JavaScript – úvod do proměnných

11. října 2000

Na Intervalu jsem v poslední době vydal několik článků, které popisují různé datové typy JavaScriptu. Dnes si budeme vyprávět o tom, co jsou to proměnné a jak se v JavaScriptu chovají. Tento článek je určen spíše pro začátečníky v JavaScriptu.

Proměnné jsou, lidově řečeno, šuplíky, do kterého je možné uložit nějaký jeden údaj. Například číslo, kus textu, či něco jiného, co je právě potřeba si někam uložit k zapamatování. Protože naprostá většina JavaScriptových zápisů si potřebuje několik různých údajů zapamatovat, a pak s nimi pracovat, je nutné proměnným dobře rozumnět.

Protože se předpokládá, že většina vytvořených kódů v JavaScriptu si potřebuje zapamatovat více, než jeden údaj, je potřeba se v tom zmatku nějak vyznat. Pokud se budu chtít k nějakým údajům později vrátit, je nutné, abych ho mohl mezi všemi odloženými proměnnými najít. To se řeší velice jednoduše, každá proměnná má své jméno. Ukáži to na jednoduchém příkladu:

<html>
<head>
<title>Dvě proměnné</title>
</head>
<body>
<script type="text/javascript" language="JavaScript"><!–
var a = 3;
var b = 6;
alert(a);
// –>
</script>
</body>
</html>

Ve výše uvedeném příkladě jsou použity dvě proměnné, první je pojmenována jako a, druhá jako b. Do proměnné s názvem a je uloženo číslo 3. Kdykoli později se mohu zeptat, co je uloženo v proměnné a, přičemž dostanu odpověď, že číslo 3. Na dalším řádku je do proměnné b uloženo číslo 6. A zase, pokud se kdykoli později zeptám, co je uloženo v proměnné b, dozvím se, že číslo 6. Na dalším řádku použiji příkaz alert, který vypisuje hodnoty. Zápisem alert(a) se vypíše, co je uloženo v proměnné a. Můžete si to vyzkoušet zde:

Takže shrnuto, JavaScript si zapamatovává různé hodnoty tak, že je ukládá do proměnných. Každá proměnná má svoje jméno, podle kterého jí můžeme kdykoli najít a zjistit, co má v sobě uloženo.

Proměnná se jmenuje proměnná proto, že hodnota, která je uvnitř ní uložená se může měnit. Kdykoli jí můžeme vyměnit za jinou hodnotu. Zkusme si to ukázat na příkladě:

<html>
<head>
<title>Dvě hodnoty</title>
</head>
<body>
<script type="text/javascript" language="JavaScript"><!–
var caj = 10;
alert(caj);
caj = 8;
alert(caj);
// –>
</script>
</body>
</html>

Jak je vidět, proměnnou jsem pojmenoval caj. Do proměnné caj jsem uložil číslo 10. Hned na dalším řádku se zápisem alert(caj) přesvědčím, co je v proměnné s názvem caj. Hned nato uložím do proměnné caj osmičku. A zase se přesvědčím zápisem alert(caj), co je v proměnné caj. Zde si to můžete vyzkoušet:

Asi jste si všimli toho, že jsem použil slůvko var, když jsem do proměnné caj „ládoval“ desítku, ale vynechal jsem jej později, když do proměnné caj byla ukládána osmička. Proč? Příčina je velmi jednoduchá, slovem var informujete JavaScript, že chcete založit novou proměnnou. Protože při ukládání osmičky už proměnná s názvem caj existovala, není potřeba novou proměnnou zakládat, a slovo var tedy chybí.

Pro objektivitu musím říci, že i se slovem var nazachází JavaScript nijak puntičkářsky. Snaží se neustále přemýšlet, co vlastně máte za lubem. Nebude se tedy zlobit, pokud napíšete slovo var i tehdy, pokud proměnná už bude vytvořena. Prostě pochopí a slovo var ignoruje. Přesto je dobré si zvyknout psát var správně, protože existují speciální případy, které uvedeme v pozdějších dílech, kdy JavaScript nedokáže domyslet, co přesně chcete. Pak se řídí strikně podle toho, jestli slovo var je, nebo není přítomno. Potom běda vám, jestliže jste to nenapsali správně. Může tak vzniknout velmi obtížně hledatelná chyba.

A to je pro dnešek vše.

Štítky: Články

Mohlo by vás také zajímat

Nejnovější

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *