Starší komentáře ke článku: Hříchy pro šíleného korektora - oříšky v našem slovníku
Zpět na článek | Úvodní stránka Interval.cz
Datum vložení: 25.7.2005 10:16:07
Komentář ke slovíčku "díky" v článku má samozřejmě pravdu. Nicméně někdy se slovo "díky" používá v literární praxi zcela záměrně, v nadsázce nebo s opravdu "sžíravou" ironií. Například: "A tak, díky své blbosti, opustil tento svět, čímž prudce zvýšil průměrnou inteligenci jeho obyvatelstva."
Datum vložení: 25.7.2005 12:55:28
V literarni praxi je ironicke uziti tak ridke, ze nestoji za zminku. Ale v televizi a v tisku to pouzivaji neustale blbe. Ted se zlepsili aspon v televiznich novinach, doufam, ze kvuli (nebo?) diky me pripomince.
Datum vložení: 25.7.2005 20:13:23
Díky Vaší poznámce o tak řídkém užívání "díky" v ironickém smyslu v literární praxi asi přestanu být ironikem. Není to ironické? ;-)
Datum vložení: 25.7.2005 11:53:53
Dalším pěkným (a v pětadevadesáti procentech chybně psaným) slovem je BRYSKNÍ, které se opravdu píše s ypsilonem...
Datum vložení: 25.7.2005 12:45:07
Ono je to s tím "bryskním" dost komplikované. Hlavně v tom, že existuje anglické slovo "brisk", které značí "živý, čilý, hbitý, rychlý" a nemá pohříchu s "bryskním" nic společného. To je odvozeno z francouzského "brusque" (angl. rovněž "brusque", případně i "brusk"; pův. z italského "brusco"), které znamená spíše "příkrý, strohý; trpký". Jak můj starý slovník cizích slov, tak slovník etymologický shodně uvádějí "bryskní" coby "příkrý, strohý (o řeči)", event. "ostrý, trpký (o víně)". Zajímavé přitom je, že v živé češtině se dnes už používá "bryskní" takřka výhradně ve významu "rychlý, hbitý, okamžitý" - "bryskně k němu přiskočil", "to byla bryskní (=rychlá) odpověď". Myslím, že to je už asi trvalé přesmyknutí významu :)))
Datum vložení: 27.7.2005 17:53:05
Cákryš, nemělo by se pak psát briskní, když bylo přesmyknuto k významu jako odvozenému od brisk? Pak bychom měli dvě slova, jedno původu francouzského, druhé anglického -a využili bychom tu českou zvláštnost i/y... A nejsou to nakonec dvě slova, takto odvozená?
Datum vložení: 25.7.2005 12:53:23
Dekujeme, uz se nam styskalo. A jsem rad, ze jste pouzil moji pripomínku. A to slovo "dcerina" me fakt dostalo.
Datum vložení: 25.7.2005 14:52:36
Kdysi mne češtinář ztepal za "respektive" v popsaném významu a vysvětlil nám, že toto slovo je primárně určeno pro dva k sobě vztažené výčty, např: Norsko a Švédsko mají 4,5 resp. 9 milionů obyvatel.
Datum vložení: 25.7.2005 15:18:42
Je dost možné, že i v tomto případě došlo k určitému posunu, nebo spíše rozšíření (příp. liberalizaci) významu. Slovník CS dnes slovo "respektive" definuje takto: 1. přesněji řečeno, vlastně 2. popřípadě, eventuálně Vámi uvedený příklad by se vztahoval k té druhé definici - a souhlasil bych s tím, že tam toto slovo "sedí" asi nejlépe:-)
Datum vložení: 8.8.2005 17:16:23
To je spis anglictina, ne (respectively), Leo
Datum vložení: 25.7.2005 16:38:26
Díky za článek, bude se přesně hodit v lingvistických sporech :-). Při té příležitosti bych se rád zeptal na slovní spojení, kvůli kterému jsme se nedávno hádali s několika lidmi (mezi nimi i nepříliš bystrá učitelka ZŠ). Jednalo se o "dobytí/dobití baterek" ve smyslu získání energie (věta zněla přibližně takto: Prázdniny jsou tady od toho, aby si každý na dovolené dobyl baterky na další sezonu...). Osobně jsem jasně pro variantu s měkkým i, nicméně jsem byl přesvědčován o opaku. Důvodem mělo být jakési přenesení významu (nabyl energii), či tak něco. Jak je to tedy správně? ;-)
Datum vložení: 25.7.2005 17:54:36
Mohu Vám s radostí oznámit, že jste měl pravdu:-) Jeden z významů slovesa "dobít" (podle Slovníku spisovné češtiny) je: Doplnit elektrickým nábojem (např. dobít akumulátor)
Datum vložení: 25.7.2005 18:07:20
Ano, to byl jeden z mých argumentů, který mi ale právě nikdo nevyvracel, bylo mi tvrzeno, že se jedná o jakýsi "jiný" význam :-). Dík za odpověď.
