Širokopásmový internet v Evropě

28. října 2003

•

V současnosti lze broadband připojení realizovat pěti různými způsoby: použitím pokročilých kabelových technologií, digitálních účastnických přípojek (XDSL) telefonní sítě, radiového přenosu, satelitního systému a elektrického vedení, dostupného v každé domácnosti. Nejjednodušší cestou k vysokorychlostnímu internetu je bezesporu kabel. Ne všechny země jsou ovšem protkány rychlými dráty jako Spojené státy, Německo, Nizozemí nebo dokonce maličká Belgie. Zajímavou alternativou se tedy logicky staly Digital Subscriber Line (XDSL) technologie, které běží na digitálních telefonních linkách.

Trochu historie

Broadband (širokopásmový přenos) lze obecně definovat jako systém, který je určen k vysokorychlostní transmisi obrovských objemů elektronických dat. Některé technologie, jako například optické vlákno, jsou známé už padesát let, ale byly desetiletí opomíjeny kvůli finančním, technickým nebo regulačním omezením. Znovu je objevil až prudký rozvoj internetu v druhé polovině devadesátých let, doprovázený požadavkem na zrychlení toku dat, hlasu a obrazu. Na tuto situaci reagovali kabeloví a telekomunikační operátoři, kteří začali v rámci možností nahrazovat klasické rozvody optickými. Telco segment začal současně experimentovat na poli zvýšení přenosové kapacity standardních telefonních linek.

XDSL

V domácnostech se nejčastěji využívá asymetrická DSL (ADSL). V rámci honu na nové předplatitele ADSL mezi domácími i firemními zákazníky telecomy představily nové do-it-yourself nebo self-install balíčky, s jejichž pomocí lze širokopásmové připojení realizovat bez pomoci servisního technika. British Telecom podporuje tuto „urob si sám“ strategii už více než rok. Podobným způsobem tlačí broadband do domácností a podniků největší belgický operátor Belgacom. Zavádění technologií XDSL je nyní nastartováno v celém rozvinutém světě a zasahuje i další státy, například Čínu a Indii. Podle přehledu, zveřejněného před rokem v DSL Worlwide Retail Directory, vzrostl počet uživatelů během roku 2001 celosvětově skoro třikrát, na 18,8 milionu. Hlavní nevýhodou těchto technologií je jejich cena, která je ve srovnání s obyčejným internetovým připojením nejméně o 50 % vyšší.

Satelit

Tento typ broadbandu je stále populárnější, dokonce i v zemích s vysokou kabelovou penetrací, jako například v Německu. Jeho rozvoj je významný hlavně pro venkovské lokality. Internetový uživatel si musí pořídit satelitní talíř, dial-up modem a příjmovou kartu. Ve většině zemí, kde je satelitní připojení k dispozici, je cena srovnatelná se standardním ADSL. Ve srovnání s ostatními technologiemi vykazuje nižší přenosovou rychlost, další nevýhodou je jednosměrný provoz. Pokud chce surfař posílat data, musí se napojit na telefonní nebo kabelový modem.

Bezdrátový broadband

K připojení na širokopásmový internet nepotřebujete nutně kabel. Signál může být z vysílače přenášen vzduchem pomocí UHF (ultra high frequency), stejně jako televize. V některých případech to může být nesmírně výhodné. Například v objektech, kde se často mění osazenstvo – v hotelech, restauracích, na letištích. Z praxe jsou známy mnohé úspěšné projekty, například spolupráce Softbank Japan a McDonalds nabídla broadband internet hostům restaurací řetězce rychlého občerstvení. Návštěvníci japonských „mekáčů“ tak mohli vychutnat hamburger a colu (spolu s rychlými přenosy dat) s laptopem na klíně.

Broadband zásuvka

Poslední, i když zatím jen experimentálně ověřovanou možností, je broadband poskytovaný prostřednictvím existujících elektrických rozvodů. Sítě jsou vybudované už léta a nabízejí se skoro v každém domě. Přenosová rychlost takového druhu broadbandu by měla dosahovat asi 1 Mbps.

