XHTML – proč vznikl tento standard?

9. února 2000

•

V poslední době se v oblasti Internetu objevují nové a nové zkratky. Mnozí už nestačí vnímat, o co vlastně jde. Jediné, co člověku nemůže uniknout, je neustálé prohlašování, že tentokrát půjde o revoluci, která naprosto změní svět. Ale na tyto slogany jsou už všichni zvyklí u každé nové technologie a patří to tak trochu k reklamním taktikám. Nicméně u technologií, které se týkají Internetu, si jeden nemůže být nikdy jistý…

Co to tedy XHTML vlastně je? A co to přinese mně samotnému? Možná si tyto otázky kladete také a hledáte na ně odpověď. Nejlépe bude tuto odpověď hledat se znalostí historie vývoje standardů pro psaní webových stránek. S její znalostí se snadno ocitnete v obraze a i vy sami se budete moci rozhodnout, co vám XHTML přinese a zda budete XHTML podporovat, či ne. Předem ale upozorňuji, že historii nepopisuji ani tak na základě fakt, jako se spíše snažím popisovat, jaké asi myšlenky vedly vývoj v oblasti webu.

Když vznikaly standardy pro psaní webových stránek, byl vytvořen jazyk SGML jako základ pro publikování na webu a elektronickou výměnu dokumentů. Tento standard je velmi rozsáhlý a proto je brán spíše jako základ pro vytváření méně obsáhlých standardů. Každopádně je to mnohdy právě SGML, který často nějakým způsobem v pozadí ovlivní směr vývoje. Protože SGML je velmi obsáhlý, byly by programy, které s ním umějí pracovat v plné míře poměrně složité. Už tento samotný fakt by brzdil rozvoj webu, protože by složitým standardem zpomalil vývoj aplikací, zejména prohlížečů webových stránek. Proto se postupovalo jinak.

Bylo rozhodnuto, že se vytvoří mnohem jednodušší jazyk pro psaní webových stránek. Tento jazyk by měl plně vyhovovat standardu SGML, ale neměl by mít všechny jeho možnosti. Tím by také byl daleko jednodušší. A tak se nám narodil jazyk HTML, který se běžně používá pro psaní webových stránek. První verze jazyka HTML vznikla zhruba před deseti lety, a jeho možnosti byly oproti dnešku velmi omezené. Později vznikaly další verze HTML, které až na malé výjimky rozšiřovaly předchozí verze. Dnes je platná verze 4.01.

Celý vývoj jazyka HTML byl neustále ve znamení boje mezi tím, co zaváděly oblíbené prohlížeče se samotnou standardizační komisí. Lapidárně řečeno, standardizační komise (W3C konsorcium) se snažila jazyk HTML vést směrem, který praxi příliš nevyhovoval. Původně měl být jazyk HTML nástrojem pro psaní velice strohých strukturovaných dokumentů spíše vědeckého rázu, žádné zbytečné okrasy apod. Je celkem pochopitelné, že samotné prohlížeče začaly přidávat další možnosti, aby se dosáhlo lepšího vzhledu webových stránek. Komise samotná již vícekrát rezignovala a spíše do další verze HTML shrnula to, co již prohlížeče delší dobu podporovaly jako nadstandard. Tím se vývoj HTML stal dost divokým a řízeným spíše mocí firem, než promyšleným standardem. Dosti výrazně do tohoto dění zasáhly firmy Netscape a později Microsoft.

Svým způsobem je dnes HTML tak trochu slepenec, který obsahuje od každého kousek, trochu jako v pohádce o pejskovi a kočičce, když dělali dort. Standardizační komise si začala uvědomovat své pochybení, a pochopila, že musí nabízet standardy, které nabídnou více, než bude praxe potřebovat. Zdá se, že na práci komise i jejich standardech je to znát.

Dá se říci, že W3C konsorcium tak trochu zlomilo hůl nad HTML a vyvinulo standard XML, který je ve své podstatě mnohem mocnější, než HTML. Je stejně jako HTML odvozený z jazyka SGML, ale nabízí podstatně větší možnosti. Je koncipovaný jako formát pro elektronickou výměnu dat. Jazyk XML využívá mnohem více možností SGML, ale stále je mnohem jednodušší, než SGML. Jeho opravdové výhody vyniknou zejména při elektronickém zpracování dat, hledání informací, a dalších. XML je v současné době mnohem promyšlenější standard než HTML.

A teď, kde je tedy problém? Je celkem jasné, že svět se nevzdá HTML a nepřestane ho používat jenom proto, že existuje XML. Na druhé straně již mnoho vývojářů pochopilo, že možnosti XML přinášejí velice mnoho užitečných vlastností, které jsou opravdu potřebné. Proto byla hledána nějaká společná cesta, která by umožnila zpracovávat HTML dokumenty jako XML dokumenty.

Jde v podstatě o to, že HTML dokument lze napsat tak, aby vyhovoval pravidlům pro XML dokumenty a také ho lze napsat tak, aby těmto pravidlům nevyhovoval. Vtip je v tom, že tento postup vůbec neovlivní vzhled webové stránky. Jinak řečeno, prakticky každou webovou stránku lze v zásadě opravit tak, aby vyhovovala pravidlům pro XML, aniž by to vůbec kdo na vzhledu poznal. Což je velmi příznivé. Prakticky tedy napsání HTML stránky takovým způsobem, aby vyhovovala i standardu XML nijak neomezí webové designery ve své činnosti. Stačí pouze dodržovat o něco striktnější pravidla při psaní HTML a je to.

A tak vznikl standard XHTML, který – zjednodušeně řečeno – popisuje, jaká pravidla musíme dodržovat při psaní HTML, aby bylo učiněno zadost i standardu XML. Budeme-li při psaní webových stránek brát v úvahu XHTML, máme zaručeno, že náš dokument vyhovuje jak standardu HTML, tak i XML.

Na závěr tohoto dílu uvedu jednoduchý příklad rozdílu HTML a XHTML. Jazyk HTML uvádí, že veškeré tagy lze psát malými i velkými písmeny dle libosti. Podle XHML je naopak nutné psát všechny tagy malými písmeny – což je pravidlo, které podle mého názoru nikoho neomezuje.