Testování webových stránek

31. března 2004

•

Tvorba webových stránek je činnost poměrně náročná a celý proces od prvotního nápadu až po finalizaci stojí mnoho času a úsilí. Testování je velice důležitou součástí vývoje a pokud jej zanedbáte, můžete splakat nad výdělkem. Testovat se dá na stránkách v podstatě všechno a následující odstavce se vám pokusí tuto problematiku trochu přiblížit.

Objektivní versus subjektivní faktory

Všechny faktory, které na webových stránkách testujete, se dají rozdělit do dvou skupin, na objektivní a subjektivní. Toto rozdělení vychází z výsledků, které vám daný test poskytne.

Objektivní faktory

Výsledek testování objektivních faktorů se dá přesně vyhodnotit. Můžete tak určit, zda vaše stránky splňují nebo nesplňují požadovanou vlastnost. Mezi objektivní faktory patří například validita zdrojového kódu a kaskádových stylů podle zvoleného standardu, funkčnost všech odkazů nebo splňování kritérií přístupnosti. Díky jednoznačnosti výsledků testování těchto faktorů by měla být jejich správnost u kvalitních webových stránek samozřejmostí.

Subjektivní faktory

Práce se subjektivními faktory je ve srovnání s objektivními náročnější. Jejich testování je většinou složitější a to, jak s výsledky naložíte, se odvíjí od vašich cílů a priorit. Do množiny subjektivních faktorů se řadí především použitelnost (anglicky „usability“) a některé faktory optimalizace pro vyhledávače.

Někde na pomezí mezi těmito dvěma skupinami se nachází datová velikost jednotlivých stránek a vkládaných objektů a s ní související rychlost načítání. Tyto veličiny můžete sice relativně přesně změřit, avšak rozhodování, jaké hodnoty jsou pro vás ještě přípustné, je značně subjektivní a závisí na vašich požadavcích.

Testování jednotlivých faktorů

Faktory se kromě rozdílného vyhodnocování výsledků testování liší i v dalších směrech. S některými se pracuje již při tvorbě obsahu (hustota klíčových slov, informační architektura), jiné je dobré ověřovat v celém průběhu vývoje (validita, datová velikost objektů, přístupnost). Další stačí testovat až po vytvoření stránek (funkčnost odkazů) a případné chyby napravit dodatečně.

Faktory se také navzájem odlišují ve způsobu testování a nástrojích k tomu určených. Obecně se dá říci, že k testování většiny z nich lze použít neplacené online utility a analýzy, případně příslušný freeware. Například testování použitelnosti je však záležitostí mnohem náročnější.

Validita

Validita zdrojového kódu webových stránek a kaskádových stylů je asi nejsnáze testovatelnou veličinou a měla by být u všech kvalitních webů samozřejmostí. K jejímu ověření slouží validátor. Ten vás upozorní na všechny chyby a neodpustí vám žádný prohřešek proti standardu.

Validátor (X)HTML i CSS najdete na stránkách W3C a testování je možné provést vložením URL vaší stránky, případně uploadem daného souboru. Další alternativou je umístit na stránku příslušný odkaz na validátor, při jehož otevření se test pro danou stránku provede automaticky. Pokud nemáte stálé připojení k internetu, můžete využít služeb některého z freewarových offline validátorů (CSE HTML Validator, HTML Tidy).

Funkčnost odkazů

Že odkazy na stránce fungují, vám možná připadá jako samozřejmost (a také by měla být), avšak nikdo není neomylný, proto je dobré si to jednou za čas ověřit. Potřebná frekvence tohoto testování je dosti individuální. Nejdůležitější je u často aktualizovaných stránek, jakými jsou například weblogy nebo internetové magazíny. K ověřování funkčnosti odkazů najdete na internetu mnoho utilit (doporučuji opět službu W3C – Link Checker) nebo můžete požít samostatný program. Kvalitní je například freeware Xenu’s Link Sleuth, který vám umožní několika kliknutími ověřit všechny odkazy i na rozsáhlejším webu.

Přístupnost

Stejně jako předchozí dvě vlastnosti, i přístupnost se dá testovat relativně snadno. Na začátku je nejdůležitější rozmyslet si, pro koho je web především určen. Na základě této úvahy se musíte rozhodnout, která všechna kritéria přístupnosti by měl váš web splňovat. Nabízí se následující standardy a pravidla: WCAG 1.0 (Web Content Accessibility Guidelines 1.0), Section 508 (americký zákon o přístupnosti webových stránek financovaných z veřejných zdrojů), Manifest Dogma W4 (Worth World Wide Web) a Blind Friendly Web.

Základní a velice důležitou vlastností všech přístupných webů, kterou by však měly plnit všechny internetové stránky, je dostatečný kontrast mezi barvami textu a pozadí. Díky této vlastnosti bude váš web přístupnější a navíc tím usnadníte čitelnost všech textů i zdravým návštěvníkům. K testování kontrastu barev slouží například nástroj Kontrast barev na Sově v síti, kam zadáváte vždy dvě barvy, nebo Colour Contrast Analyser, který ověřuje barvy přímo v souboru s kaskádovými styly. Dalšími kvalitními utilitami pro testování barev na stránkách jsou Vischeck a Colorblind Web Page Filter, které vám umožní zobrazit stránky tak, jak je vidí barvoslepí uživatelé s různými druhy poruch.

O přístupnosti by se dal napsat celý článek, to by však bylo nošením dříví do lesa, protože tak již přede mnou učinil Martin Snížek. Pokud tedy stojíte o to, aby byl váš web dobře přístupný, přečtěte si jeho seriál článků o bezbariérovém webu, který vyšel zde na Intervalu již dříve.

