Tři důvody, proč přestat používat navigační panely

22. dubna 2014

Překladový článek od Kendry Gaines, která se zamýšlí nad tím, zdali je nutné na webových stránkách používat navigační panely.

Pokud jste trochu jako já, určitě trávíte spoustu času studiem prací jiných designérů. Ráda si prohlížím projekty, abych zjistila, jaké prožitky a interakce vytvářejí uživatelům. Je zřejmé, že jak přicházejí nové postupy, dochází ke změnám ve webovém designu a objevují se novější, lepší věci. Zažili jsme příchod uvítacích stránek, úvodních záhlaví, paralaxového posouvání a mnoha dalších věcí, které měly vliv na webové prožitky. Všechny tyto věci však byly spíše estetické povahy, vlastně nijak neměnily způsob, jakým vytváříme weby.

Nedávno jsem se potulovala po nějakých webech a narazila na jistou novou změnu. Jednu z těch, která by se mi měla líbit, jistá si ale nejsem. Změna, o které soudím, že může převratně změnit způsob, jak bychom měli od samého začátku přemýšlet a uvažovat o designu webů. Mohla by způsobit, že bychom byli prozíravější a přemýšleli intuitivněji o svém publiku. A to by vůbec nebylo špatné. Není to technika, která by byla jedinečná jen pro svět responzivního a mobilního designu. Pro některé tablety a desktopové počítače je to jistá nová varianta navigace. Nezbavujeme se úplně a dočista všech menu, jen je skrýváme, dokud si je někdo nevyžádá. Mohlo by tohle být něco, co bude mít úspěch?

Jak důležité jsou navigační panely?

Navigační panely se zrodily současně s Internetem. Designéři jsou přesvědčeni, že je prostě rozumné umístit na nějakou stránku jasně a přehledně veškerý obsah menu. Argumentuje se proti tomu obtížně. Když poprvé dorazíte na nějaký web, chcete hned vědět, co je zde k dispozici a kudy se k tomu dostanete. Zdá se, že tohle je přímo zabetonované jako jeden ze základních pilířů webového designu. Soupravy nástrojů a programy určené pro vizuální tvorbu webů (wireframing toolkits) zahrnují navigační panely právě tak jako vyplňující text v latině a tlačítka.

Navigační panely se prezentují mnoha různými způsoby. V poslední době se velmi oblíbenými staly fixní navigační panely (sticky navbars). Navzdory vynaloženému úsilí se však jedná o navigační panel, který je na stránce stále přítomen. Fixní navigační panely však běžně najdeme na webech, v nichž se v hojné míře používá paralaxní posouvání (další obrovitý trend). Může to pak dopadnout tak, že působí poněkud rušivě, zejména pokud zabírají nějakou vodorovnou oblast nahoře na stránce.

Lze jen těžko něco namítat proti efektivitě navigačních panelů. A ani to dělat nebudu. Jsou efektivní a jsou také normou ve webovém designu, doposud. Existuje snad nějaký lepší způsob, jak prezentovat menu, takový, který by od základu změnil náš pohled na webový design? Myslím si, že ano, a spočívá v tom, že se navigačních panelů zcela zbavíme. Ale proč vlastně?

Tři důvody, proč přestat používat navigační panely

1. Méně rušivých prvků

Tohle jsem už zmínila výše, ale pokud navigační panely nebudou, očividně bude méně rušivých prvků. Navigační panely se staly místem, kam se strká leccos, vše, co se vám nevejde na web. A aby toho nebylo dost, ať vezmeme jakoukoli představitelnou webovou stránku, zjistíme, že je vybavená nějakým navigačním panelem. Některé z nich jsou pěkná veteš a zaneřáděné kdečím. V jiných jsou zase telefonní čísla či pole pro vyhledávání. Některé jsou prostě jen obrovské a přitom jsou v nich jen tři malinkaté odkazy. Některé obsahují roletová menu, která se rozprostřou přes celou výšku webu. Jaký má tohle smysl?

Během několika posledních let jsme dospěli k přesvědčení, že se webový design stává už trochu moc zaneřáděný vším možným, a že proto nastal čas na vzkříšení kdysi oblíbeného minimalistického designu. Ale místo toho, abychom skutečně vyřešili a napravili problém spočívající v zaneřádění webů zbytečnostmi, prostě jsme jen ze svých webových designů vyházeli pár atraktivních věcí. Navíc, tím, že jsme se soustředili na menu a na mapu webu, doplatili jsme za to v nejdůležitějších částech webu. Jakmile začneme pracovat na designu, jsme naučeni okamžitě přemýšlet o mapě webu, a jak by mělo být všechno mezi sebou propojené. Představte si, čeho všeho bychom mohli dosáhnout, kdybychom veškerý tento čas přemýšleli o tom, co si přeje naše publikum a jak si přejí náš web používat.