Datum vložení: 25.7.2005 18:23:53
Zcela nepochybně se jedná o přenesený význam:-) To ale nic nemění na dané formulaci. Jiné by to bylo, kdybychom mluvili o "znovunabytí sil", kde by ypsilon bylo v pořádku. "Dobytí baterek" by bylo v pořádku pouze v případě, že by o ně někdo bojoval a posléze se jich zmocnil:-)
Datum vložení: 22.2.2006 0:31:33
K Vašemu výkladu bych pouze doplnil, že slovo BÝT a jeho odvozené tvary vyjadřují existenci v čase či prostoru a též přivlastnění si (dobytí hradu - přeneseně i dobytí srdce), tedy vztahují se k hmatatelným věcem (neplatí pro BÝT jako modální sloveso). Sloveso BÍT naproti tomu všeobecně vyjadřuje akt násilí. Tím ovšem netvrdím, že bateriím natluče elektrický proud. Správně je /nabil baterie/=/doplnil energii/, ale /nabyl baterií/=/fyzicky obdržel baterie/. Mnohdy, pokud si nejsme jisti, pomůže budoucí čas. pokud si můžeme říci např.: /Přibude další kandidát./, potom platí, že U střídá Ypsilon a proto: /Přibyde či přibyl další kandidát./ Pokud by /přibil/, pouze by něco přitloukl. Bohužel toto pravidlo je málo známé. Pokud se budeme chtít oprostit od vyjmenovaných slov, možná se bude hodit ještě jedno. Je postaveno na historii slovanských jazyků a užití měkkých a tvrdých jerů. I=E nebo I=JE/IE(měkký jer), Y=EJ(tvrdý jer). Pokud tedy najdete hovorový výraz, nebo případně sáhnete po tvaru z jiného jazyka, obsahující EJ, vězte, že tomuto slovu bude příslušet Ypsilon. Příklad: mEJdlo=mÝdlo, vEJtah=vÝtah. U měkkých jerů nám pomohou východní bratři. Př: dIEra=dÍra, mIEsto=mÍsto. Bohužel ani tomuto pravidlu se nevyhnula výjimka. SEJTO se píše SÍTO, protože nezkomolený nářečný tvar je SÉTO, tedy měkký jer. Zajímavá je možnost dovozovat ze slovenštiny také MĚ/MNĚ, ale to už by bylo na další článek. S pozdravem FiF
Datum vložení: 16.6.2006 12:38:39
Baterky lze nabít i nabýt, lze je vybít, ale ne vybýt. :-)
Datum vložení: 16.6.2006 15:30:21
Zato jich můžete snadno pozbýt ;-)
Datum vložení: 26.8.2006 10:39:37
Ba dokonce mohou i ubývat (kupříkladu ztrátou či odzicením)
Datum vložení: 18.11.2008 11:03:55
Nabyl baterií tím, že na něj vybyly, a jelikož byly vybité, musel je nabít.
Datum vložení: 25.7.2005 18:02:37
Děkuji za perfektní článek, mé poznatky o našem jazyku jsou zase bohatší! Měl bych skromný dotaz - týká se slova 'kvůli'. Je správné jej použít ve větě 'Kvůli zranění jsem nedoběhl závod.'? Jeden kamarád mi říkal, že to je nesmysl, že zranění žádnou 'vůli' nemá, tudíž se jedná o nesmysl. Já tvrdím opak. Kdo má pravdu?
Datum vložení: 25.7.2005 18:20:05
Každopádně je to zajímavá otázka:-) Myslím si, že Váš kamarád nemá tak docela pravdu. Předložka "kvůli" vyjadřuje účel nebo důvod nějaké činnosti (případně nečinnosti). Například v SSČ se objevují příklady typu: Udělal to kvůli penězům. Zkouší od manželky kvůli kouření. Asi těžko bychom mohli říct, že peníze nebo kouření mají nějakou vůli (to už spíš ta zmiňovaná manželka). Řekl bych tedy, že Vaše věta (Kvůli zranění jsem nedoběhl závod) je v naprostém pořádku.
Datum vložení: 25.7.2005 18:36:40
A já kamarádovi věřil :-) Děkuji za osvětlení problému!
Datum vložení: 25.7.2005 18:18:45
Slovo protežovat mně připomnělo, že jako podivín vypadám pokaždé, když pointu vyslovím jako poentu :-) Těžko se pak v rozhovoru vysvětluje proč...
