Interval nikdy nespí aneb editorial

4. srpna 2003

•

Můj ctihodný předskokan Marek Šalanda za celý ten čas, po který okupoval křeslo šéfredaktora, napsal jen šest editorialů. Ne tak má zakomplexovaná dušička grafomana, které v seberealizaci brání jen tlupy autorů, vnucující mi své výtvory a úplatky. Ty mne přiměly k dočasnému kompromisu, takže až příště uvidíte nejošklivější tvář Intervalu, budete už vědět, kdo vám zkazil první pondělí v měsíci…

Mimochodem, editorial je ideální vycpávka. Okurková sezóna se v každém médiu projevuje jinak. Zatímco v televizi řádí slizké potvory z hlubin našich rybníků a řek, noviny uzurpuje vrubozobé ptactvo a rádia zástupy přestárlých umělců, Interval má můj editorial. Uklidňuji se pouze tím, že má profesorka jazyka českého o tomhle melouchu ještě neví.

Mýlil by se ale ten, kdo by si myslel, že se Interval uložil s první vlnou veder k letní hibernaci, a neuspěl by ani ten, kdo by mne hledal na Brněnské přehradě nebo u Proboštských jezer, jak občasným ťuknutím do kláves svého notebooku tvořím něco úžasného. Nemám totiž notebook. Na rozdíl od většiny národa, slastně se povalující na chorvatských, italských a floridských plážích, šéfredaktorský plat mne nutí setrvávat v přehřáté kanceláři, kde se věnuji usilovné snaze o zvýšení uživatelské přítulnosti Intervalu.

Mírným pokrokem v mezích zákona se ke svému konci blíží redesign. Po údobí takřka spikleneckých příprav a hlasitého upozorňování na novinky, došlo na práce v zákulisí, kterých si čtenář většinou ani nevšimne, což je podle mne jen ku prospěchu věci. Odchytávají se octové mušky, vyklepávají se moulové a vyhání krtci. Jediná, a snad na dlouhou dobu poslední viditelná změna, se dotkne vyhledávání v diskusích a článcích.

Když už jsme u těch článků, nejspíš potěším všechny, kteří si v poslední době stěžovali na přemíru tichomořské exotiky, tentokrát se omezíme na mikrodávku J2ME. S trochou štěstí vás oblaží nějaké to PHP, ASP.NET a jiní zástupci utlačovaných menšin, společně s několika drobnostmi z E-komerce, podle toho, koho se mi podaří donutit k předstírání smysluplné činnosti.

Osobně se těším především na takovou malou legrácku, které, se skromností sobě vlastní, říkám „Šéfredaktorův týden“. Ještě si nejsem jist, kdy přesně k celé akci dojde, určitě však poznáte, až to propukne. Pro jistotu si na ten týden beru dovolenou a odcházím se rekreovat do náruče pustých velehor, jejichž strážci přísně persekuují používání všech moderních technologií. (Domorodé zbraně typu čakanů a palašů jsou nicméně povoleny.)

Ring volný

V předposledním odstavci téhle slohové práce bych vás chtěl požádat o malý příspěvek. Tedy do diskuze pod článkem, samozřejmě. Sice si rád pokecám, nestíhám ale sledovat všechny články, ke kterým činíte své přípodotky. Soustřeďte, prosím, napříště své úsilí pod příslušný editorial dle aktuálního měsíce, alespoň budu vědět, které části Intervalu se mám vyhýbat.

P. S.: Dávám přednost úplatkům v naturáliích, především čokoládě. Holandský nugát, bruselské pralinky a višně v čokoládě určitě neodmítnu. Menší finanční obnosy vkládejte do voskovaných či jinak impregnovaných obálek, nerad míchám Smetanu s čokoládou.