WOLED vs. QD-OLED: Potřeba nových metrik pro měření jasu (část 2)

Na úvod bychom rádi upozornili čtenáře, že se jedná o druhou část (první část najdete zde) překladu článku “Exploring OLED Brightness – Improvements, WOLED vs QD-OLED and the Need for New Metrics and Specs” původně zveřejněného 15. února 2024, na portálu TFTCentral. Autorem originálu je Simon Baker, který je, spolu s TFTCentral, výhradním vlastníkem autorských práv. Díky jejich svolení vám nyní můžeme přinést text v češtině i na Intervalu.

Je zapotřebí nový model pro vyjádření skutečné „jasnosti“ displeje.

Ve skutečnosti potřebujeme přístup k měření a měřítko, kde:

1. Procentuální rozdíl mezi dvěma datovými body bude představovat alespoň přibližný rozdíl, který vnímáme vizuálně. Pokud by tedy na této stupnici byl jeden údaj o 30 % vyšší než druhý, znamenalo by to zhruba 30 % rozdíl ve skutečně vnímané jasnosti. To je pravděpodobně mnohem užitečnější metrika než snaha porovnávat rozdíly v hrubém jasu.
   
2. Měřítko by mělo také zohlednit, jak vnímáme různé barvy, zohlednit chromatickou složku a podle toho upravit výstupní čísla. Stupnice by pak také „vyvažovala“ různé barvy vůči sobě navzájem a zohledňovala by, jak je vnímáme vizuálně, a nebyla by založena pouze na čistém čísle jasu z měřicího zařízení.
   
3. Zohledněn by měl být také barevný gamut a živost barev. I v případě toho, že dvě hodnoty jasu mohou být stejné, se zohlední, která z barev bude v důsledku této živosti vypadat a působit jasněji.

XCR (eXperienced Color Range)

Jedním z velmi dobrých přístupů je nový H-K (Helmholtz–Kohlrausch) model jasnosti, který byl vyvinut v laboratoři Munsell Color Science Lab na RIT za finanční podpory společnosti Samsung Display (výrobce panelů, nikoli výrobce displejů Samsung Electronics). Aplikace H-K modelu na vnímání jasnosti u displejů je společností Samsung Display označována jako „eXperienced Color Range“, zkráceně „XCR“.

XCR je založen na matematickém modelu lidského zrakového výkonu získaného z psychovizuálních experimentů. Tento přístup může splnit požadavky, které jsme uvedli výše. Co je důležité, zohledňuje také vliv barvy spolu s jasem.

XCR je složitý výpočet, který bere údaje o jasu a barevném gamutu a poskytuje tak metriku, která je zohledňuje společně. Díky tomu je možné předpovědět skutečnou člověkem vnímanou jasnost. XCR byl odvozen z psychofyzických experimentů přímého porovnávání jasu a zafungoval dobře na několika nedávných souborech dat a studiích jasnosti displeje. Ve 3. čtvrtletí roku 2023 byl také přijat jako celosvětový standard Institutem pro polovodičová zařízení a materiály SEMI (průmyslová organizace, v níž je zapojeno více než 2 500 společností z celého světa vyrábějících polovodiče a displeje).

 

 

 

Použití XCR k porovnání dvou testovaných displejů

Vypočítali jsme skóre XCR pro oba zde porovnávané monitory a zanesli je do níže uvedeného srovnání, které je prozatím založeno na „maximálním jasu“ použitelném pro měření 1 % APL. K výpočtu XCR jsme použili rovnice citované v článku Information Display (květen 2023).

Skóre XCR zohledňuje naměřený jas, způsob, jakým tyto barvy vizuálně vnímáme, a také barevný gamut panelů. Vytváří také skóre, které nyní umožňuje přímé srovnání obou displejů z hlediska toho, o kolik jasnější obrazovku budete opravdu vnímat. XCR řeší dřívější omezení, kdy jsme měli k dispozici pouze údaje o jasu.

Nyní můžete přímo vypočítat odhadovaný vjemový rozdíl mezi oběma displeji z hlediska vnímané jasnosti. Například červená barva bude na panelu QD-OLED (skóre 199 XCR) vypadat a působit přibližně o 37 % jasněji než na panelu WOLED (skóre 145 XCR).

Když jsme tyto tabulky poskytovali dříve, vypočítali jsme procentní rozdíl v jasu pouze na základě údajů o jasu samotném. Nyní můžeme místo toho uvést rozdíl ve skutečně vnímané jasnosti displeje, což přibližně udává, o kolik jasnější bude naše vnímání daného displeje.