Evoluce místo revoluce

Jak jsme si vyložili, existuje hned několik cest k širokopásmovému připojení. Rozšíření však vázne, na vině jsou především vysoké náklady. Adam Daum, výzkumník z renomované GartnerG2, do studie Internet 2002 uvedl, že se broadband revoluce v Evropě zatím odkládá, což v důsledku znamená další ztrátu v rámci rivality s USA. Daum je ovšem přesvědčen, že se širokopásmové přenosy brzy stanou realitou. Čas potřebný k tomu, aby se nová technologie obecně adoptovala, však bude zřejmě delší, než se očekávalo. Samotná rychlost přenosu dat není zase až tak atraktivní. A podnikání v segmentu broadband obsahu je stále považováno za zajímavou, nicméně velmi riskantní příležitost. Tyto závěry kopírují výsledky výzkumu GartnerG2 ve Francii, Velké Británii a Německu. Podle dotazování nejsou zatím mnozí zákazníci připraveni akceptovat příplatek za samotný rychlý přenos. Gartner předpovídá, že 10% penetrace broadbandu v domácnostech se tyto země dočkají někdy kolem roku 2005.

Co rozhýbe pokrok

Budeme-li zkoumat, jaké faktory mají vliv na rozšíření širokopásmových sítí, můžeme – bez ohledu na konkrétní region či stát – za fundamentální označit asi tyto:

používání internetu a jeho penetrace
penetrace PC
penetrace kabelů a DSL
dostupnost duálních kabelů
dostupnost DSL
míra konkurenčního prostředí mezi (a uvnitř) kabelovými a telekomunikačními operátory
vliv státu
dostupnost alternativních broadband technologií
ekonomická situace
náležitý obsah a aplikace
cena a obchodní strategie nabídky broadbandu

Různý stupeň naplnění hodnoty kriterií může vést k rozdílným scénářům. Nabídka broadbandu v žádném případě nemůže opomenout odpovídající aplikace a služby. Například British Telecom do svého balíčku zabalil nejen klasické položky z portfolia ISP (free mail a webový prostor), ale speciální audio, video a multimedia portály, bankovnictví nebo přístup na akciové trhy. A v neposlední řadě on-line game servery, na kterých se hráči mohou zapojit do interaktivních síťových klání.

Obchodní strategie

Instantní balíčky, prodávané v obchodech, nabídka broadbandu na zkoušku, časově omezené slevy a další marketingové pobídky mají pomoci zvýšení penetrace. Telewest, britský kabelový operátor, například inkasuje poplatky až po třech měsících, a to jen v případě, že jste se službou spokojeni. V opačném případě lze broadband vypovědět a firma vám vrátí 50 % zaplacené částky. Existují i jiné atraktivní prodejní modely, například jistý singapurský telefonní operátor dodává svým firemním zákazníkům PC s připojením na širokopásmový internet za symbolický singapurský dolar. Podmínkou je dvouletá smlouva na využití ADSL a úhrada tří měsíčních poplatků předem.

Belgie

Proč se tak malý stát, jakým Belgie je, stal symbolem zavádění širokopásmového připojení? Velká lidnatost, důvěra v pokrok, nelítostný boj telekomunikačních a kabelových operátorů – to jsou hlavní živné látky belgického příkladu. Přestože cena broadbandu je ve srovnání s modemovým připojením stále výrazně vyšší (30 až 40 euro za měsíc), široké pásmo zde vítězně táhne krajinou. Podle odhadů belgických operátorů je reálné, aby 20 % obyvatel bylo v roce 2005 připojeno širokopásmově (jen připomínám, že jde o dvojnásobek penetrace ve vyspělé Evropě, jak ji ve stejném roce předpovídá GartnerG2). Podle některých zdrojů má dnes broadband přípojku každá druhá belgická domácnost. Zatímco Český Telecom realizuje stovky ADSL přípojek týdně, v Belgii je to až 2 500 denně.

Česká republika

Statistiky jsou v našich poměrech celkově hubenější – v polovině září evidoval Český Telecom asi 10 tisíc uživatelů ADSL, celkový potenciál je v ČR odhadován asi na 1,68 milionu (v dosahu ADSL). Doba potřebná na realizaci jedné přípojky je v průměru 18 dní, jako novinka se zavádí samoinstalační balíček. Ceny neklesají, ale od 15. 9. 2003 Český Telecom upgradoval přenosové rychlosti. Zároveň zavedl dříve neexistující limity objemu dat. Nejlevnější IOL Broadband 512/128 kbps lze dnes pořídit za měsíční paušál 1 416,45 Kč (skoro 45 euro). Je však třeba počítat s tím, že od nového roku naroste DPH z 5 na 22 %…