Starší komentáře ke článku: Hříchy pro šíleného korektora - jak vyzrát na přechodníky

Zpět na článek | Úvodní stránka Interval.cz

Avatar

Autor komentáře: Yuhů

Datum vložení: 21.6.2005 2:30:33

Moc hezký článek, pěkně jsem si početl. Možná by ještě stálo za to zmínit pravidlo, které určuje psaní čárek kolem přechodníku jako větného členu. Osobně jsem v tom dost často chyboval. Nechci tady plácat blbosti, ale zmíním pravidlo, které používám domnívaje se, že je správně: * pokud je přechodník větným členem rozvitým, píšou se kolem něj čárky, * kolem přechodníku prostého se čárky nepíšou O následujících dvou příkladech se domnívám, že jsou správně: Katka usínajíc myslela na Yuhůa. Katka, usínajíc jako omámená, myslela na Yuhůa. V čem nemám jasno, jsou čárky kolem dvouslovných přechodníků (nejčastěji se "se"), osobně je tam nepíšu: Katka ošívajíc se připustila existenci integrálu v krajním bodě intervalu.

Avatar

Autor komentáře: Dalibor Behún

Datum vložení: 21.6.2005 9:29:51

Ahoj Yuhů, moc díky za pochvalu i za užitečné doplnění. Zásady, které jsi uvedl, jsou naprosto správné. Co se týče dvouslovných přechodníků, i ty jsou hodnoceny jako přechodníky nerozvité, takže se kolem nich čárka nepíše.

Avatar

Autor komentáře: Yuhů

Datum vložení: 21.6.2005 19:39:36

bezva. V tom případě mám ještě chybu/dotaz ohledně souvětí, které jsem ve svém komentáři použil. Myslím, že to tam mám špatně: "Já používám toto pravidlo domnívaje se, že je správné." Jenomže v tomto případě je přechodník "domnívaje se" rozvitý, protože se na něj váže celá druhá vedlejší věta! Takže správně by to dle mého soudu mělo být takto: "Já používám toto pravidlo, domnívaje se, že je správné." Co myslíš?

Avatar

Autor komentáře: Dalibor Behún

Datum vložení: 21.6.2005 20:57:40

I v tomto momentu musím souhlasit:-) Rozhodně se nepovažuji za neomylného přechodníkového odborníka (přece jenom už jsem trochu jiná generace), ale příklad, který jsi uvedl, bych stoprocentně jako rozvitý přechodník označil.

Avatar

Autor komentáře: Katka

Datum vložení: 29.6.2005 22:41:22

Tak na tebe, Yuhů, jsem teda nemyslela!!!! :-)

Avatar

Autor komentáře: wake

Datum vložení: 12.8.2007 11:11:03

Katka myslíc usínala na Yuhůa.

Avatar

Autor komentáře: Jenda

Datum vložení: 6.12.2008 20:45:38

No s timhle poradkem slov spis na Yuhuovi ;-)

Avatar

Autor komentáře: Pavel Linhart st.

Datum vložení: 21.6.2005 9:16:12

My jsme se učili JSA, JSOUC, JSOUCE (nikoliv jsa, jsou, jsouce viz tabulka BÝTI)

Avatar

Autor komentáře: Dalibor Behún

Datum vložení: 21.6.2005 9:26:54

Máte naprostou pravdu. Omlouvám se, asi nám v textu zapracoval šotek... Díky za upozornění.

Avatar

Autor komentáře: Jan Tichý

Datum vložení: 21.6.2005 15:52:56

U přechodníků mne vždy napadá ještě jedna zásada, kterou nám ve škole vtloukali do hlavy hlava nehlava: "Neovládáš-li přechodníky naprosto dokonale, nepoužívej je."

Avatar

Autor komentáře: Ash

Datum vložení: 21.6.2005 20:54:09

Neříkali také "Neumíš-li česky naprosto dokonale, nemluv?". Připadá mi to jako podobný nesmysl. NO FLAME, jen nevidím naprosto žádné racionální zdůvodnění pro takové silné tvrzení. Pokud jde o mne, doporučuji - se svým spíše inženýrským než vědeckým přístupem - osvojit si alespoň: [b]M, Ž+S, MnČ[/b] [b]-e, -íc, -íce[/b] [b]-a, -ouc, -ouce[/b] [b]-v, -vši, -vše[/b] Na "přines" to sice nestačí, ale jinak...

