Kam se řítí Application Service Providing?

Jak ukázaly výsledky společného výzkumu IDG a IBM, setrvačnost, která brání zavádění moderních internetových technologií, je zřejmě velká a překračuje dokonce očekávání některých skeptiků. Podniky, ale také menší firmy, se k možnosti pronajímání aplikací přes Internet staví chladně a odměřeně. ASP (Application Service Providing) zatím provozuje pouhých 5 % účastníků výzkumu, o zavedení uvažuje dalších šest procent.

Who is who in xSP?

Pojďme si na začátek udělat pořádek v terminologii. Na trh se tlačí celá řada alternativních služeb, založených na principu pronájmu. Nejznámější z nich je asi ASP, kdy dodavatel místo prodeje software a dalších s tím spojených služeb, nabízí jejich využívání za úplatu. Podnětem k úvahám o ASP byla situace menších společností a jednotlivců, které nemohly najednou nainvestovat velké peníze do stále dokonalejších a dražších technologií. Zdálo se  tedy logické nabídnout jim přístup k různým typům programů (od účetních až po týmové systémy, ukládající data všech účastníků přes internet na server hostitele). Pro větší firmy se pronájem aplikací via internet mohl stát zajímavou formou outsourcingu.

Co všechno do této škatulky patří? V rámci kumulace toho nejlepšího, co zbylo po loňské dotcom bouři, se do kategorie ASP zařadila také B2B tržiště a už se tolik nehledí na to, zda je služba poskytována vzdáleně. Do kastlíku, z něhož se počítají tržby ASP, tedy náhle spadly také pronájmy off-line aplikací, které si zákazníci pořídili formou splátkového prodeje. Postupně se také stírá hranice mezi ASP a outsourcingem, spíše se rozlišuje mezi modely One2Many (jeden poskytovatel, více uživatelů) a One2One (pronájem a servis na míru podle požadavků zákazníka). ASP postupem času opouští ideál jedné aplikace, za kterou jim platí tisíce uživatelů, a specializuje se. Stává se jakýmsi outsourcingem pro menší a střední firmy. Někdy se pro tyto služby nově používá termín eSourcing.

Pro úplnost uvádím výčet aktuálních (mnohdy známých, někdy opomíjených) služeb, které vám usnadní vstup do velkého byznysu:

Realita ASP v České republice

Problematice ASP je u nás věnováno dost prostoru v médiích i na konferencích. Zabývá se jí také specializovaný server Služby ASP, podporovaný významnými IT společnostmi typu Microsoft, IBM, SAP, Siemens Business Services, Sun, Compaq nebo ASP1000. Mediálně tento projekt zastřešuje IDG. Přestože model ASP neznamenal takový průvan, jaký se všeobecně předpokládal, je jisté, že trh pronajímaných aplikací existuje také v České republice. Jeho velikost však není moc zajímavá, odhaduje se v tomto roce asi na 350 miliónů korun.

Kdo ASP služby využívá a nabízí?

Skoro polovinu zákazníků tvoří menší a střední společnosti (do 250 zaměstnanců), které se přece jen umějí chovat dynamičtěji a jejich management není tak konzervativní jako vedení průmyslových podniků, které tam vesměs „zbylo“ z minulé éry. Teprve poté se křivka uživatelů zase zvedá prudce nahoru, protože velké giganty (nad 1000 zaměstnanců), vlastněné zahraničním kapitálem, nejsou v tomto ohledu nijak skoupé.

Zajímavý je připojený graf, který popisuje, jak ASP vnímá reprezentativní vzorek českých společností. Pozorné čtenáře asi těžko zarazí fakt, že celých 78 % respondentů nemá konkrétní představu o tom, jak by se outsourcing nebo pronájem IT dal v jejich domovském podniku využit.

Uvedená hodnota odráží jak plánované obraty z tohoto druhu podnikání, tak celkové nepochopení benefitů, ale i obecnou nedůvěru k poskytování internetových služeb. Proč víc než čtvrtina českých, moravských a slezských firem o ASP ani neuvažuje nebo dokonce vůbec neví, k čemu jsou dobré? Protože v této chvíli vůbec nedokáže definovat strukturu svých nákladů. Těžko potom zdůvodňuje rozhodnutí, že svěří správu některých procesů externí firmě. Pokud se rozhoduje o nákupu služeb, činí se tak v České republice často ne na základě exaktních čísel, ale čistě intuitivně!

