Zabili nám Internet, parchanti!

Časopis Internet magazín založil v roce 1997 David Litvák, současný šéfeditor vydavatelství TLP. „Inetmag“ byl jediným z papírových časopisů specializovaných na internet, který přežil až do letošního roku. Letos se s ním rozloučíme. O jeho pozadí a konci jsme mluvili s Lukášem Rousem, současným a posledním šéfredaktorem.

Letos čtyřiatřicetiletý absolvent bohemistiky na FFUK Lukáš Rous zběhl z redaktorské práce v nakladatelské branži do Lidových novin (editor a později vedoucí redaktor Nedělních LN a Pátku LN). Poté přešel do časopisu Týden, kde vedl rubriku Moderní život. Po odchodu z Týdne nastoupil do Internet magazínu jako editor. Loňské září se stal jeho šéfredaktorem.

Nejdříve jsi pracoval v Lidových novinách, pak jsi v časopisu Týden vedl rubriku Moderní život věnovanou mimo jiné novým technologiím. Tam už pro tebe psal také Petr Soukup z Internet magazínu. Jak jsi se vlastně dostal k vedení časopisu?

Moje cesta do Internet magazínu je spojená s jeho zakladatelem Davidem Litvákem, se kterým se znám už patnáct let. David je ostatně kmotr všech titulů, které vydává TLP. To on mi v době, kdy jsem byl v Týdnu, dohodil Petra. A inetmag? Už někdy v létě 2001 David říkal v žertu mé ženě na svatbě jednoho našeho kamaráda (já tam tehdy nebyl), že by mi ho rád časem hodil na krk. David jako šéfeditor TLP měl hodně jiné práce v rámci vydavatelství, a tak asi přemýšlel o svém nástupci na postu šéfredaktora – a když jsem odešel z Týdne, přihlásil jsem se.

V inetmagu jsem nejdřív dělal editora, abych se rozkoukal. Ale redakce věděla, že to časem převezmu. Rozpracovával jsem svou koncepci, připravoval novou grafiku… Takže spekulace, které teď slýchám, že jsem už nastupoval jako likvidátor, jsou samozřejmě nesmysl.

Co jsi chtěl s Internet magazínem provést, jaká byla tvoje vize?

Internet magazín měl vždy solidní autorské zázemí lidí „s přesahem“, kteří nebyli zaměření pouze technologicky. Vždy se tu o internetu psalo jako o fenoménu, který zasahuje do všech možných oblastí, a nejen technologických. Byl jsem přesvědčený o tom, že jeho čtenářský potenciál je daleko větší. Řada článků ale byla příliš odborná a některé lidi to mohlo odradit — ani ne tak tématika, jako spíš zpracování, které nebylo až tak srozumitelné.

Koncepce tedy byla celkem jednoduchá: rozhodl jsem se časopis trochu změnit směrem ke společenskému magazínu, a to navzdory negativním ohlasům „skalních„ čtenářů. Těch jsem ovšem nakonec dostal méně, než jsem čekal. Časopis jsem prostě chtěl víc „otevřít“ a dostat do něj trochu jiné zpracování, které by vyšlo vstříc i těm čtenářům, kteří internet neznají jako své boty. Nechtěl jsem ovšem jít cestou banalizace textů, spíš více vysvětlovat. Změnila se i grafická úprava. Musím říct, že se mi ta původní velmi líbila, byla čistá. Ale byla tak trochu studená. Říkal jsem si, že by to mělo být barevnější, veselejší, více obrázků na úkor textu.

Takže to měla být taková malá revoluce?

Vůbec ne, nejsem příznivcem vynucené koncepce. Vždy jsem byl spíše týmový hráč, takže jsem svoji původní představu konfrontoval s redaktory, dokud jsme nedosáhli kompromisu (občas jsem ale trochu přitlačil). Můj koncept byl tedy jen modifikací toho původního.

Kdo měl být cílovou čtenářskou skupinou tohoto „nového“ Internet magazínu?