Avatar

Autor komentáře: jindřich

Datum vložení: 22.6.2005 11:14:44

Na 'přines' je totiž čtvrté pravidlo, které Ti tam chybí: --, -ši, -še Já jsem vlastně vždycky vystači s těmihle čtyřmi "říkankami" - všechno ostatní v praxi tak nějak dá jazykový šestý smysl. Zajímalo by mě ale, jak je to s těmi ustrnulými tvary zmíněnými v úvodu článku. Je správně:     Chtě nechtě, musela ven do deště. nebo:     Chtíc nechtíc, musela ... nebo snad, ó hrůzo, dokonce:     Chtíce, nechtíce, museli ... ?

Avatar

Autor komentáře: Leo

Datum vložení: 22.6.2005 13:06:30

Chca nechca, musela ven do deste :-) Leo

Avatar

Autor komentáře: Plaváček

Datum vložení: 22.6.2005 14:15:08

Nebo chcouc nechcouc musela do deště? Přechodníky jsou fajn, dík za bezva článek :)

Avatar

Autor komentáře: jindřich

Datum vložení: 22.6.2005 14:51:22

Přechodníky jsou sqělý, třeba: Jeda v autě rohlík, drobil. Jeda v autě, rohlík drobil.

Avatar

Autor komentáře: Vilém Málek

Datum vložení: 22.6.2005 16:14:01

Což jen dokazuje důležitost diakritiky a interpunkce, kterou zde diskutující čtenáří tak ležérně opomíjejí ;-)

Avatar

Autor komentáře: Leo

Datum vložení: 22.6.2005 20:37:37

To jako ze v aute jeli Rohlik a Drobil? S prechodniky si vzdycky vzpomenu na Mensika jak rikal: Babicka z lesa sedse, rostivse nesavse :-) Leo

Avatar

Autor komentáře: Manka

Datum vložení: 23.6.2005 11:27:10

Vzhledem k tomu, že slovesa jet a jíst mají stejné tvary přechodníků, může být podle mě výklad obojí - totiž že buď jeli, nebo jedli, a drobili... nebo je to jinak?

Avatar

Autor komentáře: Phiphi

Datum vložení: 17.7.2007 9:47:52

Nikoli dvojí výklad (tedy ne buď a nebo), ale jediný výklad pro každou větu zvlášť: 1) Jeda v autě rohlík, drobil. = [b]Jedl[/b] v autě rohlík a přitom drobil. 2) Jeda v autě, rohlík drobil. = [b]Jel[/b] v autě a přitom drobil rohlík. Nemýlím-li se. Ačkoli výsledek je stejný - sedadlo plné drobků, ať jel či nejel: ad 1) Přičemž mohl v autě třeba jenom sedět, ale nevylučuje se, že by v autě jel. ad 2) Každopádně v autě jel (zřejmě vsedě, ale o tom zde nebyla řeč), hlavně, že to nebyl řidič, jenž by tak mohl ohrozit sebe i ostatní účastníky silničního provozu. ;-)

Avatar

Autor komentáře: CzechFan

Datum vložení: 1.6.2008 3:42:06

Ale jděte, sice hezký rozbor, ale pro sloveso "jíst" je přítomný přechodník pro mužský rod "jedě" - stačí znát ta jednoduchá pravidla pro tvorbu přechodníků... :)

Avatar

Autor komentáře: Jirka

Datum vložení: 5.7.2005 0:38:02

Při téhle příležitosti si vždy vzpomenu na spolužačku, která požívá tvar "chcačky nechcačky". Dodnes mě tohle slovní spojení spolehlivě odrovná... P.S. Moc děkuji za skvělou sérii článků.