Předchozí data
Porovnání měření jasu mezi displeji QD-OLED a WOLED (1% APL)

Nová data Porovnání
skóre XCR mezi displeji QD-OLED a WOLED (1% APL)

Můžete si všimnout, že pokud porovnáme skóre XCR obou displejů, panel WOLED se divákovi jeví o 6 % jasnější pro bílou barvu, nikoliv o 16 %, jak by se mohlo zdát na základě prostého měření jasu. Opět se jedná o odraz toho, jak náš zrakový systém vnímá změny jasu. Tento o 6 % jasnější vzhled panelu WOLED je důsledkem vyššího maximálního jasu bílé barvy, který činí 1180 nitů, ve srovnání s 1016 nitů u panelu QD-OLED. Je zřejmé, že v případě bílé barvy může panel WOLED v tomto konkrétním příkladu dosáhnout vyššího jasu, což se projeví i na skutečně vnímané jasnosti. Pokud jde o jasnost barev, je to však jiný příběh.

Velké rozdíly v jasu barev (v průměru o 142 % vyšší u QD-OLED) se v případě XCR zmenšují (v průměru na 36 %), tento údaj se však již vztahuje přímo na skutečně vnímaný rozdíl v jasnosti. Takže například červená barva, která měla o 142 % vyšší jas (242 nitů oproti 100 nitům) má nyní přibližně o 37 % vyšší vnímanou jasnost (podle XCR). Údaj také zohledňuje rozdíly v barevném gamutu mezi oběma displeji.

Rozdíl je tak stále významný, i přes to, že XCR porovnává hodnoty na základě vnímaných rozdílů jasnosti, což je pro uživatele relevantnější a smysluplnější.

Můžeme také znovu vykreslit grafy barev v porovnání s bílou. Pro porovnání je zde původní graf jasu:

Panel WOLED

A zde je stejný graf přepočítaný na základě skóre XCR:

Nový graf (XCR) nyní přesněji zobrazuje vnímanou jasnost různých barev. Bílá barva bude na základě skóre XCR vnímána přibližně dvakrát jasnější než červená, nikoli 11x jasnější, jak naznačovaly předchozí údaje o jasu.

Totéž můžeme udělat i pro panel QD-OLED:

Panel QD-OLED

A zde je stejný graf přepočítaný na základě skóre XCR:

Můžete si všimnout, že vnímaná jasnost barev na panelu QD-OLED je mnohem blíže bíle barvě, někdy je dokonce i jasnější, což je z velké části důsledek jejich vyššího jasu (na QD-OLED panelu), ale také většího barevného gamutu.

Jiný způsob, jak prezentovat rozdíl mezi dvěma displeji, může být například v podobě skládaného grafu, kde spodní část představuje skóre XCR pro barvy RGBCMY na panelu WOLED a horní část zahrnuje dodatečnou plochu pokrytou na panelu QD-OLED. Procentuální údaje pak potvrzují, o kolik vyšší je vnímaná jasnost na panelu QD-OLED pro každou barvu.

Při porovnávání dvou displejů může být velmi užitečná kombinace měření jasu barev a následného výpočtu skóre XCR. To představuje komplexní údaj o celkové jasnosti obrazovky při skutečném používání, a ne pouze při zobrazování bílé barvy. Zároveň poskytuje srovnávací údaje, které se vztahují k rozdílům ve vnímání jasu v reálném světě.

Zohlednění různých APL a spravedlivé srovnání

Stejně jako dříve se tato hodnota liší podle APL a výše uvedené údaje porovnávají obě obrazovky pouze při maximálních úrovních jasnosti, tedy při 1 % APL. U obsahu v reálném světě však bývá takto malé APL vzácné. Proto je srovnání při větších % APL stejně důležité. Chtěli jsme však názorně ukázat porovnání „maximálních“ hodnot, protože ty jsou v odvětví hojně uváděny, a často představují jediný údaj, na který se výrobci i spotřebitelé zřejmě spoléhají. Ve skutečnosti však jde o mnohem více.

Pro úplnější představu o jasnost HDR můžeme uvést průměrný rozdíl jasnosti mezi oběma panely při různých hodnotách APL takto:

Průměr skóre jasnosti barev XCR pro RGBCMY

Můžete si všimnout, že přínos jasnosti barev je nejzřetelnější u nejmenšího APL, ale mezi 10 a 100 % APL jsou oba panely v podstatě totožné. QD-OLED má však stále malou výhodu v jasnosti barev pro mnoho úrovní APL. 

