Hříchy pro šíleného korektora – shoda přísudku s podmětem

Málokterý jazykový jev přijde v češtině tak často na přetřes jako kongruence subjektu s predikátem. Ne, nebojte, latinsky tento článek psát určitě nebudu, jen jsem vás chtěl vystrašit. Nejde samozřejmě o nic jiného než o onu známou shodu přísudku s podmětem.

To, že koncovka přísudku (zpravidla slovesa) se v češtině mění v závislosti na podmětu, je věc obecně známá. V tomto článku se budeme zabývat shodou přísudku s podmětem v minulém čase, protože právě to je oblast, v níž se nejčastěji chybuje.

Jednoduchý podmět – jednoduchá pravidla

Tady se dlouho nezdržíme. Jen pro pořádek prolétneme pravidla pro shodu přísudku s podmětem jednoduchým.

Jestliže je takový podmět v jednotném čísle, pak přísudek má samozřejmě v minulém čase koncovku -l pro podmět v mužském rodě (životném i neživotném), koncovku -la pro podmět v ženském rodě a konečně koncovku -lo pro podmět v rodu středním. V praxi to vypadá takto:

• Pavel přišel do jídelny. (muž. r.)
• Firma zkrachovala před týdnem. (žen. r.)
• Dotyčné pravidlo platilo jen krátce. (stř. r.)

Skoro škoda o tom psát, že? Ani pravidla pro podmět v plurálu, tedy množném čísle, nám zpravidla nečiní potíže. Rod mužský životný znamená u přísudku koncovku -li, mužský neživotný -ly. Stejnou koncovku, -ly, má v plurálu i rod ženský.

Chybuje se snad pouze u podmětu ve středním rodu, který má v množném čísle u přísudku koncovku -la. V hovorové češtině ji totiž často analogicky nahrazujeme koncovkou -ly, jenomže tato náhrada není ve spisovné češtině přípustná a hodnotí se jako chyba.

Opět pár příkladů:

• Žáci se seřadili do pětistupů. (muž. r. živ.)
• Nad námi čněly do výšky štíty hor. (muž. r. neživ.)
• Obě novely prošly prvním čtením. (žen. r.)
• Hřiště byla vybudována díky dotacím. (stř. r.)

Jak už jsme si řekli, je potřeba si ohlídat především případy se středním rodem. Platí to nejen pro podstatná jména v množném čísle, ale i pro podstatná jména pomnožná. Jako třeba v této větě:

• Vrata se po setmění zavřela. (stř. r.) – Nikoli: „Vrata se po setmění zavřely.“

A i když se často připomíná, že podmět „děti“ si u přísudku žádá tvrdého -ly, pořád se do textů prosazuje chybná koncovka -li, takže i v tom zkusme nechybovat.

• Na plácku děti honily merunu.
  

Podmět několikanásobný

Skutečné vrásky na čele už způsobuje podmět několikanásobný, tedy takový, jejž tvoří dva a více prvků. Což o to – pokud jsou všechny prvky ve výběru téhož rodu, vlastně se nic nemění oproti shora uvedeným pravidlům, a je hej. Z hlediska koncovky přísudku není například mezi následujícími větami rozdíl:

• Žáci se seřadili do pětistupů.
• Žáci a učitelé se seřadili do pětistupů.

Oba prvky několikanásobného podmětu ve druhé větě jsou téhož rodu (mužský životný), takže situace je stejná, jako by byl podmět jednoduchý v množném čísle.

Co když je ale jeden prvek podmětu v ženském rodě a druhý v mužském? Co když je jeden prvek životný a druhý ne? Co když je podmět tvořen jedním prvkem v množném čísle a jedním v čísle jednotném? Tam už není vždy snadné si poradit. Pokusíme se teď uvést pravidla pro všechny běžné situace.

V podmětu je alespoň jeden prvek rodu mužského životného

Přísudek má koncovku -li:

• Miloš, Kristýna i jejich malé děcko často onemocněli.
• Táta i jeho kolo byli v hrozném stavu.
• Fanoušci i fanynky dlouho oslavovali.

Jakmile tedy mezi prvky podmětu vidíte byť jen jediný prvek mužského rodu životného, je rozhodnuto: Tento prvek „přebíjí“ všechny ostatní (jako trumf v mariáši) a koncovka přísudku se řídí jím. Tedy měkké „i“.