Zdroj: sluzbyASP.cz

Nejvyužívanější formy ASP

(klikněte na obrázek)
Zdroj: sluzbyASP.cz

Poskytovateli ASP služeb jsou samozřejmě univerzální xSP, vývojáři a prodejci software (Independent Software Vendor, ISV), nativní ASP a v neposlední řadě portály. Významné servery tak usilují o udržení zájmu návštěvníků, ale i o nové tváře na internetu. Domyšleno do důsledků jsou to právě ta čísla, která je udržují nad vodou. Na portálech dnes existují mnohdy zdarma poskytované vzdálené služby, které by do kategorie ASP jen tak někdo nezařadil, ačkoli se staly fenoménem dneška. Ano, mám na mysli řadu freemailových služeb, webhosting, případně i redakční systémy. Na webu si ale můžete pro svou menší firmu pronajmout i řadu dalších typů aplikací:

• marketingové služby (pronájem prostoru a nástrojů pro tvorbu dotazníků a kampaní)
• prodej/nákup prostřednictvím pronajatého e-shopu
• CRM (řízení vztahů se zákazníky)
• pronajaté účetnictví, vedení skladové evidence a ostatní firemní administrativy bez vlastnictví patřičných programů
• on-line bankovnictví
• sdílené kontakty, dokumenty a úkoly v pracovních týmech
• monitoring návštěvnosti webu

Nabídka ASP služeb je tedy bezesporu široká. Pokud se nabízí bezplatně, je o ni docela zájem. Pronajmout CRM systém v pořizovací ceně desítek milionů však jednoduché rozhodně není. Souvisí to jednak s tím, jak jsou naše firmy „bohaté“, jednak také s faktem, že většina managerů vůbec nedokáže domyslet stav, kdy by podnik fyzicky nevlastnil počítače a programové vybavení, nebo by se do IT oddělení nastěhovali cizí lidé. Před vstupem do Evropské unie soupeří firmy jen na našem malém dvorečku, takže totální zaměření na vlastní podnikání (core business) nepovažují za limitující.

Končí éra ASP (aniž pořádně začala)?

Poprvé se ve světě začíná o pronajímaných aplikacích hovořit někdy v roce 1998, možná i o rok dříve. V roce 2000 se jak v Americe, tak i v ostatních vyspělých státech, svezly na obrovském boomu dotcomů. ASP všech modelů, velikostí a názvů se úspěšně rozvíjely s přesvědčením, že mohou změnit svět informačních technologií snížením časové náročnosti, nákladů a těžkopádnosti IT řešení. Rok 2001 byl naopak celosvětově rokem vystřízlivění. Propad ekonomiky a nedostatek investičních peněz vedly až ke krachům některých poskytovatelů xSP.

Ne všichni ale mají problémy. Zdá se, že mezi úspěšné byznysmany lze zařadit:

• Internet-nativní vývojáře, jako jsou například Employease, McAfee, Salesforce, Atomz. Mnozí dosáhli významných vítězství na poli boje se zavedenými prodejci softwarových balíků.
• VSP (Vertical Service Providers), kteří nabídnou specifická oborová řešení, která ve světě krabicového software nemají obdobu.
• Tradiční ISV, kteří nabídnou profitabilní hosting.
• Ti, kteří přijdou s novým pohledem na věc. V USA je například velmi úspěšné vertikální ASP řešení pro prodejce aut a tahačů.

Závěrem je tedy možné říci, že také svět ASP se musí poprat s neuskutečněnými představami o tom, jak nahradí počítače v kancelářích terminály, PDA a mobilní telefony s integrovaným web-browserem. Ale trh ASP existuje a čeká (podobně jako mnoho jiných internetových projektů) na svoje specialisty, kteří nabídnou chytrá a neotřelá řešení. Některá z nich třeba v kamenném světě ani nepůjdou realizovat. Ta nebudou zajímavá jako izolované aplikace určené masám, ale musí být nabídnuta v požadované podobě konkrétnímu zákazníku. Navíc doplněná vějířem souvisejících služeb. Myslím si, že pokud máte dobrý nápad z oblasti pronajímání služeb a najdete osvíceného zákazníka (který se nebojí, že mu ukradnete jeho data, lidi a know-how a kdoví co všechno ještě), vyplatí se do xSP jít. Pokud však nemáte ani jeden z obou uvedených atributů, je, za aktuální situace trhu, vývoj ASP aplikace něco jako ruská ruleta.

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.