Mají smysl podpůrné programy pro Internet?

13. března 2001

•

Potřebuje Internet akci typu „Březen měsíc Internetu“ anebo je to opravdu „pěkná konina“ jak píše časopis Reflex? Na koho je propagační úsilí zaměřeno? Jak se zaměření Měsíce Internetu měnilo v dalších letech? Na tyto otázky a několik dalších odpovídá exkluzívně pro Interval.cz prezident sdružení Březen měsíc Internetu, známý publicista, Jaroslav Winter.

Jaroslav Winter pracoval 15 let jako redaktor deníku Mladá fronta, poté dva roky v časopise VTM. V roce 1991 přešel do Českomoravského Profitu, kde se stal vedoucím oddělení příloh. V roce 2000 vedl sedm měsíců oddělení elektronických médií a.s. Economia, tedy hlavně zpravodajský web iHNed.cz.

Jaroslav Winter

Od srpna 2000 působí ve sdružení BMI a jako nezávislý publicista a svoji energii koncentruje zejména na projekt Březen – měsíc internetu (www.brezen.cz), jehož hlavním smyslem je podpora Internetu. Projekt odstartoval již v roce 1998, tehdy ještě pod křídly Profitu. Redakce Interval.cz využila možnosti a položila panu J. Winterovi několik otázek týkající se podpory a rozšíření Internetu v ČR.

Interval.cz: Začneme zahřívací otázkou. Píšete slovo „internet“ s malým nebo s velkým „i“?

J.W.: Prodělal jsem netypický vývoj. Jako jeden z prvních novinářů jsem začal prosazovat malé „i“, abych se pak vrátil k velkému. Aspoň je mi teď jedno, jak s tím naloží korektoři v různých redakcích či vydavatelstvích, když někam něco napíšu. A nedělá mi potíže psát tak, jak jste zvyklí v Interval.cz.

Interval.cz: Myslíte si, že má smysl propagovat internet prostřednictvím sdružení BMI? Opravdu není schopen se propagovat sám?

J.W.: Tuhle otázku jsem si kladl sám mnohokrát. Zejména proto, že se na ni vázala i otázka, zda s tím mám spojit aspoň na nějaký čas svoji existenci, nebo ne. Po třech ročnících Měsíce Internetu, které jsem organizoval po večerech a víkendech při plném zatížení práce novináře, jsem cítil, že tak dál to nepůjde. Šlo už o zdraví. Bylo mi jasné, že na dvou židlích se sedět nedá. Nakonec jsem opustil tu, která vypadala jistěji a blahobytněji. Částečně jistě i proto, že ke svému dítku člověk tíhne přirozeně více. Ale současně i proto, že jsem se ujistil o smyslu této práce. Ostatně nemohl bych se do ní pustit, kdyby stejného názoru nebyli sponzoři, bez kterých by projekt nemohl existovat. Takže nakonec vlastně rozhodli oni. Zaslouží si, abych je jmenoval – letos to jsou Bonton, Intel, Komerční banka a World Online. Jak vidíte, docela hezká sestava.

A k vaší druhé otázce. Samozřejmě je schopen se Internet propagovat sám, ale jinak. Bude to dělat prostřednictvím jednotlivých firem, jejichž propagaci bude brát veřejnost trochu s nedůvěrou. Jakmile se však spojí více různých firem – a v minulosti to byli třeba i přímí konkurenti, člověku to nedá, aby si neřekl: aha, na tom Internetu asi něco bude, když tihle všichni se za něj staví. Nemyslete si ale, že propagace Internetu je snad jen česká specialita. Různé formy existují i v jiných zemích, jen jsme se nikde nesetkali s tím, že by šlo o tak rozsáhlý projekt jako u nás.

Interval.cz: Na koho je především vaše propagační úsilí zacíleno?

J.W.: Projekt je koncipován od začátku velmi široce, každý rok se však mění akcenty. V prvním ročníku šlo vůbec o to upoutat pozornost na Internet, upozornit na jeho mimořádný význam pro rozvoj ekonomiky i společnosti. V té době si to uvědomoval málokdo, v médiích se o Internetu objevovaly zmínky nanejvýš tak v souvislosti s dětskou pornografií nebo hackery. Proto jsme taky mimo jiné uspořádali čtyři semináře pro různě zaměřené novináře, to bylo myslím dokonce ještě ve druhém ročníku. Pamatuji si, že ze dvaceti redakcí ženských a módních časopisů, které byly zastoupeny na semináři o módě na Internetu, tehdy měli připojení k Internetu jen ve dvou.

Hned v prvním ročníku jsme se trefili do potřeby s konferencí Internet ve státní správě a samosprávě, kterou jsme zorganizovali s Triadou. Přijelo na ni do pražského Edenu skoro šest set starostů, informatiků a dalších pracovníků veřejné správy. Na kulatý stůl Na cestě k informační společnosti, který byl její součástí, se nám podařilo dostat 14 poslanců a dva ministry, senátoři tenkrát zrovna měli nějaké mimořádné zasedání. Do té doby se u nás žádné tak reprezentativní fórum Internetem nezabývalo. Ale většina poslanců přišla spíše proto, aby se něco dozvěděla, krčila se spíše někde vzadu a pozorně poslouchala, internet byl pro ni nové téma.

Interval.cz: Jak se zaměření Měsíce internetu měnilo v dalších letech?

J.W.: V druhém ročníku bylo hlavní novinkou rozšíření o dny otevřených dveří ve školách, které se uskutečnily na 17 místech republiky. A ve třetím ročníku jsme měli šťastnou ruku, když jsme oslovili knihovníky a nabídli jim, aby využili březen současně s Internetem i ke své propagaci. Přihlásilo se 119 knihoven a jejich zásluhou se mohl s Internetem seznámit každý, kdo dosud neměl tu příležitost.

