Prohlížeče za 2011: rychlost na všech frontách

Dění na poli webových prohlížečů bylo v roce 2011 dosti divoké. Co si pro uživatele loni připravili tvůrci nejrozšířenějších prohlížečů?

Shrňme si to nejdůležitější, co se v záplavě nových verzí objevilo.

Internet Explorer se rozloučil s uživateli Windows XP

V březnu 2011 po několika měsících veřejného testování vydal Microsoft ostrou verzi svého prohlížeče Internet Explorer 9. Jde historicky o první mainstreamový prohlížeč, který nepodporuje stále velmi rozšířená a oblíbená Windows XP. Nový Internet Explorer 9 si mohou nainstalovat pouze uživatelé Windows Vista nebo Windows 7 (a jejich serverových souputníků).

Microsoft se dušuje, že to jinak nešlo. Tvrdí, že důvody byly čistě technického rázu. Nejde prý o součást nějaké kampaně, která by měla urychlit odchod Windows XP. Faktem ovšem zůstává, že konkurenční prohlížeče využívající podobné nové technologie nemají s Windows XP problém a dál tento systém zcela běžně podporují.

Při vývoji prohlížeče Internet Explorer 9 kladl Microsoft zvýšený důraz na výkon. Výkon je pro tvůrce prohlížečů v posledních letech hodně velkým tématem. Po vydání první veřejné verze Google Chrome propukly doslova rychlostní závody. Microsoft doposud stál stranou, ale jeho nový Internet Explorer 9 se měl do rychlostních závodů zapojit a jasně ukázat, že i Microsoft umí udělat rychlý prohlížeč.

Internet Explorer 9 přinesl nový engine pro zpracování kódu v jazyce JavaScript zvaný Chakra. Právě v rychlosti zpracování JavaScriptu předešlé verze měly obrovské rezervy. Chakra to ale změnila. Co to znamená pro uživatele? Výrazně pružnější práci s webovými aplikacemi a moderními dynamickými weby. Pro další posílení výkonu Microsoft sáhl po hardwarové akceleraci za pomoci technologie Direct2D. Chce využít výkonnostní potenciál moderních grafik, které při běžné práci na počítači zbytečně zahálejí.

Microsoft také pokračoval v evoluci grafického uživatelského rozhraní. Současné trendy velí, že ovládání prohlížeče má být co možná nejkompaktnější, aby byl na obrazovce dostatečný prostor pro samotné webové stránky. To ocení zejména majitelé v posledních letech poměrně populárních netbooků, na jejichž stísněném displeji není prostor pro jakékoliv plýtvání. Internet Explorer 9 je tak oproti dřívějším verzím zase o něco kompaktnější.

Nových funkcí připravených přímo pro koncové uživatele nová verze stále ještě nejrozšířenějšího webového prohlížeče mnoho nepřinesla. Za zvýšenou pozornost stojí nový správce stahování souborů, který konečně do prohlížeče Microsoftu přinesl tak elementární funkce jako je přerušování a pozdější navazování stahování souborů z internetu.

Hodně se toho událo pod pomyslnou kapotou prohlížeče. Microsoft se pro mnohé možná překvapivě stal velkým zastáncem HTML 5 a to i na úkor vlastní technologie Silverlight, konkurence pro Flash. Internet Explorer 9 z HTML 5 podporuje mj. klíčové značky audio a video. Je tak schopen přehrávat multimediální obsah na webu bez potřeby jakéhokoliv plug-inu. Internet Explorer konkrétně umí zpracovat video v H.264 a audio v MP3 nebo AAC.

Dobrou zprávou je, že Microsoft netlačí své vlastní multimediální formáty Windows Media Video (WMV) a Windows Media Audio (WMA). Špatnou zprávou je, že u videa nativně podporuje pouze H.264. To je kodek, od kterého většina tvůrců konkurenčních prohlížečů dává ruce pryč. Konkurence hledá cestu v otevřených technologiích jako je projekt WebM a kodek VP8 nebo duo kodeků OGG Theora a OGG Vorbis.

