Nenápadný cloud: synchronizace dat z prohlížečů

Cloudové technologie lze využít i k tak jednoduchým věcem, jako je synchronizace dat mezi webovými prohlížeči na různých PC.

Základní funkcí moderních prohlížečů se během poměrně krátké doby stala synchronizace uživatelských dat mezi různými instalacemi prohlížeče na různých počítačích a případně i dalších zařízeních jako jsou chytré mobily či moderní tablety. I když to nemusí být na první pohled patrné, jde o praktickou ukázku využití cloudové technologie v každodenní praxi, aniž by byl uživatel zatěžován nějakými technickými záležitostmi.

Jak se prohlížeče učily synchronizovat

Již v roce 2006 ze vzájemně dlouhodobě prospěšné spolupráce mezi společnostmi Google a Mozilla vzešlo rozšíření Google Browser Sync pro prohlížeč Mozilla Firefox. Tehdy ještě Google vlastní prohlížeč nechystal a jeho dlouhodobým plánem bylo podporovat právě Mozilla Firefox mj. tvorbou rozšíření. Díky rozšíření Google Browser Sync bylo možné mezi různými instalacemi jmenovaného prohlížeče synchronizovat uložené záložky a hesla, historii surfování po webu a záznamy cookies.

Jako první však se synchronizaci v základní výbavě některého z pěti nejrozšířenějších prohlížečů přišla v roce 2007 norská společnost Opera Software ve svém multiplatformním prohlížeči Opera, konkrétně ve verzi 9.5. Synchronizaci nabídla jako službu pod názvem Opera Link určenou původně pouze pro synchronizaci záložek. Postupně její záběr rozšiřovala o nové a nové okruhy uživatelských dat až se propracovala k současnému stavu.

Aktuální verze prohlížeče nyní umí synchronizovat vedle záložek také historii zadaných webových adres, často navštěvované webové stránky z obrazovky rychlého přístupu, uživatelské poznámky, uložená hesla, nastavení vyhledávačů či pravidla blokování obsahu, nejčastěji tedy reklamy. Uživatel si může zvolit, co vše si přeje synchronizovat. Není tedy nutné za každou cenu synchronizovat vše. Například hesla se ve výchozím nastavení nesynchronizují.

V roce 2008 byl ukončen projekt Google Browser Sync. Google rozšíření přestal podporovat, což fakticky znamenalo konec ukládání synchronizovaných dat na jeho servery a nedostupnost rozšíření pro novější verze prohlížeče Mozilla Firefox. Jeho tvůrci v té době už ale pracovali na vlastní synchronizační službě pod kódovým názvem Weave. Cesta do základní výbavy prohlížeče byla ale ještě hodně dlouhá.

Jako další prohlížeč přišel se synchronizací Google Chrome. Ve své verzi 4.0 v roce 2009 začal s možností synchronizovat mezi jednotlivými svými instalacemi na různých počítačích záložky. Uživatelé se v následujících verzí dočkali rozšiřování záběru synchronizačního mechanismu. Aktuální verze umí vedle záložek volitelně synchronizovat také uložená hesla, přednastavené automatické vyplňování formulářů, historii práce s řádkem s webovou adresou, nastavení prohlížeče, používaná rozšíření a motivy vzhledu či nainstalované webové aplikace.

Mozilla si s integrací synchronizačního mechanismu do svého prohlížeče dala hodně na čas. Nejdříve z experimentálního projektu Weave udělala rozšíření Firefox Sync. Integrovaný synchronizační mechanismus přinesl až Mozilla Firefox ve verzi 4.0 z roku 2011. V té době čelila Mozilla velmi ostré kritice, že nedokáže uživatelům nové funkce nabídnout pružněji, protože se s přípravou jednotlivých verzí příliš párá. Zrychlila tedy vývojový cyklus jako konkurenční Google Chrome. V současnosti drží tempo, co šest týdnů, to nová major verze s přísunem nejčerstvějších novinek.

Aktuální Mozilla Firefox umí synchronizovat vedle uložených záložek také uložená hesla, nainstalovaná rozšíření, nainstalované motivy vzhledu, historii navštívených stránek, nastavení prohlížeče a naposledy otevřené panely. To poslední je momentálně hodině diskutovaná funkce, o které si dále povíme ještě blíže.

Z elitní pětky nejrozšířenějších prohlížečů jsme si vyjmenovali všechny, které mají integrovaný synchronizační mechanismus přímo jako svou nativní funkci. Jednička na trhu, kterou je stále Internet Explorer, synchronizaci nepodporuje. Microsoft uživatelům svého prohlížeče nabídl alespoň synchronizaci záložek (oblíbených položek) jako doplňkovou funkci programu pro synchronizaci souborů Windows Live Mesh, který je součástí balíčku aplikací Windows Live Essentials.