V podmětu NENÍ alespoň jeden prvek rodu mužského životného

Přísudek má koncovku -ly:

• Továrny i divadla zavřely své brány. (žen. r. + stř. r.)
• Lvice a lvíčata si vesele hrály. (žen. r. + stř. r.)
• Sekretářky i jejich počítače nám přišly zbytečné. (žen. r. + muž. r. neživ.)

Všechny prvky podmětu jsou středního rodu

Jsou-li všechny prvky v množném čísle, přísudek má koncovku -la:

• Hříbata i prasata sdílela společný výběh.

Ale pokud je aspoň jeden prvek podmětu v jednotném čísle, koncovka je -ly:

• Hříbata i prase sdílely společný výběh.

Tisíce lidí, skupina lidí, několik lidí…

Občas se zapotíme i tehdy, je-li podmětem spojení typu „tisíce lidí“ nebo „několik přátel“. Řídí se koncovka přísudku slovy „tisíc“, „několik“, „mnoho“ apod., anebo slovem následujícím?

„A“ je správně. Píšeme tedy například:

• Tisíce lidí přišly na demonstraci.
• Spousta z nás chtěla dovnitř.
• Vidělo nás několik přátel.

Ale pozor! Jestliže sdělení pokračuje, třeba vedlejší větou, za nevyjádřený podmět se už zpravidla považuje druhá část podmětu, tedy ony výrazy jako „lidé“, „přátelé“ atd. Koncovka přísudku se pak mění.

Nejde ovšem o striktní pravidlo. I v pokračování věty je možné za nevyjádřený podmět považovat původní „tisíce“ a „spousty“. Doporučuje se však spíše první přístup. V praxi to vypadá takto:

• Na demonstraci přišly tisíce lidí, aby prosadili (i prosadily) své zájmy.
• Spousta z nás chtěla dovnitř, ale nedostali jsme se (i nedostala se) tam.
• Vidělo nás několik přátel a udali (i udalo) nás na policii.

Ať už zvolíte kteroukoli možnost, ohlídejte si, aby s ní byl v souladu i zbytek věty. Pokud se například u první věty rozhodnete, že podmětem bude i v další větě slovo „tisíce“, musí tomu odpovídat i tvar vztažného zájmena:

• Na demonstraci přišly tisíce lidí, kteří prosazovali své zájmy.
• Na demonstraci přišly tisíce lidí, které prosazovaly své zájmy.

Jakou roli hraje slovosled

Věřte nebo ne, svou roli v tom, jakou koncovku pro přísudek zvolíme, hraje i slovosled. Konkrétně to, zda přísudek stojí ZA podmětem (častější případ), nebo PŘED podmětem (méně často).

Pokud je podmět několikanásobný – tj. obsahuje více prvků – a přísudek následuje až po něm, nemáme jinou možnost než použít i u přísudku množné číslo:

• Pacient a jeho manželka vstoupili do ordinace.

Ovšem jakmile bude přísudek předcházet podmětu, máme možnosti dvě – buď i v tomto případě použijeme u přísudku množné číslo, anebo ho přizpůsobíme prvnímu prvku podmětu. V tom případě se přísudek řídí jak číslem, tak i rodem tohoto prvku. Můžeme tedy napsat:

• Do ordinace vstoupili pacient a jeho manželka. (Přísudek se řídí celým několikanásobným podmětem.)
• Do ordinace vstoupil pacient a jeho manželka. (Přísudek se řídí prvním prvkem podmětu, slovem „pacient“, tj. jednotné číslo, mužský rod.)

Nezapomeňte, že ve druhém případě se musí přísudek řídit prvním prvkem podmětu v pořadí! Takže kdybychom zaměnili pacienta za pacientku, změní se i koncovka přísudku:

• Do ordinace vstoupila pacientka a její manžel.

Je důležité si zapamatovat, že tuto volbu máme jen v případě, kdy přísudek stojí PŘED podmětem. V poslední době se při korekturách často setkávám s tím, že autor nechává přísudek v jednotném čísle i tehdy, když stojí ZA několikanásobným podmětem. Narazil jsem například na tuto větu:

• Daňové zvýhodnění na první dítě a maximální výše daňového bonusu zůstává nezměněna. (Špatně.)

Chyba je v tomto případě o to nápadnější, že oba prvky podmětu („zvýhodnění“ a „výše“) jsou jiného rodu. Ale i kdybychom větu upravili tak, aby byl rod obou prvků stejný, přesto je použití jednotného čísla u přísudku chybou:

• Sleva na dani u prvního dítěte a výše bonusu zůstává nezměněna. (Špatně.)

