Evropa předhání USA

Co se čekalo, také přišlo. Počet uživatelů internetu v západní Evropě je nyní vyšší než ve Spojených státech. Alespoň podle stěžejního dokumentu IDC (idc.com) „Internet Commerce Market Model“ za loňský rok. Zatímco internetová populace v USA představuje celosvětově 29,2 %, v západní Evropě 29,8 %. Nebetyčný rozdíl ovšem zůstává v objemech e-komerce, kde Spojené státy vítězí 43,7 % ku 25,7 %.

Aby potvrdila význam nově získané pozice, poskočila západní Evropa před Japonsko jako druhý největší kanál tržeb z e-komerce (vypočteno jako součet obratů kategorií B2B a B2C).

Amerika už nemá kam růst?

Přestože západní Evropa zůstává ve velikosti tržeb za rok 2001 výrazně druhá za USA, rozvíjí se zde internetové obchodování nyní dynamičtěji. Podle odborníků je velmi pravděpoděpodobné, že se tato ztráta do roku 2005 takřka vyrovná. Analytici počítají v západním Evropě s poměrně razantními meziročními nárůsty výnosů e-komerce na úrovni 86 % (označuje se obvykle jako CAGR, compound annual growth rate). Tyto hodnoty podle mého názoru lze vyčarovat jen za předpokladu dalšího rozvoje business-to-business, stále rostoucí internetové populace a úspěšné aklimatizace nové měny. Právě euro by mělo být jednotícím prvkem, který zjednodušuje platby, odstraňuje převody národních měn a odstraňuje bariéry nedůvěry.

Kombinace euro – internet by měla znamenat stejnou transparentnost ve vzájemných obchodních vztazích, která je obvyklá ve Spojených státech. Podle Američanů to logicky znamená podobný rozvoj e-komerce jaký oni zaznamenali v minulých letech. V tomto ohledu bych raději zůstal umírněným optimistou, protože je známo, že ne každý kůň se dá zapřáhnout do stejného povozu. Předání pověstného štafetového kolíku západní Evropě jako regionu s největším počtem internetových uživatelů můžeme symbolicky chápat tak, že internet už není především Amerika a že zakořenil postupně v celém světě. Meziroční růst světové internetové populace v letech 2000 až 2005 byl odborníky, v souladu s touto tendencí, odhadnut na 19 % oproti 11 % v USA.

IDC odhadla také počet uživatelů na světě v roce 2005. Měl by se proti loňskému roku skoro zdvojnásobit (2001 497,7 milionů; 2005 941,8 milionů). Zatímco regiony s největší penetrací internetu zaznamenají v příštích letech logicky útlum, největší meziroční nárust uživatelů je očekáván v oblasti Asie a Pacifiku (vyjma Japonska). Odborníci zde věští progresivní rozvoj okolo 30 % CAGR. Pokud tyto odhady vyjdou, předčí na konci roku tento region Spojené státy a bude soupeřit se západní Evropou o největší podíl připojených účastníků.

Všechna čísla o počtu uživatelů ale vyblednou ve srovnání s očekávaným 67% meziročním růstem času, který stráví na Internetu. Jen doufejme, že úplně noví a nově aktivovaní zájemci budou spíš vytvářet nabídku, poskytovat informace nebo nakupovat, než aby chatovali, stahovali sex a hudbu nebo hráli hry. Jinak by se totiž nenaplnila další vize: objem tržeb e-komerce (B2B + B2C) vzroste na konci roku 2005 na 4,6 bilionu USD. Ačkoli elektronické obchodování provázela v roce 2001 spíše recese vyvolaná celkovým poklesem ekonomiky, tržby e-komerce podle výzkumu IDC meziročně dále rostly z 354,9 mld. USD (2000) na 615,3 mld. (2001), tedy o více než 70 %. Je třeba říci, že podle definice IDC zahrnuje e-komerce hodnotu všech obchodních transakcí, kde hraje nějakou roli internet (objednávka, faktura), ale pro vlastní realizaci bylo využito libovolné formy úhrady. Naplní-li se valná část trendů, které jsem citoval ze zprávy IDC, pak má e-komerce před sebou budoucnost silného ekonomického kanálu, kterým zčista jasna něco (a někdo) nezatřese!

Internetu se v Evropě daří

V první části článku jsem si hrál s poměrnými čísly, ale vás určitě zajímá, jakých absolutních hodnot dosahuje penetrace internetu v Evropě. Odpověď naštěstí nedávno zveřejnila Mezinárodní telekomunikační unie (itu.int). V Evropě bylo na konci roku 2001 144,4 milionu internetových uživatelů, kteří navštěvují síť aspoň jednou v měsíci. Počítaje v to všechny evropské státy od Albánie po Velkou Británii, všechna města i venkov. Jedním dechem je třeba ale hned uvést, že čtyři státy – Německo, Británie, Itálie a Francie – mají na tom 63% podíl. Odpovídá to ostatně výše uvedeným faktům – západní Evropa je nyní „nejprodrátovanějším“ regionem.

Je to trochu nespravedlivé vzhledem ke skandinávským zemím, které už léta mají k celosvětové síti ten správný a vřelý vztah. Jsou to státy, kde kázat o veřejných informačních zdrojích nebo rozvinutých komunikačních technologiích se automaticky rovná nosit dříví do lesa. Jejich nízká hustota osídlení jim ovšem brání v podobných žebříčcích výrazněji zabodovat. Východní Evropa má nadějné vyhlídky tato čísla poopravit, vždyť Polsko a Rusko jsou pro e-komerci největší východoevropské trhy. Zatím však většina Poláků a Rusů zůstává ve stavu off-line.

Celkový počet internetových uživatelů v Evropě by měl podle analytiků přesáhnout 221 milionů v roce 2004, budeme-li předpokládat, že evropská ekonomika v dalších dvou letech dále poroste. Uvedené hodnoty lze interpretovat tak, že růst počtu uživatelů bude v dalších letech v Evropě zhruba dvojnásobný než ve Spojených státech, což koresponduje s odhady IDC. Mezi čtyřmi evropskými leadery je třeba ještě dále vyzdvihnout Německo, které má přece jen před pronásledovateli náskok nějaké té koňské délky.

Mluvíme-li o 221 milionech uživatelů v roce 2004, pak skoro každý pátý by měl být občanem SRN. Do budoucího uspořádání díky nízké populaci určitě nepromluví Seveřané. A co na to postkomunistické země? Nehledě na to, že některé z nich (např. Slovinsko nebo Estonsko) učinily obrovské pokroky ve využití počítačových technologií, mobilních telefonů a internetu, většina regionu zůstává nadále daleko za vývojem ICT. Internetová populace v některých z nich nedosahuje ani milion uživatelů.

Uživatelé internetu ve vybraných evropských zemích 1999 – 2001 (v mil.)

Zdroj: International Telecommunications Union (ITU), březen 2002