Nicméně v rámci aktuálního přerodu internetových služeb společnosti Microsoft (kolikátého už?), který souvisí s příchodem Windows 8 a obnáší i pohřbení značky Windows Live, projekt Windows Live Mesh končí. Pro synchronizaci souborů mezi různými počítači a zařízeními jej nahradila služba SkyDrive, která pod původním názvem Windows Live SkyDrive fungovala čistě jako internetové skladiště dat.

Nový SkyDrive sice umí synchronizovat soubory, ale funkce synchronizace oblíbených položek z Internet Exploreru v aktuální verzi obslužné aplikace chybí. Uživatelé nejrozšířenějšího prohlížeče na trhu tudíž momentálně ani v jeho nejnovější ostré verzi nemají výrobcem zajišťovanou synchronizaci uživatelských dat, byť pouhých záložek (kterým Microsoft vytrvale říká oblíbené položky). Existuje však trik, jak jejich synchronizace dosáhnout i se službou SkyDrive, nicméně nejedná se oficiální funkci.

Do první pětky nejrozšířenějších prohlížečů patří též Safari společnosti Apple, které už delší dobu není jen předinstalovaným prohlížečem v systému Mac OS X. Dostupná je též verze pro majoritní platformu MS Windows. Každopádně to nic nemění na tom, že vestavěný synchronizační mechanismus nemá. Dvě pětiny nejrozšířenějších webových prohlížečů současnosti tedy nemají integrovanou funkci pro synchronizaci alespoň některých uživatelských dat.

Ta se přitom objevuje i v okrajových prohlížečích. Příkladem může být Maxthon. Z někdejší nadstavby pro Internet Explorer se s příchodem verze 3.0 stal plnohodnotný prohlížeč, který v aktuální verzi podporuje synchronizaci oblíbených položek (tu dokonce už od roku 2005), dat pro automatické vyplňování formulářů, historii práce s řádkem s adresou, odkazy na weby z obrazovky rychlého přístupu, poznámek z integrovaného zápasníku, nastavení blokovaní reklam, nastavení prohlížeče samotného a v neposlední řadě otevřených panelů.

Synchronizaci též podporuje balíček aplikací SeaMonkey navazující na tradici Mozilla Suite. Není to však přímo zásluha jeho tvůrců. SeaMonkey totiž staví na otevřeném zdrojovém kódu webového prohlížeče Mozilla Firefox a e-mailového klienta Mozilla Thunderbird. Právě z prvního jmenovaného programu byl synchronizační mechanismus přebrán, takže aktuální verze SeaMonkey umí synchronizovat totéž, co aktuální verze Mozilla Firefoxu.

Synchronizace jako efektivní záloha dat

Synchronizace samozřejmě primárně slouží pro přenos dat mezi instalacemi prohlížeče na různých počítačích a v některých případech i na dalších zařízeních jako jsou chytré mobily a moderní tablety. Nedochází však k přímé synchronizaci. Aby synchronizační proces nebyl závislý na běhu toho či onoho zařízení a jeho momentálním přístupu k Internetu, tak jsou data určená k synchronizaci přechovávána v cloudovém úložišti.

Díky tomu lze synchronizaci efektivně použít i za účelem zálohy dat z prohlížeče. Při jejich ztrátě (například vinou poškození instalace prohlížeče nebo v horším případě například selháním pevného disku) lze pro data sáhnout do cloudového úložiště a de facto je importovat do čisté instalace prohlížeče. To usnadní i přechod na nový počítač nebo jen výměnu operačního systému např. za jeho novější verzi.

Synchronizace rozšíření, hesel a panelů

Jsou tři okruhy dat, jejichž možnost synchronizace lze považovat za tzv. killer-feature. Česku tedy funkci, která některé prohlížeče či jeden konkrétní výrazně zvýhodňuje a může být pro některé uživatele rozhodujícím faktorem při výběru browseru. Jde o synchronizaci rozšíření, hesel a panelů. Nyní si vysvětlíme, proč zrovna tyto tři okruhy dat jsou významnější než třeba záložky nebo historie.

Killer-feauture č. 1: synchronizace rozšíření

Začněme u rozšíření. Většina uživatelů používá maximálně dvě až tři rozšíření, pokud vůbec nějaké (některé prohlížeče stále rozšíření nepodporují, někteří uživatelé o jejich podpoře nevědí nebo nemají potřebu je využívat). Najdou se však uživatelé, kteří pro vyladění prohlížeče k obrazu svému potřebují i dvouciferný počet rozšíření.

