Kam se poděly inkubátory v Čechách?

Znamená rok 2003 opravdu konec investic do inkubátorů? Mám pro vás dobrou a špatnou zprávu. Nejprve ta špatná. V nejbližší době se nebude opakovat investorská horečka z let minulých. Dobrá zpráva pak je, že část peněz na rozvoj seženete, pokud máte kvalitní projekt, dobré nervy a jste-li podnikatelé tělem i duší. Podívejme se na dvě podoby možné budoucnosti inkubátorů.

Na tu první jsem se zeptal Ondřeje Bartoše, spoluzakladatele projektu FirstTuesday CZ a Incubator 2.0. Ten měl navazovat na Inkubator E-konom sestavený pod křídly vydavatelství Economia. Zatímco Inkubator E-konom měl několik zajímavých projektů ve svém portfóliu, jeho následovník se nestačil vůbec rozjet.

Jaká je situace nyní, tedy téměř půl roku poté, co byl projekt Incubator2 ukončen?

Úvodem bych rád upřesnil, že projekt Incubator 2.0 byl uspán jeho zakladateli, protože se nepodařilo na trhu nalézt potřebnou míru podpory ze strany velkých hráčů. Záměrem zakladatelů bylo, a stále je, k projektu se po nějakém čase vrátit, znovu zhodnotit výchozí předpoklady a případně se znovu pokusit o spuštění projektu. Ptáte-li se ve vaší otázce, jestli se výrazným způsobem změnila situace a nálada na trhu směrem k technologickému podnikání a jeho podpoře, případně uvědomil-li si nutnost podpory stát, bohužel se zatím nezdá, že by byla situace nějak zvlášť odlišná od situace před půl rokem. Oblast ICT se stále ještě nedostala z deziluze způsobené přehnanými očekáváními z let internetové bubliny, podle mého názoru teď trpíme určitou „přehnanou deziluzí“, která je stejně neracionální, jako byla bublina samotná. Nicméně něco se přesto změnilo, během roku 2003 vznikne v Brně inkubátor provozovaný ve spolupráci s Vysokým učením technickým, Jihomoravským krajem, městem Brnem a Masarykovou univerzitou. Zdá se, že některé instituce přece jen chápou význam podpory inovací a podnikání na ně navázaného, což považuji za velmi dobrou známku a příslib do budoucna.

Existuje ještě nějaké jiné řešení pro začínající start-upy, jak se dostat k financím?

Samozřejmě, způsobů financování pro start-upy je pochopitelně víc. Mezi klasické patří takzvané „Fools, Friends and Family“, kdy zakladatelé firmy osloví své přátele a svou rodinu s žádostí o půjčku nebo přímo investici do jejich projektu. Samozřejmě platí, že se jedná o dosti rizikový krok a zakladatele musí svému projektu stoprocentně věřit, v zahraničí se jedná o velmi využívaný způsob. Obměnou této cesty je pak nalezení vhodného soukromého investora (takzvaný Business Angel). Ten zpravidla pochází z byznysu, je to úspěšný podnikatel nebo dlouholetý investor a k projektu přispívá nejen financemi, ale hlavně kontakty, radami a podobně. Dalším způsobem financování projektu v rané fázi je bankovní úvěr, několik bank na našem trhu má v nabídce nějaký program pro malé a střední podniky (za všechny jmenujme hlavně Českomoravskou záruční a rozvojovou banku), nicméně zde platí, že příslib úvěru je vázán na poskytnutí podstatně většího množství informací o projektu a firmě.

Jak vidíte budoucnost v oblasti financování internetových projektů. Platí již zde pravidla kamenného byznysu?

Nedávná minulost, současnost i budoucnost je samozřejmě zcela v duchu pravidel kamenného byznysu, mluvíme-li o základních ekonomických pravidlech fungování podnikání. Pokud to někdy bylo jinak (a všichni si pamatujeme, že bylo), jednalo se o hrubou chybu, která byla potrestána splasknutím bubliny, pádem nadhodnocených akcií technologických firem a následujícím pesimismem. Nicméně každý rozumný investor uvažující dnes o financování internetového projektu se bude ptát na všechny věci, tak jako v případě kamenného byznysu. Je potřeba si uvědomit, že internet je pouze velmi výhodné médium, které můžeme použít jako výhodný distribuční, marketingový nebo přímo prodejní kanál, není to nic míň, ale ani nic víc.

Liší se český start-up od start-up firem ve světě? V čem je naše největší výhoda?

