Desetiletí Google

Mnozí odborníci označují osmdesátá léta minulého století jako „desetiletí IBM“ a většina se shoduje i v tom, že devadesátá léta byla „desetiletí Microsoftu“. Snad nikdo by však dnes neprotestoval, ať už mezi odborníky či mezi laiky, kdyby první desetiletí tohoto století bylo prohlášeno za „desetiletí Google“.

Předehra

Google vlastně vznikl již v roce 1996, tedy v době, kdy Microsoft postupoval k vrcholu své dráhy (podobně jako kdysi Microsoft vznikl v době, která dnes bývá označována jako vrchol dráhy Velké modré). Tehdy Lawrence E. Page začal pracovat na matematickém modelu popisujícím vztahy mezi jednotlivými stránkami na webu. Ještě tentýž rok se k němu připojil Sergey Brin a spolu vyslali do světa virtuálních dokumentů a služeb systém BackRub, který začal web mapovat.

V pondělí 15. září 1997 si Page a Brin zaregistrovali doménu google.com, kam svůj projekt (či spíše jeho uživatelské rozhraní přesunuli z již dříve používané google.stanford.edu. Toto adresa už dnes neexistuje, nicméně vás přesměruje na informační stránku Stanfordovy univerzity, která se ke Google hrdě hlásí jako ke svému oficiálnímu vyhledávači.

Rok nultý – 1998

Page a Brin v tomto roce obcházeli různé IT firmy a svou technologii jim nabízeli. Neúspěšně. Nicméně dostali šek na 100 000 dolarů od Andyho Bechtolsheima, jednoho ze zakladatelů firmy Sun Microsystems. Rozhodli se tedy založit vlastní firmu, kterou oficiálně registrovali 4. září 1998. Později se jim podařil další husarský kousek, když od dvou znepřátelených investorských skupin získali miliónovou investici pro rozjezd své firmy.

Rok prvý – 1999

Z maličké garážové firmičky sídlící v Menlo Parku v Kalifornii Page a Brin rychle vybudovali regulérní IT firmu se sídlem v Palo Alto. Nevydrželi zde ani jednu pětiletku, v roce 2003 se stěhovala firma znovu, do Mountain View, kde si pronajala kancelářský komplex od firmy Silicon Graphics. Ten byl pojmenován Googleplex a slouží firmě dodnes – v roce 2006 ho od SGI odkoupila za „pouhých“ devatenáct miliónů dolarů, osmnáctinásobek původního jmění firmy.

Rok druhý – 2000

Page a Brin si, na rozdíl od mnoha jiných podnikatelů éry internetové bubliny, dobře uvědomovali, že peníze investorů nevydrží dlouho a že firma, která negeneruje zisk, nakonec zanikne. V oblasti internetového vyhledávání už svou konkurenci fakticky předběhli, nyní se jí nechali inspirovat a vytvořili AdWords, systém, který na stránky s výsledky vyhledávání přidává inzeráty související s hledaným termínem či frází, přičemž dostupný inzertní prostor se draží. Dodnes je reklama základem podnikání Google, produkuje až 99 procent veškerých příjmů.

Rok třetí – 2001

Další důležitý krok pro Google přišel opět v září, tentokrát čtvrtého – Page a Brin si nechali patentovat algoritmus PageRank, tedy princip hodnocení relevance prohledávaných stránek. V tomto roce se také neoficiálně oficiálním heslem Google stal proslavený slogan „Don’t be evil“, který se, snad až na několik menších kauz, daří Googlu celkem naplňovat.

Rok čtvrtý – 2002

Google v roce 2002 rozšířil svou paletu služeb a dva nové počiny – Google News (agregátor zpravodajství) a Froogle (vyhledávač a porovnávač zboží). Obě služby vzbudily pozornost především v USA, protože v zahraničí dlouho nebyly dostupné, dnes se však zdá, že by se mohly stát dalším zajímavým zdrojem příjmů.

