Aktuální kategorie: XHTML

Vždycky mě rozčilovalo, že nestandardní používání elementu object v Internet Exploreru přinutilo prohlížeče, které podporují standardy, aby při vkládání videa na webové stránky používaly nestandardní element embed. Dokonce i na stránkách Apple je element embed (Netscape extension, proboha!) tak zabydlen, že je těžké i jen najít informaci o použití elementu object pro QuickTime, kromě nestandardního způsobu.

Nedávná diskuse o XHTML měla poněkud nečekaný efekt - podstatně zvýšila počet amatérských webdesignérů, kteří na diskusních serverech projevují své zmatení, ústící často v úplné odmítnutí XHTML. Tímto článkem bych rád čelil mylnému dojmu, že plně funkční a přístupné stránky nelze vytvořit při dodržování všech pravidel XHTML.

V poslední době se často mezi špičkovými webdesignéry přetřásá otázka používání dokumentů v jazyce XHTML. Některé názory jsou spíše jen provokativní, jiné se snaží řešit skutečně praktickou stránku věci. Hlavním argumentem je ale nemožnost používat XHTML korektně.

V poslední době je mezi progresivními webdesignéry stále modernější vytvářet stránky v XHTML, nejlépe ve variantě Strict, ještě lépe pak ve verzi 1.1. Tomu, kdo má stránky v HTML, se už jen vysmějí. Není to dobře. Tito webdesignéři jsou totiž zaslepení standardizací stejně, jako byli před osmi lety zaslepeni možnostmi nových webových technologií jejich o pár let starší kolegové. Web přitom není o nových technologiích, dokonce není ani o standardizaci, ale o dosažení interoperability. Z tohoto ohledu je však XHTML mnohem horší než HTML.

Velkou výhodou (X)HTML dokumentů je, že kromě vlastního obsahu, čitelného v prohlížeči, mohou nést i řadu skrytých informací, metadat. Ve skutečnosti nám mohou metadata prozradit mnohem více než dokument sám. V poslední době však už bývají hlavičky, kam se metadata zapisují, tak objemné, že se v nich lze jen těžko orientovat a někdy svým rozsahem dokonce podstatně převyšují dokument sám. Tento článek by vám měl napomoci zorientovat se v základních možnostech využití metadat v hlavičce (X)HTML dokumentu.

Element "embed" je používán prohlížečem Netscape a jeho následovníky jako ekvivalent elementu "object", který se využívá při vkládání flashových animací do webových stránek. Lépe řečeno, není jen ekvivalentem, ale zároveň i jedinou funkční možností vložení flashové animace do těchto prohlížečů. Problém je ovšem ten, že standard XHTML použití tohoto elementu nepřipouští.

Již jsme se probrali v podstatě všemi elementy striktního XHTML. Poněkud jsme ale při tom zanedbávali obsah, který pro ně DTD povoluje. To v tomto článku napravíme.

V tomto článku série o XHTML si řekneme něco o sloupcích v tabulce - představíme si elementy colgroup a col.

Dnes si budeme povídat o nejdůležitější součásti tabulek, a sice jejích buňkách. Ukážeme si, jak je používat i jak pomocí některých jejich atributů zpřístupnit tabulku pro nevizuální prohlížeče.

V následujícím článku si budeme povídat o titulku tabulky, ukážeme si jednotlivé skupiny řádek tabulky a také samotné řádky.

Tímto článkem se začneme zabývat tabulkami. Z běžného života je jistě dobře znáte, používají se k prezentaci různých ceníků, srovnání a dalších "tabulkových dat". Jistě ale nevíte, jak takovou tabulku vložit do XHTML dokumentu...

V dnešním díle si zavedeme do formulářů trochu jasnější strukturu – představíme si elementy label, fieldset a legend.

V dnešním článku ze série o XHTML si ukážeme další ovládací prvek formuláře, vysunovací nabídku.