Zodpovědět tuto otázku není úplně snadné v několika větách. Český start-up se samozřejmě od „světových“ start-upů liší hodně, záleží také, s jakými firmami ho porovnáváme. Pokud bych se ve srovnání díval spíše na západ Evropy či za moře, řekl bych, že český začínající podnikatel je typicky méně zkušený obecně ve věcech fungování byznysu a trhu – nevidí věci v celku a v souvislostech, nemá „full picture“, většinou je dominantně zaměřen na výsledný produkt, aniž by se hlouběji zamyslel nad marketingem, zákazníky, konkurencí a podobně. A pokud hovoříme o financováni firem a projektů, bohužel většinou nemluví stejným jazykem jako finančník. Naopak dobrou vlastností bývá kreativita a inovativnost a velmi dobré technické vzdělání a znalosti. Z tohoto mého zjednodušeného hodnocení vyplývá, že čeští podnikatelé velmi často vytvoří vynikající projekt nebo zajímavý produkt, horší je to však s realizací projektu a prodejem produktu. A jednou z rolí First Tuesday CZ, jak ji chápeme, je právě vzdělávání začínajících podnikatelů, přinášení praktických zkušeností a know-how jejich úspěšných kolegů a poradenství.

Končím, tedy začínám, aneb druhá strana

V polovině tohoto roku, přesně 30. června 2003, by měl odstartovat Inkubátor VUT (vázáno na dostavbu sídla Inkubátoru v prostorách Vysokého Učení Technického v Brně). Tento Inkubátor bude též sídlem Inovačního centra Jihomoravského kraje, které se podílí na jeho budování a řízení. VUT investuje 17 miliónu korun, ministerstvo pak 10 miliónů. Inkubátor by měl sloužit především studentům a učitelům VUT, ale v případě zajímavého projektu je možno se ucházet o přijetí. Posuzován je nejen nápad, ale i možnost praktické aplikace.

Jan Vitula, předseda finančního výboru Jihomoravského kraje, zdůraznil tyto funkce Inkubátoru:

• Poskytování služeb začínajícím firmám – pronájmy v budově. Začínající firmy budou moci poptávat služby a pronájem plochy se slevou. Ta se bude odvíjet dle zaměření firmy a délky pobytu v Inkubátoru. Průměrná doba pobytu by však neměla překročit 5 let. Ke konci tohoto období by firmy měly dostávat již služby za tržní ceny. Tím by se měl usnadnit přechod do podnikatelské reality.
• Propojení VŠ na podniky – prozatím spolupracují VUT a Masarykova univerzita.
• Koordinátor odvětvového clusteru – hledání nejvhodnějších odvětví (predikce vývoje).
• Spolupráce s investory.

Složení pracovní skupiny pro vznik technologického Inkubátoru: JIC (Jihomoravské inovační centrum), vysoké školy (v první fázi zejména VUT v Brně), dále Magistrát města Brna a Jihomoravský kraj. Zprvu by měly jít finance právě z těchto institucí. Osloveni budou též Business Angels v regionu (pokud se někdo přihlásí) a zapojen by měl být i rizikový kapitál (banky, fondy). Do dvou let by měl Inkubátor přejít na samofinancování. Nakolik se daný záměr podaří, záleží na kvalitním portfóliu firem v inkubátoru. Více informací naleznete na stránkách Regionální rozvojové agentury jižní Moravy.

Na názor ohledně návratnosti investice a možnosti samofinancování inkubátoru jsem se zeptal pana Davida Uhlíře, zástupce CzechInvest. Ten nastínil svůj osobní pohled na věc:

Návratnost tohoto typu investic, v podobě toku peněz odpovídajícího vloženým penězům, nelze očekávat prakticky nikdy – pokud má fungovat jako inkubátor s kompletním profesionálním servisem a ne jako developerská společnost, která bude pronajímat kanceláře a mít z nich zisk. Úspěch bude, pokud se podaří dosáhnout v průběhu několika let samofinancování inkubátoru a přitom poskytovat začínajícím firmám kvalitní servis. Budeme se o to snažit co nejrychleji, ale když mluvím o samofinancování, počítám do něj provozní náklady, nikoli veškeré vstupní pořizovací náklady. Pak by se jednalo pouze o developerský projekt výstavby nájemných kanceláří.

Univerzity začínají tedy chápat, že nemohou zachovávat své dosavadní přehlížení podnikatelské sféry. Spolupráce se brzy stane nezbytnou, neboť rychlý vývoj na trhu práce se musí také začít odrážet na univerzitní půdě. Naopak podnikatelé nesmí očekávat, že univerzity budou šít absolventy na míru jejich představám.