Starší komentáře ke článku: Hříchy pro šíleného korektora - jak nám čeština dává na výběr
Zpět na článek | Úvodní stránka Interval.cz
Datum vložení: 26.11.2007 8:46:33
pevně věřím, že jednou ze skupin jsou i moravsko-česká dubleta: hadra-hadr šporák-sporák mražák-mrazák a dále: vysavač-lux Giggsi, kdybych byl v pátek z něčeho nařčen, v sobotu taky a v neděli taky, mohl bych z toho získat dojem, že jsem neustále z něčeho [b]nařčáván[/b]? Nebo raději [b]naříkán[/b]? Nebo jsou to taky dubleta? Díky za případnou nápovědu.
Datum vložení: 26.11.2007 9:28:24
Ahoj Ríšo, protože SSJČ vytvářejí předpojatí čeští antimoravističtí aktivisté, nejsou Tebou zmíněné moravské výrazy v tomto slovníku vůbec uvedeny. Takže dubleta to nejsou.:-) Vysavač-lux mezi dubleta patří. Nemusí to být jen výrazy hláskové podobné. Ríšo, kdybys byl tři dny po sobě z něčeho nařčen, bylo by to především smutné a nespravedlivé... Jinak si myslím, že u mnoha sloves je lepší se nedokonavému vidu úplně vyhnout, vytvořit se dá často jen teoreticky, ale v praxi se jedná o nepoužitelný (a nepoužívaný) tvar. Já osobně bych (kdybych opravdu musel) neřekl ani nařčáván, ani naříkán, ale NAŘKÁVÁN.
Datum vložení: 28.11.2007 11:46:05
No, řekl bych "opakovaně nařčen" - nedokonavost bych asi radši vyjádřil dvojslovně, protože "nařčáván" i "naříkán" mě tahají za uši přímo hrozně.
Datum vložení: 7.11.2008 11:54:36
nařkáván?
Datum vložení: 26.11.2007 10:24:31
Slováci už si softvér zavedli, zatímco u nás si někteří pořád nemohou zvyknout ani na prezidenta. Jestli my s tou češtinou nejsme moc konzervativní :-)
Datum vložení: 26.11.2007 12:25:25
To je dáno odlišnou strukturou jazyka. Slovenština, která je na rozdíl od češtiny velmi znělá, snáze vstřebává anglické termíny (a Slováci se snáz učí anglicky), na druhou stranu má, na rozdíl od češtiny, občas problém s anglickými názvy, především firemními, které neumí skloňovat a funkčně začlenit do vět. Něco za něco...
Datum vložení: 26.11.2007 14:24:54
Hlasuji pro výběr varianty vždy podle fonetického znění slova (tam kde to pravidla dovolují), přijde mi to logičtější. Proč psát třeba diskuse, když vyslovujeme diskuze.
Datum vložení: 26.11.2007 14:40:20
Zajímavý postřeh, ale logičtější to není vždy. Například vyslovujeme filozofie, ale právě LOGIKA si žádá zápis filosofie, protože slovo pochází ze slov filia (láska) a sofia (moudrost). Žádná zofia neexistuje. Takže úvahu, který zápis je logičtější, bych u tohoto problému raději vynechal.
Datum vložení: 26.11.2007 14:52:38
Dobrá, zanechme logiky. Je to lepší v tom, že se nemusí pátrat po původu těch slov. Když to slovo vyslovím, tak to z toho také není zřejmé, odkud má původ a nikomu to nevadí.
Datum vložení: 26.11.2007 16:15:49
To už zní dobře. Když budete u všech dublet vybírat fonetickou podobu, budete aspoň ve svých textech konzistentní. Takže jistě je to možný přístup.
Datum vložení: 6.11.2008 18:58:34
Je to jasné: Filosofie Spojení: filea + sofia
Datum vložení: 28.11.2007 3:39:48
Kdybyste se držel fonetického zápisu, pak bychom museli legalizovat slova jako "gde", "bespráví", "děcký" apod., neboť tak se slova "kde", "bezpráví" a "dětský" mají správně číst (nikoliv hyperkorektně doslova). To byste doufám nechtěl. Zatím se podobné patvary objevují v psaných projevech některých pubescentů na internetu, ale jsme na ně dost alergický a pevně věřím, že se nikdy nestanou normou (byť jen jako součást duálu).
Datum vložení: 29.11.2007 2:36:22
To co jste uvedl nejsou dubleta. Já osobně je vyslovuji tím druhým způsobem, to že to může třeba znít tak jak jste uvedl (ale od někoho třeba ne), tak to mi nevadí.