Význam barevného gamutu na vnímanou jasnost

Výše uvedené porovnání skóre XCR mezi panely WOLED a QD-OLED zohledňuje rozdíly v naměřeném jasu, ale také rozdíly v barevném gamutu obou displejů. To je důležité zejména při zohlednění vnímaného rozdílu jasnosti mezi displejem SDR (který pracuje s barevným gamutem sRGB) a displejem HDR (který má mnohem širší barevný gamut).

Měření barevného gamutu podle CIE 1976 v grafu u’v‘

Nahoře je zobrazen naměřený barevný gamut displejů WOLED a QD-OLED. Diagram CIE v horní části ukazuje oblast pokrytí barevného gamutu monitorů (bílý trojúhelník) vzhledem k referenčnímu prostoru sRGB (červený trojúhelník). Pod ním je tabulka zobrazující pokrytí barevného prostoru různými referenčními prostory.

Můžete vidět, že panel QD-OLED má širší barevný gamut než panel WOLED, který dosahuje 141,9 % relativního pokrytí sRGB ve srovnání se 127,4 % panelu WOLED. Všimnout si můžete také, že trojúhelník zasahuje o něco dále do zelených a červených odstínů, ale modrá zůstává v podstatě stejná. Dalším dobrým měřítkem je zde pokrytí velmi rozsáhlého barevného prostoru Rec.2020 (alias BT.2020), kde panel WOLED pokrývá ~74 %, ale panel QD-OLED ~82 %. To je možné díky povrchové úpravě Quantum Dot. Podobně vysoké pokrytí uvidíte i u LCD monitorů s povrchovou úpravou QD.

Vliv tohoto širšího barevného prostoru na skutečně vnímanou jasnost panelu můžeme také přímo měřit. Pokud jsou obě obrazovky nastaveny tak, aby zobrazovaly stejný barevný vzor, a to při naprosto stejném jasu (měřeno kolorimetrem), můžeme získat skóre XCR, které ukazuje vliv právě širšího barevného prostoru. Zde byly obě obrazovky postupně nastaveny na 100 nitů pro červenou, zelenou a modrou:

Obě obrazovky jsou kalibrovány na jas 100 nitů pro každou barvu.

Můžete si všimnout, že i když obě obrazovky mají stejný jas 100 nitů pro každý barevný vzorek, panel QD-OLED se bude zdát o 3 % jasnější než panel WOLED pro červenou a o 2 % jasnější pro zelenou. V případě modré barvy se panel WOLED rozšiřuje o něco dále, a proto vypadá o 1 % jasnější pro modrou barvu. Tento rozdíl je dán čistě širším barevným rozsahem a ničím jiným. Nezapomeňte, že tato procenta jsou získána ze skóre XCR, takže se přímo vztahují k vnímaným rozdílům jasnosti displeje.

Stejné srovnání můžeme provést také mezi displejem SDR pracujícím v barevném prostoru sRGB (zde jsme předpokládali ideální 100% pokrytí) a typickým širokogamutovým displejem pracujícím v barevném prostoru DCI-P3 (opět předpokládáme ideální 100% pokrytí). Obě obrazovky opět zobrazují stejný jas pro červené, zelené a modré vzorky.

gamut sRGB vs. DCI-P3, kalibrovaný na jas 100 nitů pro každou barvu

 

V tomto případě bude širší barevný gamut obrazovky DCI-P3 vypadat o 4 % jasněji v červených odstínech a o 5 % jasněji v zelených odstínech. Vzhledem k tomu, že oba barevné prostory mají naprosto stejnou modrou souřadnici, není zde ve vnímaném jasu žádný rozdíl.

gamut sRGB vs. Rec.2020, kalibrovaný na svítivost 100 nitů pro každou barvu

Pokud bychom měli hypotetický displej, který by dokázal pokrýt celý barevný prostor Rec.2020, vypadal by v červené, zelené a modré barvě jasněji než displej SDR / sRGB. To ukazuje, jak je větší pokrytí Rec.2020 důležité pro vnímání jasnosti. Jak WOLED, tak QD-OLED dokáží dobře pokrýt DCI-P3, ale překročení této hranice do širších barevných prostorů má i nadále vliv na vnímanou jasnost.

