Flash na webu stále neřekl své poslední slovo

Končí FLASH na webu? Je opravdu HTML5 jeho katem? Adobe ale pohřeb strojit nemusí: Flash ještě není mrtvý není a před HTML5 stojí řada překážek.

Technologie Flash dnes patřící pod křídla společnosti Adobe má na webové scéně bohatou historii. Z mnoha míst a úst dnes slyšíme, že se její éra chýlí ke konci. Katem nemá být svého času velmi ambiciózní konkurenční technologie Silverlight z portfolia společnosti Microsoft. Smrtelnou ránu má Flash inkasovat od otevřeného webového standardu HTML 5.

Za ním stojí největší hráči na trhu jako je Google, Apple, Facebook či dokonce Microsoft, který kvůli nástupu HTML 5 hází přes palubu i vlastní Silverlight. Na pilu tlačí i všichni tvůrci mainstreamových prohlížečů a řada poskytovatelů služeb, u nichž hrál ještě nedávno Flash prim. Adobe stojí proti velké přesile.

Proč je Flash z módy? Argumenty jsou silné

Idea je taková, že na co byl dříve potřeba na webu Flash, nyní zvládnou čistě webové technologie v čele s HTML 5 podporované přímo webovými prohlížeči, které nebudou potřebovat nespolehlivý plug-in třetí strany. Bezpečnost, výkon, stabilita, uzavřenost. To jsou nejčastější výtky, které k technologii Flash směřují. Jsou oprávněné? Slovy našich fotbalových reprezentantů: tak určitě…

Začněme bezpečnostní, potřebný plug-in Flash Player trpí poměrně často závaznými bezpečnostními chybami, které mohou vést skrze záškodnické nebo kompromitované webové stránky k úspěšné infiltraci počítače s plně aktualizovaným prohlížečem. Tvůrcům prohlížečů se nelíbí, že jim Adobe dělá do jejich hýčkaného díla slavobránu pro malware, kterou de facto nemají jak přímo ovlivnit.

Google šel dokonce tak daleko, že Flash Player je již nějakou dobu součástí jeho prohlížeče Google Chrome, aby na něj mohly být aplikovány bezpečnostní technologie prohlížeče, jehož výkonný aktualizační mechanismus se stará i o záplatování bezpečnostních děr v plug-inu od Adobe.

Mozilla zase rozjela informační kampaň o obecné nebezpečnosti plug-inů a spustila službu Plugin Check pro kontrolu aktuálnosti nainstalovaných zásuvných modulů. Adobe se snaží bezpečnostní složku své technologie dlouhodobě vylepšit od opakovaného zjednodušování aktualizačního mechanismu po úzkou spolupráci s tvůrci prohlížečů.

Ve spolupráci s Mozillou byl pro Firefox vyvinut speciální Flash Player využívající sandbox. K dispozici je však pouze 32bitová verze pro uživatele Windows Vista a Windows 7. Například uživatelé stále oblíbených Windows XP nebo alternativních platforem mají smůlu.

Další slabinou je výkon. Na stolních počítačích a noteboocích z vyšších cenových pater to díky moderním procesorům není tak markantní. Pro netbooky se slabšími procesory je však Flash mor. Řada uživatelů musí Flash na webu blokovat, aby prohlížeč i se všemi plug-iny na méně výkonném zařízení podával uspokojivý výkon.

Adobe o tomto problémů ví a opakovaně slibuje nápravu, ale v reálu se zatím nic zásadního neděje. Situace se dost možná vyřeší sama odklonem spotřebitelského zájmu od netbooků, který hlásí výrobci a prodejci počítačů. Na druhou stranu si přiznejme, že ani webové prohlížeče vždy a za všech okolností nepodávají optimální výkon. Pořád je co vylepšovat.

Problémem číslo tři je stabilita. Flash Player velmi často stojí za pády webových prohlížečů. Moderní prohlížeče tento problém řeší izolací plug-inů v čele se zmíněným výtvorem Adobe do samostatného procesu nezávislého na relaci prohlížeče. Pokud Flash Player (nebo jiný plug-in) spadne, neshodí celý prohlížeč. Bohužel je to jen řešení následků, nikoliv příčiny.

Nakonec se zastavme u otevřenosti resp. uzavřenosti. Popularizátoři otevřeného webu vidí cestu v patentově a licenčně nezatížených technologiích nezávislých na jedné konkrétní firmě a jejich rozmarech a nevyžadujících po vývojářích nákup softwaru za nemalou cenu od jediného dodavatele na trhu. Vidina je to možná místy trochu naivní, ale poměrně příjemná.

Flash chce nahradit HTML 5, prvním bojištěm je video

HTML 5 pomaličku v reálném webovém prostředí začíná nahrazovat Flash. Největším bojištěm je multimediální oblast, konkrétně přehrávání videa na webu, kde Flash léta kraloval. Nyní mu ovšem leze do zelí HTML 5 se značkou video široce podporovanou v moderních prohlížečích. Adobe však zatím panikařit nemusí. Flash pořád drží esa v rukávu.

HTML 5 má několik dílčích problémů. Něco jsou drobnosti. Například dlouho chyběla možnost přehrávat přes HTML 5 video v režimu přes celou obrazovku, což Flash pochopitelně umí. Teď už to umí i HTML 5, ale zatím ne ve všech prohlížečích. To je ale skutečně drobnost, která se může během několika měsíců vyřešit.

