Tajemný a záhadný JavaScript

25. února 2000

•

Vítejte u první dílu o JavaScriptu, prvku, který se na internetových stránkách objevuje čím dál tím více a, o kterém si budeme na Intervalu pravidelně psát. JavaScript se dnes totiž rozšířil tak, že jej najdeme prakticky všude a proto je považován za nezbytnou součástí www stránek.

JavaScript je něco, co je tak trochu opředeno tajemnem. Pro mnoho lidí je skutečný význam tohoto slova trochu záhadný a tajemný. V tomto díle tedy začnu tím, že tak trochu odkryji karty, a představím vám JavaScript trochu důkladněji. Povím vám, co JavaScript je, co umí a co neumí.

Ve slově JavaScript je slyšet základ slova, a to "skript". Co vlastně znamená slovo skript, když je řeč o webových stránkách? V zásadě jde o to, že pokud tvoříte čisté HTML stránky, musíte vše otrocky napsat, a vaše stránky budou statické, beze změny. Jinak řečeno, takové stránky bez skriptů vypadají stejně včera, dnes i zítra. Aby bylo možné stránkám vdechnout život a změnu, začaly se vymýšlet různé skripty. Sloužily v zásadě ke dvěma účelům. Jednak k tomu, aby se ulehčilo psaní stránek (například skript automaticky doplní na konec stránky adresu firmy, aniž by jí autor stránky musel pokaždé psát) a jednak k tomu, abyste rozpohybovali vaše stránky. Jinak řečeno, skript je v podstatě program, který nějak mění webové stránky.

V průběhu vývoje internetu bylo vymyšleno mnoho druhů různých skriptů, které bychom mohli rozdělit v zásadě na dvě velké kategorie. A to na skripty, které se provádějí na straně webového serveru a na skripty, které se provádějí na straně prohlížeče (klienta). Serverové záležitosti jsou spíše věcí profesionálů, takže se omezím pouze na některé zkratky takových skriptů: SSI, CGI, ASP, PHP. Zato s klientskými skripty se může vyřádit v zásadě téměř každý, mezi ně patří zejména náš JavaScipt.

Abych trochu oživil toto povídání, využiji toho, že s JavaScriptem si můžeme hrát. U JavaScriptu je zajímavé, že můžu na člověka reagovat, vypisovat různá hlášení, měnit různé věci na stránce a mnoho dalšího. Jako malou ukázku si zkusíme následující HTML stránku:

<html>
<head>
<title>První pokus</title>
</head>
<body>
<a href="javascript:alert(‚Kuk na strejdu!‘);">Klikni na mě</a>
</body>
</html>

A vaše stránka se zobrazí takto (tak si zkuste kliknout na odkaz, nebojte se):

Klikni na mě

A tímto jsem vytvořil první dynamickou stránku, která umí zareagovat na kliknutí myší čtenáře. Zkusme si vysvětlit, co se vlastně stalo. Do HTML stránky jsem umístil odkaz (značku <a>). Namísto stránky, kterou má prohlížeč natáhnout při kliknutí myší jsem napsal příkaz v JavaScriptu. Aby prohlížeč poznal, že jde o JavaScript, začal jsem psát javascript a dvojtečku, zbytek je vlastní příkaz. Příkaz se jmenuje alert, a ten zobrazí okénko se zprávou a tlačítkem OK. A zprávu, kterou má okénko zobrazit, napíšeme do závorek. V našem případě je to zpráva „Kuk na strejdu!“.

Zkusíme ještě jeden příkaz, a to příkaz, který po kliknutí na odkaz zavře okno prohlížeče, ve kterém se nacházíme. Toho docílíme snadno, stačí, když napíšeme takovouto stránku:

<html>
<head>
<title>První pokus</title>
</head>
<body>
<a href="javascript:self.close();">Po kliknutí sem zavřu okno</a>
</body>
</html>

Vše se zobrazí takto (raději počkejte s tím kliknutím, až dočtete stránku):

Po kliknutí sem zavřu okno

Pokud jste přeci neodolali, a klikli jste na odkaz, nezavřelo se vám okno s tímto článkem hned. Protože by pomocí takovéhoto JavaScriptu mohlo docházet k žertíkům, které by vás obtěžovali, každý slušný prohlížeč vás upozorní na to, že příkaz v JavaScriptu chce zavřít okno, a zeptá se vás, jestli mu to dovolíte. Pokud kliknete na tlačítko Ano, okno bude uzavřeno. Pokud kliknete na ne, nic se nestane.

Vrátím se teď trochu k tomu, co JavaScript dokáže. Pomocí JavaScriptu můžete udělat mnohem více, než v uvedených dvou ukázkách. Můžete například napsat kalkulačku, provádět animace, můžete v JavaScriptu vytvořit hru, přidat chodící hodiny do stránky, zkontrolovat, jestli čtenář správně vyplnil registrační formulář, a mnoho dalšího. Chcete-li se do tohoto světa vrhnout a zkusit mu porozumět, sledujte server Interval.cz.

Na závěr ještě zodpovím na častou otázku, a to jaký je rozdíl mezi Javou a JavaScriptem. Pravda je asi taková, že Java je programovací jazyk, který má mnohem více možností, než JavaScript, ale o dost složitěji se používá. Java už při svém vzniku nebyla určena pouze do webových stránek, a je proto více univerzálnější. JavaScript vymyslela firma Netscape do svého prohlížeče. JavaScript měl mít možnosti Javy, ale s tím, že odbourá velkou část složitost Javy. Odtud také dostal skript do vínku svoje jméno. Tento záměr se firmě Netscape nepodařilo dotáhnout tak daleko, jak by si to přála, protože to prostě při boji s konkurenčním Microsoftem už nestihla. Což je určitě škoda. Takže JavaScript zůstal, tak jak zůstal. Už se nesnaží Javu přetrumfnout, ale každý jdou dnes jiným směrem. JavaScript je dnes daleko lépe svázán s webovými stránkami než je Java. Takže stručná odpověď na otázku, jaký je mezi nimi rozdíl, je prostá. Jsou čím dál více odlišní…