Starší komentáře ke článku: Hříchy pro šíleného korektora - psaní zkratek a značek
Zpět na článek | Úvodní stránka Interval.cz
Datum vložení: 3.2.2005 9:28:50
dobry den, setkavam se i s titulem ing. s malym i. nekdy v minulosti se to tak prej psalo. muzete zverejnit odkaz na zminovany seznam vsech (pres 50) tytulu. kdyz v dejme tomu v padesatych letech nekdo dostal titul (ing. nebo inz.) tak se pravidla pro jeho psani zmenila, nebo plati ty z te doby?
dekuji
Datum vložení: 3.2.2005 9:42:29
To zavisi co ma clovek na diplomu z vysoke skoly, me bylo po absolhovani receno ze se to ma psat jak to je na diplomu. Ale z hlediska pravopisu mi to prijde taky divne, psal bych to stejne.
Jeste mam dotaz k tem mezeram mezi cislovkou a jednotkou, ma byt 10m nebo 10 m, ta mezera nekdy muze pusobit dost spatne typograficky, nevim zda je to nejak osetreno v pravdilech pravopisu.
Datum vložení: 3.2.2005 9:51:54
Záleží na tom, co chcete vyjádřit. Pokud přídavné jméno (desetimetrový), bude se psát <B>10m</B> (bez mezery). Pokud se ale jedná o dvě slova - číslovku a jednotku (deset metrů), bude se psát <B>10 m</B> - s mezerou.
Datum vložení: 3.2.2005 10:00:52
Hlavne nezapomente na nezlomitelnout mezeru! :-)
Datum vložení: 3.2.2005 14:20:56
Psaní titulů upravují různé zákony, které se postupně mění, takže časem dochází i k posunům v této oblasti. Pokud tedy používáte titul podle vzoru na svém diplomu, nebude vás za to asi nikdo trestat, ale přesto nemusíte titul psát správně (i kdybyste ho na diplomu měl správně podle soudobých pravidel, což také ne vždy platí ;-)
O svůj titul je třeba dbát. Některé tituly byly zakázány, některé změněny (a nejen co do velikosti písmenek), jiné byly nově vytvořeny a přiznány i těm absolventům VŠ, kteří dříve na titul nárok neměli...
Datum vložení: 4.2.2005 21:47:37
Ano, mělo by to být dle tvaru "předepsaného" diplome, který vám byl udělen. Na druhou stranu, pokud o vás bude psát někjdo jiný, nemůže vědět, jak to zrovna vy na diplomu máte, takže se bude řídit podle platné jazykové normy.
Jak píše Vilém Málek, je to předepsané zákobem, průšvih ovšem je (aspoň pokud mohu soudit dle situace z před cca 5 lety, kdy jsem to zjišťoval), že VŠ zákon se s českou jazykovou normou v některých bodech rozchází. Pokud si pamatuji, týkalo se to zkratky Ph.D. a psaní prvního písmena u titulů doc. a prof.
Datum vložení: 5.2.2005 15:01:17
Rád bych tu trochu ujasnil psaní velkého či malého psímene u titulů. Psát se totiž může obojí (i dnes, nejen v minulosti), každé však v jiném kontextu resp. jiném místě použití. Nejlépe je to pochopitelné na panu doktorovi Novákovi, protože tam je patrný rozdíl mezi dr. a MUDr. Pokud chceme opravdu zdůraznit jeho akademický titul, píšeme o něm jako o MUDr. Janu Novákovi. Naopak, pokud užíváme titul typicky jen jako jakousi slovní výplň (zejména v novinových článcích), píšeme o dr. Janu Novákovi. Pseudotitul dr. totiž není žádný skutečný titul, obecně se jím jenom říká, že Novák je nějaký doktor, bez bližšího určení, zda je lékař, veterinář nebo matfyzák. No a totéž pak analogicky platí i u všech ostatních titulů. Čili v prvním případě píšeme o Ing. Janu Novákovi, zatímco ve druhém případě pak o ing. Janu Novákovi.
