Patrick Zandl: Využívání vysokorychlostního internetu brání jeho nízká dostupnost

4. ledna 2006

•

Přinášíme vám rozhovor s Patrickem Zandlem – předním českým odborníkem na telekomunikace a velkou osobností českého internetu. Koncem minulého roku jsme si popovídali o příchodu mobilních sítí třetí generace a jejich vlivu na dostupnost připojení k internetu, internetové telefonii, problémech vysokorychlostního internetu, osudu českého WAPu, posledním Invexu a Digitexu a o jeho internetových projektech z minulosti i současnosti.

Patrick Zandl, známý též pod přezdívkou Tangero, se narodil 26. srpna 1974 v Mnichově. Studoval religionistiku, ale znám je jako přední český odborník na telekomunikace. Už roce 1996 byl jedním ze zakladatelů Mobil serveru, kde později po dobu tří let zastával funkci šéfredaktora. V roce 1998 po boku publicisty Ondřeje Neffa a zakladatele Seznam.cz Iva Lukačoviče byl u zrodu protestní akce „Internet proti monopolu“, proti zdražení vytáčeného připojení k internetu.

Patrick Zandl

V současnosti Patrick Zandl působí jako ředitel společnosti Pipeline, která poskytuje transport SMS zpráv mezi internetem a sítěmi mobilních operátorů. Čas od času publikuje nějaký článek napříč internetovými webziny a věnuje se osobnímu weblogu Marigold.

V ČR se konečně dočkáváme sítí třetí generace. Internet Data Expres provozuje Eurotel už více než rok, T-Mobile se připojil se svým Internetem 4G a k 1. prosinci tu bude první plnohodnotná síť třetí generace. Myslíte si, že 3G sítě přispějí k větší penetraci internetového připojení v České republice?

Plnohodnotnou síť 3G tu máme od roku 2004, kdy Eurotel spustil CDMA2000 EV-DO síť, v současné době nejrychlejší 3G síť, takže nemusíme čekat na žádnou jinou, prvenství již Eurotelu žádné marketingové spekulace nevezmou. 3G sítě nejsou určené jako náhražky trvalého připojení k internetu, ale pro mobilní připojení. Tomu také odpovídají problémy, jaké s nimi v ČR máme. Radiové sítě (jako 3G) nelze provozovat (alespoň nyní) bez nějaké FUP politiky, protože zatímco nomadický uživatel takovou síť nemá šanci přetížit, stacionární uživatel ji přetíží velmi snadno. Není to ani chyba operátora, ani uživatele – je to chyba vlády a její neschopnosti definovat národní broadband politiku (haha, definovala ji deset let poté, co víme, co je to broadband) a stimulovat k ní trh. 3G je určeno pro mobilní uživatele – vezmete notebook nebo PDA či nadupanější mobil, otevřete ho, stáhnete si poštu, zasurfujete v autobuse či na nudném jednání. Těžko na takových zařízeních spustíte webový server nebo P2P síť přes celý den.

Jak se díváte na název Internet 4G? Ptám se s důrazem na jeho druhou část. T-Mobile si kvůli tomuto názvu dobírá kde kdo. Co vy?

V tomhle směru jsem se vyjádřil jasně, název je zcela zavádějící. Na druhou stranu je to marketingový název a marketing je založený na lži a klamu. Dívám se nyní z okna na stavbu nového obytného domu, kterou stavitel nazval Vídeňský dvůr. Vzhledem k územnímu plánu by mne také zajímalo, proč jej nenazval spíše U mimoúrovňové křižovatky – jméno je prostě jméno a vždy si musíte zjistit, co ve skutečnosti je za ním. Ačkoli to od operátora není zcela fér, na druhou stranu mi to přijde sdělnější název, než jaké používá třeba Eurotel pro označení svých datových služeb, kdy ani já si nemohu vzpomenout, jak se marketingově jmenuje služba, kdy se připojuju přes CDMA…

Eurotel na Invexu oznámil, že další masivní rozvoj EDGE neplánuje a že se chce zaměřit téměř výhradně na nabídku UMTS a CDMA. Sdílíte názor Eurotelu, že nadále rozvíjet EDGE je zbytečné?

