Aktuální kategorie: Databáze

Jak nakonfigurovat MySQL, aby zpracovávalo korektně češtinu? Jak zapnout logování všech dotazů? Jak zjistit, proč je váš server tak pomalý? Odpovím vám i na spousty dalších otázek o pokročilé konfiguraci a o runtime proměnných.

Administrace i běžná práce s databází MySQL v prostředí Windows je stejně jednoduchá, jako třeba práce s MS Access. Předvedu dvě grafické utility, se kterými se mi pracuje nejlépe a nejrychleji. Navíc jsou volně šířené, ostatně jako celé MySQL.

Správci databází musí často řešit, jak automaticky importovat a exportovat velká množství dat, která jsou uložena (nebo v případě exportu mají být uložena) v textových souborech s oddělovačem. Jednou z možností, jejíž výhodou je především vysoká rychlost prováděných operací, je použití bulk copy - programu bcp.

Většina z vás asi zná databázi MySQL, která je hojně rozšířená díky tomu, že je zadarmo. Vedle ní jsou ještě v povědomí Oracle, Postgress, MS SQL ad. Všechny tyto databázové systémy tvoří ale jen zlomek z celé oblasti věnující se databázovým aplikacím.

Zabezpečení dat proti neoprávněnému přístupu patří v MySQL mezi to nejdůležitější. Její nastavení není nejjednodušší, po přečtení následujících řádků by pro vás ale nemělo být problémem.

Při instalaci databázového systému MySQL na Linux můžete volit z těchto možností: stáhnout si zdrojové kódy a před instalací sestavit binární soubory, nebo nahrát již zkompilovanou aplikaci. Pro obojí jsou k dispozici soubory jak v tarball tar.gz tak v .rpm.

Databázový systém MySQL pomáhá řešit neustále více databázových úkolů. Ve spolupráci s PHP je znám jako silná dvojka pro tvorbu dynamických webových aplikací. Víte ale, jak si ho správně nainstalovat ve Windows?

Pokud sháníte jednoduchého a kvalitního správce databáze pro MySQL je právě MyAdmin pro vás. Poslouží výborně i pro správu rozsáhlých databází.

Po delší odmlce se k vám vracím se články o databázích. Dnešním článkem napravím malý rest, kterého jsem se během psaní seriálu o SQL dopustil. Povím vám obecně o funkcích jazyka SQL. V restrikcích příkazu SELECT jsme doposud používali standardní relační operátory. Kromě nich můžete ve výrazech použít i matematické, logické, nebo řetězcové funkce. Základnímu přehledu a popisu funkcí je věnován tento článek.

Součástí distribuce MySQL pod Linux i pod Windows je řádkový klient mysql(.exe) a řádkový administrátor mysqladmin(.exe). Oba soubory se nacházejí v podadresáři /bin instalace SQL serveru.

V řadě informačních systémů, které běží nad nějakou databází, potřebujeme v případě vzniku nějaké události, např. modifikujeme řádek v nějaké tabulce, automaticky spustit příkaz, který provede nějaké operace. K tomuto účelu slouží triggery (z angl. trigger = 'spoušť'). V článku se podíváme na jejich tvorbu a praktické využití. Sami uvidíte, že se jedná o mocný nástroj, který nám může někdy usnadnit práci s daty.

Dnes se podíváme na vnější spojení tabulek, které nám rozšíří možnosti klasického vnitřního přirozeného spojení. Uděláme si srovnání těchto metod a řekneme si, jaké výhody nám vnější spojení tabulek může přinést. V druhé části se podíváme na tvorbu pohledů v databázi (tzv. view), k čemu jsou nám dobrá a jak je můžeme využít.

V dnešním díle si ukážeme využití vnořování SQL dotazů do příkazů pro manipulaci s daty (INSERT, UPDATE, DELETE). Druhou část pak budu věnovat dalším typům spojování tabulek, které nám rozšíří další možnosti konstrukce pokročilých SQL dotazů.