Interval.cz: Akce Březen měsíc internetu již běží několikátý rok. Jsou k dispozici nějaké statistiky o její úspěšnosti? Zvyšuje se třeba v následujících měsících počet připojených lidí na internet?

J.W.: Ono se to těžko jednoznačně prokazuje. I když se v březnu zvýší návštěvnost serverů a poté přibude nových uživatelů, těžko prokážete, kolik je přirozený vývoj a kolik zásluha této akce. Spíše máme dílčí poznatky, kde je to jasné. Například malá obec Senožaty patří k místům s největším počtem uživatelů Internetu na 100 obyvatel v republice určitě díky tomu, že v vloni v březnu provozovatel serveru Lesnictvi.cz pozval všechny občany, aby si u něho vyzkoušeli, co to vlastně ten Internet je. A když jim byl schopen najít téměř všechno, co je zajímalo, nebylo co řešit. Takových příkladů by se našlo více.

Na co jsme ale měli výzkum, to bylo obecné povědomí o akci Březen – měsíc Internetu. Vloni se zvýšilo z 15 procent v únoru na 30 procent v dubnu, což je myslím slušná účinnost. A pohyb nastal taky u znalosti značek komerčních partnerů, až jsme se divili.

Interval.cz: První dva ročníky Března měsíce Internetu měly podle našeho názoru daleko větší mediální zásah, než je tomu nyní. Také BMI v získaném mediálním prostoru propagovalo více projekty firem, které se k podpoře BMI přihlásily třeba tím, že některou ze svých internetových služeb nabídly pro akci výhodněji. Nyní je BMI zúženo na zviditelnění akcí typu konference nebo seminář a firem beroucích si pro své aktivity logo BMI viditelně ubylo. Kde je příčina?

J.W.: S tím mediálním zásahem to bude asi optický klam. Podle monitoringu počet článků v tisku a relací v rozhlase a televizi vloni dále vzrostl, ale velká část pocházela z regionálních titulů, které člověk nemá možnost sledovat. Se zvýhodněnými nabídkami máte pravdu. Příčiny vidím dvě. Jednak jsme firmy k těmto aktivitám už nijak zvlášť nevybízeli, jednak podobné akce dělají průběžně samy o sobě, jak je k tomu nutí konkurenční boj, a necítí potřebu čekat zrovna na březen.

Interval.cz: Zkušenosti z různých nadací a fondů ukazují, že jejich správci velkou část získaných prostředků od sponzorů nebo státu utratí ve vlastním provozu a na prosazování úvodní myšlenky zůstane menší díl prostředků. Jak je tomu ve sdružení BMI?

J.W.: Naopak tím, že organizace této akce přešla na neziskové sdružení BMI, jsme schopni udělat totéž za menší peníze, anebo za stejné peníze více, než tomu bylo dříve. Naše režie je totiž podstatně menší než u agentur, ze kterých můžeme přenést část práce na sebe. A podotýkám, že od státu jsme dosud nedostali ani korunu, všechny prostředky jsou od sponzorů, s výjimkou nepatrné částky za členské příspěvky.

Interval.cz: Snad se shodneme, že jednou z klíčových podmínek rozšíření Internetu v ČR je snížení telekomunikačních poplatků, tedy ukončení monopolu jednoho operátora. V minulosti proběhlo několik afér okolo zdražování telekomunikačních poplatků. Proč se BMI nezapojilo aktivněji do jednání reprezentujíce internetovou komunitu?

J.W.: V době prvních afér ještě neexistovalo, tehdy jsem na dění reagoval jako novinář. A v dalších kolech, kdy už bylo na světě? Je otázka, zda se mohlo považovat za reprezentanta internetové komunity, od toho tu byly spíše jiné organizace. Navíc z řad členů sdružení nevzešel žádný podnět v tomto duchu.

Interval.cz:Hodlá BMI spolupracovat s dalšími sdruženími hlásícími se k podpoře Internetu nebo některého ze segmentů, třeba APEK nebo CEO? Jakou formu by mohla mít spolupráce?

J.W.: Nebráníme se a priori žádné takové spolupráci, pokud je pro obě strany přínosem. S CEO už máme něco málo za sebou a domlouvali jsme teď s panem Vlastimilem Veselým spolupráci při přípravě série seminářů o e-businessu v regionech, které budeme dělat s Hospodářskými komorami.

Interval.cz: V jednom z pořadů v ČT před loňským březnem jste na otázku, zda jste již na Internetu nakoupil, odpověděl záporně. Není to trochu překvapující odpověď od člověka, který své další působení zasvětil právě propagaci Internetu?

J.W.: To není možné, nejspíš jste se o rok nebo dva spletl. Vloni to rozhodně nemohlo být, to už jsem měl za sebou sérii nákupů on-line. Ale připouštím, že mi trvalo na člověka propagujícího Internet možná trochu dlouho, než jsem si vyzkoušel nakupování přes internet. Neměl jsem k tomu však kromě testování důvod, nic jsem nepotřeboval, co by bylo tímto způsobem výhodnější.

Interval.cz: Co bude dělat BMI, až připojení se na Internet bude naprosto dostupné a triviální, jako třeba připojení televize na společnou anténu? Kdy to podle Vás bude?

J.W.: To bych taky rád věděl. Doufám však, že budeme dělat opět něco v souvislosti s Internetem nebo spíše s informační společností. A že to bude mít smysl a bude nás to bavit jako teď.

Interval.cz: Děkuji za rozhovor.

Za server Interval.cz – Roman Slavičinský, Miroslav Kučera.