Shareware, freeware, trialware – konečně jasno

Zřejmě jste na Intervalu zaregistrovali nedávné podstatné rozšíření nabídky užitečných programů k volnému stažení v sekci Download. Pokud si přes tuto bránu nějaký zajímavý prográmek stáhnete, měli byste mít ještě před jeho nainstalováním na počítač nebo umístěním na vlastní www stránku zcela jasnou představu, jaké jsou podmínky jeho legálního užívání a také dalšího šíření.

Jistě jste si již mnohokrát četli různá poučení o tom, co je to shareware, freeware apod. Protože se ale říká, že „opakování je matka moudrosti“ a mnohým tyto termíny zcela zjevně jasné nejsou, projděme si je společně ještě jednou.

Shareware

Programy označované jako shareware patří do skupiny programů souhrnně označovaných jako volně šiřitelné. Volně šiřitelný ovšem neznamená automaticky volně použitelný. Za používání shareware programu je třeba po určité době autorovi poskytnout požadovanou odměnu. Ti skromnější z autorů se spokojí s pár dolary, u větších aplikací jsou to již třeba řádově desítky dolarů. Shareware je však zpravidla levnější, než funkčně obdobné komerční aplikace, mj. proto, že autor či producent nemusel vynaložit prostředky do prodejní sítě. Shareware program lze volně kopírovat, umisťovat do nejrůznějších výběrů ať již na Internetu, nebo na CD-ROM. Dodržet je většinou nutné pouze jediné podmínku: program a jeho formu jeho distribuce nesmí nikdo bez svolení autora měnit.

Způsob volného šíření programů formou shareware volí především začínající firmy, které si nemohou dovolit investovat do nákladné distribuce v prodejní síti. Myšlenka je založena na tom, že je-li produkt opravdu dobrý, šíří se dobře sám. Neregistrovaný program bývá oproti zaplacené kopii často funkčně omezený, časově limitovaný, nebo jinak upravený. Někdy se autoři spokojí jen s informačním úvodním dialogem nebo např. s odpočítáváním, které dokáže používání neregistrovaného produktu opravdu hodně znepříjemnit.

Shareware distribucí, na rozdíl od pirátských kopií, nabízejí autoři zákazníkům možnost vyzkoušet program a jeho možnosti zcela nevázaně a hlavně legálně na vlastním počítači. Je však třeba mít na paměti, že používání programu po stanovené lhůtě nebo za jiných podmínek je prakticky totožné s provozováním pirátské kopie. Programy většinou po zkušební době neukončí svou činnost, ale např. jen zintenzivní naléhání na registraci kopie, od kterého si mnohdy nepomůžete ani novou instalací. Další používání takovéto kopie je tedy čistě na svědomí uživatele.

Přestože registraci mnoha zahraničních programů lze pohodlně zařídit přímo v České republice za pomoci na shareware specializovaných firem, jen málokdo se u nás namáhá shareware registrovat a platit za jeho používání. Troufám si napsat, že v tomto ohledu mají čeští uživatelé snad ještě horší přístup, než k používání pirátských kopií komerčních produktů.

To, že nějaký program je distribuován jako shareware nemusí také ještě nutně znamenat, že se jedná o „béčkový“ produkt. Naopak, mnoho dnes známých produktů začínalo právě touto cestou. Ovšem, co platilo dříve, nemusí již platit dnes! Program, který byl dříve řazen do kategorie volně šiřitelného shareware, může být dnes řazen do kategorie zkušebních verzí – trialware. Změna může být zapříčiněna tím, že program koupil jiný producent, nebo prostě proto, že firma změnila obchodní zázemí a politiku. Příkladem takového programu je např. JASC PaintShop Pro.

Freeware

Volně použitelný software je velmi populární skupinou volně šiřitelného software. Programy s tímto označením můžete zcela libovolně šířit, kopírovat a instalovat na libovolný počet počítačů. Pohnutky autora nebo distributora, který se rozhodl dát produkt zcela volně k dispozici mohou být nejrůznější. Buďto autor svůj produkt poskytuje opravdu nezištně, nebo chce vejít ve všeobecnou známost a tím si zajistit svoji popularitu. Formu freeware mají často také části komerčních balíků velkých firem a nejrůznější prohlížeče dokumentů (Acrobat Reader, MS Word Viewer, prohlížeč Zoner Context apod.). Někdy propaguje volně šiřitelný produkt jméno producenta a nebo jiný produkt. Statut freeware mívají i některé odlehčené (lite) verze a demoverze komerčních programů.

Pro šíření freeware platí obdobná pravidla jako pro shareware. Autor sice nepožaduje za používání žádné poplatky, ale zpravidla vyžaduje dodržení distribuční podoby při šíření a samozřejmě si ponechává plně copyright, takže není možné do programu činit žádné zásahy.