Dříve je po nové čisté instalaci prohlížeče (ať už její důvod byl jakýkoliv) čekalo opět dohledání rozšíření, jejich instalace a nastavení. Byl to stejně otravný proces jako instalace oblíbených a potřebných programů do čerstvě nainstalovaného operačního systému. V případě rozšíření, ale synchronizace uživatelům výrazně usnadnila život, protože používaná rozšíření se do nové instalace přenesou ze zálohy stejně třeba jako záložky.

Jako první nabídl synchronizaci rozšíření prohlížeč Google Chrome ve verzi 6.0 z roku 2010. V roce 2012 se k němu přidal Mozilla Firefox, jehož verze 11 právě podporu synchronizace rozšíření zavedla. Tu obratem převzal i prohlížeč z balíčku SeaMonkey ve verzi 2.8. Technologie však zůstala skryta na pozadí a uživatele si ji mohli aktivovat jen s pomocí speciálního rozšíření. Teprve až verze 2.9 přidala do uživatelského rozhraní možnost aktivovat synchronizaci rozšíření.

Killer-feature č. 2: synchronizace hesel

Prohlížeče, které nyní synchronizaci podporují, umí synchronizovat i hesla. To výrazně zvyšuje možnost reálně používat pro různé služby různá a skutečně silná hesla. Při až desítkách používaných uživatelských účtů u nejrůznějších webových služeb si je běžný smrtelník nemůže pamatovat, ale prohlížeč si jich zapamatuje třeba i tisíce.

Díky tomu se lze přesně držet základních pouček o počítačové bezpečnosti a vždy používat unikátní a silné heslo. Pokud by došlo k jeho kompromitaci, škody jsou minimalizovány jen na únik dat z jednoho konkrétního účtu. Ostatní účty s jiným silným heslem zůstávají pod ochranou a uživatel nemusí heslo měnit jako když dojde k prozrazení hesla používaného napříč různými uživatelskými účty.

Některé prohlížeče však v podpoře synchronizace hesel jdou dál než jiné. Řeč je konkrétně o synchronizaci hesel mezi verzí prohlížeče pro osobní počítače a verzí prohlížeče pro mobilní zařízení. Opera sice podporuje synchronizaci dat i mezi svými mobilními sourozenci Opera Mini a Opera Mobile, ovšem zrovna hesla do okruhu dat, která lze přenášet do nebo z mobilního prohlížeče, nepatří.

To Mozilla Firefox podporuje synchronizaci hesel mezi svou verzí pro osobní počítače a verzí pro chytré mobily a moderní tablety. Hesla si tedy uživatel nemusí pamatovat ani při mobilním přístupu k potřebným či oblíbeným webovým službám. Uložení hesel např. v mobilním telefonu se může zdát rizikové vzhledem k poměrně vysoké pravděpodobnosti jeho ztráty či odcizení.

Proto je tu tzv. master-heslo, čili hlavní heslo odemykající přístup k uloženým synchronizovaným heslům. Uživatel si musí pamatovat pouze toto jediné heslo, takže může zvolit heslo opravdu těžkého kalibru. Bez jeho znalosti není přístup k uloženým heslům možný. Navíc mnohé mobilní bezpečnostní programy umožňují na dálku zablokovat přístup do ztraceného nebo odcizeného mobilního telefonu nebo z něj vymazat veškerá data. Totéž platí pro tablety.

Mozilla Firefox je momentálně jediným prohlížečem, který v ostrých verzích podporuje přenos mezi svou variantou pro osobní počítače a mobilní zařízení. Brzy se však k němu přidá Google Chrome. Ten synchronizaci hesel mezi osobními počítači podporuje od své verze 10.0 z z roku 2011. Letošní novinkou je mobilní varianta prohlížeče pro vybrané chytré mobily a moderní tablety, která taktéž nabízí synchronizaci hesel. Aktuálně je však jen ve stádiu veřejné betaverze.

Killer-feature č. 3: synchronizace panelů

Co si vlastně pod pojmem „synchronizace panelů“ představit? Jde o přenos aktuálně otevřených stránek v panelech z jednoho počítače do druhého. Pokud třeba uživatel opouští stolní počítač, může si kupříkladu rozečtené články na webu jednoduše přesunout do přenosného počítače. Přenos panelů je navíc možný i mezi verzí prohlížeče pro osobní počítače a verzí pro mobilní zařízení.