Objem barev

Chtěli jsme se zmínit o další užitečné metrice měření, která dokáže zohlednit barevný prostor i jas v jediném modelu. Jde o pokrytí barevného gamutu. V zobrazovacím průmyslu se v minulosti používalo toto měření k označení schopnosti barevného vyjádření, které udává pokrytí barevného prostoru, který lze vyjádřit pevným jasem.

Zde jsou opět tradiční diagramy pokrytí barevného gamutu pro porovnávané displeje OLED, založené na CIE 1976, které jsme si ukázali dříve:

Měření barevného gamutu podle CIE 1976 v grafu u’v‘

Pokud se podíváme na barevný gamut, pak nejjednodušším měřítkem pro srovnání je pokrytí velmi rozsáhlého barevného prostoru Rec.2020, přičemž panel WOLED dosahuje 74 % a panel QD-OLED 82 %.

V době, kdy byl barevný gamut zaveden, existovaly hlavně obrazy se standardním dynamickým rozsahem (SDR), takže samotný 2D barevný gamut byl pro výkon displeje dostačující. V poslední době se však stále více vyvíjí obsah, s vysokým dynamickým rozsahem (HDR), který zobrazuje realistické obrazy s různými úrovněmi jasu. Proto displej vyžaduje vyšší výkon pro zobrazení přesných barev v širokém rozsahu úrovní jasu. 2D model tak může být omezený (pro vyjádření schopnosti panelu zobrazovat barvy u HDR obsahu).

K překonání tohoto problému se používá metoda zobrazení reprodukovatelnosti barev ve třech rozměrech (3D) přidáním úrovně jasu k dvourozměrně definovanému barevnému gamutu, což nám dává míru „objemu barev“ nebo někdy nazývaného „objemu zobrazení“.

V současné době neexistuje v oboru shoda na tom, jak nejlépe měřit objem barev v moderním světě HDR. Zatím nejběžnějším přístupem je tzv. CIE L*a*b*. Výpočty pro něj jsou normalizovány na relativní měření jasu bílé. Dobré na něm je, že poskytuje procentuální čísla, která jsou snadno pochopitelná. Zároveň se vztahují zpět k měření 2D gamutu a lze je porovnávat mezi různými displeji.

Alternativní přístup používá metodu zvanou ICtCp, která je normalizována na pevnou hodnotu jasu a má své výhody, ale standardní výsledek je prezentován v „milionech barev“, takže je podle nás trochu obtížnější se s ním ztotožnit.

Jsme schopni změřit i barevný objem těchto displejů prostřednictvím série 140 měřicích bodů, zde pořízených při 10 % APL:

Na základě měření 10% plochy okna APL

Vidíte, že ačkoli WOLED dokáže pokrýt 101,6 % barevného prostoru DCI-P3 při tradičním měření 2D gamutu (tj. při nízké svítivosti SDR), po zohlednění rozsahu jasu pro obraz HDR dosahuje pokrytí pouze 67 %. To se často označuje jako „objemový kolaps.“ Je to opět důsledek zesílení bílé barvy na těchto panelech a limitů panelu dosáhnout vyšších úrovní jasu barev vzhledem k rozsahu jasu bílé. 

Představte si to tak, že při nízkých úrovních jasu lze vytvořit plný barevný rozsah a ten dokáže pěkně pokrýt všechny barvy DCI-P3. S rostoucím jasem, a zejména když se blíží k maximu, dochází k využití zesílení bílé a plný barevný rozsah již nelze realizovat. Efekt vymývání, o kterém jsme hovořili dříve, se tak stává zřetelnějším a získáte mnohem nižší hodnotu barevného objemu.

Na druhou stranu panel QD-OLED dokáže zachovat pokrytí DCI-P3 v celém rozsahu jasu, což má za následek 116% objem barev a celkově živější, jasnější a barevnější obraz. Stejný rozdíl lze snadno porovnat i mezi barevnými objemy podle Rec. 2020. 2D údaj o barevném gamutu nám tak sám o sobě nemůže říct vše, pokud jde o barvy HDR.

Měření barevného objemu lze také znázornit pomocí následujícího diagramu CIE L*a*b*, kde je vidět, o kolik větší část objemu dokáže monitor QD-OLED vyplnit než monitor WOLED:

Monitor QD-OLED Objem Barev

Monitor WOLED Objem Barev

Objem barev v % by mohl být také užitečným doplňkovým ukazatelem, který by pomohl zachytit celkový jas a barevnou schopnost obrazovky v jediném, snadno porovnatelném čísle. Samotné grafy barevného objemu mohou být někdy poněkud obtížně interpretovatelné a srovnatelné, obecně by však mohly být poskytovány vedle dalších čísel. 

