Když býti slovem nestačí – Google chce být VÁŠ Internet

23. ledna 2007

•

Nedávno jsem hovořil se svým přítelem, který obchoduje s přenosovou kapacitou. Kupuje a prodává přenosovou kapacitu na optovláknových sítích po celém světě. A on mi řekl něco, co pro mne není překvapením, ale co jsem zcela určitě nevěděl – Google kontroluje více sítí než jakákoli jiná organizace. To neznamená, že Google všechny ty sítě vlastní, pouze je kontroluje skrze dohody s jejich provozovateli. Na této situaci shledávám dva zajímavé aspekty: 1) že Google získal – nebo vůbec potřeboval – tolik přenosové kapacity, a 2) že Google tyto sítě nevlastní, přestože pravděpodobně nejlacinějším způsobem, jak získat takové množství sítí pod kontrolu, je skoupit několik firem spravujících páteřní sítě.

Google miluje tajemství. Že získává sítě, to žádným tajemstvím nebylo, ale objem těchto akvizic utajován byl. Proč? Člověk by si pomyslel, že je to nejspíše kvůli udržení nízké ceny, protože jeho partneři nevěděli, že ve skutečnosti obchodují s Google (dohody byly uzavírány pod hlavičkami mnoha různých firem). Pokud ale příčinou skutečně byla cena, proč tedy Google jednoduše nekoupil firmy, které ty sítě vlastní? Nedávalo mi to smysl, dokud jsem to celé znovu důkladně nepromyslel, načež začalo být zřejmé, že cílem Google je – jeho vlastním způsobem – kontrola nad Internetem. Ve skutečnosti už pravděpodobně tuto kontrolu získal a my jsme si toho pouze nevšimli.

Vzniklá situace má dva aspekty, věnujme se však nejprve právní otázce věci. Kdyby Google jednoduše koupil skupinu providerů páteřních sítí Internetu, zcela určitě by přilákal pozornost kontrolních orgánů z U. S. Department of Justice a U. S. Federal Trade Commision, dvou agentur, jejichž úkolem je sledovat slučování velkých korporací a hledat potenciální známky monopolního chování. Ovšem prosté převzetí kontroly nad stejným objemem páteřních sítí prostřednictvím pronájmů a jiných dlouhodobých dohod takové vyšetřování nevyvolá, ačkoli by nejspíše mělo. Díky pronajímání místo skupování se Google podařilo získat kontrolu nad sítěmi v tajnosti. Hra byla dohrána dříve, než si většina ostatních hráčů uvědomila, že vůbec o nějakou hru šlo.

Druhým aspektem je sama idea toho, že hra o kontrolu nad Internetem je již dohrána. Tohoto konceptu jsem se dotknul již v roce 1998, když jsem napsal svůj první sloupek o PayPalu, který v té době poskytoval své služby méně než jeden rok a již měl osm miliónu členů. Tehdy jsem napsal, že PayPal již zvítězil v závodě o zprostředkovatele internetových plateb, což, jak se časem ukázalo, byl fakt. Sebedůvěra PayPalu byla založena na analýze jeho vlastního růstu. Díky porozumění růstovému potenciálu, s ohledem na stále zrychlující se přírůstek členů systému, a díky podrobné analýze těchto údajů si PayPal mohl být naprosto jist, a to již v roce 1998, že jeho konkurenti již nikdy nebudou schopni dotáhnout jeho náskok.

Zakladatel portálu Topix.net, Rich Skrenta, nedávno podobným způsobem dokazoval, že Google, stejně jako PayPal, již vyhrál svou hru a že pro většinu uživatelů se stal synonymem pro Internet. Skrenta ve svém komentáři dokazuje, že dominance Google v oblasti vyhledávání a reklamy je tak hluboká, že většina konkurentů – zvláště pak Yahoo – by pravděpodobně udělala lépe, kdyby se ani nepokoušela Google konkurovat a jednoduše mu přenechala úplnou kontrolu, zatímco by se soustředila na poskytování obsahu jako Yahoo. Pravděpodobně má pravdu. Skrenta tvrdí, že i když se objeví někdo lepší než Google, musel by, aby získal vedoucí postavení v oblasti, v uživatelích překonat jejich povědomí o Google jako značce, což je v praxi takřka nemožné. Takže být lepší než Google prostě nestačí.