S tímhle jsem dost bojoval. Byl jsem na to hodně dotazovaný, na jakou skupinu mířím, ale nechtěl jsem přesně definovat, že teď to čtou tihle a zítra to budou číst tamti. Chtěl jsem dostat časopis do polohy, kdy bude přijatelnější a srozumitelnější pro větší okruh lidí. Jakmile by se vytvořila širší čtenářská skupina, pak by se dalo uvažovat o posilování některých skupin na základě čtenářských reakcí. Zkrátka: mířil jsem na toho nejobecnějšího uživatele internetu, snažil se vše otevřít a hlavně zčitelnit.

A neměla právě tato nevyhraněná čtenářská skupina vliv na horší ekonomickou bilanci magazínu? Pro jaké inzerenty měl být časopis zajímavý?

Časopisy o internetu, které vycházejí v zahraničí, inzertně spolupracují s firmami spojenými s internetem (samozřejmě nejen s nimi). Poskytovatelé připojení, webhostingu a dalších služeb – ti všichni se chtějí v takových magazínech prezentovat. České internetové firmy měly ale vždy málo peněz. TLP očekávalo, že se časopis začne usazovat s rozvojem internetu jako prostoru pro podnikání. Jenže ono se nějak dlouho nic nedělo – a neděje ani teď. Svět si prožil dotcomovou bublinu, ale u nás se ani nestačila nafouknout. Situace se nelepší a v poslední době český „korporátní“ internet stagnuje do té míry, že už nemáme energii dále čekat na zlepšení.

Kde vidíš hlavní omezení českého internetu?

Vše začíná u pomalého a ne všude dostupného připojení. Pro běžného uživatele je to navíc pořád drahé. Když pomineme několik investorských výkřiků do prázdna, lze konstatovat, že český internet není ta oblast, do které by investoři zrovna pumpovali peníze. A stát svým přístupem ke „kohoutkům“ internet spíš okrádá, dá-li se to tak říct, než podporuje. V neposlední řadě je tu velká „mobilní“ konkurence: internet jako médium komunikace ztratil spoustu bodů.

Internet magazín tak trochu spojoval řadu obsahů internetových médií. Je tam kousek Živě, Grafiky, Intervalu, Lupy a podobně. Nemyslíš, že jejich nabídka spíše nahradila papírový a obecný časopis o internetu?

Nesrovnával bych papírový magazín s onlinovými. Jsou to dvě různá média. Internet magazín srovnávejme s jinými tištěnými časopisy. S trochou nafoukanosti budu tvrdit, že inetmag byl se svými tématy vždy tak trochu napřed. Témata, o kterých jsme velmi často psali jako první, se dostala do „spotřebky“ až mnohem později. Pak o nich psali ostatní – a kdo si vzpomněl, že my to měli dřív? Inetmag byl jeden z prvních průkopníků původně internetově úsporných mp3 souborů a jejich přenosných přehrávačů. Petr Soukup je bez nadsázky věrozvěstem v tomto oboru. Dnes je to normální věc, o které se běžně píše.

Ale zpátky k tvé otázce: často jsem slýchal úvahu, že je nesmysl o internetu, pohyblivém a proměnlivém médiu, vydávat časopis. Není bláhové si myslet, že lze informace o internetu jednou měsíčně zakonzervovat? Sám pro sebe jsem tuhle otázku dodnes nevyřešil.

Redakce Internet magazínu se už dva roky „schází“ téměř výhradně virtuálně. Jak vlastně fungujete?

To je velmi jednoduché: homeworking. Všech šest redaktorů sedí doma na internetových linkách a fungujeme jako virtuální redakce. Celý obsah magazínu se shromažďuje na FTP. Pro média je to z hlediska technologie výroby ideální model: tady se nepracuje od kdy do kdy. Tvým úkolem je naplnit nějaké množství stránek, víš, kdy je uzávěrka… Na druhou stranu, při vzniku časopisu, který jednou měsíčně zafixuješ do nějaké podoby (a není to revue či sborník), je víc než u onlinových médií nutná nějaká společně sdílená a společně i třeba zpochybňovaná idea, a ta vyžaduje přímý kontakt, aspoň občas. V tom si leccos dlužíme.

Pokud si člověk umí zorganizovat čas, pak je homeworking rozhodně zajímavý způsob práce. Mně to vyhovovalo i kvůli dětem: byl jsem vlastně pořád doma. Rozhodně jde o typ práce, který má perspektivu a nákladově je už dnes poměrně výhodný.