Datum vložení: 5.2.2005 15:14:43
Ještě existuje jeden tip pro rozlišení, o který z uvedených dvou případů se v tom kterém případě jedná. Obecné označení ing. resp. dr. lze kdykoliv nahradit ekvivalentním celoslovným inženýr resp. doktor. Naopak skutečné tituly Ing. resp. MUDr. na příslušném místě textu takovým ekvivalentem nikdy nahradit nelze. Pro příklad "výplňových" titulů vezměme třeba text: "Na chodbě jsem potkal inženýra Nováka". Na tomto místě je tedy správné psaní s malým ing., tedy "Na chodbě jsem potkal ing. Nováka". Totéž platí obecně i pro všechny novinové články, pokud nejsou odborné ve smyslu akademického prostředí, kde na titulech záleží: "To, že ekonomika poroste, nám potvrdil i ing. Novák." ale "Rektorka Vysoké školy ekonomické, doc. Ing. Jaroslava Durčáková, CSc., ..." Pro příklad skutečných titulů si vezměně různé zápisy z akademických zasedání či oficiální dokumenty: "Zasedání se zúčastnil Ing. Jan Novák, Ph.D." nebo "V Praze dne 5. února 2005, podepsán Ing. Jan Novák". Použití celoslovného "inženýr" by bylo zřejmě zcela chybné, neboli na tomto místě nelze použít ani ing. s malým i. Nakonec ještě douška, že ing./inženýr lze používat i jen s příjmením (ing. Novák), zatímco Ing. vždy s celým jménem (Ing. Jan Novák).
Datum vložení: 5.2.2005 15:19:59
Člověk to tady tak pracně formuluje, a přitom se stačí podívat na ta správná místa: http://www.ujc.cas.cz/poradna/odpo.html#akad
Datum vložení: 3.2.2005 11:04:37
Jsem rád, že podobný seriál vychází, protože jazyk používaný na některých stránkách rozhodně není čeština. Nicméně, když se seriál podrobně zabývá různými detaily, které jsou většinou definovány v pravidlech, nestálo by za to tato pravidla důsledně dodržovat? Konkrétně mám na mysli používání pomlčky místo spojovníku nebo neslabičné předložky na konci řádky.
Datum vložení: 3.2.2005 11:33:52
Díky moc za připomínku. Musím se veřejně přiznat, že články ze série Šíleného korektora neposílám redakci v XHTML, ale v prachobyčejném wordovském dokumentu, kde se přece jenom Vámi zmíněná pravidla (psaní pomlček místo spojovníku, nedělitelné mezery atd.) dodržují o poznání snadněji...
Nevím přesně, kolik času by to stálo, nacpat do celého článku (v XHTML) non-breaking spaces a kódy pro pomlčku - to je spíš otázka na redakci -, ale myslím, že i tak má se mnou redakce docela dost práce... :-)
Datum vložení: 3.2.2005 12:10:19
Dobrý den,
CSc. je kandidát věT, nebo věD? Berte to jako otázku, nebo upozornění na možnou chybku, ne jako rýpání :-)
Datum vložení: 3.2.2005 12:24:34
Ó díky, díky. Chyba se skutečně vloudila...
Datum vložení: 3.2.2005 13:18:16
V mnoha případech jde o kandidáta vět. ;-)
Datum vložení: 3.2.2005 13:38:00
Byla by to prace navic a naprosto zbytecna.
Datum vložení: 5.2.2005 15:33:43
Žádná práce, dá se to jako součást redakčního systému zautomatizovat s dost vysokým procentem úspěšnosti...
Datum vložení: 3.2.2005 14:06:14
Možná byste mohl příště napsat i něco o zhůvěřilém vytváření přídavných jmen - najmě např. "wordovský", "excelovský" a "webovský" namísto "wordový", "excelový" a "webový"...
Datum vložení: 5.2.2005 15:36:04
Souhlasím, že "webovský", "wordovský" a jim podobní, je fuj fuj a tahá to za uši. Na druhou stranu jsem kdysi někde viděl gamatickou obhajobu, že takhle je to etymologicky správně. Bohužel to teď nikde nemůžu najít...
Datum vložení: 5.2.2005 21:16:31
Etymologicky správně. Videli jste nekdy spojení "kavovská lžička"? :)
Datum vložení: 6.2.2005 10:04:33
Omlouvám se všem, jejichž jazykovědné cítění jsem urazil použitím slova "wordovský". Při psaní diskuzních příspěvků zpravidla až tak podrobně nehloubám nad jazykovou vytříbeností jednotlivých slov - inkriminovaný výraz jsem slyšel již tolikrát, že mě v tomto případě nenapadlo ho jakkoli pitvat. V článku by to bylo něco jiného... Upřímně doufám, že jsem tímto neuváženě použitým slovem nikomu nepokazil zažívání a že čtenářům posloužím alespoň jako odstrašující příklad :-)
Datum vložení: 3.2.2005 13:37:35
Jiste sam dobre vite, ze HTML ma pro tohle jiz od pocatku podporu...
