Open Directory Project neboli DMOZ

11. prosince 2003

•

Open Directory Project je pojem, který většina z webmasterů alespoň kouskem ucha zaslechla. Někteří o něm ví více, někteří méně, někteří vůbec nic. Těm i oněm je určen tento článek – přijměte naše pozvání a vstupte do světa, jehož maskotem je zelený dráček Mozilla.

Cíle projektu

Každý, kdo má v plánu zviditelnit svůj web na širém Internetu, měl by mezi jinými navštívit také projekt Open Directory (ODP). Jedná se o klasický katalogový server, kterým kdysi byl například americký Yahoo! nebo český Seznam. Na rozdíl od nich však ODP nesklouznul k poskytování portálových služeb ani ke zvýhodňování určitých odkazů za tučnou provizi.

Cílem tohoto projektu je vybudovat největší katalog na Internetu vytvářený lidmi. Existují samozřejmě nejrůznější hledací služby, které indexují kdeco, ale lidé často hledají například způsobem: „Potřebuji toto a chci srovnat nabídky několika firem.“ Není nic snazšího, než nalistovat příslušnou kategorii a zde si vybrat některé z nabízených odkazů. Existují také jiné katalogy, ale jak již bylo zmíněno, často nabízejí další služby, nemluvě o preferenci některých stránek, jejichž majitel si to zaplatil.

ODP je jiný. Nabízí pouze seznam prohlédnutých stránek, opatřených popisem a zařazených do hierarchické struktury. Právě v tom je však jeho síla. Uživatel najde to, co hledá, bez zbytečného balastu a obtěžování reklamou. Výstupem projektu je navíc také RDF soubor, což je kompletní obsah adresáře. Tato databáze je při dodržení licenčních podmínek k dispozici zdarma komukoliv. Využívá ji například známý vyhledávač Google pro svůj Google Directory. Při vyhledávání pak mají stránky zařazené v Google Directory (tj. vlastně v Open Directory) větší šanci na umístění ve výsledcích hledání. Doporučuji si zde na Interval.cz přečíst článek o „link popularity“ (anglický termín, vyjadřující míru odkazovanosti konkrétního webu).

Na podobném principu jako ODP pracují také některé spřízněné servery, jako je ChefMoz (recenze na restaurace z celého světa), MusicMoz (vše okolo hudby) či Open Site (všeobecná encyklopedie). Co se týče ostatních Internetových katalogů, nepředstavuje pro ně ODP konkurenci, neboť neposkytuje žádné další služby, které jsme zvyklí vídat u portálů. ODP však portálem není, takže jedinou možnost „ohrožení“ představuje kvalita jeho databáze.

Popis projektu

Jak již sám název napovídá, Open Directory Project je projekt otevřeného adresáře. To znamená, že na jeho tvorbě může participovat každý, kdo má chuť nezištně pracovat, ochotu spolupracovat s jinými lidmi a vůli dodržovat směrnice. Každý redaktor musí splňovat tyto vlastnosti. Stará se pak o kategorie, ve kterých má redakční práva – přidává stránky, provádí požadované změny a ruší stránky, které již zanikly.

Redakční rodinu tvoří něco přes 60 tisíc lidí, kteří spravují více než 590 tisíc kategorií. V těch je pak přes čtyři milióny odkazů. Velký počet lidí je na jedné straně výhodou, neboť v případě výpadku některého z redaktorů ho může zastoupit kolega z nadřazené kategorie. Jedná se ale také o nevýhodu, jelikož každý z redaktorů má jiný pohled na věc a zatímco jeden stránku přidá, druhý ji může přesunout jinam či úplně vymazat. Proto existují redaktoři s velkými zkušenostmi (a také s vyššími právy), kteří se starají o návrh struktury a metodiku zařazování stránek. Ti pak určují jednotné požadavky na tvorbu katalogu.

Původně se do ODP daly přidávat pouze anglické stránky. (Pozor na častý omyl, anglickými stránkami se myslí stránky v angličtině, nikoliv stránky o Anglii.) To však již dávno neplatí, pro jiné jazyky existuje speciální kategorie World. Redaktory tvoří internauti víceméně ze všech zemí, kde je k dispozici připojení k Internetu. Není snad třeba zdůrazňovat, že každý edituje tu kategorii, která mu vyhovuje, takže například Slovák klidně může spravovat řeckou kategorii. A klidně si může přibrat i některou anglickou. Na ODP neplatí žádný limit pro počet kategorií na redaktora.

