Kritika webu – problémy a chyby

Už drahnou dobu lze sledovat v „Kritice webu“ zde na Intervalu určitý trend oddalování se této rubriky od jejího počátečního účelu, od zprostředkování reakcí z řad odborného i laického čtenářstva na konkrétní www-projekty. Výrazně se projevuje pokles zájmu některých dříve hojně a obsažně reagujících komentátorů…

Je zřejmé, že většina přispěvatelů v „Kritice webu“ vydržela jen několik měsíců, po nichž rezignovala. Příčinou jsou minimální nebo vůbec žádné výsledky jejich nezištného snažení, protože autoři jednotlivých kritizovaných projektů se je (až na čestné výjimky) často ani nesnaží vyslechnout, natož aby své projekty již dopředu na účast v rubrice připravili. Přestože jsou autoři dennodenně vystavováni příspěvkům typu „Přečtěte si předchozí kritiky“, není to nic platné, sami patrně nikdy neudělají předem nic navíc oproti podmínkám pro zařazení jejich výtvorů do této rubriky, ve kterých se na ně v tomto směru, bohužel, nekladou žádné nároky.

V této souvislosti stojí za zmínku originální typ příspěvků, který se objevil v posledních „Kritikách“ a který do nich vnáší trochu oživení a vtipu. V některých posledních reakcích se totiž lze setkat se zvláštním vyprávěcím systémem, kdy dotyčný vlastně popisuje všechny související události obepínající hodnocení, ke kterému se odhodlal, a vypráví tím příběh, do nějž je toto hodnocení včleněno jen jakoby mimochodem a je jen malou součástí celého osobitého vyprávění o tom, jak dotyčný prožil den a mezitím udělal jednu malou recenzi.

Nicméně, tento článek vznikl z jiného důvodu, a to z důvodu čistě praktického. Ve druhé části se totiž budu snažit popsat všechny nejdůležitější chyby, které jsem se snažil posbírat (a doplnit případným osobním komentářem) při průchodu všech jednotlivých „Kritik“. Seznam by mohl posloužit jako vodítko pro ty, kteří opravdu nehodlají procházet zpětně všechny „Kritiky“, a přitom jim záleží na jejich vlastní práci, stejně jako na práci jejich kritiků.

Pro větší přehlednost je každá skupina chyb opatřena číslem – teoreticky by stačilo na toto číslo jen odkázat a případně připojit konkretizující komentář. Pak by se mohly podrobně rozebírat jen chyby specifické pro ten který web, což by celou kritiku zpřehlednilo a jednotliví kritici by mohli více času věnovat specifickým problémům kritizovaného projektu.

Budiž mi ale dáno pochopení, kdybych přeci jenom na nějakou důležitou chybu zapomněl nebo se jí nevěnoval dostatečně. Konec konců, je zde diskuse, kterou můžete tento článek obohatit o další rozměr, další část či vlastní osobní názor – bez ní by článek byl pouze jednonázorovým statickým výčtem a rozhodně by neměl takovou hodnotu, jakou mít může.

Nejčastější a nejdůležitější chyby v „Kritice webu“

1. Typ dokumentu

   Chybí definování typu dokumentu, tedy elementu DOCTYPE, nebo není toto definování ve zdrojovém kódu dokumentu na první řádce (u jazyka XML je na úplně první řádce deklarace XML, tedy je dobré ji definovat i v jazyce XHTML) nebo je chybné.

   Výsledkem je, že prohlížeč se může jen dohadovat, jaký typ dokumentu je použit, podle jakého standardu a jaké verze byl vytvořen, v důsledku čehož může dojít ke zkreslení či různým chybám při zpracovávání takového dokumentu.

   Často se lze setkat s chybnou definicí jazyka v DTD, např. je použito chybné „CZ“ místo správného „EN“.

2. Kódování a jazyk dokumentu

   Chybí definice kódování jazyka použitého v dokumentu, a definice použitého jazyka samotného (u jazyka HTML element META, u jazyka XHTML navíc elementy XML a HTML), toto kódování je uvedeno chybně nebo je uvedeno v hlavičce až po použití specifik tohoto jazyka (např. diakritických znaků), nebo v případě nějakého skriptovacího jazyka na straně serveru (ASP, PHP) se kódování posílané v hlavičce HTTP liší od kódování použitého u výše uvedených elementů nebo v dokumentu jako takovém.

   Výsledkem je, že prohlížeč použije nějaké uživatelem nastavené kódování nebo kódování sám zvolí či odhadne špatně, a dokument se načte s nerozeznanými specifickými znaky nebo třeba vyhledávač chybně určí jazyk, ve kterém je tento dokument napsán a pak ho při uživatelském výběru prezentuje jako dokument napsaný v jazyce úplně jiném.

