Výroční zpráva Government Online 2003 – stagnace e-governmentu 2.

V tomto článku nahlédneme na další zajímavé statistky z výsledků celosvětový průzkumu firmy Taylor Nelson Sofres – zaměříme se zejména na údaje o demografické struktuře jednotlivých skupin uživatelů služeb e-governmentu a také na otázky, které se týkaly bezpečnosti poskytování dat po internetu.

Demografická struktura uživatelů internetu a služeb e-governmentu

Na základě stejného vzorku zemí jako v letech 2001 a 2002 byla také v loňském roce vyhodnocena struktura uživatelů internetu a služeb e-governmentu v reprezentativním vzorku respondentů.

Na následujícím obrázku jsou pro porovnání uvedeny obě informace, přičemž uvedená procenta představují globální podíl jednotlivých skupin dospělé populace, které v roce 2003 využívaly jednak internet, jednak pak služby e-governmentu:

Demografická struktura uživatelů internetu a služeb e-governmentu v roce 2003 (plná velikost, cca 90 kB)

Pokud se týče věkové struktury uživatelů internetu, potvrdily se asi očekávatelné údaje. Se vzrůstajícím věkem dochází k postupnému poklesu zájemců o internet jako komunikační prostředek, a to v podstatě ve stejných skocích mezi jednotlivými věkovými pásmy. Zajímavá je však situace v případě podílu obyvatel, kteří využili některé ze služeb internetu. Nejaktivnější totiž není nejmladší skupina do 25 let, ale skupina mezi 25 a 34 lety, kde jsou tyto služby využívány dvěma pětinami dospělé populace. V podstatě shodné využití (přes jednu třetinu) je pak ve skupině nejmladších a lidí ve věku 35 až 44 let. U obyvatel v penzijním věku je míra využívání služeb e-governmentu velmi nízká a nedosahuje ani jedné desetiny.

Zaměříme-li se na dynamiku vývoje užívání služeb e-governmentu, zjistíme, že v posledních třech letech jsou udávaná procenta ve většině sledovaných demografických údajích v podstatě totožná, nanejvýš jen velmi málo rostoucí (maximálně tři procenta za rok). Výjimkou je jedině velmi markantní skok mezi lety 2001 a 2002 ve věkových skupinách 35 až 44 a 55 až 64 let:

Vývoj demografické struktury uživatelů služeb e-governmentu mezi lety 2001 a 2003 (plná velikost, cca 80 kB)

Formy využívání služeb e-governmentu

Zopakujme si, že na základě průzkumu bylo definováno šest základních forem využívání služeb e-governmentu. Uživatelé se tak dělí na uživatele vyhledávající informace, stahující, konzultující, poskytující, platící a uživatele internetu, kteří však žádné ze specifických služeb e-governmentu nevyužívají.

Na následujícím obrázku jsou zachyceny základní údaje o těchto skupinách a dynamice jejich vývoje mezi lety 2001 a 2003:

Časový vývoj jednotlivých forem využívání služeb e-governmentu mezi lety 2001 a 2003 (plná velikost, cca 70 kB)

Vývoj je samozřejmý, i když asi daleko pomalejší, než by se asi dalo očekávat. Používání internetu k přístupu ke službám e-governmentu od roku 2001 velmi mírným tempem ve většině z pěti aktivních skupin vzrostl zejména mezi roky 2001 a 2002, v roce 2003 již nebyl nárůst buďto žádný, nebo maximálně o jedno procento. Podíl uživatelů internetu, kteří žádné služby e-governmentu ve sledovaných letech nepoužili, klesl od roku 2001 o pouhopouhá čtyři procenta…

I z těchto čísel je zřejmé, že otázka v nadpisu článku není bezúčelná – domnívám se, že v takto bouřlivě se rozvíjející informační společnosti je čtyřprocentní dynamika vývoje dosti nelichotivým výsledkem.