Datum vložení: 4.8.2005 8:25:02
Čeština je živý jazyk, významy i syntaxe slov se mění, je to přirozené. Není nic divného, že 'poenta' časem přešla do 'pointy'. Čeština si toto slovo přizpůsobila podle svého ucha.
Datum vložení: 25.7.2005 22:23:19
Předem bych poděkovat za tento seriál - jsem jeho pravidelným čtenářem, ale pokaždé se zamýšlím nad otázkou: Je na nespisovném mluvení něco špatně? Je špatné to, že se některá slova prostě přetransformují do trochu jiné podoby? Brácha říká "Já nemluvím nespisovně, já utvářím český jazyk." Když jsme u toho - hodně lidem teď mohla naskočit asociace, že slovo "brácha" není (teda alespoň si to myslím) spisovné. Kolik lidí ale v normálním rozhovoru použije slovo bratr? A komu to vadí? Důvod proč jsem to sem napsal je ono slovo "protežovat" - ačkoli je protěžovat špatně, asi ho budu používat nadále, protože se lépe vyslovuje a všichni vědí co tím chci říct... Co si o tom myslíte vy?
Datum vložení: 26.7.2005 1:28:04
Jazyky zanikaly a vznikaly především v období velkých dějinných zvratů, kdy se lidská společenství rozpadala a nově utvářela. Jakákoli stabilní společnost si však vždy velice rychle utvořila poměrně rigidní jazykovou strukturu, která sice podléhala postupným posunům, ale nijak zásadně se neměnila. A ti lidé nevěděli nic o nějakém "spisovném" jazyce, nebyl v tom úmysl, záměr. Takže společný jazyk je nejspíše základním předpokladem přežití lidských společenství (a nejen lidských, jak tvrdí etologové). Na sever od nás existuje extrém tak šílený, že se jeden společný jazyk rozštěpil pod umělým tlakem na dva, "spisovný" a "lidový", které jsou oba zákonné a navzájem už dnes takřka neslučitelné. To je věc, ke které bychom asi neměli dojít. Já si myslím, že je to o rovnováze. Spisovný jazyk by se měl používat v "neosobní" komunikaci ve sdělovacích prostředcích, měli bychom se ho učit ve školách. Tvoří obecný základ, společný dorozumívací prostor, který zaručuje, že budeme vždy moci udržet vzájemný kontakt. Při osobním jednání můžeme používat hovorové řeči, která je ve specifických případech efektivnější a také pružněji reaguje na společenské změny. Je na strážcích spisovného jazyka, aby udržovali rovnováhu a stabilitu, aniž by se odtrhli od reality... Řečeno technicisticky - spisovný jazyk si představte jako XML, hovorovou češtinu jako XHTML a různá krajová nářečí, odborné žargony a "soukromé" jazyky jako RSS, RDF, DocBook a podobné ;-)
Datum vložení: 26.7.2005 11:05:48
Plně s Vámi souhlasím ve věci spisovného a hovorového jazyka. Zajíma mě však co jste myslel větami: »Na sever od nás existuje extrém tak šílený, že se jeden společný jazyk rozštěpil pod umělým tlakem na dva, "spisovný" a "lidový", které jsou oba zákonné a navzájem už dnes takřka neslučitelné.« Myslíte tím Polsko? Používám polštinu denně, ale nejsem si něčeho takového vědoma...
Datum vložení: 30.7.2005 23:09:59
Na sever od nás existují i jiné země - já měl konkrétně na mysli Norsko, jehož historie je snad ještě pohnutější, než historie českých zemí. I oni v devatenáctém století uměle rekonstruovali svůj jazyk ze zbytků po cizím (dánském) područenství. Povedlo se jim to tak dokonale, že teď mají dva úřední jazyky - norsk (bokmal) a nynorsk (landsmal). Norsk vznikl do značné míry přirozeně, ale nese výraznější stopy dánštiny, nynorsk je zcela umělý, ale je odvozen přímo z původní norštiny. Nynorskem se běžně mluví, zatímco norsk se vyučuje ve školách v Norsku i v zahraničí, jedná se v něm na úřadech a vychází v něm asi 90 % tištěných materiálů. Tomu říkám schizofrenie v národní měřítku ;-)
Datum vložení: 27.11.2005 17:58:55
Reaguju na to dost pozdě, protože jsem tu v životě poprvé, ale nemohl jsem komentář pana Málka nechat bez svého komentáře, když ho nikdo jiný neopravil. Slovo "norsk" není opakem "nynorsk" ("novonorština"), tím je "bokmål" ("knižní jazyk"). "Novonorština" vznikla "uměle" syntézou nářečí především ze západu Norska jako produkt hnutí za národní obrodu a nezávislost kolem Ivara Aasena. Bokmål je, zjednodušeně řečeno, ponorštěná dánština. Není pravda, že by Norové mluvili jedním kodifikovaným jazykem a používali další kodifikovaný jazyk jen pro oficiální účely. V běžném životě etničtí Norové spíše mluví dialekty. V oficiálním styku si mohou zvolit mezi oběma variantami jazyka. Ze 4 milionů Norů jich asi 25 % používá nynorsk, zatímco většina se kloní k bokmålu. Každá obec v Norsku se může oficiálně rozhodnout, která z variant norštiny se používá v dané obci. U obou variant jazyka někteří jazykovědci hovoří o konzervativní a radikální variantě. V 30. letech přibyl ještě "samnorsk" ("stejná norština"), pokus o sjednocení jazyka, který ale vyvolal více odporu než nadšení a sešlo z něho. Převažující trend naznačuje pomalý ústup nynorsku z dosavadních pozic.
