Aktuální kategorie: Webové standardy

Význam spojení "použitelnost webu" je jasný - říká, jak je web srozumitelný a zjišťuje, jak intuitivně jej uživatelé používají. Jak ale něco takového testovat?

Zdá se, že všude kolem neustále poletuje teze, že testy použitelnosti jsou úplně ničemu, a že ti dobří se bez nich snadno obejdou.

Na každém webu se stávají chyby v důsledku chybných odkazů nebo zrušeného obsahu. V tomto článku si ukážeme, jak tyto chyby co nejlépe ošetřit jak s ohledem na návštěvníka stránek, tak pro vyhledávače a jiné stroje, které naše stránky navštěvují.

HTML bude mít svou vlastní syntaxi. Co to znamená? Bude nutné přepisovat dějiny a zdrojové kódy webových stránek, nebo se vlastně nic zvláštního neděje? Tomu se budeme věnovat v této krátké stati.

Postihnout dění okolo webových standardů není úplně jednoduché. Jedná se o téma, v němž nechybí zápletky a zvraty, přičemž ani v současnosti není situace plně uspokojivá a snadno vysvětlitelná - nelze například šmahem určit jednoho univerzálního viníka, jak mnozí pitomci rádi činí.

Webové standardy jsou výtečnou věcí jednak pro vývojáře webových aplikací, kteří nemusí vymýšlet vícero verzí svých výtvorů, a jednak pro uživatele, kteří si mohou vybrat a používat prohlížeč dle svého vkusu a ne již podle toho, který z nich je nejvíce kompatibilní s jejich oblíbenými weby. Problém však nastává v případě, když je určitý standard zjevně špatný. Vyvstává pak otázka: Je lépe jej principielně dodržet, nebo pragmaticky porušit?

Webové prohlížeče se zarputile odmítají podřídit standardům, standardizátorům se zase ne vždy dařilo tvořit smysluplné a použitelné standardy. Co z toho plyne pro validující maniaky? Asi to, že dříve či později narazí na těžké dilema. Na jedné straně se budou chtít zalíbit validátoru, na druhé straně zjistí, že validní řešení určitých situací neexistuje.

Jestliže jste designér, pak je vaší prací komunikovat a předávat sdělení. Takže je důležité, abyste rozuměli mechanismu, kterým věci a ideje získávají význam. Pochopení těchto základů určuje, více než cokoli jiného, jak efektivně budete schopni komunikovat. Bez základů, když budete postaveni před komplexní design nebo naopak před design, který bude mít nějaká omezení, se v tom budete jen plácat.

Protože různé verze Internet Exploreru interpretují ten samý kód často velmi odlišně, je obtížné dosáhnout jednotného vzhledu stránky ve všech prohlížečích. Existují však cesty, jak upravit kód pro Internet Explorer tak, aby zobrazoval stránky podobně jako ostatní desktopové prohlížeče držící se standardů.

Protože na předchozí článek o typografii reagovalo mnoho lidí velkým množstvím komentářů, od pochvalných až po nesouhlasné, vyvolal množství polemik ve fórech, byl přeložen do několika jazyků a dokonce i plagiován, rozhodl jsem se napsat souhrn, který by odpovídal na většinu popíchnutí, obvinění a otázek. A některé věci tím trochu vyjasnit.

Celých 95 % informací na webu je písemných. Je tedy jen logické tvrdit, že webdesignér by měl být dobře vyškolen v sazbě textu, jinými slovy - v typografii.

Kodérem je nazýván živý tvor, jehož životním údělem je uléhat v pozdních ranních hodinách s bolavým tělem (BODY) a probouzet se s třeštící a nefunkční hlavou (HEAD). Živ je z hektolitrů rozpustné nebo nerozpustné kávy a obložených nebo neobložených chlebíčků. (Lze takovou stravu nazývat MENU? Nebo spíše UL?) Jeho úděl je nelehký a vystaven každodennímu boji s několikahlavou saní, které po utnutí jedné naroste osm dalších, žije život psance a vyvrhele. Je uvězněn v zajetí leckdy nesmyslných standardů, jejichž výhradním zástupcem je sdružení s názvem nápadně připomínajícím místo, kam podle legendy i císař pán chodil osamocen. Náhoda? Ve srovnání s ním prožil Sisyfos pohodový život.

INSPO znamená "Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami". Kdo však je takovou osobou? Ať jste sebezdravější a sebemladší, časem zestárnete, zhorší se vám zrak a neurosvalová koordinace, může vás postihnout nějaké degenerativní onemocnění nebo prostě "jen" úraz. Nakonec se stane osobou se specifickými potřebami každý. Proto je důležité, abychom již dnes, dokud ještě můžeme, přizpůsobili Internet svým budoucím potřebám.

