Regulace digitálních služeb: Co přináší nové nařízení DSA?

Nařízení o digitálních službách (DSA) Evropské unie vstoupilo o víkendu v platnost. Nařízení přináší zásadní změny v online prostoru. Firmy, které nedodrží nová pravidla, mohou čelit vysokým pokutám až do výše 6% ročního obratu. Opatření má posílit bezpečnost, ochranu práv uživatelů a vytvořit férovější prostředí online platforem.

Co to je DSA?

DSA nebo-li nařízení o digitálních službách je nařízení Evropské unie, které reguluje online platformy a zprostředkovatelské služby na internetu. Konkrétně jde o tržiště (Amazon Store, Google Shopping, Zalando,…), sociální sítě (Instagram, Facebook, Twitter,…), platformy pro sdílení obsahu (YouTube, Pinterest,…), obchody s aplikacemi (Apple AppStore, Google Play,…) a online platformy pro cestování a ubytování (Booking.com,…). Oficiálním cílem je předcházet nezákonným a škodlivým aktivitám na internetu, šíření dezinformací, zvýšení bezpečnosti uživatelů, ochrana základních práv a tvorba spravedlivého a otevřeného prostředí online platforem.

Zatímco DSA vstoupilo v platnost dne 16. listopadu 2022, pro většinu regulovaných organizací je důležitý den 17. února 2024, od kdy jsou pravidla spojená s nařízením vynutitelná. 

Na koho se nařízení vztahuje?

DSA je zaměřeno na čtyři skupiny online platforem a poskytovatelů. Ke každé skupině se pak stahují jiná pravidla. 

VLOP a VLOSE

Velmi velké online platformy (VLOP) a online vyhledávače (VLOSE) jsou první skupinou. Jedná se o platformy, které oslovují více než 45 milionů evropských uživatelů měsíčně. Podle EU se k takovým platformám vážou zvláštní rizika, jako například šíření nezákonného obsahu nebo něco co EU nazývá riziko škodlivého vlivu na společnost. Proto tyto platformy a vyhledávače musejí dodržovat nejpřísnější pravidla.

Internetová tržiště

Druhou skupinou jsou pak online platformy, které propojují prodejce a spotřebitele. Toto mohou být například internetová tržiště, obchody s mobilními aplikacemi, platformy pro sdílenou ekonomiku ale i menší sociální média.

Hostingové služby

Hostingové služby jsou třetí kategorií. Zde se krom webhostingových poskytovatelů může jednat například i o poskytovatele cloudových služeb (včetně online platforem).

Zprostředkovatelé síťové infrastruktury

Poslední kategorií jsou pak zprostředkovatelské služby nabízející síťovou infrastrukturu. Tím jsou myšleni poskytovatelé přístupu k internetu a registrátoři domén včetně poskytovatelů hostingu.

přehled skupin ovlivněných DSA (zdroj)

Klíčové body DSA

Jak již bylo dříve zmíněno, cílem DSA je předcházet nezákonným a škodlivým aktivitám na internetu, šíření dezinformací, zvýšení bezpečnosti uživatelů, ochrana základních práv občanů a tvorba spravedlivého a otevřeného prostředí online platforem. Od toho se odvíjí také opatření, která budou muset firmy zajistit.

1. zjednodušení nahlašování nezákonného obsahu
2. zajištění základních práv
   1. Jde o práva, jako je svoboda projevu, svoboda a pluralita sdělovacích prostředků, diskriminace, ochrana spotřebitele a práva dětí. Konkrétním krokem je například nutnost sdělit jasná a konkrétní odůvodnění svých rozhodnutí o moderování obsahu. Platformy tedy musejí uživatelům sdělit, proč byl smazán jejich obsah nebo proč byl omezen přístup k jejich účtu. 
3. poskytnutí možnosti personalizace, která není založena na profilování uživatele.
   1. Platformy mají nyní povinnost nabídnout svým uživatelům možnost odmítnout individuální doporučování obsahu. 
4. mít veřejně dostupné úložiště reklam
5. minimalizace rizik spojených s genderově podmíněným násilím, veřejným zdravím, ochranou nezletilých osob apod.
6. ochrana nezletilých 
   1. DSA zakazuje cílenou reklamu nezletilým osobám na on-line platformách a zároveň by měly lépe chránit jejich soukromí a zajistit bezpečnost těchto uživatelů (například pomocí ověřování věku, rodičovskou kontrolou nebo nástroji, v nichž mohou uživatelé signalizovat zneužívání nebo získat podporu).
7. vyšší míra ověřování prodejců na internetových tržištích
   1. Prodejci budou muset poskytnout ověřené informace o své totožnosti poskytovateli aby mohli být snadno identifikováni, jako osoba odpovědná za prodej. Zajímavostí je také to, že nově musejí internetová tržiště informovat uživatele, kteří zakoupili nelegální zboží nebo produkt.

Přehled všech pravidel najdete také na webu ministerstva průmyslu a obchodu.

Kdo to má v ČR na starost?

V České republice bude mít dohled a vymáhání DSA na starosti Český telekomunikační úřad. Vláda tak již loni pověřila ČTÚ, aby se ujal role digitálního koordinátora. Rozhodla tak na základě aktuální působnosti ČTÚ v oblasti elektronických komunikací, některých digitálních služeb, potírání šíření teroristického obsahu online apod. 

Tímto krokem Česká republika reaguje na výzvy DSA a chce zajistit, aby nová evropská pravidla byla správně uplatňována a uživatelé služeb, spotřebitelé a podniky měly právní jistotu a ochranu ve své digitální činnosti.

Pomůžou nová pravidla docílit vyšší úrovně bezpečnosti a ochrany uživatelů online i prakticky nebo se jedná jen o zhoršení byrokracie, které vyústí jen ve změnu souhlasů v našich aplikacích? Nezůstane Evropa pozadu? Na odpovědi na tyto otázky si budeme muset ještě chvíli počkat. Již nyní je však možné vidět například nové možnosti filtrace obsahu na sociálních sítích nebo jednoduché možnosti nahlašování nebezpečného obsahu. Můžeme také vidět obezřetnější spuštění nových aplikací a služeb v EU ze strany velkých poskytovatelů a platforem.