctivě ignorovat (v souladu se standardem), všechny ostatní prohlížeče ho bez mrknutí okna použijí jako 'text/css'.
Datum vložení: 14.4.2003 0:33:11
Díky, Martine, za výborný článek. Měl bych několik poznámek, které se týkají:
velikosti písma na micr
srozumitelnosti textu na micr
události onclick
Myslím si, že pro naprostou většinu čtenářů s MSIE bude micr.cz nečitelný ne kvůli nevalidnímu kódu nebo chybějícím altům, ale protože to písmo, které tam použili, je šíleně mrňavé, má dlouhé řádky a malou výšku řádku. Pro mě to je absolutně nečitelné
Texty jsou pro mě nesrozumitelné. Je to taková úřednická hantýrka, která jenom všechno okecává.
Událost onclick se (pokud jsem si všimnul) spouští i při inicializaci elementu klávesnicí. Zkuste si třeba na odkaz
<a href="#" onclick="alert('proběhl onclick')">pokusný odkaz</a>
najet tabulátorem a stisknout enter.
Datum vložení: 14.4.2003 7:27:59
Dobry den,
dovolim si podotknout, ze web micr.cz je nepristupny absolutne pro kazdeho. Mozna jste myslel <a href='http://www.micr.cz' target='_blank'>http://www.micr.cz</a> :-)
Datum vložení: 14.4.2003 9:26:19
No, když už se chcete pitvat v podružnostech, pak byste mohl napsat i to lomítko na konec, jinak si jiný hnidopich bude zvedat sebevědomí pro změnu na vás... :-)
Datum vložení: 14.4.2003 14:29:57
Tim jsem samozrejme nechtel kritizovat vas, ale spise upozornit, ze web MICR.CZ neexistuje. Osobne bych nikdy nehostoval u firmy, ktera to neumi nastavit, protoze ne kazdy vi, ze adresy je mozne zadavat bez <a href='http://www' target='_blank'>http://www</a>. Ostatne, je to spatne i v nadpisu :-)
Datum vložení: 14.4.2003 14:06:11
Ano, myslel jsem <a href='http://www.micr.cz' target='_blank'>http://www.micr.cz</a>
Datum vložení: 14.4.2003 8:12:05
Teď nemám čas to zkoušet (už jsem to sice zkoušel, ale nepamatuju si výsledek), ale vzhledem k tomu onclick - jak který prohlížeč. Podle standardu to rozhodně není správné, že se onlick spouští i klávesnicí, ale protože prohlížeče "ví", že plno webmasterů onkeypress nepoužívá (já jo), pokud není uvedeno onkeypress, onlick spouští i při stisku klávesy... Donedávna měla např. Opera chybu v tom, že spouštěla při stisku klávesy (i při return false;) jak onclick tak i onkeypress, teď už je to myslím opraveno.
Datum vložení: 14.4.2003 14:16:49
Já jsem se asi nevyjádřil přesně. Prohlížeče nespouštějí událost onclick při "stisknutí klávesy", ale při provedení defaultní akce. Což je u odkazů (o tom to v článku bylo) buďto kliknutí myší nebo aktivace klávesnicí (tabulátorem) a stisknutí enteru. Na jinou klávesu se onclick nespouští. Rozhodně bych to nevyjádřil tak obecně, jako že "onclick spouští i při stisku klávesy".
Všechny prohlížeče, které znám a ve kterých jsem to zkoušel, spouští onclick při defaultní akci prvku. Jedině jsem si všimnul, že Opera 7 neumí tabulátorem aktivovat odkaz, což ale nic nemění na tom, že se onkeypress používat nemusí.
Datum vložení: 14.4.2003 22:35:31
V Opeře se nepoužívá tabulátor ale klávesa "A". Ovšem co je zajímavé, a velmi nemilé je fakt, že pouze MSIE, i verze 6 (a NN4) tabulátorem událost onkeypress neaktivuje, kdežto i nejnovější Mozilla a Opera ano. V tom případě pokud narazí na odkaz definující událost onkeypress, už se dál uživatel tabulátorem (či klávesou "A") nikam nedostane, protože se tato událost u tohoto odkazu spouští pořád dokola... :-/
Datum vložení: 15.4.2003 7:34:40
... Naštěstí to lze pomocí JS obejít, ovšem tak jak to jednoduše napsal ve článku pan Snížek je to tedy nepoužitelné (kromě MSIE a NN4).