Když jsem jednou v listopadu pozdě v noci letěla domů, do Tucsonu v Arizoně, zaujalo mě, jak je město striktně pravoúhle uspořádáno. Tucson je jedním z amerických měst postavených na zelené louce podle urbanistického návrhu a z oblohy lze snadno poznat, že se architektům podařilo vytvořit město, které je skutečně podle precizního plánu rozvrženo...

V několika posledních měsících se podstatně zrychlil vývoj událostí v nitru standardizátora webu, organizace W3C, což způsobilo také přiostření bojů okolo organizace W3C samotné. Roznětkou, která odpálila spor, jenž přesáhl omezený okruh pracovních skupin W3C a přitáhl pozornost dokonce i laické veřejnosti, se stal nestandardní postup pracovníků W3C při standardizaci normy SVG 1.2. Vznikla široká diskuse okolo principů a smyslu W3C, do níž se zapojila řada odborníků z různých oblastí. Redakce Intervalu vám proto přináší překlad článku Davida Barona, o němž se domnívá, že poskytuje výborný vstupní bod do těchto diskusí, které mohou určit budoucnost W3C, a zároveň prezentuje méně obvyklý, ale o to hodnotnější názor na tuto problematiku.

Drobečková navigace je na webových stránkách poměrně běžný navigační prvek, ale přesto se málo ví o tom, zda si jí návštěvníci všímají, zda ji používají a rozumí jí. Prozkoumali jsme 4 775 webů, abychom zjistili, jak moc se drobečková navigace používá a jaké okolo ní existují konvence, a následně jsme provedli testy použitelnosti, abychom prozkoumali představu návštěvníků o tomto typu navigace.

Slovo "typografie" je přetřásáno na různých fórech stále častěji a se vzrůstajícím zájmem o tento obor se bohužel rozšířilo i nesprávné chápání jeho významu. Skutečný význam dostatečně vyjadřuje samotné slovo, které je složeno ze dvou částí - "typo" a "grafie". Ať už budeme odvozovat název z jakéhokoli jazyka, je nepopiratelné, že se jednalo o obor úzce svázaný se vzhledem napsaného textu.

Od doby, kdy jste se na Intervalu setkávali s řadou článků o přístupnosti webu, uplynuly již dva roky. Od té doby se na tomto poli objevily některé nové postupy a také se ukázaly oblasti, kterým jsem se dostatečně nevěnoval. V následujícím textu proto projdu různá témata přístupnosti, a to podle zásady "každý pes, jiná ves". Bude to něco jako doplňující poznámky k původním článkům - pokud jste je ještě nečetli, doporučuji vám tak učinit.

Chybný plovoucí model a třípixelové vyklenutí obtékajícího textu jsou dvě závažné implementační chyby plovoucích boxů ve všech aktuálních verzích Microsoft Internet Exploreru. Řešení tohoto problému, který se může mnohdy ukázat jako životně důležitý, si klade za cíl tento článek.

Na internetu se šíří polemiky, kam vlastně patří menu. Vlevo, jak jsou uživatelé zvyklí, nebo vpravo, jak říkají (a argumenty podkládají) ti, kteří se nad problémem navigace zamýšlí. Položme si tedy Nerudovskou otázku: "Kam s ním?" A zodpovězme ji.

Klasická typografie stojí bohužel stranou zájmu většiny webdesignerů. Je to škoda, protože nerespektování základních typografických pravidel mnohdy kazí dojem z jinak perfektních stránek. Chcete-li se vyhnout nejnápadnějším typografickým prohřeškům, následující článek by vám měl být ku pomoci.

Tvorba webových stránek je činnost poměrně náročná a celý proces od prvotního nápadu až po finalizaci stojí mnoho času a úsilí. Testování je velice důležitou součástí vývoje a pokud jej zanedbáte, můžete splakat nad výdělkem. Testovat se dá na stránkách v podstatě všechno a následující odstavce se vám pokusí tuto problematiku trochu přiblížit.

Většina webdesignérských návodů a příruček popisuje možnosti jazyků pro tvorbu stránek, avšak málokdy je důkladně probíráno, jakým způsobem s nimi správně nakládat při vytváření layoutu. Rád bych tedy tento nedostatek napravil a ukázal vám správnou cestu.

V druhém článku ze série o implementačních chybách v prohlížečích poodhalíme dvě nejčastěji řešené chyby, vznikající v Internet Exploreru při použití plovoucích boxů. Jedná se o takzvaný "Peekaboo bug" a problém dvojnásobného okraje (double margin).

Znalost implementačních chyb v prohlížečích, vedle normativních definicí kaskádových stylů a (X)HTML značkování, je pro bezstresovou tvorbu webových stránek bezpodmínečně nutná. V sérii o implementačních chybách bych vás rád seznámil s projevy i řešením těch nejproblematičtějších. V tomto článku se naučíte odstraňovat nejznámější implementační chybu Internet Exploreru a zároveň budete mít možnost pochopit princip pracovních režimů v moderních prohlížečích.