Vážnější jsou výhrady velkých poskytovatelů obsahu (majors) z řad televizních společností a filmových studií, kterým vadí chybějící technologie pro ochranu před nedovoleným kopírováním jejich děl. Často jim nestačí ani Flash a mnohdy vyžadují Silverlight, který podle majors je na tom s ochranou autorského obsahu o něco lépe.

Těžko si představit, že rigidní zábavní průmysl přestane bazírovat na vysokém stupni ochrany svých děl, takže pokud se má situace pohnout kupředu, bude se muset přizpůsobit HTML 5. Společnosti Google, Microsoft a Netflix daly hlavy dohromady a snaží se HTML 5 obohatit o ochranu multimediálního obsahu šifrováním. Mozilla, další velký propagátor HTML 5, není v principu proti. Není si však příliš jistá, jestli navržené řešení bude shledáno dostatečným.

Dalším problémem HTML 5, díky kterému mohou mít šéfové Adobe o něco lepší spánek, je roztříštěnost podporovaných multimediálních formátů. Ze samotné specifikace HTML 5 totiž vypadla deklarace, který z existujících formátů má být používán. HTML 5 tak místo vynikající kompatibility přináší pravý opak. Problém s formáty se přetavil ve filosofický boj a schůdné řešení je v nedohlednu.

Konkrétně u videa tu máme tu tři formáty H.264, VP8 a do pozadí v poslední době ustupující OGG Theora. První je v oblasti videa na internetu široce podporovaný, ale propagátoři otevřeného webu se nemohou smířit s jeho uzavřeností a bojí se, že to by v budoucnu mohl být problém jak pro tvůrce prohlížečů, tak pro poskytovatele obsahu.

VP8 patří do projektu WebM, za kterým stojí Google. Ten kodek VP8 koupil, aby jej posléze uvolnil pod svobodnou licencí. Má být vyspělejší alternativou za formát resp. kodek OGG Theora, který i přes finanční injekce Mozilly do vývoje a rozvoje podle kritiku nedosahuje potřebných technických kvalit.

Problém je, že různé prohlížeče podporují různé formáty. Microsoft a Apple tlačí H.264, takže prohlížeče Internet Explorer a Safari sází výhradně na něj. Mozilla stejně agresivně tlačí otevřený tandem VP8 a OGG Theora. Podobnou cestou kráčí i tvůrci prohlížeče Opera.

Google Chrome podporuje všechny tyto formáty resp. kodeky, ovšem prý jen dočasně. Google chce časem podporu H.264 ze svého browseru vyřadit. Zatím však neprozradil kdy nebo za jakých okolností tak učiní. Každopádně se nezdá, že prohlížeče budou bezproblémově podporovat všechny používané formáty, takže zárukou široké kompatibility a bezproblémovosti pro poskytovatele webového videa paradoxně není HTML 5, ale dobře zabydlený Flash.

Adobe konsoliduje síly, kapitulace by byla předčasná

Adobe se na situaci divá velmi pragmaticky a zatím flintu do žita nehází. Deklarované problémy své technologie se snaží průběžně řešit a nyní je pro tuto firmu hlavní být před HTML 5 technicky napřed, což se zatím daří. Dokud se tvůrci prohlížečů budou hašteřit o „jediný správný kodek“, tak má Flash na multimediální frontě silnou pozici jistou.

Adobe chce do dalších bitev jít s konsolidovanými silami. Nedávno například firma oznámila, že její Flash Player již nebude samostatně k dispozici pro nejrůznější distribuce Linuxu. Prioritní jsou rozšířenější platformy MS Windows a Mac OS X. Flash pod Linuxem bude nadále podporovat jen Google Chrome, který má Flash Player vestavěný. Adobe nabízí tvůrcům ostatních prohlížečů stejnou možnost, ale zatím bez reakce z druhé strany.

Je zřejmé, že Flash bude bojovat o přežití jen v desktopovém prostředí. Apple si před pár lety postavil hlavu, že jeho tržně vysoce úspěšné přenosné hračičky Flash podporovat nebudou. Sklízel za to zpočátku kritiku jako za jedno z mnoha šikanujících omezení. S odstupem času ale ukázal, že mobilní svět se bez technologie Flash obejde.

Adobe sice zkoušelo štěstí u konkurenční platformy Android, ale na trhu se ukázalo, že v mobilní sféře je Flash nahraditelný, takže není nutné řešit všechny jeho nešvary a nedokonalosti pro zajištění nějaké klíčové funkcionality. Adobe později oznámilo, že mobilní Flash Player je mrtvý projekt. Perspektivu pro Flash bude Adobe hledat jinde.

Flash je legitimní technologie, její čas neminul

Shrňme si předešlé řádky. Flash má jako většina technologií nějaké ty nedostatky. Přesto jde stále o legitimní technologii, které se není nutné nějak stranit nebo dokonce štítit. Pokud se zaměříme čistě na její webové užití, poslední slovo ještě neřekla. HTML 5 má dost vlastních problémů a omezení, aby mohlo relativně dobře etablované technologii konkurovat. Pár perspektivních let Flash před sebou ještě má.

Tedy pokud proti ní nevystupňují agresivitu tvůrci prohlížečů. Internet Explorer 10 v prostředí Metro z Windows 8 nebude Flash podporovat. Tam se může ukázat, jestli se za současného stavu bez něj na webu obejdeme podobně, jako jsme se bez něj dokázali obejít v mobilních telefonech. Tvůrci ostatních prohlížečů zatím nic takového neplánují a spíše hledají cestičky, jak se s Flashem lépe sžít, než žezlo převezme HTML 5.