Teď už jsou oba prvky podmětu ženského rodu („sleva“ i „výše“), ale pořád musíme dát přísudek do množného čísla. Zkrátka aby věta byla správně, musíme změnit buď slovosled, nebo koncovku přísudku. Tři přijatelné zápisy jsou tyto:

• Sleva na dani u prvního dítěte a výše bonusu zůstávají nezměněny. (Správně.)
• Nezměněna zůstává sleva na dani u prvního dítěte a výše bonusu. (Správně.)
• Nezměněny zůstávají sleva na dani u prvního dítěte a výše bonusu. (Správně.)

Podmět s předložkou „s“

A na závěr ještě jedna situace: Co když jsou prvky několikanásobného podmětu spojeny pomocí předložky „s“? Pak máme o možnost navíc – můžeme přizpůsobit tvar přísudku hlavnímu prvku podmětu i tehdy, stojí-li přísudek ZA podmětem:

• Pavel s Marií přišel do obchodu. (Zatímco věta „Pavel a Marie přišel do obchodu“ by byla nesprávně.)

Samozřejmě je ale možné i to, aby se přísudek shodoval s celým několikanásobným podmětem:

• Pavel s Marií přišli do obchodu.

Jen je potřeba dát v těchto situacích pozor na to, zda se opravdu jedná o několikanásobný podmět. Pomocí předložky „s“ totiž může být k podmětu připojen také jiný větný člen, který se ale ve skutečnosti váže k přísudku. Lépe to pochopíte na příkladu:

• Pan hostinský s neplatiči pěkně vyběhl.

Je nasnadě, že celek „hostinský s neplatiči“ není žádný několikanásobný podmět. Ti „neplatiči“ samozřejmě vůbec do podmětu nepatří, takže přísudek nesmí být v množném čísle (žádné „hostinský s neplatiči vyběhli“).

Tak, a teď už je to definitivně všechno. Dovolte mi na závěr zopakovat tři situace, v nichž se nejčastěji chybuje:

• U podmětu v množném čísle a středním rodě nedávejte koncovku -ly místo náležitého -la.
• Jakmile je v podmětu prvek rodu mužského životného (v plurálu či singuláru), vždy dáváme koncovku -li.
• U několikanásobného podmětu se může přísudek shodovat jen s prvním prvkem podmětu, ale to platí jen tehdy, stojí-li přísudek PŘED podmětem!

Snad se tedy v budoucnu s onou „kongruencí“ popasujete zase o něco lépe. A kdybyste přece jen váhali, můžete kromě tohoto článku využít třeba Stručnou mluvnici českou, kde je téma velmi přehledně zpracované.

Tento nepravidelný seriál článků o češtině vychází na magazínu interval.cz již od roku 2004. Podívejte se na všechny články a zdokonalte svůj český jazyk.

Hříchy pro šíleného korektora – slova, která potřebujeme
Hříchy pro šíleného korektora – stav, děj a účel
Hříchy pro šíleného korektora – jak netvořit slova
Hříchy pro šíleného korektora – chýlí se přechylování ke konci?
Hříchy pro šíleného korektora – ještě jednou o stylistice
Hříchy pro šíleného korektora – píšeme nejen v češtině, ale také správně česky
Hříchy pro šíleného korektora – jak nám čeština dává na výběr
Hříchy pro šíleného korektora – zaměřeno na zájmena
Hříchy pro šíleného korektora – Quo vadis, češtino?
Hříchy pro šíleného korektora – proč se trápit s diakritikou
Hříchy pro šíleného korektora – oříšky v našem slovníku
Hříchy pro šíleného korektora – jak vyzrát na přechodníky
Hříchy pro šíleného korektora – jak se vyhnout zbytečným chybám
Hříchy pro šíleného korektora – člověk versus psaní číslovek
Hříchy pro šíleného korektora – psaní zkratek a značek
Hříchy pro šíleného korektora – webové prezentace očima obyčejného uživatele
Hříchy pro šíleného korektora – nerovný boj s čárkami
Hříchy pro šíleného korektora – s a z v předložkách a předponách
Hříchy pro šíleného korektora – psaní velkých písmen
Hříchy pro šíleného korektora – autentizace, autentikace nebo autentifikace?
Hříchy pro šíleného korektora – jakoby, mě a ji
Hříchy pro šíleného korektora – výjimky, standardy a data