Pro dokreslení se nyní ještě na závěr podívejme na všech šest forem využívání služeb e-governmentu podle demografického rozdělení:

Jednotlivé formy přístupu ke službám e-governmentu v roce 2003 podle demografických skupin (plná velikost, cca 100 kB)

Bezpečnost služeb e-governmentu podle názoru respondentů průzkumu

Asi nejzajímavější výsledky přinesla ta část průzkumu, která se zabývala názory obyvatel všech zainteresovaných zemí na bezpečnost služeb e-governmentu, zejména pak bezpečnost poskytování osobních dat.

Základní informací budiž fakt, že internet jako bezpečný prostředek pro uvedené činnosti v roce 2003 vnímala pouze čtvrtina respondentů a naopak za nebezpečný jej považovaly takřka dvě třetiny respondentů. Ve většině ze sledovaných zemí od roku 2001 dochází k pozvolnému růstu důvěry v internet (a potažmo tedy i ve služby e-governmentu). I v tomto vzorku se samozřejmě dají najít země, ve kterých je růst důvěry velmi znatelný, například v Norsku důvěra vzrostla z 26 procent v roce 2001 na 40 procent v loňském roce, podobně v Dánsku to bylo 31 na 48 procent během dvou let.

Velmi alarmující je ale situace v České republice. Ze 29 porovnávaných zemí se co do důvěry v poskytování osobních dat po internetu řadíme na stěží pochopitelnou 28. příčku, kdy menší důvěru mají jen obyvatelé Bulharska. Pouhopouhých deset procent české dospělé populace by se podle tohoto průzkumu neobávalo poskytovat orgánům veřejné správy svá osobní data po internetu a 79 procent (27. příčka za Tchajvanem a kupodivu Německem) označuje tuto činnost za vyloženě nebezpečnou. Zbývajících 16 procent českých respondentů pak nedokázalo na tuto otázku odpovědět.

Je tak otázkou, nakolik má smysl budovat u nás tyto služby, pokud existuje takto úzké hrdlo v celém toku informací mezi občanem a státem. Asi jen těžko si lze například představit smysluplné využití elektronického přiznání k nejrůznějším daním, když občané nejsou ochotni uvádět svá osobní data, jako jsou čísla účtů, výše příjmů, bydliště a podobně.

Přesná čísla o této části průzkumu nabízí následující obrázek, ze kterého je vyjmuta Indie, kde byly výsledky získány pouze od internetových respondentů a nejsou tak s ostatními zeměmi porovnatelné:

Názory na bezpečnost poskytování osobních dat službám e-governmentu po internetu v roce 2003 podle zemí (plná velikost, cca 150 kB)

A na úplný závěr se ještě podívejme na graf znázorňující názory na bezpečnost e-governmentu podle jednotlivých demografických skupin. Uvidíme, že procentní zastoupení těch respondentů, kteří se obávají možnosti zneužití, osciluje v poměrně úzkém rozmezí mezi 54 a 60 procenty bez ohledu na věk či pohlaví, zastoupení respondentů těmto službám důvěřujících je s věkem klesající a větší míru důvěry vykazují muži:

Názory na bezpečnost poskytování osobních dat službám e-governmentu po internetu v roce 2003 podle demografických skupin (plná velikost, cca 100 kB)

Předložené výsledky průzkumu Government Online firmy Taylor Nelson Sofres jsou rozhodně zajímavé a ještě zajímavější bude sledovat vývoj v následujících letech – doufejme, že další průzkum v tomto roce již bude schopen i u českých respondentů odhalit některé pozitivní trendy. Je totiž vidět, že existují země, ve kterých kontakt s úřadem lze realizovat i jinak, než se jít v úřední den postavit do příslušné fronty na příslušném úřadě. Země, které svým občanům elektronické služby zpřístupní a dokáží je i náležitě propagovat. Věřme, že se k nim Česká republika co nejdříve připojí.