Internet Explorer 9 konečně podporuje SVG, vektorový grafický formát založený na XML, jehož podpora je u konkurence samozřejmostí již delší dobu. SVG se svého času předpovídala velmi světlá budoucnost, ovšem kamenem úrazu byla chybějící podpora ze strany nejpoužívanějšího prohlížeče. Z diskutovaných webových technologií Internet Explorer 9 dál nepodporuje například WebGL. Naopak třeba Geolocation API podporuje.

Mozilla Firefox zrychlil vše, co se dalo

Tvůrci prohlížeče Mozilla Firefox v roce 2011 dupli na plyn a zrychlili vše, co se dalo. Řeč není jen o výkonnostních disciplínách prohlížeče, ale i o samotném vývoji. Začněme ale popořadě. V březnu 2011 vyšel dlouho připravovaný a do značné míry přelomový Mozilla Firefox 4. Přinesl zcela přepracované a výrazně kompaktnější a modernější uživatelské rozhraní.

Autoři prohlížeče si nehráli jen s jeho vzhledem, i když o něm se během vývoje diskutovalo patrně nejvíce. Mozilla Firefox 4 přinesl vyšší výkon enginu pro zpracování kódu v jazyce JavaScript díky sérii úprav zvané JägerMonkey. Měl tak být až šestkrát rychlejší než předešlá verze.

K posílení výkonu přispívá i hardwarová akcelerace využívaná jak při vykreslování webových stránek, tak pro fungování prostředí prohlížeče. Mozilla kvůli hardwarové akceleraci zkombinovala využití technologií Direct2D, Direct3D a OpenGL.

Mozilla Firefox 4 sliboval i rychlejší start prohlížeče. Přispět k němu mělo snížení počtu diskových operací během spouštění prohlížeče a přepracované obnovování dřívější relace, kdy se jednotlivé stránky obnovují postupně, nikoliv překotně najednou. Zkrátka výkon byl při tvorbě prohlížeče pro vývojáře velkým tématem a na výsledku to bylo citelně znát.

Při tvorbě prohlížeče Mozilla Firefox 4 udělali jeho autoři hodně práce na podpoře HTML 5. Podpora značek video a audio pro nativní zpracování multimediálního obsahu je samozřejmostí. Mozilla však na rozdíl od Microsoftu nebo třeba Applu neholduje kodeku H.264. Budoucnost multimediálního obsahu na webu vidí v projektu WebM, s nímž přišel Google a podporují jej i tvůrci prohlížeče Opera.

Uživatelům Mozilla Firefox 4 kromě nového kabátku a lepšího výkonu přinesl například integrovaný synchronizační mechanismus Firefox Sync pro synchronizaci záložek, historie, hesel či nastavení bezpečně přes internet mezi různými instalacemi prohlížeče. Z dalších novinek stojí za zmínku třeba koncept Firefox Panorama pro seskupování většího množství otevřených panelů do různých skupin s možností snadné organizace a rychlého přecházení mezi nimi.

Po vydání této přelomové verze, na kterou se natěšení uživatelé nezdravě dlouho načekali, se Mozilla rozhodla zcela předělat vývojový cyklus. Ten byl upraven tak, aby se dílčí novinky dostávaly co nejrychleji ke koncovým uživatelům. Jinými slovy: Mozilla raději vydá rychle novou verzi s hrstkou novinek, než aby nechala uživatele čekat mnoho měsíců na jednu novou verzi s velkým balíkem novot. Inspirací jí dozajista byl Google se svým prohlížečem Google Chrome, který se již před lety vydal stejnou cestou.

Mozilla zasypala uživatele novými verzemi Firefoxu

Tři měsíce po Mozilla Firefoxu 4 vyšel Mozilla Firefox 5. Tentokrát šlo čistě o servisní aktualizaci s hromadou úprav, ovšem bez nových funkcí. Zde stojí za zamyšlení, jestli je šťastné vydávat čistě servisní aktualizaci nebo aktualizaci např. se dvěma novými funkcemi jako novou major verzi. Mozilla se touto cestou vydala stejně jako konkurenční Google, ale ne všem uživatelům se honba za co nejvyšším číslem verze (myšleno s nadsázkou) zdá dobrým nápadem.

