Jak si vedou české elektronické obchody?

Pokud chceme vědět, jak se daří e-obchodu, je nejlepší se zeptat samotných provozovatelů elektronických prodejen. Udělali jsme to a dnes vám přinášíme výsledek. Chcete vědět, jak se jim daří, jak si v minulých letech vedli? Jaký je jejich pohled a jejich očekávání?

Interval.cz anketou obeslal několik provozovatelů elektronických obchodů. Osloveny byly ty nejstarší a největší e-obchody s tradičním sortimentem. Na druhé straně jsme si vybrali úmyslně také některé projekty z oblasti služeb nebo prodeje méně atraktivních komodit. Převažovaly firmy, které při sestavování odpovědí viditelně vycházely z dobrých ekonomických rozborů. Jiné nabídly jen odhady – a nebyli to kupodivu jen úplní začátečníci, ale i zavedené obchody! Nakonec vznikla pestrá mozaika informací a čísel, kterou se nyní pokusím interpretovat.

Který rok byl pro váš e-obchod obchodně nejúspěšnější?

Většina firem (77%) se shodla, že výsledky posledního účetního roku, tedy 2001, byly pro ně v dosavadní historii nejlepší.

O kolik procent ročně v průměru roste ve vašem e-obchodě objem tržeb?

Uváděné hodnoty kopírují Gaussovu křivku, nejvíce odpovědí spadá mezi 90 až 110 %. To (velmi zobecněno) znamená, že průměrný obrat firmy se každoročně zhruba zdvojnásobí. Menší nárůst logicky připadá na služby, největší na nově vzniklé obchody (kdy tržby vzhledem k počáteční nule rostou skoro astronomicky).

Zdroj: On-line shopping 2000 a 2001. Prognóza 2001 uvedena dle výsledků ankety Interval.cz.

Jaký má váš e-obchod průměrné roční tržby (alespoň řádově)?

Roční tržby většiny oslovených elektronických obchodů se pohybují v řádech milionů a desítek milionů. Největší objem obchodů hlásí Obchodní dům (skoro 100 milionů), což ostatně odpovídá jeho rozsáhlé nabídce a sortimentu zboží. Menší a specializované obchůdky pak nashromáždí za rok stovky tisíc (např. Dobroty, Postery, ShopCenter, Tivis).

Jaké jsou vaše nejprodávanější komodity?

Náš výběr respondentů byl do jisté míry ovlivněn výsledky výzkumů v oblasti e-komerce. I v naší anketě vyšlo, že největší tržby jsou spojeny s prodejem knih, audio a video nahrávek, kancelářské techniky a počítačů, telefonů nebo elektroniky. Desetimilionový obrat e-obchodu Multimarket, uskutečněný v sortimentu potravin a drogerie pak vypovídá o tom, že konkurovat se dá také supermarketům.

Jaký jste zaznamenali největší jednorázový obchod?

Zajímavá otázka, ještě lepší odpovědi. Jen těžko jsem si dokázal dopředu představit, co všechno je na Internetu možné. Neoficiálním vítězem v této kategorii se stal MB-shop, který podle vlastního dobrozdání ve svém obchodě prodal zájemci server v ceně 310 tisíc korun. Popravdě řečeno, nedokážu si představit takovou investici, uskutečněnou jen na základě virtuální domluvy. Předpokládám, že mezi prodejcem a kupujícím existovalo silnější pouto než pár vyměněných e-mailů. Uvážíte-li také, že zboží se na Internetu často platí předem, nebo že by šel server kanály České pošty na dobírku? :-) Další „velké pecky“ pocházely z oblasti elektroniky – plazmové televizory, digitální videokamery v ceně nad 150 tisíc korun.

Začínali jste rovnou s e-obchodem, nebo byl na začátku kamenný obchod?

Většina (61 %) společností začínala přímo v oblasti elektronického obchodování a po kamenné prodejně netouží. A naopak. Některé obchody jsou jen další prodejnou v obchodní síti firmy (Electrocity, Kosmas, Videosat ad.). Zajímavým příkladem opačného postupu je PCOnline, kde úspěch na webu inspiroval majitele k zřízení kamenné prodejny.