Toto téma chceme dále prozkoumat, abychom zajistili, že výsledky budou smysluplné, protože v současné době by mohlo docházet k nespravedlivým srovnáním, kdy jsou měření vztažena k různým měřením jasu bílé barvy displeje.

Testy „jasu“ HDR musí být rozmanitější

To vše ukazuje, že současný přístup k měření „jasnosti HDR“ je velmi omezený. Měření pouze jasu bílé a následné porovnávání rozdílů mezi displeji je neúplné nebo možná dokonce zavádějící.

Stejně důležité je měřit jas barev a vyjádřit „jasnost“ barev displeje s ohledem na barevnost, barevný prostor a způsob, jakým náš zrakový systém vnímá různé barvy.

Závěr a shrnutí

Měření skutečné jasnosti displeje v situacích HDR je komplikované a vyžaduje zlepšení:

• Průmyslové specifikace pro „maximální jas“ HDR se obvykle zaměřují pouze na jednu hodnotu, která platí pouze pro nejmenší velikosti oken APL. Tento výkon nelze na obrazovce OLED udržet, když se APL mění.
• Někteří výrobci učinili marketingové kroky směrem k poskytování specifikací „maximálního jasu“ i pro jiné velikosti APL (např. pro bílé pole v plném rozsahu 100 %), což dává lepší představu o tom, jak by obrazovka OLED mohla fungovat v jiných situacích HDR než jen v nejmenších APL.
• Tyto specifikace jsou však neúplné, protože zohledňují pouze maximální jas bílé (pouze jednu fyzikální veličinu).
• Jas barev a skutečně vnímaný jasnost barev jsou zcela vynechány.
• Měření jasu barev je jednoduché, ale samo o sobě je také neúplné.

Se zachycením pouze hodnot jasu jsou dva problémy.

• Měření samotného jasu barev nemůže zohlednit vliv vyšší sytosti, barevnosti a vliv barevného gamutu na to, jak barvy vizuálně vnímáme. Širší barevný gamut může způsobit, že barvy vypadají a působí jasněji, i když měření jasu ze zařízení je stejné. To je jeden z důvodů, proč může obrazovka se širokým gamutem vypadat a působit jasněji než obrazovka se standardním gamutem nebo proč může obsah HDR vypadat a působit jasněji než obsah SDR.
• Není možné přímo porovnat dva údaje o jasu a zvážit, o kolik jasnější se divákovi bude zdát jeden z nich, protože to stupnice neumožňuje. Jas 1000 nitů nevypadá a nepůsobí dvakrát jasněji než jas 500 nitů. Stejně tak nelze stejným způsobem přímo porovnávat měření jasu mezi různými barvami nebo porovnávat je s bílou. Například jas modré barvy je obvykle mnohem nižší než jas bílé, ale vizuální rozdíl není tak výrazný.

Model XCR (eXperienced Color Range) se snaží tato omezení řešit.

• Poskytuje skóre, které vyjadřuje skutečně vnímanou vizuální jasnost (nikoli pouze jas).
• Poskytuje stupnici, na které lze hodnoty přímo porovnávat. Pokud je skóre XCR dvakrát větší, znamená to, že barvu opravdu vnímáme jako dvakrát jasnější.
• Zohledňuje chromatický prvek pro měření barev a poskytuje skóre, které nyní umožňuje přímé srovnání různých barev a bílé.
• Vnímání skutečné jasnosti barev není ovlivněno pouze hodnotou jasu, kterou lze změřit, ale také barevností a sytostí barev. To je ovlivněno barevným gamutem displeje a skóre XCR zohledňuje i tyto metriky.

Jaké závěry můžeme vyvodit z porovnání QD-OLED a WOLED?

V tomto článku je mnoho informací, které je třeba vstřebat, můžeme však shrnout některé klíčové poznatky o obou konkurenčních technologiích panelů OLED, pokud jde o jejich HDR výkon:

• Monitory QD-OLED mají širší barevný rozsah než monitory WOLED. Všimněte si, že ani u připravovaných panelů WOLED v roadmapě 2024/25 se neočekávají žádné změny, všechny mají stejné specifikace pokrytí barevného gamutu. To znamená, že barvy budou vypadat o něco světlejší jednoduše v důsledku vyšší sytosti, i kdyby měření jasu bylo stejné.
  