Datum vložení: 28.11.2005 5:54:59
Děkuji za upřesnění, zdá se, že mé informační zdroje jsou už dost zastaralé ;-)
Datum vložení: 26.7.2005 16:56:53
Souhlasím, že je to o rovnováze, ale spíš tak, jak ji popisuje Jakub Vrána níže v textu. Tedy ne, že nás ve škole budou učit něco jiného než potom použijeme v normálním životě, ale to, že strážci spisovného jazyka by měly rychle reagovat například na zmiňované protěžovat... Trochu to závání možná idealismem, ale rád bych se všemi mluvil stejně a nerozděloval bych jazyk na "oficiální" a "běžný." Ale to už pomalu odbíhám od tématu "jazyk." Ještě bych možná trochu upravil Vaši koderskou (nebo kóderskou - od slova kód) definici: spisovný jazyk si představte jako XML, hovorovou češtinu jako HTML 4.01 a různá krajová nářečí, odborné žargony a "soukromé" jazyky jako RSS, RDF, DocBook :o)
Datum vložení: 26.8.2006 11:06:10
nezlobte se, ale Vaše přirovnání se mi jeví hodně dost ujeté, jakoby živé jazyky byly nějaké produkty počítačových konstruktérů a fajnšmekrů. Jazyk je krásný tím, že je živý i tím, že se neustále mění vyvíjí zcela přirozenou cestou, to se o světě výpočetní techniky rozhodně říci nedá, navíc čeština narozdíl od většiny germánkských jazyků je neuvěřitelně výrazově i tvaroslovně bohatá. Čestina je o bohatosti a škálovatelnosti vyjadřování - to je krásná věta, což ?
Datum vložení: 30.7.2005 22:34:03
Jen malé rýpnutí - "je to o rovnováze" také není příliš česky ;-) Jinak s vaším názorem na spisovný/nespisovný jazyk naprosto souhlasím, určitá snaha o čistotu spisovného jazyka by vždy měla být a je v zájmu nás všech, ač to tak mnohým třeba nepřipadá.
Datum vložení: 30.7.2005 22:54:32
Mohl by to být anglicismus - existuje totiž jeden s podobným schématem - sám si ale v tomto případě nejsem jist ;-)
Datum vložení: 3.8.2005 22:36:42
Jenom bych rad k te zajimave debate podotknul, ze hovorova cestina je mluvenou formou spisovneho jazyka, zde se zrejme mini pod uvedenym oznacenim cestina obecna, ktera je uz nespisovnym interdialektem.
Datum vložení: 4.8.2005 9:00:46
Prosím vás, jazyky v období velkých dějinných zvratů pouze zanikaly. V obdobích dějinných zvratů se štěpily a oddělovaly národy a etnika, nikoliv jazyky. Ty vznikly postupně, později, právě jako důsledek rozštěpení do národnostních skupin. Opačné tvrzení je nesmysl. Stejně tak je nesmysl, že se jazyková struktura nijak zásadně neměnila. Jazyková struktura se měnila, jazyky se navzájem ovlivňovaly, leckdy velmi výrazně. Pochopitelně, stále zůstával původní způsob jazykového uvažování, příliš se neměnila syntaxe slov ani vět. Přesto však k posunům rozhodně docházelo. Kdyby nedocházelo, museli bychom dnes mluvit univerzálním indoevropským jazykem. Nemluvíme. Je to proto, že každý jazyk se postupně měnil a přetvářel svou používanou podobu. Bez starosti o spisovný jazyk, jen základní zůstavalo, zde máte pravdu. Proto mi přijde zvláštní, lpíme-li na starých přejatých podobách slov. Jazyk má své "uši". "Protežovat" češtine nezní a láme jazyk. "Protěžovat" je v češtině mnohem znělejší podoba. Jazyk se posunuje. Tak to má být. Není možné připustit jeho zjednodušování kvůli uživatelské lenosti, ale není ani možné jeho vývoji bránit. Nechte jej prosím plynout...