   Častou chybou je, že jako definice jazyka pro češtinu se udává „cz“ místo správného „cs“.

3. Název dokumentu

   Název dokumentu v elementu TITLE je na všech stránkách webu stále stejný, tento název je nesrozumitelný či nejasný, nebo je dokonce generován dynamicky nějakým klientským skriptováním (JavaScript, VBScript), čímž se z důležitého informačního nástroje stává pouhá hračička (podobně jako třeba ze stavového řádku prohlížeče, který má zobrazovat momentální činnost v prohlížeči, nikoli se hýbat, točit nebo zobrazovat reklamu).

   To je pro uživatele velmi nemilé, vzhledem k ukládání stránek do Oblíbených položek či do Historie navštívených stránek, kdy je pak u případných vícero stránek z jednoho webu popisek vždy stejný, tedy špatně rozlišitelný, nebo je nejasné, na jaký web směřuje, a je to chybou i vzhledem k různým vyhledávačům, které tento název použijí i jako nadpis odkazu ve svém výstupu.

4. Struktura dokumentu

   Zastarale či chybně definovaná struktura dokumentu, nepřehledné umístění prvků, nerozlišení prvků, úvodní stránka bez souvislostí.

   Struktura dokumentu je často definovaná tabulkami. O výhodách a nevýhodách tohoto způsobu se píše v mnoha článcích (nastíním alespoň základ – výhody: snadné pozicování prvků, zpětná kompatibilita i se staršími verzemi prohlížečů; nevýhody: u některých prohlížečů zobrazení tabulky až po jejím kompletním načtení, neprovázanost a nestrukturovanost dokumentu, problémy u vyhledávačů, nekompatibilita u některých zařízení či textových prohlížečů, nabobtnávání zdrojového kódu, nepřehlednost kódu, při změně designu nutná problematická změna celého kódu stránek). Všechny tyto nevýhody tabulek jakožto designérského nástroje řeší CSS (kromě několika problémů s vertikálním zarovnáváním), nesporná užitečnost a použitelnost tabulek pak zůstává jen v opravdových výčtech tabulkových dat a podobně.

   Dokument může mít špatně rozdělenou strukturu jako takovou, kdy nejsou sémanticky definovány: hlavička (s odkazem na hlavní stránku), obsah, přehledná navigace (jednotná na všech stránkách), patička (s kontaktem na odpovědnou osobu), nadpisy (elementy H1 až H6), důležité informace (elementy STRONG a EM, nikoliv B nebo dokonce FONT), odstavce (elementy P, nikoliv BR a pevné mezery), seznamy (elementy UL a OL); a kdy nejsou rozlišeny odkazy či reklama od ostatního obsahu. Problém je, že prohlížeče a vyhledávače jasně nerozeznají strukturu a vazby v dokumentu a tím se ztíží jeho správné zpracování.

   Chybou také je, pokud na první pohled, tedy na úvodní stránce, není jasné poslání, cílení a obsah webu, není jasné, kdy byl web naposledy aktualizován a jak a podobně.

5. Validita kódu dokumentu

   Stránky nejsou validní, tedy v souladu s deklarovaným standardem v elementu DOCTYPE, nebo není validní jejich část, například CSS či JavaScript.

   Taková chyba má nepříjemné důsledky v tom, že jakýkoliv prohlížeč si buď bude domýšlet „co tím chtěl básník říci“, nebo prostě stránky zobrazí špatně či je nezobrazí vůbec. Mimoto je takový prohlížeč (jeho tzv. parser) docela namáhán, musí být několikanásobně robustnější a tím i v přímé úměře nejen náročnější na výkon zpracovatelského zařízení (hardware) než prohlížeč, který by se choval nebo musel chovat jen přesně podle specifikovaných standardů, ale i náchylnější na různé klasické nebo bezpečnostní chyby.

   Všechny současné prohlížeče ale mají menší či větší mezery v dodržování standardů, takže validita dokumentu je zatím jen předpokladem, nikoliv zárukou shodného zpracování dokumentu, a pro různé prohlížeče či jejich jednotlivé verze se někdy musí sáhnout k nestandardním krokům, které této chybné interpretaci v tom kterém prohlížeči zabrání – ale ve většině případů to lze i tak udělat v souladu s definovaným standardem.