Technické zázemí poskytuje firma Netscape, člen skupiny AOL. Ta v uplynulých týdnech kompletně obměnila hardware, na kterém ODP běží. Redaktoři se tak dočkali vlastních serverů pro editační systém, diskusní fóra, veřejnou část či RDF databázi. Bylo to nutné, vždyť vzhledem k mezinárodnímu složení osazenstva bylo do systému v každou chvíli přihlášeno několik stovek lidí najednou. A do toho se ještě „motali“ návštěvníci se svými požadavky a samozřejmě také ti, co stahovali RDF soubory.

Co by mohlo zajímat potencionálního redaktora

Práce pro ODP je práce neplacená, provozovaná z čistého entuziasmu. Svou činností pomáháte vytvářet prestižní katalog webových stránek, globálně pak pomáháte jiným uživatelům Internetu. Odměnou vám bude zadostiučinění z dobře vykonané práce. Tříděním a zařazováním odkazů do existujících struktur a vhodným vytvářením nových kategorií si tříbíte své znalosti a zkušenosti. Rozvinete také své komunikační schopnosti při diskuzích s ostatními redaktory a navíc se seznámíte se zajímavými lidmi z celého světa, byť jen virtuálně.

Pokud vás myšlenky obsažené v předchozím odstavci nadchly, navštivte adresu dmoz.org a rozhlédněte se po kategorii, kterou byste rádi editovali. Zvolte ji dle svých zájmů a především dle jazyka, který ovládáte. Našli jste? Výborně. Nyní stačí kliknout na odkaz „stát se editorem“ v horní liště (u jiných jazyků najdete obdobný ekvivalent). Někdy tento text na horní liště nenajdete, je to případ kategorií, ve kterých o redaktorství nemůžete požádat. Mohu-li vám poradit, pro úplný začátek zvolte nějakou velmi malou kategorii bez redaktora, například region, ve kterém žijete, svého koníčka, nebo to, co vás zajímá profesně. Můžete se pochopitelně pokusit o středně velkou kategorii nebo kategorii s vypsaným redaktorem, ale vaše šance jsou o mnoho nižší. V reálném životě by se mělo začínat od píky a platí to i pro život virtuální.

V registračním formuláři vyplníte něco málo osobních údajů (jméno, příjmení, uživatelské jméno, komunikační jazyk, heslo, e-mail), vaše zkušenosti z dané oblasti, dále vysvětlíte svůj zájem o požadovanou kategorii a především musíte vložit dva až tři odkazy, které dle vašeho názoru patří právě sem (pochopitelně včetně dobře utvořených popisů). Po odeslání vám do pár minut přijde potvrzující e-mail, kterým je ověřena funkčnost vaší adresy. Občas se stává, že dopis nedorazí, například z důvodu jeho chybného označení za spam. V takovém případě použijte jinou adresu (třeba na nějakém freemailu). Vaše žádost by měla být v jazyce kategorie, o kterou žádáte. Takže ve „World/Czech“ česky, v „Science/Chemistry“ anglicky a podobně.

Je-li proces vaší registrace úspěšně dokončen, dostanete se na takzvaný hlavní panel, kde jsou prováděny všechny akce. Máte zde vypsány „své“ kategorie (uvozovky proto, že na ODP není nic jenom vaše), dále odkazy na nejrůznější pomocné nástroje a dokumenty, je zde také vstup do diskusních fór a čas od času se tady objevují noticky o zajímavých akcích a systémová upozornění. Pochopitelně si můžete změnit svá nastavení jako je jméno, e-mail, časová zóna, používaný jazyk a další.

Při vstupu do vámi editované kategorie naleznete opět celou řádku možností pro její správu. Můžete třeba změnit informace o dané kategorii, vytvořit pro ni FAQ, nastavit třídění podkategorií atd. Hlavní činností ale bude přidávání nových odkazů. Ty byste především měli zadávat samostatně, ale návrhy na zařazení budou chodit také z jiných kategorií a přímo od webmasterů. Vy poté posoudíte, zda patří právě k vám. Pokud ano, opatříte ji popiskem (nemá-li ho stránka již připojený) a zveřejníte. Pokud ne, buď ji přesunete jinam nebo úplně smažete. Podrobnější podmínky, rady a návody jsou přímo v nápovědě projektu. Mně osobně se velmi líbí možnost přidat odkazy hromadně z jiné stránky nebo ze samostatného dokumentu (například z bookmarků).