Ano, souhlasím s tím. EDGE se nikde jinde ve světě tak nerozvíjí jak v ČR. Považuji to za projev zoufalství se současným stavem telekomunikační infrastruktury, kdy se lidé připojují „napevno“ přes GPRS. V každém případě lze souhlasit s názorem, že kdo potřebuje rychlá mobilní data, koupí si 3G telefon, a kdo používá jen WAP, tomu vzhledem k nutnosti zpracovávat wap stránky na gateway bude GPRS stačit. A kdo chce stacionární připojení a nemá ADSL, kabel či jiné možnosti, teď si může pořídit CDMA nebo Internet 4G, které jsou přeci jen optimalizované. A ten, kdo nemá ani tuhle možnost, na toho už je těžké doplácet instalaci EDGE do sítě.

Nezdá se vám, že v České republice brání rozvoji využívání vysokorychlostního internetu FUP aplikovaná na masově dostupná připojení, jako je CDMA nebo ADSL?

Kéž by tomu tak bylo. Využívání vysokorychlostního internetu brání jeho nízká dostupnost daná tím, že Český Telecom zaspal dobu s implementací ADSL (pracoval na něm nejméně od roku 1999, pamatujete si, kdy ho spustil) a vlastně nulová nabídka legálního či snadno dostupného broadband obsahu. Sám mám doma dvoumegabitovou linku od UPC, je skvělá, rychlá, jenže mi není k ničemu a přemýšlím, že za ni nebudu zbytečně platit a snížím si rychlost na 256 Kb/s – copak máte nějakou službu, kterou byste mohl pravidelně používat a která by ospravedlnila vysoké rychlosti a peníze za ně vynaložené? Je příjemné stahovat aktualizaci Firefoxu dvě minuty, jenže já bych počkal i těch deset a stahovat filmy? To legálně nejde. Sklízíme tedy to, co jsme si zaseli. V roce 2002 jsme dospěli k názoru, že jsme v internetu dohonili západní Evropu a přestali jsme se o cokoli snažit jak na vládní, tak na firemních úrovních. Evropu jsme ani nedohonili a jen se jí díváme na záda – a nemáme ani šanci ji dohnat. Obrovská snaha lokálních ISP se teprve nyní střetává s tím, že se podobně nechávají vyprovokovat velké firmy jako Radiokomunikace, Eurotel či T-Mobile, jenže to zpoždění nenaženeme rychlým stavěním 3G sítí.

Jak se díváte na WAP v českých končinách? Myslíte si, že jej operátoři zabili svými cenami?

WAP je jen technologie, protokol výměny dat, ten nemůžete zabít. Mrtvý je proto, že pro něj nikdo (berte to obrazně, pár lidí je, ale je jich málo a nemají tolik peněz o sobě dát vědět) nic nedělá a tím pádem pro něj ani nic není a tím pádem ho ani nikdo nepoužívá. Jestli stojí kilo třicetník nebo sedmdesátník by vám bylo jedno, kdybyste si tak mohl rezervovat vstupenku do divadla nebo na vlak, či přečíst svůj oblíbený časopis, jenže až na výjimky nemůžete. Pravdou je, že nedostatek vývojářů pro WAP souvisí s tím, že operátoři nemají žádnou finanční podporu pro takové vývojáře. Představují si, že vývojář udělá aplikaci, dá ji operátorovi zdarma a operátor na tom bude vydělávat, což kupodivu vývojářům nepřijde zajímavé. Jak říkal Lenin: Masy zdola je třeba iniciovat shora. Není to o ceně, ale o tom, že není proč ji vynakládat.

Poslední dobou prožívá velký rozmach VoIP. Mají se podle vás standardní operátoři bát o své pozice?

Nikoli. Standardní operátoři sedí na hromadě peněz a investic, takže tradičně počkají, až se situace uklidní a vyjasní, až bude přes jásotem zamlžené okénko vidět, kdo přežil a kdo byl jen rychlozlatokop, pak vyndají své nadité peněženky a půjdou nakoupit firmy, které vypadají, že by z nich něco být mohlo. Některé z těch firem jim krachnou v rukách, ale ani toho bych se nebál, protože to zaplatí koncový uživatel na poplatcích. Jedna, možná dvě firmičky se stanou velikými a významnými, vybojují si své místo na slunci, ale radikálně moc více jich nebude – to také znamená, že krachnou díky VoIP jednotky velkých telekomunikačních operátorů, nikoli většina z nich. A operátoři to dobře vědí, proto se nějakým VoIP nestresují. Vždy jde o peníze a o to, kdo je má a kdo je chce. A v tom je výhoda na straně operátorů.