Elementy button a textarea mají podobný účel, jako některé základní ovládací prvky tvořené elementem input, avšak nabízejí větší možnosti ohledně jejich vytváření. Element button slouží k vytvoření tlačítka a elementem textarea je možné do stránky zahrnout větší textové pole.

Tentokrát si povíme něco o zbývajících základních ovládacích prvcích, které lze vytvářet elementem input. Jsou jimi takzvaná zatržítka, různá tlačítka a také dva vcelku speciální prvky – skrytý prvek a prvek pro odeslání souboru.

Pomocí elementu input se vytváří základní ovládací prvky formulářů v XHTML. V tomto článku si tento element podrobně popíšeme.

V tomto článku se podíváme na pokročilou navigaci pomocí XHTML elementu "link", kterou umožňují sedmičkové verze prohlížeče Opera a také Mozilla 1.1 a vyšší.

V tomto článku si probereme element form, sloužící jako ohraničující prvek formulářů v XHTML. Také si trochu přiblížíme způsob, jakým se formuláře odesílají.

Jednou z velkých předností webu je možnost rozsáhlé interakce s uživatelem. Ta je v XHTML základním způsobem zajištěna pomocí odkazů, což by ale samo o sobě nestačilo. Proto obsahuje XHTML také takzvané formuláře, které pomocí základních prvků grafického uživatelského prostředí (GUI) umožňují komunikovat s uživatelem ve větší míře.

Klientské image-mapy jsou mechanismem, který umožňuje pomyslně rozdělit externí objekt (obrázek) na určité oblasti a každé oblasti přiřadit jistou akci, například přechod na jinou stránku nebo spuštění skriptu. Po kliknutí na obrázek se podle místa kliknutí tato akce provede.

V tomto pokračování seriálu o XHTML si popíšeme element img, jeden z nejznámějších a nejpoužívanějších elementů XHTML, který slouží ke vkládání obrázků do stránky.

V tomto díle seriálu o XHTML si ukážeme element object, který představuje základní mechanismus pro vkládání externích objektů (obrázky, zvuk, video...) do stránky.

XHTML dokument je tvořen obyčejným textovým souborem. Multimediální a jiné externí soubory jsou však nejrůznějších formátů (které prochází svým vlastním, na XHTML nezávislým vývojem), navíc většinou v binární podobě. Proto by bylo obtížné i nepraktické vkládat tyto informace do XHTML souborů přímo – bez nich by byl web tvořen pouze textovými informacemi a nebyl by pro uživatele tolik přitažlivý.

V podrobném přehledu XHTML budeme pokračovat seznamy a výčty, mimořádně důležitými prvky XHTML pro strukturování textu.

V dnešním článku se podíváme, jak vytvořit takzvaný subskript a superskript, budeme se zabývat zalamováním řádků, speciálními znakovými entitami a také si představíme zvláštní element pre.

Hlavní sémantické elementy XHTML jsou takové elementy, které říkají něco o obsahu, který obklopují, a umožňují tak i počítačům porozumět textu alespoň na minimální úrovni.

Podívejme se podrobněji na problematiku rozčlenění dokumentu na logické úseky pomocí nadpisů, poskytování informací o autorovi a vyznačování změn v dokumentu.

Dnes si ukážeme element link. Ten slouží k definování vztahů dokumentu s jinými zdroji. Velmi často se využívá také k asociaci souborů se styly, kde nám umožňuje specifikovat různé alternativní styly.

Dnes si budeme povídat o odkazech – řekneme si, jak je vytvářet, ale především jak je správně používat. Tento článek ve skutečnosti předchází minulému článku, při jeho korekturách však bylo jejich vzájemné pořadí přehozeno, za což se vám redakce Intervalu omlouvá.

Dnes se podíváme na atributy fokusu (accesskey, tabindex, onfocus a onblur). Také se budeme věnovat možným hodnotám atributů rel a rev.