Jak podnikat na internetu – živnostenský list 2.

V pokračování článku o podnikání na internetu se ještě na chvíli vrátíme k problematice získávání živnostenského listu, a to v odpovědích na otázky, které se objevily po zveřejnění minulého článku.

Jaký živnostenský list

Pokud jde o volbu konkrétního názvu živnosti, tak zatím stále se musí vycházet ze seznamu živností. I když to, co budete mí na živnostenském listě konkrétně napsáno, je více méně individuální. Obzvláště to platí do blízké budoucnosti, protože seznam živností by měl být zrušen chystanou novelou živnostenského zákona.

Budoucí podnikatel by pak definoval, jakou činnost chce vykonávat, a živnostenský úřad by posoudil, zda se jedná o podnikání podle zákona a následně vystavil živnostenský list. Zastánci této novely tvrdí, že předem není možné sepsat všechny živnosti a následně do nich „umísťovat“ jednotlivé činnosti.

Tvorba webových stánek

Zde je vhodná činnost jako „poskytování software“, případně v kombinaci s  „reklamní činností“. Najdeme však různé modifikace, například „poskytování služeb v rámci internetu“ apod.

Provozování elektronického obchodu

K provozování elektronického obchodu je asi nejvhodnější činnost „maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny“, dostatečná je také činnost „koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej“.

Kam dál se živnostenským listem

Pokud jsme již vyřídili všechny formality a máme i daňovou registraci (viz minulý díl), musíme ještě zajít na sociální a zdravotní pojišťovnu.

Podpora ze strany úřadů práce

Úřady práce podporují začínající podnikatele v případě, že se jedná o uchazeče o práci, který je již v evidenci. Větší šanci získat podporu má ten, kdo je v evidenci ÚP dlouhou dobu (oslovení pracovníci ÚP obvykle uvádějí dobu 6 až 12 měsíců).

V žádosti musí zájemce uvést: předmět podnikání, reálnost a perspektivnost předloženého podnikatelského záměru, účelnost předpokládaných nákladů na podnikání. Uchazeč se musí dále zavázat, že bude podnikat nejméně 24 měsíců.

Celková výše příspěvků může dosáhnout až 80 000 korun, ale to je opět podle oslovených pracovníků u většiny záměrů nedosažitelné. No a špatná zpráva na závěr, na příspěvek není právní nárok, takže to záleží na rozhodnutí příslušného úřadu práce.

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.