:)))
Datum vložení: 3.2.2005 14:02:59
Vážený pane kolego, v tomto směru bych si dovolil Vás odkázat na články o typografii, které zde už také vyšly. Najdete u nich i polemiku na téma typografie kontra současné browsery a proč i redakce Intervalu některé typografické náležitosti ignoruje (přestože u toho obvykle skřípu zuby až se prášek sype ;-)
Datum vložení: 3.2.2005 15:02:47
Mám jeno dotaz. Jak je to s používáním uvozovek? Všiml jsem si, že v článku jsou ty "americké" a ne „správné české“, znamená to tedy, že použití těch horních uvozovek je možné i na začátku slov - je pravda, že by to při psaní na web ušetřilo čas...
PS: doufám, že ty vložené uvozovky budou příslušně vypadat.
Datum vložení: 3.2.2005 15:12:04
V článku jsou americké palcové uvozovky použity z technických důvodů a také kvůli kompatibilitě se staršími texty, zveřejňovanými dříve na Intervalu. Blíže toto vysvětluji v diskuzi kolem článku o typografii...
Datum vložení: 3.2.2005 19:02:17
V clanku jsem nasel nekoli k chybicek. Ackoli nechci nijak rypat, slovo CSs. alias kandidad VĚT mě velmi pobavilo :))
Datum vložení: 3.2.2005 19:09:14
Ano, přesně tak, chybičky se vloudí:-) Toho "kandidáta vět" už jsme tu měli, jsem rád, že jste to ve svém příspěvku vylepšil <B>několi ka</B> chybičkami, zkratkou <B>CSs.</B> a <B>kandidadem</B> - hned to máme trochu pestřejší:-)
Ale taky nechci nijak rýpat, jsem rád, že jsou čtenáři tak pozorní:-)
Datum vložení: 3.2.2005 21:55:49
Co psaní procent?
rozdíl mezi 100% muž a práce na 100 % (skutečně se liší o mezeru)...
Je to tak správně?
Datum vložení: 3.2.2005 22:23:05
Stačí si představit, jak byste to psal slovy: stoprocentní muž vs. na sto procent a hned je jasné kam mezeru ano a kam ne.
Datum vložení: 3.2.2005 22:47:34
Ahoj,
zajímalo by mě, zda na dotaz: "máte nějaký titul?" mohu odpovědět: "Ano, DiS.," nebo bych raději DiS. jako titul uvádět neměl, protože se jedná pouze o označení?
Omlouvám se za dotaz jako od blbce, na titulu Bc. pracuji (s tím už problém mít nebudu :-)
A taky bych rád věděl, jak se bude moci titulovat absolvent Xyz, který nejdříve obdrží označení DiS, potom titul Bc. a potom na stejném oboru titul Ing. apod. To se potom bude moci označovat "Ing. Bc. Xyz, DiS."?
Je to ještě vůbec člověk, nebo označení nějaké mašiny? :-)
Datum vložení: 4.2.2005 8:32:21
Imho se dva různě postavené tituly ze stejného typu školy nespojují. Tdy titul Ing./Mgr. vždy nahradí Bc.
DiS je imho stejný případ jako CSc..
TAkže Ing. Xyz, DiS.
Perličkou jsou dva stejé tituly z různých typů škol:
Bc. et Bc. Xyz...
Datum vložení: 4.2.2005 21:52:10
Ano, vyšší titul ze stejné školy (oboru) "přebije" ten nižší.
Další perličkou ovšem je, jak naložit s vyšší a nižším titulem, každým získaným na jiné škole nebo třeba na stejné, ale ve zcela jiném oboru. Ne, že by mě to nějak trápilo, ale ví někdo, co s tím? ;-)
Datum vložení: 4.2.2005 21:59:47
<I>...jak naložit s vyšší a nižším titulem, každým získaným ... ve zcela jiném oboru...</I>
Na to je jednoduchá odpověd - seřadíte je podle důležitosti a připíšete si je ke jménu, například:
prof. Bc. Mgr. et Mgr. Ing. MUDr. Vilém Málek, Ph.D.