Myslíte si, že by se VoIP dařilo, i kdyby šli běžní mobilní a pevní operátoři s cenami dolů?

VoIP se zaměňuje docela hloupě s tarifním programem. VoIP neznamená levnější, znamená více možností. Já ani nevím, kolik platím za minutu telefonátu se svým VoIP poskytovatelem, ale vím, že když mi někdo volá na mé telefonní číslo, tak mi to zvoní, kdekoli jsem. Jestli utratím měsíčně třicet korun nebo dvojnásobek, je mi jedno, v součtu to nepoznám. Ale poznám, že mám své telefonní číslo všude s sebou, že na něm mám záznamník, že si ho mohu různě přesměrovávat, zpracovávat domácí VoIP bránou a vůbec kouzlit s ním, jak potřebuji.

Co říkáte na to, že Český Telecom na Invexu oznámil nabídku vlastních VoIP služeb?

Je to logický krok, logické pořadí. Nejdříve nabídka pro firmy, kde lez dosáhnout největších objemů a je třeba eliminovat výhodu „prvního kontaktu“ – pro Telecom by bylo samozřejmě nemilé, kdyby se do větších firem s VoIP nasáčkovali Faynové, Ha-vlové a další elementy, jež by způsobily, že peníze netečou žádoucím směrem (tedy do Telecomu). Tomu nejlépe předejít takovouto akcí.

Když jsme u toho Invexu, jak se vám líbil tento ročník?

Zoufalství nad zoufalství. Těžko se k tomu nějak jinak vyjádřit, než tím, jak jsem to shrnul v jedné poznámce nazvané Invex musí zemřít, aby české IT mohlo žít. Invex se nemění deset let a IT není zrovna obor, kde by se to dalo tolerovat. Kdyby byl Invex hodinářskou výstavkou, byl by fajn. Takhle už je to opravdu jen zoufalství.

Navštívil jste i souběžně konající se Digitex? A co na něj případně říkáte?

No, já jsem prolezl celé výstaviště a nějak jsem neodlišoval Digitex od Invexu, takže nemohu posoudit. Je sice hezké tomu dát dvě jména, ale jménem se renomé veletrhu neobjeví.

Takže podle vás neprospělo podle rozdělení Invexu na Invex a Digitex?

Omlouvám se, opravdu jsem rozdělení přehlédl, takže nemohu soudit. Jestli byl Digitex ta hala, kde pařili studenti na nějakém herním mistrovstvím – to už tu přeci bylo loni. Pojmenovat něco je sice základ úspěchu, ale tím to nemělo skončit.

Obraťme list. Jak se vám líbí představa, že byste platil koncesionářský poplatek za počítač připojený k internetu a vybavený zvukovou kartou stejně jako za běžné rádio?

Netuším, proč bych měl. Internet i počítač se zvukovou kartou mám deset let, patřičná legislativní úprava už také nějaký ten pátek platí. Pokud by někdo dnes chtěl, abych začal platit, tak bych se logicky otázal, cože tak najednou. Pokud mám skutečně z počítače na internetu platit koncesionářské poplatky, tak jsem je již měl platit před rokem – a tehdy je nikdo nechtěl. Pro mne by to jen znamenalo, že někdo zodpovědný zanedbal své povinnosti a měl by být za to patřičně postihnut, protože nevybráním těch poplatků připravil rozhlas nebo státní televizi o značné příjmy. Naopak to, že nikdo tyto poplatky dlouhou dobu nechtěl, je pro mne znamením, že s tím zákon ani původně nepočítal. (Vy byste se nehlásil o stamiliony korun?) Takže v zásadě je to jen tradiční legislativní bordel a stačí upravit zákon tak, aby zcela jednoznačně zněl tak, jak to má být – počítač na internetu se zvukovkou nezavdává příčiny k placení koncesionářských poplatků.

