Broadband: Španělsko, Rakousko, Belgie. A co ostatní?

Služby broadbandu (například DSL, kabelový a bezdrátový přenos), které jsou obdařeny podstatně širším rozsahem pásma a s tím spojenou zvýšenou rychlostí přenosu, jsou nepostradatelné pro přehrávání i download audio a video souborů nebo pro on-line hraní her. Pokud po nich bude dostatečná poptávka, změní se do jisté míry také obsah webu – ve prospěch mediálních souborů a nových reklamních formátů. Broadband byznys však postupuje pomalu a v roce 2002 byl mnohde v Evropě přistižen ještě v nedbalkách.

Dostupnost a atraktivita širokopásmového připojení většinou závisí na lokálních podmínkách. Některé země nabízejí poměrně nízké ceny a výběr patřičných technologií, jiné se k novince staví macešsky. Do šiku evropských broadband leaderů se loni propracovaly Rakousko, Španělsko, Nizozemí, Belgie, Francie a Dánsko. Jsou to ty země, které se chlubí penetrací rychlého internetu nad 20 %. Je zajímavé, že neexistuje žádná přímá souvislost mezi vysokou akceptací internetu a broadbandu. Dánsko je jediným zástupcem, který splňuje obě kritéria. Přesto platí, že skandinávské země – díky vyspělé infrastruktuře – přijaly široké pásmo extrémně rychle, i když až během posledních dvou či tří let.

Nová hvězda: Španělsko

Podle posledních čísel z Jupiter Research, zveřejněných koncem letošního září, je v rámci západní Evropy leaderem v počtu domácích širokopásmových připojení Španělsko. Ačkoli nepatří mezi země s nejnižšími telekomunikačními poplatky, broadband tam využívá 37 % (1 milion) domácností. Jupiter Research optimisticky předpovídá, že boom za Pyrenejemi neskončil a bude mít stabilní růstový trend. V roce 2008 má být počet domácností čtyřnásobný (4 miliony), což bude představovat největší míru broadband připojení v západní Evropě. Výsledky analýzy prokázaly, že cena, kterou Španělé zaplatí za vysokorychlostní přenosy v pásmu 0,5 megabitu za sekundu, je jedna z nejvyšších v celé Evropě – 73 euro je víc než dvojnásobkem poplatku v Itálii (zhruba 36 euro, země má přitom stále jen 8% penetraci širokého pásma). Lidé však profitují na dalších službách, které zlevnila konkurenční válka mezi místními providery broadbandu. Španělsko patřilo mezi první evropské trhy, které nabídly zdarma aktivaci, modem i samoinstalační balíčky. To vše činí širokopásmový internet mnohem atraktivnější a podporuje jeho penetraci.

Ceny

Protože lidé v Evropské unii mají různé reálné mzdy a potýkají se s odlišnou cenovou politikou, pokusil se Forrester o jiné, spravedlivější srovnání. Možnosti přístupu k širokopásmovému internetu ocenil známkou od nuly do pěti, kde pětka vyjadřuje nejnižší reálné poplatky. Podle tohoto nového hlediska, nazývaného Broadband Price Index (BPI), připadlo nejvyšší a nejlichotivější hodnocení Belgii (5) před Itálií, Rakouskem a Švédskem (4,7). Neslavně dopadlo Irsko a Finsko (oba státy 2,6), nejhůře Řecko s „čistou“ nulou. Co se týče metodiky výpočtu, vzal Forrester jako měřítko průměrnou cenu v Evropské unii. U jednotlivých zemí pak vzal v úvahu nejen nabídku všech národních operátorů, ale i různou kupní sílu obyvatelstva (vyjádřenou indexem Purchasing Power Parity, PPP).

Studie přináší řadu zajímavých čísel. Například poplatek za broadband lze v Irsku vyjádřit jako 235 % ceny za dial-up připojení, zatímco v Belgii je tento rozdíl pouze čtvrtinový.

Velmi zajímavé je srovnání skrze hamburgery. Forrester zkoumal, kolik Big Maců si můžete v jednotlivých zemích koupit, odložíte-li si peníze za jeden měsíční broadband poplatek. Zákazníci v Irsku si mohou smlsnout na 25 nadívaných houskách, Belgičané na 14 a Švýcaři na sedmi. Tragické ceny za rychlý internet zřejmě nabádají Řeky k otylosti, protože místo předplatného si mohou dopřát měsíčně 88 Big Maců (skoro 3 za den). Není proto divu, že Řecku současně náleží nejnižší penetrace broadbandu ve výši pouhých 0,2 %.

Bariéry

Typickou brzdou pro rozvoj broadbandu bývá nedostatek investorů, telekomunikační monopol a vysoké ceny za připojení. Můžeme se jen utěšovat, že nejsme jediní, koho postihla synergie všech tří katastrof najednou… Podle výzkumu Jupiter MMXI si evropští zákazníci výhody širokopásmového internetu uvědomují, ale zatím nedokáží docenit jeho celkový potenciál. Lidé po broadbandu touží z důvodu neomezeného přístupu k video-on-demand, stahování hudby v nejvyšší kvalitě, pronájmu software, možnosti hrát skupinově hry nebo dostupnosti elektronických knih. Další uživatelé oceňují fakt, že během surfování neblokují běžnou telefonní linku. Přitom jen asi třetina oslovených se těší, až jim data budou svištět po síti rychleji.

Závažnější poznání přináší studie GartnerG2, realizovaná na přelomu loňského roku. Říká, že evropská broadband revoluce je jen přelud. Přestože zákazníci na oko rádi vyzdvihují přednosti širokopásmového připojení, ve skutečnosti nejsou ochotni za ně zaplatit. Dokonce ani neexistují aplikace, které by je k takovému kroku bez výhrad přiměly. Internetová komunita je v okamžiku neexistence zajímavé nabídky obsahu cenově velmi senzitivní. Pokud Evropa uvažuje o nějakém masovějším rozšíření broadbandu, musely by měsíční poplatky klesnout někam pod hranici 30 euro. Většina teoreticky definovaných obrovských příležitostí (jako například teleworking) je zatím v plenkách. Investice, spojené s širokopásmovými přenosy, zavánějí zatím velkým riskem. Telekomunikační giganti se k broadbandu také staví pragmaticky – je to trend, který jim kazí dlouhodobé skvělé tržby ze sféry dial-up. GartnerG2 na základě výše uvedeného předpovídá, že v roce 2005 bude narrowband stále používat více než 70 % evropských domácích uživatelů. Domácnosti, které podlehnou vábení širokopásmových přenosů, budou prý z 80 % disponovat DSL a z 20 % kabelovým modemem.

Struktura připojení (2001)

Zdroj: International Key Facts: Internet 2002

Zdroj: Internet 2002 – International Key Facts
Poznámka: data pocházejí z roku 2001 a vztahují se na jednotlivce nebo domácnosti

Starší komentáře ke článku

Pokud máte zájem o starší komentáře k tomuto článku, naleznete je zde.