Datum vložení: 4.2.2005 22:43:08
sci-fi ;)
Datum vložení: 4.2.2005 22:56:27
Pravda, ještě jsem zapomněl "Dr.Sc.", to by mělo být za jménem, ale před "Ph.D.", odděleno čárkami ;-)
Datum vložení: 5.2.2005 1:19:21
přesně tak jsem to myslel ;)
Datum vložení: 7.2.2005 7:50:53
Já bych se nevyhýbal ani Ba., MBA (nebo jak to je) a podobným. :-)
Datum vložení: 8.2.2006 20:03:31
Dobrý den, někteří partneři mají titul MBA. Jak se mají oslovovat. Nejsem si jist, zda oslovení pane inženýre je správný. Titul MBA se píše před jménem nebo za jménem u Českých občanů. Poraďte mi prosím. S přáním pěkného dne Valíček
Datum vložení: 8.2.2006 21:14:40
Dobrý den, děkuji za zajímavý dotaz. Je zvykem, že titul MBA (tedy Master of Business Administration) se píše za jménem a odděluje se čárkou (např. Ing. Jiří Novák, MBA). Co se týče oslovování, je to možná trochu složitější. Člověk, který získal titul MBA, už má kromě toho titul Bc., Mgr., Ing. apod. Pokud je tedy namístě oslovovat titulem, přikláněl bych se k oslovení "pane magistře", "pane inženýre" apod., podle toho, jaký titul oslovený nosí. Oslovení "pane bakaláři" se běžně nepoužívá, takže bych ho nepoužíval ani v tomto případě. Myslím si tedy, že vlastnictví titulu MBA by se v oslovení nijak promítat nemělo.
Datum vložení: 26.12.2006 12:37:14
Není to pravda :-)) ,,titul" MBA může mít i někdo, kdo není Bc.,Ing.nebo Mgr. Pokud se dá paskvil typu MBA nazývat titulem...
Datum vložení: 8.2.2006 20:08:06
Dobrý den, někteří partneři mají titul MBA. Jak se mají oslovovat. Nejsem si jist, zda oslovení pane inženýre je správný. Titul MBA se píše před jménem nebo za jménem u Českých občanů. Poraďte mi prosím. S přáním pěkného dne Valíček
Datum vložení: 8.2.2005 1:05:27
To, že někdo bude mít zároveň PhD i DrSc není příliš pravděpodobné (leda že by před mnoha lety vystudoval PhD na západě a pak se vrátil k nám a dodělal si DrSc, což už opravdu zní spíše jako sci-fi ;-), nicméně pokud tomu tak bude, asi by měl PhD spíše vynechat, jelikož jde v našich končinách o následníka CSc, kterýžto je nižším stupněm DrSc... Ale dost teoretizování, osobně jsem přesvědčen, že někdo, kdo oprávněně nosí větší počet podobných titulů, tyto věci moc neřeší, protože to nemá zapotřebí.
Datum vložení: 19.6.2006 10:20:59
Je pravda, že ten, kdo tituly nosí, je řešit nemusí, většinou. Jenže je musí řešit jeho okolí a i on se může dostat do situace, kdy je po něm vyžadován zápis jeho titulů (v úředním styku, při odborné publikaci a podobně ;-)
Datum vložení: 12.6.2007 19:34:31
Takže po prof. je Bc? A pak Mgr???
Datum vložení: 5.2.2005 15:31:16
<i>Ano, vyšší titul ze stejné školy (oboru) "přebije" ten nižší.</i> S několika výjimkami. Jednak se navzájem nepřebíjejí akademické a vědecké tituly. A jednak doc. a prof. nepřebíjí žádné nižší. Takže píši "prof. doc. Ing. Jan Novák, Dr.Sc., CSc. To ale platí jen v akademických kruzích a ve vědeckých článcích. Pokud se jedná o klasické novinové čánky, píše se vždy jen a pouze jeden nejvyšší titul před jménem: "...řekl nám prof. Jan Novák". Navíc zde pozor na psaní velkých a malých písmen, viz moje reakce k začátku této diskuze.