  
• Panely WOLED mohou v současné době dosahovat vyššího maximálního jasu bílé oproti QD-OLED panelům nejnovější generace. Specifikace LG.Display je 1300 nitů oproti 1000 nitům Samsung Display. To však platí pouze pro malé velikosti oken APL a pouze pro jas bílé barvy.
  
  
• Pro větší APL nad 50 % a pro plné bílé pole se 100 % APL se obě technologie zdají být velmi podobné, pokud jde o bílou.
  
  
• Zatímco jas bílé barvy je u panelů WOLED vyšší, jas barev je výrazně nižší než u panelů QD-OLED. To je v současných marketingových a měřicích přístupech „maximálního jasu“ přehlíženo, ale může to mít vliv na skutečně vnímanou jasnost u HDR obsahu.
  
  
• Struktura panelů QD-OLED se skutečným aditivním přístupem RGB znamená, že mohou dosahovat mnohem vyššího jasu barev než nejnovější panely WOLED. Dosahuje přibližně o 142 % vyššího maximálního jasu barev (v případě námi měřených monitorů). S rostoucím APL se tato hodnota snižuje, ale obecně QD-OLED nabízí vyšší jas barev v případě HDR obsahu (přibližně do 25% APL).
  
  
• Panely WOLED mohou dosáhnout vyššího jasu bílé barvy pouze pomocí „zesílení bílé barvy“ pomocí přídavného bílého subpixelu, ale v případech, kdy je to potřeba (menší APL < 25 %), to může vést k určitému vymývání obrazu a nelze dosáhnout ani jasnějších barev.
  
  
• Pokud převedeme měření jasu barev a zohledníme barevný gamut obou technologií na skóre XCR, můžeme přesněji porovnat oba panely a zvážit skutečně vnímanou vizuální jasnost displeje.
  
  
• Barvy na panelu QD-OLED budou pro menší APL vypadat a působit přibližně o 36 % jasněji než na panelu WOLED, a to zejména s ohledem na „maximální jas“, který je již dlouho srovnávacím bodem pro marketing produktů a v celém odvětví.
  
  
• Pokud se podíváme na HDR obsah u vyšších hodnot APL, jsou oba panely porovnatelné, ačkoli panel QD-OLED má stále výhodu v mnoha případech, kdy jsou barvy „aditivní“ (tj. ne jen prostá červená, zelená nebo modrá).
  
  
• QD-OLED může mít mnohem vyšší barevný objem než WOLED, což je další užitečné měřítko, které zohledňuje jak barevný gamut, tak i jas panelů. Panely WOLED vykazují „objemový kolaps“ při vyšších úrovních jasu, kdy se mnohem více využívá zesílení bílé. Panel QD-OLED dokáže pro HDR dosáhnout výrazně jasnějších barev než panel WOLED. Měření a porovnávání objemu barev zůstává stále diskutovaným bodem v oboru a my zkoumáme nejspravedlivější a užitečnější způsob, jak tyto údaje v našich recenzích a testech reprezentovat.

 

Celkově je zážitek z HDR silně ovlivněn malými jasnými světly na snímku. Nejde o to, aby byly najednou jasné velké plochy obrazovky. Jde právě o ony malé jasné plochy, působivé barvy, které vyniknou a zároveň o hlubokou, tmavou černou, která vytváří úžasný kontrast a dynamický rozsah. Z této studie tak můžeme vyvodit závěr, že navzdory titulním marketingovým specifikacím, které naznačují opak, budou panely monitorů QD-OLED v praxi celkově vypadat a působit jasněji než panely WOLED. Nejde tak jen o maximální jas bílé, ale také o jas barev a celkový obraz. Tam panel QD-OLED přináší lepší zážitek. Výsledky jsou patrné z měření jasu, nového skóre XCR i z měření objemu barev.

Je velmi dobře, že výrobci panelů zvyšují jas u nových generací panelů OLED (v oblasti WOLED to umožňují například technologie jako MLA). Většinou se však jedná pouze o honbu za maximalizací jasu bílé, aby bylo možné prodávat panely s vyšším „maximálním jasem.“ Jas barev však ve skutečnosti nedokáže držet krok. 

U těchto panelů proto chceme vidět zlepšení jasu barev i samotné bílé a rozšíření barevného prostoru. To ovlivní reálně vnímaný jas a s tím zážitek z HDR obsahu. Zlepšení mohou vyžadovat změnu přístupu a přechod na aditivní rozložení pixelů.