Na konci srpna 2011 se objevil Mozilla Firefox 6 s již zajímavějšími úpravami. Prohlížeč od této verze začal v URL v řádku s adresou zvýrazňovat doménu, aby uživatel jasně viděl, na jakém webu se právě nachází. To omezuje možnost phishingu. Správce oprávnění pak přišel jako jedno centrální místo, odkud lze spravovat, co si jednotlivé stránky mohou nebo nemohou dovolit od otevírání vyskakovacích oken po zjišťování zeměpisné polohy uživatele.

Na začátku podzimu 2011 se objevil Mozilla Firefox 7. Nejčastěji probíranou změnou zřejmě bylo zkracování viditelné URL v řádku s adresou, z níž se od této verze začal vypouštět standardní HTTP protokol (místo např. http://www.zoner.cz se nyní zobrazí jen www.zoner.cz). Je to určitá evoluce vnímání webové adresy, do které se již dříve zapojily i další prohlížeče jako je Google Chrome nebo Opera.

I když toto bylo nejžhavějším tématem diskusí, Mozilla Firefox 7 přinesl kromě zmíněné úpravy třeba i další optimalizaci rychlosti spouštění prohlížeče. K novinkám v této verzi patří také nový mechanismus pro dobrovolné posílení anonymních hlášení o výkonu prohlížeče, podle kterých chtějí tvůrci prohlížeče v budoucnu co možná nejlépe optimalizovat prohlížeč. Uživatel musí s posíláním hlášení explicitně souhlasit, bez jeho souhlasu se žádná data neposílají.

Během listopadu 2011 se objevil Mozilla Firefox 8. Hlavní novinkou se stal bič na nechtěná rozšíření. Od této verze prohlížeč neumožňuje, aby jiný program provedl instalaci jakéhokoliv rozšíření bez explicitního souhlasu uživatele. Další novinkou této verze byl nový způsob obnovy předchozí relace. Od této verze se volitelně obsah panelů obnovených z minula načte až v okamžiku, kdy si uživatel tento panel vyžádá. Obnova panelů z předchozí relace tak nemusí brzdit opětovné spuštění prohlížeče.

Na sklonku roku 2011 se stihl objevit ještě Mozilla Firefox 9, tedy již šestá major verze za jediný rok. Tato verze se řadí opět k těm spíše technologickým aktualizacím. Nepřináší pro koncové uživatele žádné hmatatelnější novinky, ovšem opět výrazně zrychluje engine pro zpracování kódu v jazyce JavaScript. Nástupnický Firefox 10 by měl vyjít do konce ledna 2012.

Google Chrome udržel rychlé tempo, vyšlo osm major verzí

Na pomalý příliv nových verzí si nemohli loni stěžovat ani uživatelé a fanoušci prohlížeče Google Chrome. Opět ale platí, že nové major verze nepřinášejí navzdory svému označení přehršel novinek. Zdá se, že si na tento jev budou muset uživatelé zvyknout a zapomenout na dřívější konvence při označování verze prohlížeče resp. jakéhokoliv softwaru.

V únoru 2011 vyšel ostrý Google Chrome 9. Největší novinkou se stala funkce Chrome Instant, kdy prohlížeč nabízí dynamické zobrazování výsledku vyhledávání už při formulování vyhledávacího dotazu v multifunkčním řádku s adresou zvaným Omnibox. Tato verze také přinesla ve výchozím nastavení nyní nově aktivní podporu WebGL a další optimalizaci výkonu.

V březnu 2011 se objevil Google Chrome 10, který přinesl rozšíření záběru synchronizačního mechanismu nyní i na uložená hesla. Google též zapracoval hardwarově akcelerované přehrávání videa, aby poněkud ulehčil procesoru. Engine V8 pro zpracování kódu v jazyce JavaScript potkalo další optimalizování a navýšení výkonu.

Na konci dubna 2011 spatřil světlo světa Google Chrome 11. Jedinou významnější novinkou byla podpora Speech Input z HTML 5 pro zpracování hlasového vstupu. Google ji v roce 2011 začal hojně využívat pro hlasové vyhledávání nebo vkládání obsahu k orientačnímu překladu. Tato verze pak ještě přinesla menší evoluci loga prohlížeče, ale celkově patřila k těm chudším na novinky.

