Kolik platí Evropa za připojení k Síti?

Kolik nářků už u nás padlo na adresu vysokých poplatků za internetové připojení, telekomunikačního monopolu a s ním související podivné hospodářské soutěže. Věřte, že v tom nejedeme sami… Podívejme se na srovnání poplatků v evropských zemích.

Ponoříme-li se pozorně do závěrů různých studií, po čase zjistíme, že osvícenost a smysl pro ekonomické fair-play chybí i v některých jiných zemích (ne nutně vždy na východ od moravské hranice). Češi ovšem v tomto směru mají projednou důvod si pořádně zanadávat: OECD v roce 2002 konstatuje, že naše poplatky jsou dvojnásobné ve srovnání s průměrem všech členských zemí. Pokud toužíte po vlastních analýzách, nabízím vám několik pohledů na celý evropský trh ISP, tak jak jej v běhu času zaznamenaly dva zdroje – pravidelný přehled OECD Internet Access Baskets a výzkumná agentura Teligen Ltd.

Je nad slunce jasné, že příznivé ceny dokáže v aréně telekomunikací sjednat teprve soutěživé prostředí. Například poplatky za pronajaté linky, které představují základní infrastrukturu B2B e-komerce, klesají v Evropě už od roku 1998. Reagují tak na široce pojatou liberalizaci telekomunikačního sektoru.

Také v zákaznickém segmentu se skoro ve všech evropských zemích cena za internetový přístup postupně snižuje. Klasickým měřítkem je poplatek za 20 hodin připojení ve špičce. Podle dostupných pramenů tvoří top five evropských států Finsko, Německo, Dánsko, Francie a Velká Británie. Předčí je ovšem Spojené státy, kde je tento ukazatel ještě na příznivější úrovni. V Evropě ceny zlevňují pravidelně, například meziročním srovnáním evropského průměru (2001 versus 2000) dojdete ke slevě 6,9 %. V zemích vedoucí pětky padají poplatky ještě dramatičtěji, ve stejném období zaznamenaly Finsko a Německo redukci o čtvrtinu (přibližně 26 %). Není proto divu, že se současně prohlubuje nepoměr mezi některými regiony a státy. Zatímco Finové mají za dvacet hodin surfování platit něco okolo 25 euro (800 korun českých), v Nizozemí jsou ceny dvojnásobné a v Maďarsku skoro pětinásobné.

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Pravidla a výjimky

Jednoznačně platí, že nejlevnější poplatky souvisí s vysokou mírou penetrace připojení. Každé správné železné pravidlo má však po ruce několik výjimek. Země Beneluxu obsadily v tabulce místa až v druhé polovině, Belgie (37% penetrace) je dokonce až na úplném chvostu. Nizozemí přitom spadá do kategorie států s vysokým procentem uživatelů (57 %). Vysoké ceny připojení v Belgii mají svůj původ v dominantním postavení bývalého monopolního operátora Belgacom. Belgie však mezi bílé vrány patří i z jiného důvodu. Dvacetihodinový balík internetového přístupu zde mezi lety 2000 a 2001 podražil o celých 29 %. V červnu 2002 zasáhla ISPA (Internet Service Provider Association), která si stěžovala na počínání Belgacom u belgické vlády (podobně jako u nás šlo o cenově nevýhodné podmínky pro konkurenci). Gigant Belgacom se opírá o pravidelné fakturace, směřující k rukám dvou třetin belgických internetových uživatelů. A to bez ohledu na fakt, že se někteří rozhodli pro alternativní nabídky jiných ISP.

Situaci ve střední a východní Evropě známe, poznali jsme ji na vlastní kůži (peněžence). Ve srovnání se západní částí kontinentu jsou zde ceny předražené a představují významnou překážku další penetrace připojení. Nejvyšší poplatky (přepočteno na paritu kupní síly) se účtují v Maďarsku, kde během roku 2001 „posílily“ o dalších 18 % na 136 euro (asi 4350 Kč) za 20 hodin přístupu. Nelichotivé postavení v žebříčku evropských zemí přináleží také dalším zemím bývalého socialistického bloku – České republice a Polsku. A to přesto, že se podle výzkumu v rozhodujícím období ceny snížily o 28 %, respektive 25 %.

Zdroj: Teligen for Directorate General for Information Society, Internet Access Report 2002-05

Poznámky:

• Ceny jsou v euro za měsíc vč. DPH (VAT)
• ADSL / pevná linka: vybrány nejlevnější nabídky v každé zemi (tedy např. zvolena nejnižší rychlost u nejlevnějšího providera)
• JTS (PSTN) klasická veřejná telefonní síť. Vybrán nejlevnější provider
• V cenách JTS není zahrnuta cena volání.

Zdroj: Teligen for Directorate General for Information Society, Internet Access Report 2002-05

Dobrá místa pro e-život

Podle OECD existuje jasný důkaz, že v zemích, které přejdou z tarifikovaných do nelimitovaných podmínek, výrazně vzroste délka připojení. To je případ Velké Británie nebo Spojených států. Nelze se divit, že těmto zemím připadla palma vítězství ve srovnávacím testu poradenské firmy Booz Allen Hamilton. Úkolem prověrky bylo najít nejlepší místo ve světě e-komerce v závislosti na hodnocení několika hledisek, včetně vstupních podmínek pro elektronické obchodování. Británii nakonec připadla stříbrná medaile, když autoři studie ocenili její tržní prostředí s dobrou vzdělávací infrastrukturou, silnou koncentrací rizikového kapitálu, velkým a rostoucím IT potenciálem, ale i příznivými cenami za internetový přístup. Tato země má podle nich nejkomplexněji pojaté e-government programy a jasné cíle, ztělesněné ve vizi Government Gateway, zabezpečeného portálu státní správy. A to prý kdyby premiér Tony Blair před třemi lety lépe uchopil svou šanci, mohl ostrovní stát skončit první před Spojenými státy! V tomto benchmarkingu se na špičce z evropských zemí umístily ještě Německo a Švédsko. Zda-li pak pánové Booz, Allen & Hamilton už věděli o čerstvé novince na českém netu – možnosti elektronického podání daňových přiznání?

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.