Avatar

Autor komentáře: Dalibor Behún

Datum vložení: 22.6.2005 17:30:48

U těch ustrnulých přechodníků je výhoda, že je lze používat ve spojení s jakýmkoli rodem a číslem. V tomto případě je ustrnulým tvarem "chtě nechtě", i když mám pocit, že se používá i tvar "chtíc nechtíc". (Je to podobné jako soudě - soudíc.) Tvaru "chtíce nechtíce" bych se asi radši vyhýbal - myslím, že by působil přinejmenším hodně kuriózně :-)

Avatar

Autor komentáře: Nai Dzet Quiv

Datum vložení: 22.6.2005 16:26:32

Mně to také přijde lepší, já jsem se to také tak učil (pozn.: a to nejsem žádné předválečné dítě, jsem ročník '87! ;-)).

Avatar

Autor komentáře: petricek.T

Datum vložení: 24.6.2005 19:09:41

A my jsme si ještě ve škole říkali věc, jíž váš článek vůbec nevěnuje pozornost, tak nevím, zda je správná či ne - takže takové to rozhodování se, komu věřit. Každopádně článek mi připadá celkově mnohem fundovanější než tehdejší výklad pí profesorky. Jde o to, že prý můžeme utvořit přechodník přítomný z nedokonavého slovesa a přechodník minulý ze slovesa dokonavého, jiná možnost není (přechodník budoucí je pro mne absolutní novinkou). Ze článku taková informace nejen nevyplývá, ale navíc je na několika místech vlastně popřena. Jak to vlastně je?

Avatar

Autor komentáře: Dalibor Behún

Datum vložení: 24.6.2005 21:42:51

Dobrý den, Vaše paní profesorka měla do určité míry pravdu - podle tvaru skutečně rozeznáváme pouze přechodník přítomný a minulý. Při rozdělení podle významu ale přibývá ještě právě již zmíněný přechodník budoucí (tedy přechodník přítomný sloves vidu dokonavého) - např. přinesa, přijda. Je pravda, že se moc často nepoužívá, ale je pravopisně v pořádku. Jinak, pokud máte k dispozici Stručnou mluvnici českou, zkuste se podívat na strany 112-113. (Přiznám se, že jsem do ní při psaní článku také často nahlížel - z hlavy bych to dohromady určitě nedal:-)

Avatar

Autor komentáře: petricek.T

Datum vložení: 16.10.2005 15:25:08

Omlouvám se, že se takhle probouzím zase po sto letech, ještě bych si však rád ujasnil ten budoucí věc. Odlišujeme ho jen z významového hlediska, s tvarem si tedy nedělám problémy, nějak se to z dokonavého slovesa prostě vyrobí jakoby koncovkami přítomneho přechodníku (dejme tomu), marně si však lámu hlavu nad jeho možným použitím, žadný příklad se mi nedaří vymyslit. Pokud tomu trochu rozumím, měl by přechodník budoucí popisovat děj, který se stane až po hlavním ději, k němuž se vztahuje (bez ohledu na to, zda ten se odehrává v minulosti, přítomnosti nebo budoucnosti, že...). mno, tak mi to připadá v pořádku, dokud tedy, jak jsem již říkal, nezkusím přechodník v praxi použít. [i]Vyndal jsem z trouby koláče, přinesa je tatínkovi.[/i] Dá se? Zkuste mi, prosím, uvést nějaký názornější příklad. Díkiz.

Avatar

Autor komentáře: SmeeTheWidgeon

Datum vložení: 18.4.2008 17:51:14

Sto let uplynulo. Je tu další reakce. Přechodník budoucí zatím celkem úspěšně chápu jako předcházející budoucímu ději. Tedy stačí přehodit tvar přechodníku a přísudku: Vyndaje z trouby koláče, přinesu je tatínkovi. Opravte mě v mém mýlení, jež je vždycky tolik eventuální!

Avatar

Autor komentáře: HoH

Datum vložení: 13.7.2005 20:20:23

Musím napsat, že seriál pana Behúna mě opravdu nadchl - je skvělý! Už jsem se totiž lekl, že kultura projevu a jazykové vzdělání našeho obyvatelstva nikoho nezajímá. Všechny vaše články jsem si stáhl a udělat z nich PDF soubor, který budu obohacovat o vaše nové články. Čeština je opravdu nádherný jazyk a skrze seriál "Hříchů" si to uvědomuji víc a víc. Už se těším na další pokračování!