Datum vložení: 18.1.2008 13:25:03
DiskuTovat - proto diskuSe. Podobně jako např. emitujeme emise. Naproti tomu třeba reviZe je se Z, protože reviDujeme, okluZní fronta okluDuje, kdo koliDuje, způsobí koliZi. Atd., jen můj laický postřeh. K jinému příspěvku: souhlasím s psaním filosofie, podobně by bylo logické psát třeba resignace (základ signace, signovat, odvozeniny resignovat, designovat, konsignovat apod.) či resonance (konsonanty, resonovat apod.).
Datum vložení: 29.11.2007 14:13:34
Můj oblíbený dvojtvar jsou [i]brýle[/i] a [i]brejle[/i].
Datum vložení: 6.12.2007 15:54:53
Jedno mě trochu překvapilo - že by bývalo bylo přípustné jen "musejí", nyní je možné i "musí"? To snad bude naopak. Zkrácená koncovka "-í" (analogická podle vzoru "trpí") je pravda nyní možná i u sloves podle vzoru "sází", která měla původně povinnou koncovku "-ejí", ale to není případ slova "musí". "Musí" patří naopak od původu ke vzoru "prosí", časování podle "sází" bylo ještě za Trávníčka a Šmilauera blahé paměti ze spisovného jazyka vykazováno.
Datum vložení: 10.12.2007 13:42:31
Ó děkuji, ten příklad opravdu nebyl zvolen správně. Sloveso [i]muset[/i] do uvedené skupiny nepatří. Nicméně platí, že v 3. osobě množného čísla jsou přípustné obě varianty.
Datum vložení: 27.3.2008 16:07:12
Při práci v právnickém nakladatelství jsem byla poučena, že právníci mají vždy dávat přednost delší variantě, aby se tím zvýšila právní jednoznačnost textu (aby i ze slovesa bylo jasné, že jde o plurál). Zdá se ale, že právníci v praktické sféře toto doporučení nezachytili...
Datum vložení: 7.7.2008 12:20:19
Jako právník-lingvista - jako legislativec - se dívím: kterépak nakladatelství nám to dává pokyny? Kultivovaný mluvčí nechť se řídí vlastním úsudkem: pravidla povolují obojí a historické důvody mluví pro "musí". Ostatně závisí-li jednoznačnost právnického textu na tom, zda je tam "musí" nebo "musejí", asi nebude moc dobře napsaný od počátku.
Datum vložení: 3.1.2008 1:31:13
Nedá mi nepochváliť tento kút Intervalu - vynikajúce články, len čo je pravda. Večná škoda, že som na ne narazil až v týchto dňoch. Človeka až zahreje pri srdci, že nie všetci sú ignoranti pravopisu, diakritiky a interpunkcie. Rozhodne prechodníky boli tie, čo ma dostali na kolená :-). Dovoľte mi zopár postrehov z peripetií, ktoré zažívam s češtinou pri jej používaní. Niekedy je to boj. Dnes už menší, pred rokmi humornejší. Niečo na spôsob (požičiam si slovíčko z nadpisu): "Peripetie šialeného (po-)užívateľa češtiny." Zaujímavé je, že zo spomínaných dvojtvarov mi zrejme z historických a prirodzených dôvodov viac imponujú znelé tvary, ba mám pocit, že v slovenčine patria medzi uprenostňované. Celkom som bol (v 90. rokoch) prekvapený, že v češtine stále žijú či prežívajú tvary neznelé (-s-, -sie, -ismus, -sofie)... Niekedy sa neviem ubrániť dojmu, že tvary s dlhým "o" sú prevzaté slovakizmy. Vyhovuje mi to - aspoň ich môžem bez okolkov v češtine použiť. I tak však po očku sledujem okolie, či ich vníma kladne. A nie som si vždy s dlhým znením citr[b]ó[/b]nov a balk[b]ó[/b]nov istý. Čo sa týka predložiek "s" a "z" (do vôd predpôn sa neodvážim ani vkročiť), v slovenčine sa viažu - ako nám viac či menej úspešne vtĺkali v škole do hlavy - s inštrumentálom (s kým, s čím), resp. genitívom (z koho, z čoho) a vari nikdy inak. Keď som nedávno kdesi videl české tvary podobné tým uvedeným v článku, neveril som vlastným očiam. Pokúsiť sa niečo také napísať, to bolí a ruka vzdoruje :-). Čeština mi voľakedy dávno tiež dala na výber; a hlavne v hovorenej forme s možnosťou výberu zabojujem občas dodnes. Predložky [i]pře-[/i] a [i]pro-[/i], pre ktoré existuje v slovenčine jednotný tvar [i]pre-[/i], mi poskytujú voľbu, pri ktorej sa holt trafiť dá až nadruhýkrát :-). Samozrejme, cítim a poznám rozdiely medzi předat a prodat, překreslit a prokreslit, přeložit a proložit, přepadnout a propadnout, překousnout a prokousat, přehnat a prohnat (apod.), no ale použite ich v rýchlej vrave správne! Zopár postrehov z rozdielov rodov na záver, napadli mi pri čítaní "variant" v článku: slovenčina: ...x... čeština: variant ([i]m[/i]) ...x... varianta ([i]f[/i]) snímka ([i]f[/i]) ...x... snímek ([i]m[/i]) hriadeľ ([i]m[/i]) ...x... hřídel ([i]f[/i]) Nie je jednoduché pri skloňovaní občas nešliapnuť vedľa... :-) A podobných pikantností je asi neúrekom.
