Pražský Hrad.cz v novém kabátě

Koncem května dorazila vlna změn, související s osobou nového prezidenta našeho státu, i na internet. Přesněji řečeno došlo k úplné změně „internetové prezentace Kanceláře prezidenta republiky“, jak se tento www-projekt oficiálně nazývá. Co to znamená pro nás, coby občany a webdesignéry, to se pokusím rozebrat v následujícím textu.

První dojmy

Titulní stránka české verze, na kterou jste automaticky přesměrováni po zadání adresy www.hrad.cz (potažmo hrad.cz), působí opravdu reprezentativním dojmem. Oko pozorovatelovo přitáhne především výrazná fotomontáž, složená z portrétu pana prezidenta, hradní dominanty a státního znaku. Uprostřed se nachází svislé menu, jež tvoří hlavní navigaci a vpravo je pak vlastní obsah stránky, v tomto případě několik odkazů na nejnovější zprávy a nejdůležitější akce. Teprve po chvíli si všimnete dalších prvků stránky, především jazykového rozcestníku, odkazu na předchozí verzi stránek a formuláře pro vyhledávání.

www.hrad.cz, 4. 7. 2003 (plná velikost, cca 100 kB)

Pohyb po webu je příjemný a orientace snadná, díky jasnému uspořádání stránek, zachovávajícímu schéma z titulky. Hlavní témata, kterých není zbytečně mnoho, se člení dalšími svislými navigačními lištami na podtémata. Celý web je v podstatě třívrstvý, některým složitějším tématům je pak věnována samostatná sekce nebo i doména třetí úrovně, otevírající se do nového okna.

Esteticky působí tento www-projekt velmi profesionálně, ve stylu předních světových korporátních nebo značkových prezentací. Doslova z něj srší dynamika, zaujetí a dobrá nálada, zvláště ve srovnání s poněkud umaštěnou předchozí verzí. Takzvaný „běžný uživatel“, vybavený některým z majoritních grafických prohlížečů a zobrazovacím zařízením, umožňujícím práci v rozlišení od 1024×768 pixelů, si určitě ze své návštěvy odnese dobrý dojem.

Hlubší pohled

Pokud tušíte nějaký háček, tušíte správně. Tvůrci si zvolili normu HTML 4.01 Transitional, což je velmi rozumný krok u projektu, jenž má být dostupný širokým vrstvám veřejnosti naší i zahraniční. Bohužel, místo využití výhod z této normy plynoucích, využili spíše všech možných nevýhod, nemluvě o tom, že nesplnili ani základní požadavky na validitu kódu.

První věc, která mne dostala, jsou rámy. Ne, nejsem jejich odpůrcem ze zásady, musí se však umět použít. Hned hlavní stránka na vás ovšem vybafne hláškou „Prohlížení těchto stránek vyžaduje prohlížec podporující frames! Děkujeme za pochopení. Frames supported browser required to view this site! Thank you.“ Neděkujte, není zač. Copak dnes ještě existují profesionálové, kteří nedokáží rámovanou verzi stránek prolinkovat tak, aby byla průchozí i bez nich?! To ale není vše, protože samotná definice rámů je vytvořena tak, že velmi vtipně znemožní přístup k obsahu všem, kteří používají nižší rozlišení monitoru – nemohou si totiž měnit jejich velikost a tudíž rámec s hlavním obsahem, umístěný vpravo, nikdy neuvidí…

Dalším minusovým bodem je použitý JavaScript. Opět, pro „normovaného uživatele“ znamená zvýšený komfort a estetický dojem, pro jakéhokoli jiného uživatele znamená jen potíže. Velká část těchto skriptů zajišťuje všelijaké grafické efekty, několik jich však má na starosti i navigaci. Pokud vám hloupý skript pouze přepíše stavový řádek, je to celkem ještě snesitelné, pokud je však tento skript jedinou cestou do některé sekce webu a není ošetřen alternativním postupem, je jeho použití zásadní chybou, navíc opravdu začátečnickou.

Třetím bodem, na který bych chtěl poukázat, je zdrojový kód stránek. Autoři zvolili starší, ale stále používaný tabulkový layout. Tabulkový layout je odolnější vůči chybám správce obsahu, což často nebývá profesionál, a zajišťuje dobrý vzhled i ve starších prohlížečích, pokud se rozumně využije jeho možností. Ne tak v tomto případě. Tabulky zde byly použity pouze jako naprosto zbytečný věšák pro líbivou grafiku a vlastnímu obsahu nijak neprospívají, pouze ho dále znepřístupňují.

Když už jsme u tabulek, nemohu nezmínit uspořádání stránek a kódu z hlediska sémantiky. Po té zde nenaleznete ani stopy. Nadpisy textových bloků jsou tvořeny obrázky (takřka důsledné použití atributu „alt“ to nijak nezachrání), vyznačování je prováděno elementy b, i, přestože stejný účel by mohly splnit i strong, em, a to bez vlivu na výsledný vzhled. Nadpisy stránek sice odrážejí jejich obsah, toho si však nevšimnete, protože je nikdy neuvidíte, díky překrytí hlavním rámem. Vlastně hned několika hlavními rámy, protože každá sekce má vlastní – potom ovšem nechápu, proč alespoň on nemá odpovídající titulek.

Zkrátka a dobře, při pohledu zevnitř, z odborného hlediska, hradní web totálně propadá, a to i ve srovnání s mnoha amatérskými projekty, které jsme měli možnost vidět v rubrice Kritika webu zde na Intervalu. Všechny tyto prohřešky proti profesionalitě by se přitom daly odpustit, pokud by zároveň nebyly prohřešky proti přístupnosti a tedy základnímu smyslu celého www-projektu. A když už se autoři v tiskové zprávě chlubí 5,3 % návštěvníků z USA, nezaškodilo by si alespoň přečíst americký Section 508.

Pokračování snad příště

Firma FG Forrest a. s. není na netu žádným nováčkem, do jejího portfolia patří tak zajímavé projekty, jako je GE Capital, McDonald’s či Libresse. Nová verze hradních stránek, kterou její odborníci vytvořili údajně za pouhých čtrnáct dní, se bezpochyby zasloužila o zvýšení jejich prestiže i prestiže hlavy státu. Je však vidět, že ani světové renomé není zárukou dokonalosti či alespoň nadstandardní kvality.

Z mého pohledu ovšem není nic ztraceno. Základ, tedy grafický vzhled a rozčlenění webu, je výborný. Nyní by bylo vhodné začít s „druhou vlnou“. Přizvat zkušené kodéry, specialisty na přístupnost, na SEO, a pustit se znovu do práce. Odborníků ve všech potřebných oblastech má naše země dost a jsou známí i za hranicemi. Do Evropské unie to máme doslova pouhý krok, proč tedy nevyužít zbývajícího času ke zvýšení kvality naší práce, aby svět zase poznal slavné „zlaté české ručičky“?

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.