Avatar

Autor komentáře: Dalibor Behún

Datum vložení: 14.7.2005 17:53:42

Mockrát děkuji za uznání. Vždycky mám velkou radost, když slyším (případně čtu), že je Šílený korektor ku prospěchu. Takže Vám ještě jednou moc děkuji.

Avatar

Autor komentáře: Karlos

Datum vložení: 3.8.2005 14:18:30

I já se připojuji s poděkováním za výbornou a velmi užitečnou sérii článků věnovaných naší mateřštině. Reaguji zde na Vaši poslední odpověď. Je v ní totiž použita předložka ku a já mám takovýto dotaz, i když asi tak zcela nepatří právě sem: pořád se mi v paměti vybavuje vzpomínka ze školy (a je to už hodně přes 40 let), že tuto předložku používáme v češtině pouze v 5 případech. Je to pravda? A které kromě uvedeného to jsou. Děkuji.

Avatar

Autor komentáře: Dalibor Behún

Datum vložení: 3.8.2005 16:57:57

To je velmi zajímavá otázka, děkuji. Ve Slovníku spisovné češtiny je uvedeno, že předložka "ku" se používá zvláště v těchto spojeních (je jich skutečně pět): ku podivu (i kupodivu) ku pomoci ku Praze ku prospěchu ku příkladu (i kupříkladu) Kromě toho se používá v matematických výrazech - a : b /á ku bé/, sázet se pět ku jedné apod.

Avatar

Autor komentáře: Vďečná

Datum vložení: 14.12.2006 19:02:31

Zjištění,že si někdo dal takovou práci s tak nezajímavým tématem jakým jsou přechodníky mě skutečně potěšilo.Tuto kvalitní a podle mě dobře zpacovanou a srozumitelnou práci jsem s potěšením využila pro svou školní činnost,zejména pro oživení líčení.Nebyla jsem si jista správností svého jazykového cítění,ale tato stránka mě "upevnila v kramflecích",takže bych chtěla autorovi poděkovat.Děkuji.A...jen tak dál.

Avatar

Autor komentáře: Targus

Datum vložení: 8.4.2007 9:53:31

resp. stať o nich mi pomohla dělat ze sebe chytrého, jak se na správného tátu sluší,při opravách ročníkových prací svých ratolestí. Mohu snad dokonce tvrdit, že jsem poprvé u počítače zajásal. A to je u staršího člověka, živícího se rukama, co říci. Děkuji za své děti, jejichž úroveň znalosti češtiny je podle mého mínění katastrofální, i když nosí ze škol nějakým záhadným způsobem jedničky.

Avatar

Autor komentáře: Markéta

Datum vložení: 3.11.2008 19:03:11

Dobrý den, zajímalo by mě, jestli se mohou při vyprávění v minulosti používat přechodníky přítomné místo minulých.. Zaprvé mně ty minulé přechodníky zní jaksi trochu divně a zastarale, a zadruhé jsem tuto možnost objevila v knížce, co teď čtu.. Děkuji

Avatar

Autor komentáře: Jenda

Datum vložení: 6.12.2008 20:43:36

a prechodniky byly vcas zjednoduseny tak mohly prezit. Ruzne tvary na zaklade rodu a cisla jsou zhola zbytecne.

Avatar

Autor komentáře: tapik

Datum vložení: 15.12.2008 13:30:48

Rád bych dodal jednu opomíjenou věc: v nářečích se přechodníky používají daleko častěji, než by se zdálo. Typickým příkladem je krásné valašské [i]JĎA dom som obtúlal každú trnku.[/i] Možná se mýlím, ale tento tvar by měl být správný, a to včetně chybějící čárky (my Valaši je nemáme moc v oblibě), [i]ď[/i] i [i]ú[/i]. Ve spisovné češtině by eqivalent zněl asi takto: [i]Jda domů, pozvracel jsem každou slivoň.[/i]

Zpět na článek | Úvodní stránka Interval.cz