Datum vložení: 26.8.2006 10:43:32
Martine, vše plyne, i jazyky, máš pravdu, PANTA REI = VŠE REJDÍ ... tedy i čeština
Datum vložení: 26.7.2005 14:30:52
Každý jazyk je do značné míry živý a vyvíjí se. Já doufám, že za nějakých dvacet let už bude povoleno psát Himaláje, protěžovat a vyjímka, což lépe odpovídá běžně užívané výslovnosti.
Datum vložení: 27.7.2005 17:23:31
Já jen doufám, že za nějakých dvacet let zde už bude každý gramotný člověk mluvit alespoň třemi světovými jazyky a výslovnost "protěžovat" ho proto nenapadne ani ve snu.
Datum vložení: 4.8.2005 8:30:19
Hmm, máte pravdu, mnohem radši než "protežovat" budu říkat "back up".
Datum vložení: 4.8.2005 9:02:23
:-\
Datum vložení: 26.8.2006 11:00:59
Nechci se hádat, ale slovo "protežovat" mi připomíná více nějaký slovní patvar než opravdu spisovné slovo - napadl mne tvar "protožovat" /nadměrně použivat slovo "protože"/. Ještě existuje jedno podobné půvadné slovo "vytěžovat", což je mimo jiné též sloveso z prostředí policistů, špiónů, práskačů a estábáků. Kdybych to měl parafrázovat, tak slovo "vytežovat" by znělo také dost a dost blbě, zrovna tak jako slova "stežovat","zatežovat","přitežovat" atd.atd.
Datum vložení: 18.11.2008 11:57:15
Hm... jenže "vytěžovat", "stěžovat" apod. jsou odvozena od "tíha", zatímco "protežovat" od "protéger" (francouzsky "chránit"), což s tíhou, jak jistě uznáte, nemá moc společného.
Datum vložení: 26.7.2005 9:05:56
Dovoluji si upozornit na drobný překlep v části věnované výrazu RESPEKTIVE ... (ve smylslu "vlastně", "přesněji řečeno"). Jinak děkuji za velmi poučný seriál.
Datum vložení: 26.7.2005 9:28:34
Moc děkujeme za upozornění...
Datum vložení: 26.7.2005 11:50:38
Děkuji za upozornění. Překlep vznikl při redakční úpravě a již byl odstraněn ;-)
Datum vložení: 27.7.2005 11:34:01
I já děkuji za skvělý seriál, jeden díl lepší než druhý. Ještě bych se rád zeptal, jak je to se slovy smrtelná/smrtící - např. často používaný výraz "smrtelná choroba" mi připadá nesmyslný (může choroba zemřít?) a jeho použití v tisku mě vždy zarazí... Je tedy správně "smrtící choroba", nebo to chápu špatně? Děkuji.
Datum vložení: 27.7.2005 12:31:40
Děkuji za velmi zajímavý dotaz. Slovo "smrtelný" má podle SSČ celkem čtyři významy: 1. podléhající smrti (tento význam jste měl zřejmě na mysli) 2. způsobující smrt (tedy např. smrtelná choroba) 3. souvisící se smrtí (např. smrtelný pot) 4. nesmírně velký (smrtelná únava) Slovo "smrtící" je definováno rovněž jako "způsobující smrt" (viz význam č. 2), a je tedy možné ho v určitých případech použít jako synonymum slova "smrtelný". Spojení "smrtelná choroba" je tedy dle slovníkových definic v pořádku.
Datum vložení: 22.2.2006 0:53:26
Chtěl bych podotknout, že volba slov v tomto případě podléhá pouze přesnosti popisu situace. Smtící=bezprostředně způsobující smrt, smrtelná=způsobující smrt dlouhodobě, či za přispění dalších faktorů. Proto vám smrtelný virus oproti smrtícímu dává poslední, byť mizivou naději (nebo alespoň pár dní navíc...) :-)
Datum vložení: 22.2.2006 6:26:25
Až na ten detail, že se používá ustálených vazeb "smrtící virus" a "smrtelná choroba", nikoli naopak nebo jinak ;-)
Datum vložení: 27.7.2005 21:05:32
S těmi eury to není tak jednoduché, jak se v článku píše. Správně by totiž mělo být euro nesklonné - a to dokonce ve všech "europských" jazycích. Osobně se přikláním k jakési "dualitě": pokud je řeč o jednotkách, neskloňuji, mluvím-li o penězích pak ano. Tedy: "Káva stojí tři euro." "V kapse mám pět eur." (Ale co na to ústav pro jazyk český se radši nepídím. ;-)
Datum vložení: 6.12.2007 16:50:16
V době přistupování to skutečně chvíli vypadalo, že nám bude - alespoň pro oficiální použití - nadekretováno "euro" nesklonné. Respektive Evropská centrální banka si přála, aby v každém jazyce zůstalo zachováno jádro slova "euro" - a pak by si mohl každý jazyk přidávat koncovky, jaké se mu zlíbí. To by ovšem pomohlo Angličanům, Francouzům nebo Němcům přidávat v množném čísle koncovku "-s", ale nám by to nepomohlo. Naštěstí - a dalo nám to tehdy práci - se podařilo banku usmlouvat na "evropsky" jednotný slovní základ "eur-". (Maďaři, Malťané a Lotyši ani s tím dodnes nejsou spokojení a Bulhaři měli nyní rovněž obtížné jednání, když prosazovali do cyrilice přepis "evro".) Takže zcela úřední pokyn, alespoň pro účely orgánů Evropské unie, nyní zní: "euro" v češtině normálně skloňovat podle vzoru "město". Totéž pro ostatní jazyky, dokud ve slově zůstanou zřetelná ta tři písmenka "eur".