Rok pátý – 2003

Kromě stěhování do nového hlavního sídla si v roce 2003 Google pořídil také obrovskou pobočku v New Yorku – první technologické centrum, jakých později založil po celém světě celou řadu (ač žádné není tak komfortní a rozsahem služeb se ani zdaleka neblíží tolik původnímu Googleplexu). Podnikání firmy bylo posíleno o službu AdSense (s inzeráty na stránkách, které jsou cílem vyhledávání) a obraz Google v myslích potenciálních zákazníků posílil Blogger, blogovací služba původně vytvářená firmou Pyra Labs.

Rok šestý – 2004

Google dosáhl jednoho z vrcholů své éry – jeho podíl na vyhledávání v celosvětovém měřítku dosáhl téměř 85 % (demoralizovaná konkurence se později vzpamatovala a podíl Google opět klesnul). Na scénu přišel také Gmail, „neomezený“ freemail obohacený o výhody všech integrovaných služeb Google, a konečně také dlouho očekávaný vstup na burzu, který se odehrál 19. srpna a Googlu vynesl více než půl druhé miliardy dolarů (tržní hodnota firmy byla tehdy odhadnuta na 23 miliard, zhruba desetinu současného odhadu).

Rok sedmý – 2005

Již v předešlém roce Google koupil firmu Keyhole, která se zabývala vizualizací dat získaných z mapovacích satelitů, a v tomto roce uzavřel Google strategické partnerství s NASA. Tyto kroky vedly ke vzniku či rozvoji řady projektů, jejichž základem jsou Google Maps (ty byly lokalizovány do češtiny loni). Google považoval tuto oblast za klíčovou, o čemž přesvědčil širokou veřejnost o tři roky později. Kromě toho spustil dvě další služby, které se zapsaly především do povědomí odborné veřejnosti – Google Reader (čtečka RSS) a Google Analytics (sledování návštěvnosti webů).

Rok osmý – 2006

Z hlediska českých uživatelů bylo nejvýznamnější událostí zcela určitě získání domény google.cz, založení české pobočky Google a postupná lokalizace služeb. Z celosvětového hlediska pak akvizice YouTube, největšího videoserveru na světě, za více než jeden a půl miliardy dolarů (ačkoli dnes působí YouTube svému vlastníkovi spíše problémy, protože se ukázalo, že není zrovna nejlepším kanálem pro prodej reklamy). Objevily se také Google Docs, šikovná náhrada za různé kancelářské balíky, dosud ne zcela doceněná (řada potenciálních uživatel se totiž obává o svá citlivá data).

Rok devátý – 2007

V roce 2007 se Google zaměřil na posílení existujících služeb a jejich lokalizaci. Kromě toho za více než tři miliardy dolarů koupil společnost DoubleClick, čímž nevídaně posílil svou pozici na trhu internetové reklamy (ač chybělo málo, akvizice nakonec byla schválena i antimonopolním úřadem, jehož zrak přitahují obchody Google stále častěji). Kromě toho se Google pokusil proniknout také do „starých“ médií a prodávat reklamu v novinách a rádiu, zatím s nevalným úspěchem.

Rok desátý – 2008

České uživatele potěšila překladová služba Google Translate, která konečně vzala na vědomí existenci našeho jazyka, webdesignéry vzrušilo Chrome a celý svět vypuštění mapovací družice GeoEye (k němuž, byť neplánovaně, opět došlo v září), která má zajistit nejpodrobnější (rozlišení 16 palců) družicové snímky povrchu Země dostupné volně na internetu.

Budoucnost Google

Budoucnost firmy, která během tak krátké doby tak často dokázala překvapit své konkurenty i odborníky, je dosti těžké. Lze vysledovat jisté trendy – změnu z „mladé a progresivní“ firmy na zavedenou instituci, postupné převažování obchodních zájmů nad firemním mottem (viz kauza s cenzurou v čínské verzi Google), ztráta inovativnosti řešená nákupy menších firem a podobně… Je velmi nepravděpodobné, že by Google někdo dnes dokázal srazit ze sedla, a to ani kdyby nějaká nová technologie způsobila rychlý pád služby WWW. Google se tak pravděpodobně zařadí ke svým předchůdcům, IBM a Mirosoftu – zůstane ikonou svého oboru, ale prioritu časem nejspíš získá opět jiná firma, která možná již dnes někde v pozadí rozjíždí svůj „business“. Nebo možná „byznys“?