Tři roky jste šéfredaktoroval stránkám Mobil.cz a byl jste i u jejich založení. Jak vzpomínáte na tuto dobu? Chtěl byste se do tehdejší doby vrátit?

Byla to skvělá doba – doba začátků a průkopnictví. Na to se samozřejmě nedá zapomenout, protože to jsou momenty, které člověka poznamenaly doslova na celý život. A stálo to za to prožít, myslím že každý, kdo někdy byl u nějaké takové pionýrské doby, se mnou bude souhlasit. Vrátit se do ní? Nikoli do té samé, ale do dalšího začátku rozhodně – a to jsem i udělal.

Dnes publikujete na různých webzinech napříč českým internetem pouze jako externista. Není to trochu krok zpět?

Proč by byl? Dává mi to svobodu volby přispívat do média, jehož čtenářská skupina je nejbližší tématu, o němž zrovna píšu. Psát na Mobil.cz články o kolaborativních algoritmech nedává moc smysl. Smysl má být čtenářům nablízku a dnes už žádný web není tak všeobjímající, aby se to dalo momentálně řešit jinak. A pokud někdo touží číst jen moje články a nechce je sledovat po všech webech, odkazuji je z Marigolda. A že by mi dělalo problémy to, že jsem „jen“ externista? Zatím jsem na to nenarazil – když chci, jdu na tiskovou konferenci, na diskusní panel a ještě mne odnikud nevyhodili, i když jsem „jen Zandl“. Až ta doba přijde, asi se nad tím znovu zamyslím, ale zatím v tom nevidím krok zpět. A pokud mi chybí telekomunikační témata, vždy tu mám Mobilring.

Občas se tu a tam objeví názor, že Mobil.cz po začlenění do rodiny iDnes a vašem odchodu šel se svou kvalitou dolů. Co si o tom myslíte vy?

Spíše bych řekl, že se orientoval na jiný typ čtenářů. Zatímco Mobil server byl původně dělaný pro fandy mobilních telefonů a lidi z oboru, dnešní Mobil.cz je zaměřený na masu uživatelů, čtenářů iDNESu. Ti často nevědí, co je to OFDM nebo rake filtr, takže se jim musíte přizpůsobit jak výběrem témat, tak tím, jak píšete. Třeba já tohle nechci, nesnáším pořád dokola něco vysvětlovat a přizpůsobovat se lidem, kteří o oboru nevědí alespoň to málo, co já – a proto na Mobil.cz už vlastně nepíšu. Nezapadlo by to do něj koncepčně a já bych se u toho ještě trápil. A pro Mafru to byla logická volba – buďto z Mobilu udělá časopis pro běžného uživatele s masovou návštěvností, nebo pro odborníky, kterých mnoho není. Z ekonomického hlediska jejich volbu chápu, z hlediska osobního mi to může být líto, ale to je tak všechno.

Jak se koukáte teď zpětně na jiný svůj počin, internetovou půjčovnu DVD CINETIK?

Byla to kravina. Sice skvělý nápad, ale naprosto mimo to, co jsme s Boříkem (Pavel Bořkovec) do té doby dělali. Ne, že bychom to nebyli schopni procesně zvládnout, hodně věcí jsem se naučil a na nákupy pornofilmů u distributorů dodneška vzpomínám v záchvatech smíchu, ale vůbec to nezapadalo do toho, co děláme, i co jsme v té době dělali. Nemělo to styčnou plochu a už za pár měsíců se ukázalo, že jakýkoli jiný projekt v telekomunikacích uděláme s mnohem menším výdejem sil, prostředků a s lepším výsledkem. Cinetik stále žije a pokud ho někdo bude chtít převzít, bude to pro nás lepší, než s ním nechat pár lidí trápit se bez našeho aktivního dohledu …

Váš web Marigold.cz se těší velkému zájmu čtenářů. To vás musí jistě těšit, že?