Datum vložení: 28.7.2005 12:52:15
zaprvé bych chtěl připomenou jednu horší variantu "na shledanou" a to "naschledanou", která je také dost častá. Mimochodem pozor na to, že se některá slova s předložkami dají psát dohromady (z počátku/zpočátku ...) a některá slova mění oddělením předložky význam (do hromady/dohromady)
Datum vložení: 18.11.2008 11:58:56
... naskehanou... ;-)
Datum vložení: 29.7.2005 15:55:30
Psaní je 1/2 problému ale jak vyslovovat? Docela by mne zajímalo, jak se správně vyslovuje slovo (název) java. Někdy slyším "džava" ale to mi rve uši, zvláště když mám zafixováno "java" nebo "jáva" ve smyslu jména ostrovu, který tady byl nepochybně před vznikem stejnojmenného programovacího jazyka.
Datum vložení: 29.7.2005 16:34:34
Existují vyspělé země, kde se takovým problémům věnují celé ústavy. Existují zaostalé země, kde se takovým problémům nevěnuje nikdo. A pak existují země, které mají dostatek odborníků i specializovaných pracovišť, na jejichž práci ovšem každý kašle, protože v demokracii přeci každý může cokoli. Kam asi patří ČR? ;-|
Datum vložení: 1.8.2005 11:18:29
Ono slovo není české, ale přejaté z angličtiny a s ostrovem nemá nic společného - je to anglický výraz pro kávu (tedy hrnek s nápojem), myslím, že drobátko zastaralý. Výslovnost je "džava".
Datum vložení: 1.8.2005 11:48:10
...a název té kávy je odvozen od jejího původu. V češtině by to byla káva jávanská, z ostrova Java, tudíž výslovnost by opět mohla bát [java]. A kolotoč se točí dál ;-)
Datum vložení: 4.8.2005 9:13:50
Ha, jsem přistižen při činu :-) skutečně, ostrov s tím MÁ co do činění, viz http://en.wikipedia.org/wiki/Java_coffee . Dokonce i s českou výslovností jsem nucen souhlasit, i když v češtině je onen ostrov Jáva... protože anglicky mluvícím se taky např. nelíbí Praha, tak si z toho udělali Prague - tak proč bychom si taky my neudělali nějaké slovo po svém?
Datum vložení: 4.8.2005 8:34:41
Opět, čeština je živý jazyk. Anglická výslovnost "džava" jí pochopitelně nesedí. Výslovnost "java" je mnohem přirozenější. Navíc má u nás slovo 'java' v podobě 'Jawy' tradici. Což hraje velkou roli.
Datum vložení: 8.8.2005 17:21:56
A to nekteri "profici" vyslovuji JavaScript "dzejvaskript" :-) Leo
Datum vložení: 26.8.2006 10:53:51
Souhlasím, i když dnes už málokdo ví, že slovo JAWA je vlastně zkratka dvou podnikatelů - JAneček/WAlter. Slovo JAVA vyslovované foneticky je pro slovanský jazyk mnohem přívětivější něž poněkud jazykolomné slovo začínající dvojhláskou "DŽ". Nicméně mám pocit,že ne všichni vědí, co ta ta JAVA vlastně přesně je. Dnes od slova JAVA existuje i řada odvozených slov, třeba JAVASKRIPT a jiná.
Datum vložení: 29.7.2005 20:49:31
Otázka na autora - vždy uvádíte u každého slova jejich významy - zřejmě z nějakého slovníku - chtěl bych se zeptat jaký slovník doporučujete a také jestli je k dispozici nějaký on-line slovník?
