Očima fotografa – kompozice pro lepší digitální fotografie

30. července 2009

•

Síla a kvalita fotografie nezávisí pouze na vlastnostech a technických parametrech použitého fotoaparátu, ale také – a to hlavně – na schopnostech fotografa, který přístroj obsluhuje. A tak i s levnějšími přístroji můžete pořídit snímky, které snesou porovnání s fotkami, za kterými stojí vybavení v mnohonásobně vyšší hodnotě.

Chcete-li tedy za pomoci minimální finanční částky co nejvíce vylepšit kvalitu svých fotografií, investujte do vlastního vzdělávání – navštivte odborné kurzy, sledujte informace na internetu, nebo si pořiďte vhodné knihy. Jednou z dobrých knih, které rozebírají zejména kompozici je tato recenzovaná publikace úspěšného autora a fotografa Michaela Freemana.

Autor se nezdržuje žádnými rozvleklými úvody a jde rovnou na věc – v první kapitole popisuje zarámování snímku – zejména formát fotografie, ořez, důležitost vyplnění rámečku, umístění hlavního motivu a pozice horizontu. V druhé kapitole rozebírá základy skladby obrazu – kontrast, vyváženost, dynamika, rytmus, struktura.

Očima fotografa

Ve fotografii – stejně jako v každém grafickém díle – můžete najít různé grafické prvky, jako jsou výrazné body, křivky, přímky, diagonály, trojůhelníky, které zdokonalují účinky dané fotografie. Ukázky těchto prvků, včetně vysvětlení jejich účinku se věnuje třetí kapitola.

Dalším zásadním parametrem snímků je světlo a barva, kterým je věnována čtvrtá kapitola. Každá barva působí na člověka jinak a je důležité umět toho využít. Je důležité si také uvědomit, že odstranění barvy z fotografie dává vyniknout jiným vlastnostem – struktuře povrchů, tvarům a dalším.

Očima fotografa

Z již výše uvedeného vyplývá, že v kompozici existuje mnoho doporučení a pravidel – v podstatě až do této páté kapitoly jste jen četli slovník a gramatiku kompozice. Pokud je ale budete používat bez přemýšlení, tak je to špatně. Důležité je, mít při focení nějaký cíl – autorský záměr – a podle něj snímek pořídit. Měli byste se před zmáčknutím spouště zamyslet a rozhodnout se, zda chcete pořídit snímek konvenční nebo netradiční. Momentku nebo plánovaný záběr. Má být snímek dokumentární nebo expresivní? Jednoduchý nebo složitý? Má být sdělení fotografie zřetelné a nebo nejednoznačné? A podle tohoto vašeho záměru pak zvolit vhodnou kompozici a techniku, která jej na snímku zvýrazní.

Poslední kapitola se v podstatě zabývá tím, jak udělat dobrý snímek – jak to co nejlépe natrénovat, jak se připravit, co sledovat, předvídat. Tato kapitola obsahuje i jednu případovou studii, kde je ukázáno 16 snímků jednoho objektu pořízených během cca dvou minut včetně komentářů autora popisujících záměry pořízených fotek.

Očima fotografa

Popravdě řečeno recenzovaná kniha není jednoduchá – nečekejte žádné konkrétní poučky co a jak fotit. Jde spíše o obecnější informace, díky kterým pochopíte, co a jak působí na pozorovatele fotografie. Vše je ukázáno na velkém množství ukázek, které jsou dobře okomentovány a často také doplněny o schématický obrázek. Autor u jednotlivých fotek vysvětluje, jak daná fotka na pozorovatele působí, na co se lidské oko zaměří nejdříve, na co později, proč použil zvolenou kompozici a co byl jeho cíl. V podstatě vám postupně odhalí techniky, díky kterým budete schopni udělat záběr tak, aby plně splňoval váš (fotografův) záměr.

Knihu bych doporučil každému, kdo nechce při focení spoléhat na náhodu a vlastní intuici (ne všichni jsou nadaní tou správnou intuicí), ale rád by se dozvěděl jak tu samou scénu vyfotit lépe a také proč některé kompozice vedou ke zvolenému záměru a jiné nikoliv.