Při veškeré činnosti je kladen důraz na dodržování směrnic projektu, především pak na nestrannost a objektivnost při správě odkazů. ODP nediskriminuje webmastery, kteří mají vlastní stránky zaměřené na stejnou oblast jako je jejich kategorie. Naopak vítá jejich zkušenosti a rozhled v daném oboru. Musí ale vždy posuzovat všechny odkazy stejně, ať už se jedná o stránku jeho či konkurenční.

Existuje několik typů redaktorů. Zmíním se o nich jen velmi stručně, bližší podrobnosti se dají najít v dokumentaci, která je veřejně dostupná. Pro jednoznačnost použiji původní anglické termíny.

Category Editors: běžní redaktoři, editují pouze ve svých kategoriích.
Greenbusters: běžní redaktoři, kteří ale mohou editovat nezařazené stránky i v jiných kategoriích.
Editall Editors: redaktoři, kteří mohou editovat v libovolné části katalogu (s výjimkou redaktorských záložek).
Editall/Catmv Editors: to samé jako editall, právo catmv navíc umožňuje přesouvat či přejmenovávat kategorie.
Meta Editors: redaktoři s nejvyššími oprávněními; vyřizují požadavky na přidělení nových kategorií, žádosti nových redaktorů, stanovují směrnice pro práci v ODP atd.
Category Moderators: kombinují aspekty funkcí editall/catmv a meta, ale jejich oblast je omezena pouze na jednu z nejvyšších kategorií (např. Computers, Science a podobně).
Category Editalls: podobné jako category moderators, ale omezeno obvykle na příslušnou jazykovou podkategorii skupiny World (World/jazyk).

Co by mohlo zajímat webmastera

Partnerem redaktorů jsou autoři webů. Z důvodů uvedených na začátku článku je pro ně (přesněji řečeno pro jejich stránky) výhodné být zařazen v ODP. Navržení stránky není žádná věda, stačí si přečíst směrnice pro zařazování odkazů a vyplnit jednoduchý formulář. Ten obsahuje URI, nadpis a popis stránky a dále elektronický kontakt na zadavatele. Zastavme se nyní na chvíli u pojmu „navržení stránky“.

Do ODP webmasteři stránky nepřidávají, ale pouze navrhují. Projekt si zakládá mimo jiné na tom, že nabízí pouze kvalitní stránky. Proto například web s větou „Ahoj, tohle je moje pokusná stránka.“ nemá šanci na úspěch. Stejně bez šance jsou stránky, které tvoří pouze odkazy na jiné weby, nebo stránky s různými adresami, ale se stejným obsahem. Navržením stránky nevzniká žádný nárok na zveřejnění daného odkazu. Vše je v kompetenci redaktora příslušné kategorie.

Po odeslání formuláře už musíte jen čekat, zda a kdy se vámi navržený odkaz objeví v katalogu. O (ne)zařazení nebudete informováni, takže se neděste, že vám nedošel žádný e-mail. Kontakt zapsaný při navrhování se používá pouze tehdy, pokud je daný odkaz oceněn jako nejlepší stránka kategorie. Někdy vám také redaktor zpracovávající inkriminovaný záznam může poslat e-mail, proč danou stránku nezařadil. Je to však spíše výjimka.

Na závěr tohoto oddílu pár tipů pro vás, co dělat a co nedělat:

Používejte metaelement Description. Pokud redaktor přímo zadá URI vaší stránky, redakční systém mu vyplní nadpis z elementu TITLE a popis z příslušného metaelementu.
Nepoužívejte první osobu jednotného či množného čísla. Takže žádné „Nabízíme zájezdy na Kanárské ostrovy.“, ale mnohem lepší „Nabídka zájezdů na Kanárské ostrovy.“ Rovněž se zdržte přímého oslovení čtenáře: „Umožňuje ti posílat SMS zprávy zadarmo.“
Vícejazyčné stránky přidávejte zvlášť. Má-li server jak českou, tak slovenskou část, můžete navrhnout oba odkazy. Jednu adresu do kategorie české, druhou adresu do kategorie slovenské. Je-li jazyková verze přístupná jednoduchým způsobem (například kliknutím na vlaječku), je možné zadat přímo URI hlavní stránky do obou kategorií.
Neposílejte tu samou stránku do více kategorií. Vystavujete se riziku, že budete označen za spamera.
Regionální stránky patří do příslušného regionu. Pokud navrhujete stránku firmy z Ostravy, umístěte ji do příslušné regionální kategorie. Jedná-li se o celorepublikovou působnost, vhodnější je Obchod a služby.
Nepoužívejte služby pro automatické zaslání adresy do všech možných katalogů. Obvykle totiž posílají jen URI, v lepším případě doplněné titulkem. Stránka bez správného popisu bývá zveřejněna později, protože ho redaktor musí vymyslet za autora stránky. A také nemusí být zveřejněna vůbec.