Po několika týdnech testování se v červnu objevil Google Chrome 12. Novinky? Téměř žádné hmatatelné. Vzpomenout lze snad jedině vylepšenou podporu screen readerů pro zrakově postižené uživatele. Tato verze mimochodem odstranila podporu technologie Google Gears, kterou Google vyvíjel pro offline běh webových aplikací. To samé ale umí HTML 5, takže Google jako jeden z jeho velkých propagátorů poslal svůj projekt Google Gears k ledu.

V srpnu se objevil Google Chrome 13. Jako hlavní novinku přinesl podporu Instant Pages, což je v létě 2011 představená nová funkce vyhledávače Google. Při práci s ním v Google Chrome 13 (a pozdějších verzích) se automaticky dopředu načítají stránky z výsledku vyhledávání, které by pravděpodobně mohl mít uživatel zájem navštívit. Při přechodu na ně se tak ušetří pár sekund načítání obsahu. Vývojáři si také splnili rest a vrátili do prohlížeče funkci pro náhled před tiskem, po kterém uživatelé houfně volali.

V září přišel Google Chrome 14 (ještě se vám z toho netočí hlava?). Novinky tentokrát byly čistě technického rázu. Za pozornost zde stojí zejména podpora projektu Native Client. Google Chrome 14 tak od této verze může pracovat s aplikacemi napsanými v C++ nebo klasickém C. Google to chápe jako počátek cesty k nové generaci online aplikací, které budou výrazně rychlejší než jejich předchůdkyně odkázané na JavaScript.

Na konci října 2011 došlo na Google Chrome 15. Jedinou hmatatelnou novinkou byla úprava obsahu nově otevřené karty (panelu). Ta je nyní rozdělena do dvou částí: z jedné mají uživatelé přístup k používaným webovým aplikacím, z druhé pak k nejčastěji navštěvovaným webům. Původně se počítalo ještě s třetí částí pro záložky, ale uživatelé si během vývoje vydupali jejich zachování v podobě klasické lišty.

Na samotný závěr roku se objevil Google Chrome 16 přinášející možnost práce s více účty a snadné přepínání mezi nimi. Primárně je tato funkce určena pro uživatele, kteří potřebují pracovat se dvěma nebo více vlastními účty. Lze tak třeba přepínat mezi osobním Google Account a pracovním účtem z Google Apps. Na účty jsou navázána veškerá data k synchronizaci včetně záložek, hesel nebo rozšíření. Je tak možné mít oddělený prohlížeč pro osobní použití a prohlížeč pro pracovní potřeby.

Rok 2011 byl rok rychlosti a úspor

Shrňme si předešlý příval informací. Jaký tedy byl rok 2011 pro webové prohlížeče a jejich tvůrce i uživatele? Největším tématem byla rychlost. A to nejen rychlost samotných prohlížečů, ale i rychlost vydávání nových verzí a rychlost přísunu nových funkcí k uživatelům. Loni vývoj výrazně zrychlila Mozilla. Google si drží vysoké tempo již z minulých let. Microsoft se prozatím do těchto závodů naplno nezapojil.

Hodně se také měnilo grafické uživatelské rozhraní. Napříč prohlížeči moderní trendy velely k minimalizaci prostoru, které na obrazovce zabírají ovládací prvky prohlížeče. Mizela tak nepodstatná tlačítka, schovávaly se méně důležité nabídky a lišty. Hledal se doslova každý pixel, který lze uspořit. Místy honba za minimalistickým GUI připomínala loni až posedlost.

Velká škoda je, že došlo k fragmentaci podporovaných kodeků v jednotlivých prohlížečích. Problém je, že HTML 5 nespecifikuje kodeky, které by měly být použity u značek audio a video. Vznikly tedy dva tábory tvůrců prohlížečů. Internet Explorer a Safari tlačí technologicky velmi vyspělý H.264. Na druhé straně stojí Mozilla Firefox, Google Chrome a Opera upřednostňují otevřenost projektu WebM, který zahrnuje kodek VP8.

Zamrzí rovněž skutečnost, že Internet Explorer 9 není dostupný uživatelům Windows XP. Hromada dobře odvedené práce na podpoře webových technologií dosti ztrácí na významu, když výsledné dílo není dostupné pro nejpoužívanější systém současnosti. Zbývá jen doufat, že pokles tržního podílu Windows XP bude zrychlovat nebo alespoň jeho uživatelé sáhnou po modernějších konkurenčních prohlížečích.