Datum vložení: 5.2.2005 15:34:11
Ovšem v případě profesury/docentury ze stejného oboru a u titulů DrSC. a CSc. ze stejného oboru opět platí, že "vyšší bere" ;-)
Datum vložení: 7.2.2005 15:54:10
Jen bych upřesnil, že "společnost s ručením omezeným" se zkracuje jako "s. r. o.", popř. "spol. s r. o.". Zkratku "s. s r. o." obchodní zákoník nezná a neměla by se tedy objevit ani v obchodním rejstříku.
Datum vložení: 7.2.2005 18:45:04
Mám trochu off-topic dotaz. Kde se v četině vzalo slovo HROZNO jako označení plodů vinné révy? Vždycky jsem si myslel, že jsou to správně hrozny a ne hrozna. Vždyť název Steinbeckovy knihy se taky nepřekládá Hrozna hněvu, ale Hrozny hněvu (byť se zde nejedná přímo o plod révy). Nevíte někdo, jestli je to správný český výraz, nebo jenom zkomolenina prodejců s chabým vzděláním?
Datum vložení: 7.2.2005 19:02:01
Netroufám si hodnotit vzdělání prodejců, ale slovo "hrozno" v češtině opravdu neexistuje. Máme slova "hrozen", "hrozny", "hroznové víno" a podobně. Možná je tento zajímavý tvar vyjádřením snahy zkrátit sousloví "hroznové víno"...
Datum vložení: 7.2.2005 20:37:42
Já osobně bych si tipnul, že jde o vliv slovenčiny, podobně jako u slova "strážit" (česky správně "střežit"). V bývalé společné republice proudily zvukově podobné výrazy velně na obě strany, i když faktický obsah byl úplně odlišný a také po stránce gramatické se přejatá slova používala úplně jinak...
Datum vložení: 7.2.2005 22:04:49
jiste take nebylo duvodem chabe vzdelani vynalezcu, kdyz pouzili napriklad slovo televize, ktere do te doby v jazyce neexistovalo....jazyk se proste vyvyji ve jmenu komunikace. pokud tedy spolecnost akceptuje vyraz HROZNO jakozto zjednoduseni sdeleni, ze jde o HROZNOVE VINO, proc se nad tim pozastavovat....
Datum vložení: 19.12.2005 14:47:56
Tedy pokud se Vas jazyk vyvYji, jak vyse psano, tak nas potes ...
Datum vložení: 25.5.2009 22:01:24
Slovo hrozno v češtině samozřejmě existuje. Dokonce má dva významy. Mně věřit nemusíte, ale zadejte je do http://bara.ujc.cas.cz/psjc/ se zobrazením 50 karet na stranu.
Datum vložení: 26.5.2009 11:11:30
Označení Hrozno pro Hroznové víno je naprosto hrozné. V obchodech Hrozno zásadně ignoruji a kupuji pouze Hroznové víno. Jsem rád, že si toho všiml ještě někdo. Naučil jsem to již i manželku :-) Bohužel se zdá, že masám je to jedno. Jsem zvědav, kdy začnou obchody označovat Hermelín slovem Hermoš, Coca Colu slovem Kla, Plnotučné mléko Tučsrač a pod. Závěr: slovo Hrozno, pokud je použito jako označení Hroznového vína, je odpudivé, hnusné. Nekupovat, bombardovat prodejce emaily, ať se nechá vyšetřit nebo to dá do pořádku.
Datum vložení: 26.5.2009 11:14:18
Tezko rici. Ja osobne davam prednost tomu, co mi chutna, a je mi uplne jedno, jak se to jmenuje, protoze nazev me nenakrmi :)))
Datum vložení: 15.12.2005 16:59:00
Až do nedávna jsem velmi důrazně vystupoval proti používání <I>viz.</I>, s odůvodněním, že <I>viz</I> je rozkaz od <I>vidět</I>. Nedávno jsem však ve slovníku <I>Webster's Dictionary, Random House NY 1990</I> (on-line na www.webster.com), zahlédl heslo <I>viz.</I>, a hrklo ve mně, jak ve starých pendlovkách. <I>Viz.</I> je zde vyloženo jako zkratka <I>videlicet</I>, což znamená <I>totiž, jmenovitě, jinými slovy, a to</I> ap. Z toho by ovšem vyplývalo, že vřadě případů je použití <I>viz.</I> dejme tomu velmi diskutabilní, těžko obhajitelné, ale ne úplně nesprávné. Otázkou samozřejmě je, zda zkrácení <I>videlicet</I> na <I>viz.</I> není specialitou (americké) angličtiny, pak bychom se mohli bavit o vhodnosti používání původem anglických zkratek v češtině (třeba tolik rozšířené IMHO, btw. apod.).