No, samozřejmě člověka do jisté míry těší zájem čtenářů, jenže Marigold je takový „speciální projekt“. Píšu ho více pro sebe, než pro ostatní, dělám si poznámky o tom, na co bych nechtěl zapomenout a chtěl se k tomu někdy moci vrátit, třídím si tak myšlenky, čehož seriosně nedosáhnete jinak, než že si problém sepíšete v bodech pod sebe. A pak ocením, když mi na Marigoldovi k tomu lidé, jež znám a jejichž názorů si vážím, přidávají svoje postřehy, co jsem kde přehlédl nebo kde co oni zažili či se dozvěděli. To je asi ten hlavní účel. To ale také znamená, že návštěvnost za každou cenu nemá smysl, protože skupina lidí, kteří se k tomu mohou smysluplně vyjádřit, je omezená. O výkřiky typu „Nokia rullllleeeezzzz“ nemám zájem, nic mi nedávají, a jelikož návštěvnost neproměním ani na peníze, tak je pro mne návštěvnost nad určitou hranici i zbytečná či spíše škodlivá – musím pak podobné komentáře mazat …

Také stojíte za službou Přehled.net stále běžící ve fázi betaverze. Kdy se mohou uživatelé těšit na ostrou verzi? Plánujete nějaké změny?

Poučili jsme se od Google – mysleli jsme si, že když na něco napíšeme „beta“, že to bude stejně dobré, jako u Google – jenže není. Změny stále plánujeme, ale není dost času na jejich provedení, takže teď to záleží na tom, zda Chininovi (Petr Olmer), který za projektem z větší části stojí, se vydaří urvat více času. Chtěli bychom rozšířit osobní záložkování webů, udělat analýzu anglických zdrojů, sledování témat a rozšířit právě kolaborativní funkce.

Provozujete spoustu zajímavých služeb zmíněnými stránkami Přehled.net počínaje a katalogem nabídek ADSL a Wi-Fi hotspotů nebo odborným diskusním fórem zdaleka nekonče. Ve světě, kde jsou peníze až na prvním místě, může jistě čtenáře napadnout proč?

Řada věcí bývá určitá provokace. Zdá se mi, že taková věc by měla existovat a fungovat a jistě se najde někdo, kdo ji bude provozovat. Já sám to takřka jistě dlouhodobě udržovat nestihnu. Katalog ADSL se osvědčil, vznikla řada přehledů a dneska i ten můj se automaticky synchronizuje z katalogu DSL.cz – a ti si na katalogu a prodeji ADSL založili fajn business. Podobně přehled hotspotů – ten svůj zavírám, je neaktualizovaný a vím, že ho aktualizovat nechci. Svůj záměr splnil, překlenul dobu, než to někdo začne dělat seriosně. Nějaké peníze mám a nepotřebuju, aby mi je generoval každý webíček. Ale takovéhle „projekty“ mi umožní zůstat v kontaktu s technologií, trhem a v neposlední řadě s lidmi, kteří kolem toho jsou. Zjednodušeně řečeno si své peníze vydělávám tím, že vím, kdo co dělá a na koho se obrátit s něčím, co někdo potřebuje vyřešit. A že tuším, jestli má smysl to řešit nebo ne. A i na to jsou takové projekty skvělé, protože se seznámíte s lidmi i trhem, a opravdu netoužím po tom, je provozovat až za hrob. Navíc zorientovat se v novém trhu a nové technologii by vás normálně také dost prostředků stálo. No, možná je to divný přístup, ale já netvrdím, že jsem normální…

Blíží se konec roku. Co vy osobně v oblasti telekomunikací očekáváte v příštím roce a na co se těšíte?

Na českém trhu vidím několik témat zajímavých pro koncové uživatele:

Přenositelnost mobilních čísel od 15. 1. 2006 – to bude fičák (registrovaná ochranná známka).
Spuštění Subscribčních SMS (to bude finančních průserů) – my je už nabízíme, ale dodavatelé obsahu teprve upravují svá řešení.
IPTV – projekt Telefonica/Český Telecom. Konečně se zase začne něco dít na trhu kabelových televizí a je to první příznak toho, že Telecom se probouzí z desetiletého spánku.
Radiové broadband sítě – Eurotel přijde se svým HSDPA, Vodafone se svým 3G a T-Mobile se svým Internet 4G. Připočítejte pár WiMax projektů – bude, na co se dívat.
MVNO – čekám, že příští rok by se u nás mohl objevit i první virtuální mobilní operátor. Spolu s přenositelností čísel to bude ta pravá legrace.

Pozn. red.: Redakce děkuje oběma aktérům za rozhovor a omlouvá se za neplánované pozdržení jeho publikace.