Toto vše byla dosud jen předehra k pochopení toho, co Google zamýšlí podniknout se vší svou technologií, čemuž jsem teprve nedávno začal přicházet na kloub.

Žiji v Jižní Karolíně, ve státě, který aspiruje na titul dokonalé stojaté vody, co se týče moderních technologií, ačkoli je bezesporu pupkem světa co do garnátů a písku. Proč tedy plní místní zpravodajství zkazky o záměru Google vybudovat zde obří datacentrum? Google zřejmě vyjednává o možnosti zřídit toto centrum v Goose Creek, městě nepříliš vzdáleném od Charlestonu, kde žiji, a v hlavním městě Columbia nebo poblíž hranic s Georgií. Podle novin by si Google mohl zvolit kterékoli z těchto tří míst, ale podle lidí, s nimiž jsem hovořil a kteří mají přístup k jednáním, Google zřejmě plánuje výstavbu ve všech těchto lokacích.

Proč?

Proč by Google potřeboval dvě datacentra ve státě s pouhými čtyřmi miliony obyvatel? Proč by Google kupoval 520 akrů (přes dva milióny čtverečních metrů) v průmyslové zóně Goose Creek, což je nejspíše stokrát více, než by zabralo jakékoli datové centrum?

Google buduje spoustu datacenter. Jak se zdá, tuto společnost stejnou měrou přitahují zdroje laciné a spolehlivé energie jako populační aglomerace. V Goose Creek koupil Google svých 520 akrů od státem vlastněné rozvodné společnosti, což nejspíše vysvětluje výše položenou otázku. Skoupením veškerého zbývajícího území průmyslové zóny vlastněné elektrárenskou společností si Google zajišťuje obrovský a ničím nerušený příliv elektrické energie, podobně jako je tomu v Oregonu, kde vybudoval datacentrum v sousedství nádrže obří vodní elektrárny, nebo i zde v Columbii v blízkosti atomové elektrárny.

Samozřejmě toto neodpovídá na otázku, proč vůbec Google tyto kapacity potřebuje, ale k tomu mám jistou teorii. Domnívám se, že Google toto vše připravuje pro budoucnost, kterou vidí, zatímco většina z nás ostatních nikoli. Zajdu ještě dále a budu předpokládat, že Google plánuje vybudovat podobná datacentra i v jiných státech a že ona dvě datacentra, která se budují zde v Jižní Karolíně, jsou pravděpodobně určena právě pro zabezpečení potřeb Jižní Karolíny. To je nějakých 100 000 serverů pro čtyři miliony potenciálních uživatelů nebo 40 uživatelů na server. Jaká služba může asi vyžadovat takové zdroje?

Odpověď je docela jednoduchá. Google zamýšlí převzít v našich životech většinu funkcí stávajích kabelových sítí, především telefonii a kabelovou televizi.

Internet, jak ho známe, je taková hra se skořápkami, v níž ISP (Internet Service Provider) zakládají své zisky především na tom, kolik uživatelů může v praxi sdílet společnou síťovou konektivitu. Většina uživatelů není na síti ve stejnou chvíli, a i když jsou připojeni, většinu času tráví mezi dvěma stisky tlačítek klávesnice a z perspektivy milisekund nedělají nic nebo téměř nic, takže ISP typicky nadhodnocují kapacitu svých spojů, kterou si pronajímají, nejméně 20x a někdy i 100x. Což znamená, že DSL linka nebo kabelový modem, o němž se domníváte, že vám poskytuje megabity dat za sekundu, vám ve skutečnosti garantuje stejnou šířku přenosového pásma jako většina vytáčených spojů.