Datum vložení: 15.12.2005 20:06:29
Každá chyba může za určitých podmínek chybou nebýt, pro každý nesmysl je možno najít ospravedlnění. Myslím, že 99,999 % lidstva nikdy ani neslyšela o slovu "videlicet", natož o tom, že se v američtině zkracuje "viz." - zato většina populace ČR absolvovala základní školní docházku, která je správnému psaní slova "viz" v jazyce českém měla naučit...
Datum vložení: 19.12.2005 13:27:58
Vhodnost zaplevelovat si češtinu anglickými a americkými zkratkami zpochybňuji v závěru svého příspěvku, nevím, jestli jste ve svém svatém rozhořčení dočetl až tam. Smyslem mého přispěvku bylo podělit se o kuriozitu, která by mohla zajímat všechny bojovníky proti <I>viz.</I>, sám se mezi ně taky počítám. A ať se nám to líbí nebo ne, jak se vyvíjí jazyk sám, vyvíjí se i pohled na to, z čeho to či ono vzniklo. Příklad: přestože správně je <I>ližina</I> (odvozeno od <I>líha</I>, kolik lidí ví, co je to líha?), většina populace napíše <I>lyžina</I> (protože se domnívá, že základem je <I>lyže</I>). Závěrem: Osobně se domnívám, že pokud je <I>viz.</I> pouze americká záležitost (je nebo není?), zavlekl to do "američtiny" český emigrant, neznalý významu <I>viz</I>, který uviděl <I>videlicet</I>, a dal si to nesprávně dohromady... :-)
Datum vložení: 19.12.2005 15:45:50
Reagovat na prispevek drive, než si ho dočtu, bych si nedovolil, to považuji za neslušné. Co se týče mého postoje k vývoji jazyka, myslím, že se k němu stavím celkem realisticky, vždyť s ním pracuji každý den. Jako kuriozita je váš příšpulek do různého jistě zajímavý - jen upřímně pochybuji, že český emigrant natolik vzdělaný, aby aktivně používal slovo "videlicet", byl zároveň natolik neznalý, aby se nechal ovlivnit chybami svého mateřského jazyka. Zde bych hádal, že bude etymologie zcela jiná ;-)
Datum vložení: 31.3.2006 12:42:57
Jasný výklad najdete zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Viz
Datum vložení: 31.3.2006 12:46:07
Jasný snad, i když rozhodně ne dostatečný a především naprosto nepodstatný z hlediska jazyka českého, který není, ač by si to mnozí přáli, pouhým dialektem angličtiny!
Datum vložení: 11.3.2008 16:36:26
Na adrese http://langweil.info/gerzonka/view.php?cisloclanku=2005012618 jsem našel následující fundované vysvětlení: "viz" je zkratka, dokonce zkratka zasloužilá, protože starobylá a dvojnásobná, není imperativem od "vidět" a tečka se za ní nepíše ze zcela jiného důvodu. Často si ji lidé pletou s podobnou zkratkou "vid." původně zapisovanou jen jako "v.", která je odvozeno od latinského "videre" = dívat se a také od českého "vidět". "viz" je zkrácené latinské "videlicet", které je samo o sobě už zkratkou/staženinou z "videre licet" (licet = lze, tedy doslova "lze vidět"). Z hlediska významu může "viz" podle souvislostí nabývat hodnot "patrně, zřejmě, zjevně, totiž, jistěže, a to, a sice, zejména, jmenovitě" a snad i jiných. Je to mezinárodní zkratka užívaná v řadě jazyků. Nejdále jdou Angličané, kteří ji sice píší stejně jako my - "viz", ale čtou ji "namely" (= totiž). Nejzajímavější na "viz" je však to, jak tato zkratka vznikla, což přímo souvisí s tím, proč se za ní nepíše tečka. Ona tam vlastně je, ale je zastoupená něčím jiným. Stalo se to v době, kdy byly středověkou latinou psány rukopisy. Zkratka se původně psala jen jako "vi" a za těmito dvěma písmeny dělávali písaři značku, která nahrazovala naši tečku za