On-line portrét: Norsko (.no)

Státním zřízením Norska je království, ale nebojte se, nebudu vám na tomto místě vyprávět žádné pohádky. Moderní konstituční monarchie (kterou de facto řídí parlament) disponuje jednou z největších obchodních námořních flotil a čerpá z obrovských přírodních zdrojů. Na těžbu ropy a plynu jsou často najímány pracovní síly zvenčí, protože prostě „nejsou lidi“.

Čtyři a půl milionu Norů je roztroušeno na velkém území, ostrovy nevyjímaje (hustota 12 osob na čtvereční kilometr). Odlišný styl života v drsných přírodních podmínkách nedaleko polárního kruhu a specifika monarchie se zřejmě podepsala na některých zvláštnostech. Docela zarážející je fakt, že 88 % obyvatel se hlásí k státem podporované evangelicko­luteránské církvi. Schizofrenií zavání informace, že druhým nejvlivnějším náboženstvím v Norsku je islám (62 tisíc věřících) nebo že zde existují dva zcela rovnoprávné dialekty norštiny, tzv. bokmaal a nynorsk. Dobrá ekonomická situace podpořila úžasný internetový boom, počet uživatelů se od roku 1999 skoro zdvojnásobil a Norsko se zařadilo k několika málo státům, kde penetrace překročila hranici 60 %.

Pokud není uvedeno jinak, jedná se o data z roku 2002
* v paritě kupní síly (PPP)

Měřeno hrubým domácím produktem na jednoho obyvatele, patří Norsko (vedle Lucemburska) mezi nejbohatší evropské státy. Přesto tato země také řeší mnohé ekonomické problémy. Skoro nulová inflace je vykoupena vysokou úrokovou mírou. Norsko dlouhodobě vykazuje stabilní hospodářský růst, který ovšem loni poprvé poklesl pod dvě procenta (až na 1,25 %). Přibylo firem, které ukončily svoji ekonomickou činnost bankrotem. Jejich počet se v roce 2002 zastavil na hodnotě 4 445, což je o čtvrtinu více než předloni. V bankrotujících firmách bylo zaměstnáno zhruba 17 000 osob. Počet evidovaných nezaměstnaných činil loni na konci roku 79 800, což představuje asi 4 % práceschopného obyvatelstva. Přestože se jedná o největší počet za posledních deset let, je úroveň nezaměstnanosti stále podstatně nižší než v ostatních vyspělých evropských zemích.

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Chce ještě někdo připojit?

Růst počtu připojených domácností začal v Norsku stagnovat v srpnu 2001. Množina jednotlivců, připojených k internetu, se meziročně zvýšila jen o 100 tisíc nováčků. Vezmeme-li v úvahu celkovou velikost populace nad 13 let (jen 3,7 milionu), jeví se další růst penetrace jako problematický, protože trh se zdá být již značně saturován. Podle místních výzkumů, uskutečněných v červnu 2002, lze 70 % obyvatel označit jako uživatele internetu, 60 % spadá do kategorie „připojil se v posledním měsíci“ a 34 % Norů surfuje denně. Jinak řečeno skoro polovina internetových fanoušků brouzdá na vlně netu ať je pátek nebo svátek.

Podívejme se blíž na demografický profil internetové komunity. Jako vždy platí přímá úměra – čím vyšší penetrace, tím více se podobá struktura surfařů běžné populaci. Netem bloudí 80 % teenagerů, 76 % osob ve věku 20 až 39 let, ale i pozoruhodných 64 % ze skupiny ve věku 40 až 59. Dalšímu průniku internetu brání konzervativní přístup lidí nad 60 let (16 %), tolik odlišný od dříve na Intervalu představených severských států (Švédsko, Dánsko). Ačkoliv v Norsku je více žen než mužů, on-line aktivitám více holdují páni (56 % ku 44 %).

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Platit, prosím…

Jen 7 % Norů platí za přístup ke stránkám, které obsahují specifické informace. Devět procent se zajímá o placené zpravodajství, 10 % neodradí tento požadavek při hraní her. Většina provozovatelů si tuto zakořeněnou neochotu uvědomuje, poplatky vyžaduje jen několik serverů. Podle výzkumů se místní surfaři nepohoršují nad přítomností reklamy a berou ji jako kompenzaci toho, že informace jsou na netu většinou zadarmo.

Letenky, jízdenky, vstupenky

Poměrně příznivě se vyvíjí norský elektronický obchod. Během posledních dvou let se zredukoval počet e-shopů (že by se zrno očistilo od plev?) a naopak se rozrostla jejich klientela. Mezi nejdůležitější komodity se zařadilo vše, co souvisí s cestováním a dovolenými. Pravděpodobně to souvisí s nástupem nových on-line orientovaných společností na tento trh. Stejně jako v jiných regionech slaví v Norsku úspěch nízkonákladové aerolinky Sterling nebo Ryanair.

V srpnu 2001 zaznamenaly statistiky celkem 501 tisíc on-line nakupujících, o rok později uvádí agentura TN Sofres Interactive počet zhruba o 25 % vyšší. Aspoň jednou využilo on-line nákup nebo elektronické bankovnictví 41 % internetové populace. Zájem o jednotlivé výrobky a služby je neuvěřitelně vyrovnaný, o prsa vedou letenky (26,7 %), další příčky obsadily vstupenky a jízdenky (26,5 %), zájezdy a pobyty (26,5 %), knihy (25,5 %) a také audio CD (25 %).

Internet na kolejích

Asi vám není třeba příliš vysvětlovat, jak je Skandinávie velká a jaký potenciál v oblasti služeb pro cestovatele skýtá. Uvědomuje si to zajisté i nové konsorcium, které vymyslelo k aerolinkám důstojnou alternativu. Dopravní kolos Linx AB a poskytovatel bezdrátové komunikace Icomera AB představily v dubnu 2003 společně projekt severské železniční rychlodráhy s internetem na palubě. Vlaky by měly jezdit mezi nejvýznamnějšími skandinávskými městy, Oslo nevyjímaje. Samozřejmě při dodržení jiného standardu, než jsme u nás zvyklí…

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Reklama v krátkém propadu

Sektor reklamy zasáhlo nedávné zpomalení ekonomiky stejně jako v ostatních evropských státech. Podle agentury Carat propadly celkové výdaje na propagaci v Norsku o 6,7 %. Internet byl ze všech médií zasažen nejvíce (-8 %), přesto ale rok 2001 skončil pro něj poměrně příznivě, obrat 29 milionů euro jej zařazuje na pěkné osmé místo na starém kontinentu. Podle různých zdrojů se on-line propagace loni zase probudila a zaznamenala růst. Researchlab INMA předpověděl, že tržby v tomto segmentu budou v roce 2002 atakovat hranici 40 milionů euro.

Největším inzerentem je Telenor (přes 22 milionů impresí), známý také svými aktivitami v České republice.

Zdroj: Athens Photo News, červen 2002