Datum vložení: 14.4.2003 0:41:57
Dobrá analýza, Martine. Aspoň že někdo zachraňuje čest Intervalu :-)
Jen bych se trochu pozastavil nad chválou PDF. Je to samozřejmě lepší, než Word, ale že by to bylo na pochvalu, to asi ne.
Datum vložení: 15.4.2003 8:46:24
Díky.
K tomu PDF: Když vidím, jak naše státní správa vesele dává na web MS formáty, tak oceňuju u toho PDF aspoň snahu :-)
Datum vložení: 15.4.2003 12:39:30
Rád bych doplnil jednu informaci, protože jsem donedávna ve státní správě pracoval. To PDF je prosazováno ze dvou důvodů. Tím prvním je všeobecně rozšířená pověra, že PDF je univerzální a dokonalý formát, kterou šíří některý významní činitelé, přičemž argumentují rozšířením PDF na americkém kontinentě. Druhým, podstatnějším důvodem je požadavek ministerských pracovníků, aby zveřejňované soubory znemožňovaly změnu, kopírování a tisk svého obsahu (a občas i přístup k němu bez znalosti hesla).
Datum vložení: 15.4.2003 18:32:01
>>Druhým, podstatnějším důvodem je požadavek ministerských pracovníků, aby zveřejňované soubory znemožňovaly změnu, kopírování a tisk svého obsahu<<
Díky za informaci, ale moc té citované větě moc nerozumím. PDF je přeci formát určený předevšim pro tisk (resp. proto, aby se obsah dal vytisknout v přesně určené podobě) a změnu snad neumožňuje žádný formát, pokud je soubor uložen na serveru svého majitele.
Abychom si rozuměli, jde mi samozřejmě o porovnání PDF s HTML, nikoli s Wordem.
Datum vložení: 15.4.2003 18:35:19
Ideálem těhle lidí je něco jako televizní vysílání, ovšem v ideálních podmínkách, kdy pouze oni mají prostředky pro práci s ním, především záznam. PDF se tomu blíží díky možnosti tohoto formátu zakázat tisk atd.
Datum vložení: 7.1.2007 14:28:07
Určen především pro tisk formát PDF vskutku je, ale má řadu dalších nastavení. Jednou z nich je třeba právě zákaz tisku, popř. editace, apod. Ovšem vše se dá obejít, když soubor proženete správnou kombinací freeware převodníků PDF->DOC (popř. v obou směrech), apod. Ale to až v případě, že se soubor dá stáhnout, jinak s ním nejde dělat samozřejmě nic, včetně tisku (viz např. webová verze Chipu).
Datum vložení: 14.4.2003 0:42:42
Docela mne zaujal vložený JavaScript na úvodní stránce. Definuje se zde několik funkcí, z nichž aspoň ty, které jsem prohlížel, jsou napsány chybně: "odčeštění" textu ignoruje přinejmenším znaky ďťňó (tedy ty, které autor neviděl na klávesnici), test jména souboru z jakéhosi důvodu předpokládá, že jméno souboru musí obsahovat tečku a test e-mailové adresy prohlásí spoustu invalidních adres za validní a bohužel některé validní prohlásí za invalidní. Ale co je nejzajímavější: žádná z těchto funkcí není ve skutečnosti použita, takže je otázkou, proč tam vůbec jsou. Pokud se totiž jedná o skript, který je automaticky vkládán do každé stránky, pak by měl být v externím souboru.
Datum vložení: 14.4.2003 8:27:40
No, pokud je ten skript automaticky vkladan, pak je asi v externim souboru ;-]
Datum vložení: 14.4.2003 9:24:29
Proč? Může být vkládán třeba direktivou include nebo require v PHP a pak (z hlediska HTML) v externím souboru nebude, bude součástí dokumentu.
Datum vložení: 14.4.2003 14:31:44
Ano, z hlediska v HTML nebude v externim souboru, nicmene, on je stale v externim souboru :-)
Me poznamky ale nekdy neberte vazne, treba prave tuhle, jsem takovy "popouzec", jak napsal Martin Kopta.