Public domain

Poslední skupinou volně šiřitelného software jsou programy, k nimž se autoři formálně vzdali autorských práv. Většinou se jedná přímo o zdrojové soubory programů, drobné ukázky algoritmů apod. Na public domain jsou založeny nejrůznější archivy volných kódů na vývojářských serverech a patří k němu i části kódu, které publikujeme na našich stránkách. Public domain programy můžete zcela libovolně upravovat, šířit apod. Při přebírání kódu mějte ale na paměti, že není seriózní převzít cizí volný kód, označit jej vlastním copyrightem a vydávat za vlastní. Bohužel, i takoví spekulanti se najdou.

Trialware

Už jsem se výše zmínil o tom, že existuje určitý rozdíl mezi shareware a zkušebními verzemi komerčních programů. Shodným znakem je zcela jistě možnost vyzkoušet program před zaplacením, aby uživatel nekupoval tzv. „zajíce v pytli“. Podobně jako shareware programy, oznamují trial verze uživateli, že doba zkoušení programu je omezená a také kde může získat plnohodnotnou kopii programu. Zkušební verze však povětšinou po skončení zkušební lhůty přestanou zcela fungovat a nelze již ani obnovit jejich instalaci.

Zásadní rozdíl oproti shareware je v tom, že autor nebo producent nesvoluje se zcela volným šířením, tedy základním sjednocujícím prvkem předchozích typů programů. Co to znamená v praxi? Znamená to, že zdaleka ne vše, co je na Internetu volně ke stažení nebo na umístěno na CD-ROM některého z časopisů lze volně šířit dále, např. umístěním na vlastní stránky nebo CD výběr. K hromadnému šíření z nezávislého zdroje je třeba získat souhlas autora, producenta nebo jiného vlastníka autorských práv. To je velmi důležité si uvědomit, často se o této podmínce nehovoří a pojmy shareware a trialware jsou zaměňovány.

Producenti tím sledují především to, aby ukázka software byla vždy co nejaktuálnější a to mohou zajistit jen v kontrolované distribuci. Druhým možným záměrem je podmínka získání cenného údaje, např. e-mailové adresy a nebo marketingových dat, který dobrovolně postupuje uživatel producentovi, chce-li si program vyzkoušet např. při stažení z internetové stránky.

Plné verze zdarma

S plnými verzemi komerčních programů, které jsou poskytnuty zdarma se často setkáte na nejrůznějších CD-ROM časopisů nebo na některých serverech. Jedná se o běžné komerční programy, jejichž volné použití za určitých podmínek autor nebo producent umožnil. Tyto programy však nelze v žádném případě nelze zaměňovat za freeware a podobně jako u trialware je nelze volně šířit. Program je sice zdarma, ale v licenčních podmínkách je zpravidla uvedeno, že použití programu po určité zkušební době je možné pouze po zaregistrovaní produktu. K registraci producent přiměje uživatele, podobně jako u shareware nebo trialware, omezením funkčnosti programu.

Lite verze a demoverze

Lite (odlehčené) verze a demoverze některých programů jsou více, či méně ochuzené verze komerčních programů. Nebývají nijak časově omezeny a neohlašují žádné registrační informace. U těchto verzí je zvlášť důležité se zajímat o možnosti dalšího šíření. Některé lite verze mohou být zcela volně šiřitelné (jako freeware), některé lite verze mohou být speciální verzí vytvořenou pro konkrétní, přesně vymezený účel (např. dárek časopisu čtenářům) a některé jsou sice levnými, ale komerčními programy, často šířenými jako OEM součást hardware.

Zdá se vám to složité?

Možná ano. Je třeba si ale uvědomit, že jakýkoliv software je předmětem ochrany autorského práva. Program si nikdy nekupujete, ale vždy pouze licencujete jeho legální užívání na vašem počítači. Pro šíření a užívání programů platí zcela přesná pravidla, které určují autoři a jejich nedodržování je trestné. Zejména v otázkách shareware a trialware verze nebo freeware a plných verzí zdarma (free copy) je třeba vidět rozdíl. To platí o sbírkách programů na vašich stránkách, ale i o software dodávaného s počítači. Ať již tedy stáhnete na Internetu jakýkoliv volně dostupný program, je dobré se ptát, jaké jsou licenční podmínky jeho dalšího šíření a používání. Nezapomeňte, že shareware, freeware a trialware nelze prodávat. Lze pouze účtovat distribuční náklady a ty v případě Internetu zjevně odpadají. Chcete-li tedy zřídit zajímavý internetový projekt s možností stahování programů, nezbude vám, než vydělávat na proužkové reklamě.