Jak tvůj tým přijal zprávu o ukončení? Vědělo se již něco dopředu, nebo to byla rána z čistého nebe?

Časopis jsem převzal loni v létě a přebíral jsem ho s vědomím, že jde o magazín, který se neprodává až tak dobře, jak by si představovala redakce a vydavatel. Jedním z argumentů mé koncepce byla tedy snaha zvednout prodej Internet magazínu. Výsledek ale nebyl tak skvělý. Naše čtenost byla poměrně vysoká, kolem 80 tisíc. Prodej byl ale mnohem nižší – kolem 10 tisíc.

Redakce celou dobu věděla, že má Internet magazín problémy. Všechny ale poněkud překvapilo, že k zastavení došlo právě teď. Přeci jenom jsem časopis převzal v září, navíc jde o měsíčník, takže to déle trvá, než se změny projeví. Na druhé straně respektuju rozhodnutí vydavatele a nechci se tvářit, že je to nečekaná rána, kterou teď řeším tím, že sedím a opíjím se rumem.

Jak si vysvětluješ ten velký nepoměr mezi prodejem a čteností?

Kdybychom přišli na to, co tento nepoměr způsobuje, pak bychom možná nemuseli Internet magazín zavírat. Ve hře je několik aspektů. Měli jsme vždy hodně čtenářů mezi nejmladšími, takže se nabízela otázka: Není to moc drahé? Tvrdil jsem a stále tvrdím, že celobarevný časopis s cédéčkem a na dobrém papíře za 79 korun nemůže mít na trhu problémy.

Jiní tvrdí, že je to naopak a že by pomohla nižší cena – takže časopis bez cédéčka. Loni na jaře jsme si udělali test v několika městech a prodávali verze s cédéčkem i bez cédéčka. Byly graficky jasně odlišené, aby to lidi hned trklo. Bohužel nám výsledek nic neřekl. Nejlepším příkladem jsou dvě trafiky na různých stranách spodního Václavského náměstí v Praze. Zatímco jedna z nich prodala řekněme 50 kusů s cédéčkem a 15 bez cédéčka, druhá zase přesně obráceně.

Možná ten nepoměr byl také dán tím, že lidé, kteří si tradičně kupují časopisy typu Computer nebo CHIP, si Internet magazín jen prošli a stačilo jim si ho půjčit. Ale nevím to přesně.

Co nyní bude s týmem, který se na vzniku Internet magazínu podílí a podílel? Přejdete do jiných aktivit vydavatelství?

Vzhledem k tomu, že je začátek března a redakce se kolem magazínu bude motat asi ještě dva měsíce, nemohu být konkrétní. Je pravděpodobné, že část lidí dostane ve vydavatelství jiné úkoly, část lidí odejde. Snažíme se ale o to, aby se redakce rozešla přátelsky.

A nepřemýšleli jste o tom, že by Internet magazín přešel na internet?

Asi bych nechtěl, abychom řekli: tak, teď končíme vydávání na papíře a přecházíme na internet. Ono to ani nejde. Pak by se Internet magazín snadno dostal do situace, kdy by se jeho on-line podoba srovnávala s tím, co bylo na papíře. A to by bylo prostě absurdní. Už jsme o tom mluvili, jsou to opravdu různá média.

Připravujete nyní poslední číslo Internet magazínu. Chystáte ho nějak výjimečně?

Ano, bude to hodně zvláštní vydání. Bude mít číslo 77, vyjde v půlce dubna a rádi bychom v něm provedli rekapitulaci doby, po kterou jsme vycházeli. Ale nechci víc prozrazovat.

Vydavatelství TLP oznámilo záměr vydávat nový titul, který bude oslovovat opět spíše mužskou čtenářskou obec. Souvisí tento titul nějak s ukončením Internet magazínu? Neplánuje se přechod týmu a tvůj právě do něj?

Vím o tom konceptu velmi málo, měl jsem spoustu práce. Nicméně to není tak, že by měl vzniknout nějaký pokračovatel Internet magazínu. Ani nejde jen o nějakou náhradu. Je to na nás nezávislý koncept a o tom, že by někdo z nás do něj přecházel, zatím nic nevím. Určitě nevyklízíme pole, aby mohlo vzniknout něco nového.

Děkuji za rozhovor.

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.