2. Zaměřit se na zákazníky

Jednou jsem se sama sebe zeptala, zda plochý design nezjednodušuje naše weby až příliš. Ptala jsem se také různých členů komunity, zda si nemyslí, že minimalistický design ubíjí naši kreativitu. Ušetřím vás sáhodlouhého výkladu a vyjádřím to lapidárně: vyměnili jsme pompézní design za decentní webové prožitky. Co tím myslím? Raději máme nějaký jednoduchý blog s bílým pozadím, hlavně že se příspěvky posouvají automaticky. Raději použijeme jen jednobarevné nebo dvoubarevné barevné schéma a zvýrazňujeme tak, jak se to od nás očekává. Protože si myslíme, že právě tak to je skvělé.

Musím připustit, že jsme asi znavení a vyčerpaní přespřílišným designováním, které rozhodně nemohu doporučit. Zdá se však, jako bychom teď vůbec přestali s jakýmkoli designem. A věci, o kterých jsme si mysleli, že to je dobrý design, jsou ve skutečnosti jen věci, kterých si všimnou a ocení je jen jiní designéři. Trvalo mi zhruba pět let, než jsem se poučila, že o čem si designér myslí, že bude vypadat dobře, není vždy to, o čem si zákazník myslí, že vypadá dobře.

Abychom v tomto ohledu uspěli, musíme se zaměřit na zákazníky a publikum víc, než tomu bylo kdykoli dříve. Musíme se snažit přesně zjistit, co si přejí vidět a jak si to přejí vidět. Navigační panely jsou do jisté míry obdobou dřívějších průvodců, protože jsou však v současné době normou, prostě je naplácáme na web jakožto jediné univerzální řešení pro všechny případy. Když se více zaměříme na zákazníky, vytvoříme s nimi lepší propojení a dovede nás to k takovým designům řízených prožitky, jaké doposud nikdo nikde neviděl.

3. Designy řízené prožitky

Postavme nějaký most. Propojí to, co chceme, aby viděli, s tím, jak chceme, aby to viděli. Délka mostu bude různá podle toho, jak daleko od sebe jsou tyto dvě věci, nicméně nějaký most mít musíme. Očividně chceme, aby to byl most, který umožňuje co nejplynulejší provoz, a aby tedy i přenos informací byl co nejplynulejší. Když se zbavíme navigačního panelu, vytvoříme tím platformu pro plně imerzívní (atakující uživatelovy smysly) jakostní design, který by měl být zacílen přímo na zákazníka.

Teď můžeme vytvářet prožitky. Ano, patrně se budeme muset rozloučit se světem striktního minimalizmu. Vrátíme však tím webový design zpět tam, kde by měl být; do webového prostoru, který je dedikován vztahu mezi nějakou značkou a jejími zákazníky. Tyto prožitky by měly návštěvníky poněkud oprostit do od jakostního designu tohoto druhu a zároveň vytvořit zajímavý způsob, jak toho docílit. Místo toho, aby uživatel klikl na odkaz a byl přenesen na úplně novou stránku, máte nyní příležitost vytvořit opravdu něco nového. Je to příležitost chopit se všech těch skvělých nových vylepšení v HTML a CSS3 (nespokojit se s pouhým posouváním) a vytvořit něco opravdu magického a extatického.

Závěr

Když nebudeme mít nahoře na svých stránkách ten otravný panel, otevře se nám celý nový svět myšlenek. Jsem si jista, že si říkáte, no dobře, tak ho odsuneme, takže bude skrytý, a bude to ve skutečnosti totéž. Dáváme ale v podstatě pryč právě to, co přesunuje návštěvníky z jedné stránky na jinou. Jak by měl vypadat design takového webu? Jako dokážete obratně ovládat web tohoto druhu?

Je to něco, co máme vbrzku očekávat ve světě webového designu? Umíte si představit, že přistanete na nějakém webu, který nemá žádné viditelné menu, že ale přesto budete vědět, kam chcete jít dál? Zdá se to být docela zajímavá výzva; čelit jí budou mnozí. Potíže budou samozřejmě mít především weby, které mají spousty stránek: obsahují vaše podřízené nabídky stovky odkazů nebo se teprve učíte zestručňovat veškerý obsah? Když nebudou žádné navigační panely, může to skutečně změnit způsob webového designu, ale jen budoucnost ukáže, zda to bude nový trend.

O autorce

Kendra Gainesová je designérka na volné noze ze státu Virginia, USA. Spojte se s ní.

About translation

Language of translation: Czech (for readers from Czech and Slovak republics). Translated with the permission of Webdesignerdepot. Other translations.

Mohlo by vás také zajímat

Nejnovější