Datum vložení: 29.7.2005 21:04:19
Dobrý den, využívám standardní Slovník spisovné češtiny a Slovník cizích slov (oba mám v elektronické podobě - od nakladatelství LEDA). I když k uživatelskému rozhraní slovníků mám trošku výhrady, myslím, že je mohu s klidným svědomím doporučit.
Datum vložení: 29.7.2005 21:20:48
a nějaký internetový slovník asi neexistuje?
Datum vložení: 29.7.2005 21:36:17
Dovedete si představit, jaká práce je připravit kvalitní slovník? Mnoha lidem to trvá několik let! Nikdo nedá něco takového na net, protože ti lidé musí z něčeho žít, chleba ani bydlení zadarmo není, a na netu většina lidí za nic platit nechce - sami si za to můžou...
Datum vložení: 29.7.2005 22:34:34
Dokážu a taky si dokážu představit firmu, která by to dobře zhodnotila a dala to ze své dobré vůle na internet k veřejnému prospěchu... Nejsem naivní - na internetu je podobných věcí spoustu.
Datum vložení: 29.7.2005 23:24:42
Například na adrese http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ najdete Slovník cizích slov, který je průběžně doplňován uživateli. Pochopitelně se svým rozsahem nemůže rovnat Akademickému slovníku cizích slov (Academia), který byl podkladem pro zmíněnou elektronickou verzi (17 000 oproti 100 000). Ale lecjaké zajímavé informace tam určitě najdete. Co se ale týče skutečně kvalitních a profesionálních slovníků, vidím to podobně jako p. Málek. Například elektronická verze A-Č/Č-A slovníku pánů Haise a Hodka stojí podle mých informací přes 10 000 Kč. Neumím si tedy představit, že by nakladatelství (tedy držitel práv) zároveň slovník vystavilo on-line - mám pocit, že by bylo tak trochu samo proti sobě. (Se SSČ to je podobné, i když tam je pořizovací cena řádově desetinová:-)
Datum vložení: 30.7.2005 22:23:45
Neuvědomujete si, že všichni, kteří dávají něco na net zdarma, toto dotují z nějaké jiné své činnosti (či z činnosti někoho dalšího). Takže třeba Interval.cz může dávat své články zdarma, protože je financuje vydavatel ze svých zisků z jiných divizí firmy Zoner. Těžko ale můžete po někom chtít, aby dával zadarmo něco, co je jeho hlavní náplní, smyslem existence a především jediným zdrojem příjmů. Leda že by dostal zaplaceno jinak - třeba z grantu ministerstva kultury nebo školství. Obávám se ale, že na něco takového není ČR dost vyspělá ;-)
Datum vložení: 31.7.2005 13:04:10
Uvědomuji - stačí si pozorně přečíst to na co jste teď reagoval:) Nebo se snad tak špatně vyjadřuji?
Datum vložení: 2.8.2005 9:43:25
To co jste napsal myslíte vážně? Opravdu si na sebe Interval nevydělá? Co prodaná reklama? Nechce se mi věřit, že by Interval nebyl ekonomicky nezávislý. Myslím, že i slovníky mohou být "zdarma" aniž by na tom autoři prodělávali. Velmi sympatický je mi například model slovníku http://www.coto.je/
Datum vložení: 2.8.2005 11:23:09
Ano, myslím to naprosto vážně. Profesionální web typu Interval.cz si v našich místních podmínkách na sebe skutečně nevydělá. Reklamou lze pokrýt jen část nákladů - zbytek obdobné zahraniční weby pokrývají sponzoringem a související obchodní činností. U nás nic takového neexistuje, jsme prostě příliš malí (jako i v mnoha jiných věcech ;-) (Ani ten slovník si na sebe nevydělá, nad vodou ho také drží sponzoři ;-)
Datum vložení: 2.8.2005 14:21:48
Pak tedy děkuji za prolomení mých iluzí.
Datum vložení: 1.8.2005 10:51:02
Myslím si, že vytvoření a zvěřejnění kvalitního slovníku na internetu by mělo patřit k nejdůležitějším úkolům Ústavu pro jazyk český. Dejme lidem možnost psát správně! Mít neustále na stole tištěné vydání je mírně řečeno nepraktické. Aspoň Pravidla jsou na internetu k dispozici: http://www.pravidla.cz/
Datum vložení: 23.9.2005 12:17:01
Jistě, práce to je, proto na tom musí spolupracovat všichni. Máte možnost, česká verze Wikcionáře (http://cs.wiktionary.org/) už dlouho víceméně spí… (anglická už je místy použitelná, i když stále používám spíše dictionary.com). Ale souhlasím s tím, že internetový slovník spisovné češtiny by měl být úkolem pro ÚJČ.
Datum vložení: 16.1.2006 16:51:40
a co tady: http://slovniky.kvalitne.cz/
Datum vložení: 3.8.2005 14:10:36
a co potencialni vs potencionalni ?