6. Přehlednost kódu dokumentu

   S validitou kódu dokumentu souvisí i jeho přehlednost, aby se v něm vyznal také někdo jiný než současný autor, nebo aby u jazyka HTML byl snadnější přechod na jazyk XHTML. Například je dobré odsazovat vnořené prvky, názvy elementů a atributů psát jednotně malým písmem (u jazyka XHTML povinné), u atributů psát hodnoty uzavřené do uvozovek (u jazyka XHTML povinné).

7. Grafika

   Přeplácanost grafikou, pohyblivými či blikajícími elementy, používání zbytečně objemných obrázků, nevhodné barevné pojetí vzhledem k zaměření webu, použití obrázků či jiných grafických prvků místo textových významových prvků v dokumentu.

   V přeplácaném webu se nikdo nevyzná, pohyblivé či blikající elementy narušují soustředění (třeba při čtení textu) nebo mohou být příčinou až epileptického záchvatu (a to nejen u přecitlivělých osob, záchvat může dostat jednou či dvakrát za život každý).

   Zbytečně objemné obrázky se při pomalejším připojení dlouho stahují.

   Použití obrázků či jiných grafických prvků místo nadpisů či jiných významových elementů v dokumentu je problematické zejména při procházení dokumentu nevizuálním způsobem či pro vyhledávače, kdy se musí sáhnout k alternativě (pokud je definována), a ta může být definována nepřesně nebo chybně (některé vyhledávače specifické alternativy i tak ignorují – například atribut ALT u obrázků).

8. Přizpůsobitelnost, flexibilita

   Neflexibilní layout stránek, neflexibilní velikost textu (nebo obé či jedno z toho flexibilní, ale s rozpadem layoutu při různých zobrazených rozlišeních), nekontrastnost barev.

   Výše uvedené sníží použitelnost a přístupnost webu pomocí alternativních zařízení (textové prohlížeče, speciální zařízení, PDA, mobilní zařízení, mikrovlnky s displejem, hodinky s vodotryskem…) a též slabozrakým, barvoslepým či jinak handicapovaným uživatelům.

   U pevně definované velikosti layoutu stránek je při použití menší zobrazené plochy nutné dokumentem scrollovat (posouvat se) i horizontálním směrem, ale na druhou stranu jsou např. texty souvislejší a vizuální layout stránek zůstává stále neměnný a zachován.

   Neflexibilní velikost textu se týká hlavně prohlížeče MSIE, který zatím ani v nejnovější verzi neumí zvětšit či zmenšit písmo definované v absolutních jednotkách „pt“ (typografický bod) nebo v relativních jednotkách „px“ (pixel).

9. Speciální prvky a speciální atributy

   Použití různých speciálních prvků bez alternativy, pokud jsou tyto prvky důležité – rámců (alternativní element NOFRAMES), klikacích map (alternativní atributy ALT a TITLE), JavaScriptů (alternativní element NOSCRIPT), FLASHe (alternativní element IMG, u stránek kompletně řešených FLASHem alternativa v jazyce (X)HTML), obrázků (alternativní atribut ALT), nepoužívání usnadňujících atributů u různých elementů (u odkazů by měly být použity atributy TITLE, případně ACCESSKEY, u tabulek atributy SUMMARY, u formulářů elementy LABEL).

   Lidé, kteří mají podporu pro tyto elementy z jakýchkoliv důvodů vypnutou, nebo kteří je prostě nemohou použít, jsou ochuzeni o adekvátní informaci nebo jim je zcela znemožněna návštěva webu (pokud jsou tyto prvky použity pro základní navigaci). Mimoto i některé vyhledávače neumějí procházet například rámce bez alternativy a takový web se v nich pak vůbec neobjeví.

   Handicapovaným uživatelům či uživatelům s odlišným hardwarem (např. pouze s klávesnicí) ztíží jmenované prvky pohyb po webu nebo, při nevizuální prezentaci, pochopení souvislostí.

10. Různé prohlížeče

    Neodlaďování stránek pro různé grafické prohlížeče (např. MSIE, Netscape, Mozilla, Opera, Konqueror, Safari, Amaya), a to i pro několik jejich různých verzích (nejlépe podle vzorce „současná verze – 1“) a v nějakém textovém prohlížeči (Lynx, Links atd.).

    Uživatelé s alternativními prohlížeči neuvidí (při hlasovém výstupu neuslyší) dokument v celé šíři tak, jak to tvůrce zamýšlel, ať už z důvodu omezené či chybné podpory některých specifik ze strany jednotlivých prohlížečů či jejich verzí, nebo ze strany chybného, i když třeba validního, definování dokumentu tvůrcem.

11. Tisk

    Chybí šablona pro tiskový výstup.

    Dokument se zbytečně a nákladně tiskne i s různými menu a reklamou…

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.