Datová velikost stránek a jednotlivých objektů a rychlost načítání

Datovou velikost vašich stránek a jednotlivých objektů nejspíš znáte velice dobře. Tato informace je jednou ze základních u každého souboru v počítači. Větší problém nastává při rozhodování, jak s těmito čísly naložit. Od datové velikosti každé stránky se odvíjí i doba, po kterou bude návštěvník celou stránku stahovat, a proto je tento faktor velice zásadní.

Rozhodnutí, jaká velikost je ještě přípustná, by mělo vycházet z úvahy, pro koho je stránka určena a jaký typ připojení asi tato cílová skupina nejčastěji využívá. Obecně samozřejmě platí, že čím kratší je doba načítání, tím lépe. Nejrychleji by se měl na stránce zobrazit obsah a celková doba načítání stránky by neměla překročit 15 vteřin.

Za nejlepší nástroje k otestování datové velikosti jednotlivých objektů a doby načítání stránek považuji Web Page Analyzer nebo Automatický audit stránek na Dobrém Webu. S datovou velikostí stránek souvisí také podíl textového obsahu z celkové velikosti stránky, který můžete změřit skriptem Adriana Holovatyho GetContentSize.

Použitelnost

Použitelnost je velice obsáhlý obor a k jeho dokonalému popsání by nestačil ani celý článek. Dobře použitelné stránky jsou takové, na kterých se návštěvník rychle a intuitivně dostane k hledané informaci a lehce se zorientuje. Základem dobře použitelných stránek je především kvalitní informační architektura a propracovaná navigace.

Testování použitelnosti je věc mimořádně složitá, touto problematikou se zabývají celé firmy. Pokud vám tedy na dobré použitelnosti záleží (například u e-shopů je naprosto zásadní), musíte se připravit i na poměrně vysokou cenu. Jestliže chcete svými stránkami vydělávat, tato investice se vám s největší pravděpodobností vyplatí.

Použitelnost je samozřejmě důležitá i pokud tvoříte stránky nekomerční. V takovém případě asi nebudete chtít investovat do drahých analýz, takže nezbývá, než použitelnost otestovat svépomocí. Nejlepším řešením je pozvat někoho ze svých známých nebo rodinných příslušníků k počítači a sledovat, jak s vašimi stránkami pracuje. Nečekejte, co vám váš „pokusný králík“ řekne, ale sami se ptejte a pokládejte dobře zacílené otázky. Vyžadujte raději rychlé odpovědi. Když dáte člověku čas na přemýšlení, bude se snažit své stanovisko pořádně zformulovat a podstata jeho sdělení pak může být značně pokřivená.

Optimalizace pro vyhledávače

Stejně jako použitelnost, i optimalizace pro vyhledávače (dále jen SEO – Search Engine Optimization) je samostatným a dosti složitým oborem. Pokud o ní nic nevíte, jako úvod vám doporučuji článek o SEO Petra Weidy zde na Intervalu. Z oblasti SEO jsou testovatelné jen některé faktory a právě na ty se dále zaměříme.

Hustota klíčových slov: Hustota klíčových slov je přesně měřitelnou veličinou a traduje se, že její hodnoty pro nejvýznamnější slova by se měly pohybovat v rozmezí mezi 3 až 7 procenty. Nic se ale nemá přehánět a nejdůležitější tak je, aby byly všechny texty napsané přirozeně a optimalizované pro návštěvníky, nikoli vyhledávače. Hustotu jednotlivých klíčových slov můžete změřit například nástrojem Keyword density analyzer, který vytváří k testu poměrně obsáhlé vyhodnocení.
Stránky pohledem robota: Do této oblasti patří především testování metainformací a prohlížení stránek v takové podobě, v jaké je pravděpodobně vidí vyhledávací roboti, kteří na ně přicházejí. Výsledky těchto testů jsou již záležitostí více subjektivní, existují však i nástroje, které vám přinesou poměrně zajímavé výsledky. Tím je kupříkladu Meta Tag Analyzer, který kromě vyhodnocení metaelementů a klíčových slov na stránkách zkoumá také posílané http hlavičky a hypertextové odkazy. Trochu odlišným avšak neméně kvalitním nástrojem je Poodle Predictor. Ten vám ukáže web z pohledu vyhledávacího robota a všechny podstatné informace na stránce barevně zvýrazní.
Pozice ve vyhledávačích: Aktuální pozici ve vyhledávačích lze samozřejmě testovat „ručně“, tedy zadáním příslušného slova do vyhledávače a následným procházením výsledků, i zde je však několik možností, jak si práci ulehčit. Zjistit, zda se nacházíte na některé z padesáti nejvyšších příček pro dané klíčové slovo v devíti světově nejpoužívanějších vyhledávačích, vám pomůže Search Engine Position Checker. K zjištění pozice v Google, světově nejpoužívanějším vyhledávači, poslouží také skript nazvaný Google Position. Najdete ho na stránkách Víta Dlouhého a jeho výhodou je možnost vybrat si jazyk pro hledání, případně určit vaše zeměpisné umístění.

Doporučení

Testování webových stránek je velice důležité a proto byste ho při jejich vývoji neměli zanedbat. Pokud se pro vás stane samozřejmostí a zde jmenované nebo jim podobné nástroje si najdou místo ve vašich oblíbených odkazech, uvidíte, že si testováním často můžete ušetřit mnoho práce a času a především tak zvednete úroveň vámi vytvářených stránek.