Sdílení přenosových kapacit nebyl dosud podstatný problém, ale stane se jím, jakmile začneme všichni využívat video po síti. Pokud bychom všichni každý den stahovali jednu či dvě hodiny videa ve vysokém rozlišení, neexistuje způsob, jak by soudobá síťová struktura mohla takovou zátěž ustát. V tomto bodě můžeme konstatovat, že Internet nemůže splnit to, co od něj požadujeme, nebo že neznáme způsob, jakým by nám Internet mohl poskytnout to, co potřebujeme. A tu přichází Google a jeho spousty, spousty datacenter, aby tuto mezeru vyplnil.

Podíváme-li se na tento problém z jiného úhlu, právě nyní více než polovinu přenosových kapacit Internetu pohlcuje BitTorrent, přenášející především video. Přesto, pokud se podíváte na své sousedy, málokterý z nich BitTorrent používá. Méně než 5 procent všech uživatelů Internetu spotřebovává více než 50 procent veškerých přenosových kapacit. Poskytovatelé širokopásmového připojení tyto uživatele nenávidí a pokouší se nalézt způsob, jak je izolovat či jiným způsobem vypudit. BitTorrent – nikoli Yahoo či Google – je cílem všech protiinternetových kampaní telekomunikačních společností. Ve skutečnosti spíše než anomálií jsou tito uživatelé předvojem nás ostatních, kteří je budeme brzy následovat. A jakmile k tomu dojde, nebude k dispozici dostatek přenosových kapacit k zajištění tohoto přístupu prostřednictvím klasické centralizované infrastruktury. Osamělé datacentrum, jakkoli veliké, nebude stačit. Jak dokládá jeho rozvojový plán, Google je prostě první velký hráč, který tuto skutečnost plně pochopil.

Začíná být jasné, k čemu v následujících dvou či třech letech dojde. Více a více nás bude stahovat filmy a video ze sítě, čímž se změní vzorce chování typického uživatele internetu. Místo jednoho až tří gigabytů měsíčně, což je průměr většiny uživatelů širokopásmového připojení za poslední léta, poskočíme na jeden až tři gigabyty denně – třicetinásobný nárůst, který nepředstavitelně zatíží páteřní sítě našich ISP. Tito ISP budou čelit nutnosti třicetinásobně navýšit své kapacity, což by je připravilo o veškeré zisky – nebo budou moci podepsat dohodu s místním datacentrem Google.

Spatří-li v Google jedinou alternativu k bankrotu, tito ISP jistě podepíší, a učiní-li tak, přenesou většinu zisku od svých zákazníků na Google, který se stane obřím proxyserverem pro celý Internet. Nebudeme vědět, zda přistupujeme ke Google nebo Internetu, a z praktického hlediska na tom nebude ani záležet. Google se stane naším telefonním operátorem, naší kabelovkou, naší stereosoustavou a naším videorekordérem. Brzy již nedokážeme bez Google žít, což bude znamenat pokles důležitosti ISP a převzetí tržní hodnoty jejich společností – okolo trilionu dolarů – což znamená, že současná hodnota akcie Google (okolo 500 dolarů) je podhodnocena nejméně osminásobně.

Je to velký plán, ale může jej Google uskutečnit? Ano, může.

Pozn. red.: Český odborný komentář, společně s odkazy na některé relevantní zdroje, lze nalézt ve spotu Google – 600 milionů dolarů za nové datacentrum Milana Kryla.

Informace o překladu

Původní článek: When Being a Verb is Not Enough: Google wants to be YOUR Internet (Robert X. Cringely, 19. 1. 2007)
Překlad: Málek, Vilém
Odborná a jazyková spolupráce: Sušňová, Eva
Přeloženo se svolením autora (další překlady).

About translation

Original article: When Being a Verb is Not Enough: Google wants to be YOUR Internet (Robert X. Cringely, 19. 1. 2007)
Translation: Málek, Vilém
Language and expert collaboration: Sušňová, Eva
Language of translation: Czech (for readers from Czech and Slovak republics)
Translated with the permission of the author (other translations).