Datum vložení: 17.1.2008 15:08:16
Jen drobnou poznámku, v prostředí, kde se pohybuji, se slovo hřídel používá v rodě mužském i ženském. Můžeme se proto zabývat hřídelem i hřídelí - je-li to ovšem správně, to nevím...
Datum vložení: 17.1.2008 15:25:32
Ano, toto slovo existuje v obou rodech, takže je to v pořádku.
Datum vložení: 8.1.2008 12:15:28
Když jsme se v hodinách češtiny učili o zmíněných dvojtvarech, bylo nám celkem důrazně doporučeno, abychom se v rámci jednoho textu drželi jedné nebo druhé varianty pravopisu, ale nemíchali je. Což o to, logiku to má a považuji to za rozumné: když na jednom řádku napíšu [i]próza[/i] a na dalším [i]prosa[/i], bude to vypadat vskutku prapodivně. Nicméně od té doby mě trápí dilema, když se mi v jednom textu potkají slova, z nichž jedna část je pro mě nestravitelná v jednom a druhá ve druhém pravopise. Např. koncovka -izmus mi fakt přes prsty neprojde, a tak se mi mohou v textech objevit spojení jako [i]analýza tohoto mechanismu[/i]. Co s tím? Zajímalo by mě, jaká jsou doporučení ohledně míchání staršího a nového pravopisu (zda se třeba od té doby něco nezměnilo), eventuálně zda tohle trápí i ostatní a jak to řeší.
Datum vložení: 8.1.2008 12:41:10
Tohoto míchání starších a novějších tvarů se v podstatě nelze vyvarovat. Nepovažuji to však za problém. Já sám to dělám běžně. Například bych rozhodně také napsal [i]analýza mechanismu[/i]. Myslím ale, že je dobré snažit se o jednotnost u stejných koncovek. Tedy když píšu mechanismus, psát také komunismus, orgasmus. Pokud napíšu pulz, napsat také impulz, a ne impuls. A tak dále.
Datum vložení: 8.4.2008 0:55:10
Dobrý den, češtinu jako jazyk mám velice ráda, a tak Vám za podobné příspěvky děkuji. Momentálně řeším, odkud jsem vzala výraz "procentický" a zda je v nějakém významu spisovný, nebo bych se ho (alespoň ve formálních textech) měla vyvarovat? Děkuji za odpověď a přeji dostatek chuti a motivace pro další díly... :o)
Datum vložení: 8.4.2008 1:11:31
Zdravím, přiznám se, že výraz "procentický" slyším, resp. čtu poprvé. Slovník jako adjektiva ke slovu "procento" uznává pouze "procentní" a "procentový". Napadá mě, zda jste si to slovo nevypůjčila z podobného výrazu "prostatický" :-)
Datum vložení: 9.4.2008 0:15:28
A procentuální Váš slovník nezná? :o) "Googlováním" jsem našla 5 080krát zmíněný výraz [i]procentický[/i] a 209 000 výsledků k [i]procentuální[/i]. Podle odkazů jsem si ostatně ověřila, že jsem si onen tvar nevymyslela, nýbrž jím byla "nakažena". Spojení [i]procentní[/i] i [i]procentový podíl[/i] mi pak připadá jakoby cizí... Z ekonomiky si vzpomínám jen na rozdíl mezi "o 10 [i]procent[/i]" a "o 10 [i]procentních bodů[/i]". Myslela jsem, jestli snad háček není na místě hledat tímto směrem... :o) Děkuji za pohotovou odpověď (už se nemohu dočkat další Vaší reakce :o) Přeji příjemný den a jsem s pozdravem. P.S. Je v pořádku vynechat v navazující větě stejné modální sloveso /viz mé souvětí "Podle odkazů..."/, nebo by bylo vhodnější je zopakovat? ;o)
Datum vložení: 11.4.2008 10:22:13
Tentokrát mi odpověď trvá déle, byl jsem zavalen prací, tak se omlouvám. Se slovem "procentuální" máte pravdu, to je samozřejmě také v pořádku. Proces "googlování" žel naprosto není směrodatný. Pokud Vám v Googlu 5080krát vyskočilo slovo "procentický", pak vězte, že slovo "spoždění" se objeví 29 200krát - a je to nesmyslný patvar. Lidé píší různé věci, to víte. Slovo "procentický" zkrátka nedoporučuji. A k vašemu poslednímu dotazu: Vynechání slovesa "jsem" v druhé části uvedeného souvětí je zcela v pořádku :-)
Datum vložení: 22.4.2008 9:05:49
Příjemný den přeji a velmi děkuji za Vaše odpovědi :o) Ať se Vám daří nejen při práci na těchto stránkách, kam se budu s radostí vracet ;o)
Datum vložení: 29.4.2008 11:39:29
Zdravím, píšete velmi zajímavé články, které mi pomohly vyřešit již nejednu slovní hříčku. Momentálně řeším 3. pád podstatného jména kůň, neboť by mne zajímalo, který tvar je z češtinářského hlediska správnější. V případě, že píši článek o koních a míním napsat např. větu: "Jdu nasypat oves..." použiji výraz koňům, či koním? Děkuji
Datum vložení: 29.4.2008 11:57:35
Dobrý den, obě varianty, které jste uvedla, jsou jazykově správné a rovnocenné. Můžete si tedy vybrat, které podoba Vám zní lépe...