Pokud máte obdobný kamenný obchod, o kolik procent se liší tržby v tom elektronickém?

Číslo kolísá v závislosti na tom, jakou roli přisuzuje daná firma e-obchodu ve své celkové obchodní politice. Například síť videopůjčoven Videosat mimo internetový obchod kazety s filmy neprodává, jen půjčuje (70 až 80 % tržeb pak generuje e-obchod). Pan Žák z knižního velkoobchodu Kosmas na tuto otázku odpověděl: „Naše firma provozuje i dvě kamenná knihkupectví. V dnešní době přesahuje měsíční obrat internetového obchodu obrat jedné „kamenné prodejny“ o 80 až 90 %.“ Naopak někteří provozovatelé uvádějí, že internetový obchod je pouze doplňkem jejich podnikání v kamenných obchodech (Electrocity, Kante, Tivis).

O kolik procent se liší náklady e-obchodu oproti kamennému obchodu?

Tady je rozptyl odpovědí zřetelně největší. Nejčastější odpovědí je zhruba stejný (3x). Zaznamenal jsem také odpovědi: 40 % nákladů na kamenný obchod, 70 %, podstatně vyšší, nelze určit.

Jednou z proklamovaných předností e-komerce je možnost nákupu 7 dní, 24 hodin. Jaký je u vás podíl nákupů v noci a o víkendech?

Průměrně zhruba 40 %. Tedy v noci a o víkendech proběhne něco více než 1/3 obvyklého množství nákupů. Nejvyšší míru takových obchodů oznamuje Vltava (70 %), Videosat (60 %), Korunka, MB-shop (oba 50 %). Průměr vyrovnávají minimálním nočním ruchem např. Sedin nebo ShopCenter.

Co myslíte, že virtuální obchodování obecně nejvíce ohrožuje?

Protože v marketingu je obvyklé hovořit o příležitostech a ohroženích, použil jsem tento termín také v otázce. V žádném případě to neznamená, že elektronické obchody se cítí nějak v tísni nebo očekávají jen to nejhorší. Výše uvedené ekonomické výsledky to ani v nejmenším nenaznačují. Souhlasím s panem Novotným, zastupujícím Obchodní dům, že otázka by možná měla být správněji formulována takto: „Co brání rychlejšímu rozvoji virtuálního obchodování?“. Ale marketing velí být stále ve střehu :-)

Zdroj: Interval.cz

Z tohoto pohledu mě poněkud překvapila reakce na tendenci koncentrace kamenných obchodů. Zdá se, že provozovatelé e-obchodů to neberou nijak vážně, ale stará pravda říká, že kdo si koupí rohlík, nekoupí si mnohdy už čokoládu. Konkurenci je proto třeba vyhlížet za každým rohem. V tomto směru mne spíš oslovuje názor pana Žáka z Kosmas.cz (cituji ho podruhé hlavně proto, že poslal kromě vyžadovaných odpovědí také detailní rozbor situace na trhu): „Kamenné obchody obecně vnímáme jako naše přímé konkurenty a rozhodně nešilháme pouze po internetové konkurenci. Koncentrace maloobchodního prodeje do nákupních center však podle mého názoru výrazně neubírá na základních výhodách on-line nákupu – vyšší slevy, nákup v klidu, časová úspora, dostupnost potřebných informací a parametrů, možnost jejich rychlého srovnání atd.“

Pro úplnost přináším srovnání s šíře pojatými výzkumy: Jako největší překážku rozvoje e-komerce v Čechách vidí obchodníci výši telefonních poplatků a všeobecnou nedůvěru k nakupování přes Internet (On-line shopping 2001, GfK & APEK)

Srovnání procentuálního rozložení e-shopů v čase přináší následující graf (dle oficiální studie, zadané APEK a údajů z této ankety):

Zdroj: On-line shopping 2000 (GfK & APEK), Interval.cz

Nakonec bych ještě jednou rád poděkoval osloveným manažerům, že nám prostřednictvím svých reakcí na anketní otázky umožnili alespoň částečně poodhrnout záclonu českých elektronických obchodů.

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.