Aktuálně je to žhavé téma, protože podporu této užitečné funkce zavádí Google Chrome. Jaksi ale ale pozapomnělo, že už hodně dlouhou dobu totéž svým uživatelům nabízí Mozilla Firefox, ke kterému se nedávno přidal i Maxthon. Jeho verze pro mobilní zařízení sice není u nás nejznámějším mobilním prohlížečem, ale existuje a je zcela běžně k dispozici i českým uživatelům.

Ochrana synchronizovaných dat

Synchronizace dat se může jevit z bezpečnostního hlediska velmi ožehavě. Často citlivá data včetně hesel si jen tak poletují po Internetu a jsou uložena jaksi a kdesi v nějakém vzdáleném úložišti. Ono to naštěstí není tak obskurní a pofidérní. Ve všech zmíněných případech jsou synchronizovaná data přenášena a skladována v šifrované podobě.

Přístup k nim je možný jen po zadání uživatelského jména a hesla. Prohlížeče Mozilla Firefox, Opera, Maxthon a SeaMonkey používají v rámci své synchronizační služby nezávislé účty. Úroveň jejich ochrany leží především na bedrech uživatele. Záleží na tom, jak silné heslo si pro tyto účty zvolí. A heslo je nutné zvolit opravdu silné, protože přístup k synchronizovaným datům lze v mnoha případech získat velice snadno i přes webové rozhraní dané synchronizační služby, pokud jím disponuje.

Mozilla Firefox má synchronizaci kromě hesla zajištěnou ještě dalším ochranným prvkem. Při prvním přístupu k účtu se synchronizovanými daty z nového počítače (nové instalace operačního systému, z nové instalace prohlížeče) je nutné zadat předlouhý aktivační klíč nebo opsat kontrolní kód a ten zadav v prohlížeči, který je k synchronizační službě řádně připojen. Případný útočník by tak musel získat fyzický přístup k počítači své oběti a ještě znát její přístupové heslo.

Google Chrome pro synchronizaci používá Google Account, čili uživatelský účet používaný pro přístup ke službám napříč jeho portfoliem. To sice usnadňuje činnost uživatelů, ale zvyšuje bezpečnostní riziko. Při prozrazení hesla se útočník může dostat k velmi širokému spektru osobních dat uchovávaných v rámci jednotlivých služeb.

Toho si je Google dobře vědom, takže pro uživatele s vyššími nároky na zabezpečení nabízí dvoustupňové ověření identity. V praxi to znamená, že při přihlašování je nutné kromě hesla zadat také vždy unikátní kód putující na přednastavené číslo mobilního telefonu jako textová zpráva. Google Acconut lze tedy zabezpečit stejně jako přístup k internetovému bankovnictví.

Pokud si však uživatel nechce takto komplikovat přístup ke všem službám internetového kolosu Google jen kvůli ochraně synchronizovaných dat, může si v nastavení prohlížeče Google Chrome pro účely synchronizace zvolit samostatné heslo. Přihlašovací jméno zůstane stejné, ale pro potřeby synchronizace je využité jiné heslo než pro přístup ke službám jako je Gmail a další služby americké internetové firmy.

Synchronizace s mobilními zařízeními

Již několikrát padla zmínka o synchronizaci dat mezi prohlížečem na osobním počítači a prohlížečem v mobilním zařízení. Konkrétně tedy v chytrém telefonu, moderním tabletu nebo některém z chytrých kapesních multimediálních přehrávačů. Možnost synchronizace mezi osobním počítačem a mobilním zařízením je podmíněna dostupností daného prohlížeče i v mobilní verzi.

Například Opera Software vedle prohlížeče Opera pro osobní počítače poskytuje prohlížeč Opera Mobile pro platformy Android a iPhone a také prohlížeč Opera Mini podporující platformy Android, iPhone, Symbian, BlackBerry, Bada a mobily s podporou J2ME. Okruh dat, který je možný synchronizovat mezi prohlížečem pro osobní počítače a mobilním prohlížečem, je však omezen na uložené záložky, odkazy ze stránky rychlého přístupu a nastavení vyhledávačů.

To mobilní Mozilla Firefox je momentálně k dispozici jen pro Android, ale podporuje přenos všech okruhů dat, které umí synchronizovat i mezi osobními počítači. Pro uživatelé chytrého mobilu iPhone pak Mozilla vydala speciální aplikaci Firefox Home transportující vybraná data ze synchronizační služby Firefox Sync. Jde konkrétně o uložené záložky, historii surfování a naposledy otevřené panely.

Google Chrome momentálně zvládá pouze synchronizaci záložek s nativním prohlížečem v systému Android, ale až od verze systému 4.0, jejíž zastoupení na aktuálně používaných zařízeních je zcela minimální. A to zejména kvůli neochotě jejich výrobců zajistit rychlý upgrade. Betaverze mobilního Google Chrome je na tom s podporou synchronizace podstatně lépe, ale podporuje pouze Android 4.0 nebo novější, takže jsme zpět u stejného problému.