zkratkou. Tato značka, která se trochu podobala písmenu "z" se při převodu rukopisů do tiskopisů, když v tiskařských sadách ona značka pochopitelně chyběla, začala nahrazovat písmenkem "z", které pak ve zkratce už zůstalo. Toto "extra z" nebo "speciální z", jak se mu někdy říká, se dochovalo i v jiných latinských zkratkách, např.: scz = scilicet - toť se ví, ovšem, patrně, nepochybně sz = sed - ale, avšak anebo semis - půl, polovina, půlass (něco jako půlkoruna) qz = -que - např. Senatus populusque Romanus - Senát a lid římský http://www.bartleby.com/68/96/6396.html http://www.lib.umich.edu/tcp/docs/dox/ambigs.html http://lists.albura.net/efe.es/apuntes-kpn/2002-10/0427.html
Datum vložení: 11.3.2008 18:24:04
Děkujeme za fundované přetlumočení článků v diskuzích o "viz" obvykle pouze odkazovaných. Přesto bych si vás dovolil znovu upozornit, podobně jako jiné účastníky této stále dokola opakované diskuse, že čeština je latině neskonale více vzdálena než angličtina, francouzština, italština nebo španělština. Přestože tedy chápu psychickou potřebu zastánců teorie o latinském původu slova "viz" dodat češtině váhu konstruováním opravdu podrobných a věrohodných tezí o jeho latinském původu a tím ji vzdálit našemu plebejskému slovanství, čeština sama má své vlastní slovo "viz" a zcela přirozený způsob, kterým vzniklo a který není nutno podpírat hodinářsky cizelovanými teoriemi. A ať už je pravda na kterékoli straně, určitě je mnohem pravděpodobnější, že české slovo "viz" se jen náhodou podobá anglosasy používané zkratce latinského slova "videlicet" než naopak ;-)
Datum vložení: 19.6.2006 9:21:09
Vidím, že se zde mluví o psaní "viz" s tečkou či bez. Vždycky jsem si myslel, že "viz." je zkratkou "vizte", tedy rozk. zp. slovesa vidět. Napíši-li "viz" bez tečky, znamená to, že čtenáři tykám. Rád bych se tedy zeptal někoho kompetentního, jak to s tím ve skutečnosti je.
Datum vložení: 26.6.2006 13:40:43
Samozřejmě se viz uvádí vždy bez tečky (tzn. rozkazovací způsob, 2. os. č. j.)
Datum vložení: 15.10.2006 18:21:06
Píše se na obálku oslovení: p. Mgr. XXX? Nebo se nepíše p.? Děkuji za odpověď
Datum vložení: 26.1.2007 14:33:18
Přeji dobrý den - je možné psát zkratky velkými písmeny pokud jsou použity v nadpisu, který je formátován velkými písmeny? (konkrétně jestli mohu použít ING. PETR NOVÁK nebo musím použít Ing. PETR NOVÁK. Děkuji za odpověď.
Datum vložení: 26.1.2007 14:51:54
Dobrý den, moc díky za zajímavý dotaz. Vzhledem k tomu, že označení akademických titulů jsou hodnoceny jako zkratky, a nikoli jako značky (u nichž je přesně stanovena i grafická podoba - tedy např. gram se vždy označuje "g", nikdy "G"), myslím, že podoba ING. by se ve Vámi zmíněném příkladu klidně dala použít.
Datum vložení: 7.2.2008 15:39:39
Dobrý den, jde sice o zkratku, ale i v tomto případě je jasně daná její podoba a nelze ji měnit. Z tohoto důvodu se musí velká a malá písmena rozlišovat i v případě, že zbytek textu je napsán velkými písmeny. Alespoň tak mi to vždy vtloukali do hlavy na uni.
Datum vložení: 1.4.2009 11:56:17
Tak tomu bych snad ani nevěřil. Jeden příspěvek říká, že to klidně může psát vše velkými písmeny a druhý naopak říká, že to není možné. Rád bych se také zeptal, na které straně pravda jest? :-)
Datum vložení: 1.4.2009 13:24:33
Způsob zápisu akademických (ale třeba i církevních) titulů je dán. Proto bych volil zápis Ing. JAN NOVÁK, CSc.