Datum vložení: 4.5.2008 11:51:06
V tomto případě si tedy vybírám koním, abych řekla pravdu, tvar koňům mne vždy tahalo za uši, já bych jej vyřadila :)
Datum vložení: 23.6.2008 21:50:39
Sice píši celkem pozdě, ale snad si mě někdo všimne :) Mám velký vnitřní, až existencionální problém. Je mi proti srsti psát ten dvojtvar, který má v sobě zet. [i]Konstruktivismus[/i], [i]organismus[/i], prostě [i]-ismy[/i] vůbec. Samozřejmě taky nikdy nedám šanci [b]z[/b]-variantě v běžných slovech jako [i]kurs[/i], [i]diskuse[/i], [i]inkluse[/i] a další. Co je horší, nemohu si pomoci, ale musím psát pouze archaicky slova [i]president[/i], [i]gymnasium[/i], [i]poesie[/i] a ostatní podobná. Vidět někde komuni[b]z[/b]mus nebo kurz[b]z[/b], stane se ze mě vraždící monstrum :) Na druhou stranu, čtu-li [i]gymnasium[/i] nebo [i]prosa[/i], působí to více než rušivě, a přesto je mi proti srsti to psát jinak. (ale pro [i]poesii[/i] to neplatí, zvláštní) Vůbec nezábavnější je slovo [i]universita[/i]. Vidím ho se [b]Z[/b] - vraždím. Vidím ho se [b]S[/b] - působí rušivě :). Ale určitě je jasné, jak to píšu :) A kéž by bylo mým problémům konec. Nejraději bych psal i [i]theorie[/i], [i]these[/i], [i]hypothesa[/i], [i]synthesa[/i](což je z této várky asi jediná varianta, která by byla zároveň i správná :) ). Přišel jsem na to, že proti tomu nelze bojovat. Už jenom z toho důvodu, že mi to takto přijde přirozenější. Víc by mě zajímalo, proč to takto zvráceně cítím. Někdo by řekl, že to způsobily pravidla pravopisu v dobách, kdy jsem chodil do školy. Ve skutečnosti jsem ale při vydání Pilipova dodatku v roce 93 bouřlivě slavil třetí narozeniny :)
Datum vložení: 24.6.2008 10:55:39
Asi to bude tím, jaká podoba se většinou objevovala v knihách, které jste četl... Myslím, že u mě je to dáno tím.
Datum vložení: 23.10.2008 14:53:26
s pepou jsme si postavili stan.Každý den jsme nasedli do lodky a chytali ryby dva dni jsme měli štestí i kluci ze sousední chaty ale dalši dni už nezabrala ani jedna ryba.Naštěstí za nama prijel kamarad z Rybařstvi Hluboka aprivezl dva krasny kapry.S Pepou nas napalo udelat si legraci z kluku od vedle.Kapry jsme uvazalyna haček pomalu pustily do vody a začali na sebe volat Pepo bere ti PEPA ZAČAL tahat kapra z vody a už volal zase na mě taky ti bere.Kluci od vedle byli pěkne naštvaný jjen na nas volali naco chytáte? NAco chytame no přece na rohlík a se smýchem jsme utekli do chaty.Při odjezdu jsme jim o boude na ne řekli a všichni jsme se tomu zasmáli.
Datum vložení: 24.11.2008 20:43:09
našel by se tu někdo, kdo by mi mohl na mail odpovědět, proč přezka není se "s", když je "přes něco"?
Datum vložení: 24.11.2008 20:45:11
on se tam ten mail nějak nezobrazil.. blackouts@seznam.cz