Datum vložení: 3.8.2005 16:19:55
Děkuji za zajímavý dotaz. Ve Slovníku cizích slov jsou oba výrazy uvedeny jako synonyma, s tím, že "potencionální" se používá řidčeji. Ve Slovníku spisovné češtiny pak slovo "potencionální" není uvedeno vůbec. Osobně bych se tedy spíš klonil k používání slova "potenciální", i když ani "potencionální" zřejmě není zcela zatraceno:-)
Datum vložení: 5.8.2005 7:57:57
Já tedy znám jenom slovo potenciál, žádný potencionál. Podle mě je "potencionální" špatně.
Datum vložení: 8.8.2005 11:04:05
Dik za odpovedi, taky doufam, ze mam potencial misto potencionalu :-)
Datum vložení: 10.8.2005 23:06:22
já jsem ve slovníku našel "potenciální ([i]nevh.[/i] potencoinální)", slovo potencionální tam není; ale to taky záleží na autorovi slovníku
Datum vložení: 5.10.2005 17:21:07
Dobrý den, mám dotaz: Píši dopisy pro soudy a Policii ČR, kde sděluji určité informace a píši obecně nikoliv kokrétní osobně, a ani v adrese nepíši konkrétní osobu. Jak mám psát slova - vám, vás, váš. Před lety mi bylo na školení řečeno, pokud nepíši osobní dopis konkrétní osobně, píše se v těchto slovech oslovení s malým písmenem. Dále by mne zajímaly tituly před jménem a za jménem - které se píší s malými a které s velkými písmeny. Děkuji za zaslání odpovědi na mou e-mailovou adresu. T. Čadová
Datum vložení: 5.10.2005 17:34:19
Vážená paní Čadová, protože se v diskuzi nezobrazuje e-mailová adresa, mohu reagovat jen takto. Otázkám, které jste vznesla, se věnují další články této série - "Psaní velkých písmen" (problematika oslovení) a "Psaní zkratek a značek" (akademické tituly). Podrobnější pojednání o akademických titulech najdete i na stránkách Jazykové poradny - www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm - pod záhlavím "akademické tituly, vědecko-pedagogické hodnosti".
Datum vložení: 5.10.2005 17:49:25
2 Dalibor: Dovolím si připomenout, že e-mailová adresa je k dispozici v redakci. Respektive by byla, kdyby ji tazatelka uvedla. Sadu nesmyslných znaků začínajících znakem @ nelze považovat za adresu... 2 Taťjána: Dotaz ve veřejných diskusích vidí všichni a všichni na něj mohou odpovědět. Je v rozporu se základy netikety sobecky požadovat na takový veřejný dotaz soukromou odpověď, když by mohla posloužit i jiným účastníkům diskuse...
Datum vložení: 12.2.2007 8:41:40
Dobrý den, ad na shledanou) je správně "vpořádku" nebo "v pořádku"? Děkuji
Datum vložení: 12.2.2007 9:36:38
Bé je správně - tedy "v pořádku" :-)
Datum vložení: 12.2.2007 8:44:52
Dobrý den, ad dceřiný) (kteréžto slovo ve vyhledávačích nachází desetitisíce výskytů): kdy psat "raný" a kdy "ranný"? Díky
Datum vložení: 12.2.2007 9:20:10
Dobrý den, moc děkuji za zajímavý dotaz. Slovo "raný" má význam časný nebo počáteční (rané brambory, raný podzim, raný středověk). Slovo "ranní" (mám pocit, že tvar "ranný" ani neexistuje) je přídavné jméno odvozené od slova ráno, tedy "v ranních hodinách". Příklady: Přečtu si ranní noviny. Ranní ptáče dál doskáče. Dneska mám ranní (směnu).
Datum vložení: 4.5.2007 13:48:37
Myslím, že slovo "výjimka" se v článku, k němuž se tato diskuse vztahuje, mělo nepochybně objevit také. Soudě dle svých vlastních zkušeností, je totiž toto slovo (a slova od něj odvozená), psáno velmi často chybně jako "vyjímka". Správný je však pouze tvar s dlouhým "y" a krátkým "i".
Datum vložení: 4.5.2007 17:14:44
Moc děkuji za postřeh. "Výjimka" se v tomto článku neobjevila proto, že se jí věnoval úplně první článek celé série - právě proto, že se v ní chyby objevují velice často.
Datum vložení: 1.2.2008 11:24:56
Co se výjimky týče, tak budiž. Je to tak. Ale ty Himaláje? Ten starší úzus si poměrně dobře pamatuju ze školy, ale na stránkách www.pravidla.cz stojí doslova: Himálaj, -e m.; himálajský Himaláj, -e m.; himalájský