Synchronizaci záložek a přenos otevřených panelů mezi svou verzí pro osobní počítače a mobilní zařízení podporuje dále také Maxthon. Jeho mobilní verze je k dispozici zatím pouze pro Android, ovšem podporuje jej už od verze 1.6 výše. Mozilla Firefox sice vyžaduje alespoň verzi 2.0, ale i tak oba mobilní prohlížeče podporují téměř všechna dnes aktivně používaná zařízení s open source systémem od Googlu.

Synchronizace napříč prohlížeči

Problém je, že synchronizační mechanismy jednotlivých prohlížečů nejsou navzájem kompatibilní, takže nelze s jejich pomocí synchronizovat data mezi dvěma či více různými prohlížeči. Světlou výjimkou je duo Firefox + SeaMonkey, kde díky společným základům je synchronizace křížem možná. Jinak ale ne.

Mozilla sice připravila pro svou synchronizační službu otevřené API, ale konkurenční prohlížeče se k jeho využití nemají, přestože jejich tvůrci mají plná ústa řečí o kompatibilitě a otevřenosti. Uživatelům tak při potřebě synchronizace napříč prohlížeči nezbývá než sáhnout po speciálních službách a jejich plug-inech a rozšířeních pro jednotlivé podporované prohlížeče.

Záložky lze napříč prohlížeči synchronizovat díky službě Xmarks, která podporuje synchronizaci mezi prohlížeči Internet Explorer, Mozilla Firefox, Google Chrome a Apple Safari ve verzi pro osobní počítače. Za 12 dolarů ročně lze přejít na prémiovou verzi služby, která podporuje synchronizaci záložek i pro smartphone iPhone, tablet iPad, zařízení se systémem Android a komunikátory BlackBerry. Navíc přináší i přenos otevřených panelů napříč prohlížeči.

Hesla lze synchronizovat napříč prohlížeči díky službě LastPass, jejíž provozovatel mimochodem koupil Xmarks, když se tato oblíbená služba potýkala s existenčními potížemi. LastPass synchronizuje hesla primárně (nikoliv však výlučně) mezi prohlížeči Internet Explorer, Mozilla Firefox, Google Chrome a Apple Safari. Podporuje používání master-hesla, které je nutné zadat před použitím některého ze zapamatovaných hesel.

Také LastPass nabízí za roční poplatek ve výši 12 dolarů prémiové služby, jejichž součástí je podpora synchronizace hesel s nativními prohlížeči v zařízeních iPhone a iPad a systémech Android, Symbian, Windows Phone a Windows Mobile. Dále pak je podporován mobilní Mozilla Firefox a Dolphin Browser HD.

Pokud vás zaujaly obě služby, tedy Xmarks a LastPass, tak díky stejnému provozovateli lze využít nabídky předplatit si je obě najednou za zvýhodněnou cenu 20 dolarů ročně. Ušetříte tedy 4 dolary ročně. Není to moc, ale na chodníku se každý den nenacházejí.

Slovo závěrem: spí snad Microsoft?

V praxi jsme si ukázali, jak nenápadným způsobem lze využít cloudové řešení pro poskytování elegantně jednoduchých a přitom vysoce praktických služeb. Na závěr si nelze odpustit jedno rýpnutí. Microsoft má „plná ústa cloudu“ a přitom jej nevyužije ani na tak primitivní úrovni jako je synchronizace dat z webového prohlížeče. Naopak jedinou oficiální možnost zruší.

Firmy lanaří na cloudové kancelářské řešení Office 365, nový operační systém pro servery Windows Server 2012 prohlašuje za „cloud-optimized OS“, cloud nezapomene zmínit skoro v jakékoliv souvislosti s chystanými Windows 8, uživatele produktů značky Apple přetahuje od služby iCloud ke své své cloudové službě SkyDrive a tak dále ..

V porovnání s tím vším je synchronizace dat z webového prohlížeče cloudovým ořezávátkem a přesto ji Microsoft momentálně svým uživatelům nenabízí. Ono to tedy s doháněním náskoku, který si před Internet Explorerem v nedávné minulosti vytvořily konkurenční prohlížeče, nebude tak žhavé. Ostatně podobně Microsoft hodně a rád mluví o HTML 5, ale jeho prohlížeč přitom v desktopové i mobilní verzi v nezávislém testu podpory HTML 5 propadl. Ale to už je zase jiné téma.