Pokud se váš odkaz ani po dvou týdnech v katalogu neobjevil a jste si jisti, že jste neporušili žádná pravidla, kontaktujte redaktora kategorie, do které jste odkaz posílali. V případě, že zde žádný vypsán není, podívejte se o jednu (či více) kategorií výše. Tyto kategorie bez vypsaného redaktora totiž mohou být obhospodařovány redaktorem z „vyšších sfér“.

Doporučuji použít slušnou formu žádosti o vysvětlení – slušnost ostatně doporučuji nejenom na ODP, ale i v normálním životě. Počítejte však s tím, že redaktor nemá žádnou povinnost vám odpovídat. Je to jeden z nejčastějších omylů, kterých se webmasteři dopouštějí. Vy nemusíte svou stránku do ODP posílat, ODP ji nemusí zveřejnit, ani reagovat na vaše e-maily. Jedná se o soukromý systém, který se řídí svými pravidly. Ta byste měli respektovat. Stejně tak vás nikdo nemůže nutit, abyste na nějaký dopis (nejedná-li se pochopitelně o věc úřední) odepisovali. Pokud se to stane, můžete požádat jiného redaktora o pomoc, třeba vám vyhoví on. Zcela nakonec pak můžete poslat stížnost přímo na vedení projektu, jste-li si jisti, že vás redaktor nezařazením poškodil úmyslně. Další možností je ODP Public Forum, což je veřejné diskusní fórum pro kontakt mezi webmastery a redaktory. V každém případě jsem si jist, že dobré stránky si své místo na slunci (i na ODP) najdou.

Existuje ještě jeden častý dotaz, který souvisí se službou Google Directory. „I když jsem na ODP změnil svou stránku, Google vidí stále stará data. Proč?“, táží se mnozí. Zakopaný pes leží v už zmiňovaném souboru RDF. Ten se vytváří zhruba jednou týdně. Záleží ale na „googláckých“ technicích, kdy si ho stáhnou a tím zaktualizují svůj adresář. Obvykle se tak děje jednou měsíčně, takže buďte trpěliví. Jednou se ta změna projeví.

ODP také umožňuje změnit zveřejněný záznam. Stačí najít kategorii, ve které je uveden, a kliknout na odkaz „update URL“. Pravidla pro změnu jsou stejná jako u navrhování nového odkazu. Rovněž doba pro vyřízení se pohybuje v intervalu uvedeném výše.

Co by mohlo zajímat českého internauta

Ačkoliv jsem se zde zmiňoval hlavně o kategorii World/Czech, existují ještě dvě kategorie, které spadají pod českou správu. První z nich je kategorie s hvězdičkou, která je určena pouze pro dospělé. Naleznete v ní veškeré erotické stránky. Bohužel, redaktorské zastoupení zde není právě silné, podle toho také vypadá (doufejme pouze dočasně) malé množství odkazů. Na opačném konci spektra je druhá doplňková kategorie. Tato je určena pro děti a mládež a logicky do ní spadají weby, jejichž cílovou skupinou jsou lidé do osmnácti let. Zde již (doslova) pár redaktorů máme a odkazů také utěšeně přibývá, proto jsem, co se týče této kategorie, o něco optimističtější.

Projektu se také věnuje můj ODP blog, který zde nezmiňuji samoúčelně. Jednou za měsíc na něm totiž publikuji výsledky, kterých hlavní česká kategorie dosáhla. K 5. prosinci 2003 se zde nacházelo přes 13 500 stránek a 33 redaktorů. V porovnání například se Seznamem se jistě nejedná o oslňující počty, ale uvážíte-li, že redaktoři na projektu pracují ve svém volném čase, není to až tak špatný výsledek.

Stručně na závěr

Věřím, že vám tento článek poskytl alespoň nějaké užitečné informace a třeba v některých z vás i chuť to zkusit. Editace skutečně má cosi do sebe a konec konců, vždy toho můžete nechat.