V dnešním desátém článku o SQL si prohloubíme znalosti o vnořování SQL dotazů, zejména o použití mocného operátoru EXISTS a přejdeme tak ke tvorbě pokročilých dotazů. K pochopení všech příkladů uváděných v tomto článku, je potřeba mít znalosti v rozsahu všech předchozích dílů. V závěru článku je pro vás připravena malá prověrka znalostí.

Vnořené dotazy využijeme tam, kde potřebujeme získat nějaké informace na základě jiných údajů uložených v databázi. V tomto díle si povíme, jak nám mohou být vnořené dotazy užitečné. Zmíním se o zásadách, které musíme dodržovat při psaní vnořených dotazů. Řekneme si o základním jednoduchém vnořování a vnořování s využitím operátorů IN, ANY, SOME a ALL.

Dnešní díl budu věnovat různým typům skládání SQL dotazů. S výstupními řádky můžeme provádět sjednocení, průnik, nebo rozdíl (resp. doplněk). Řekneme si, jaké zásady při psaní skládaných dotazů musíme dodržovat a jak je to s tříděním skládaných dotazů.

Dnes se podíváme na další části příkazu SELECT. Rozšíříme si množinu základních pojmů o tzv. agregační funkce a seskupování záznamů. Agregační funkce slouží pro získávání celkových souhrnných údajů, jako jsou aritmetické průměry, součty, minima nebo maxima. Rozšíříme si tedy naši zjednodušenou definici syntaxe příkazu SELECT o části GROUP BY a HAVING.

V dnešním díle se podíváme na získávání informací z více tabulek najednou, zadefinujeme si pojem přirozeného spojení. Dále si ukážeme, že vrácené výstupní řádky můžeme zformátovat do přehledných výpisů, rovněž máme možnost si změnit jednotlivá záhlaví sloupců. Nakonec uvedu nějaké tipy a triky, kterými můžeme doladit naše dotazy, aby přesně odpovídaly našim představám.

Po několika dílech se dostávám k vyhledávání informací v databázi. Pro získávání jakýchkoliv informací slouží jediný příkaz SELECT, který je ze všech příkazů jazyka SQL nejsložitější, má nejbohatší strukturu a nejvíce možností. V souvislosti s tímto příkazem rozšířím naše vědomosti o další základní pojmy, které se v relačních databázích používají. Těmito pojmy budou dnes projekce a restrikce. Příkazu SELECT pro jeho bohaté využití se budeme věnovat několik dílů, v nichž se budu snažit pojmout všechny možnosti použití. V dnešním si povíme základní vlastnosti a nejjednodušší použití.

Dnes budeme prokračovať k seriáli o MySQL popisom príkazu SELECT. Príkaz SELECT je jeden z najčastejšie používaných príkazov v databáze MySQL, pretože na ňom spočíva celá ťarcha zodpovednosti pri exporte dát z databázy a následom odovzdávaní do výstupu, prípadne nejakej aplikácii. Slúži teda na vyťahovanie dát z tabuľky s rôznymi podmienkami a parametrami.

V předchozích dílech jste se seznámili s tvorbou databázových tabulek a jejich správou a údržbou. Dnes si řekneme, jak tyto databázové tabulky naplnit daty. Dále si povíme o mazání řádků v tabulce a jejich aktualizaci. Uvedu, jaké zásady a postupy při manipulaci s daty v tabulkách musíme dodržovat, aby námi prováděné operace proběhly úspěšně a bez chybových hlášek SQL serveru. Dříve, než budu pokračovat ve výkladu jazyka SQL, vysvětlím pojem SQL serveru.

V minulém díle jsme se postupně seznámili s tvorbou databázových tabulek. Dnes plynule navážeme a řekneme si o základní manipulaci s již existujícími tabulkami. Můžeme měnit strukturu tabulek přidáváním, modifikací nebo odebíráním sloupců. Vytvořené tabulky je možné ze systému vymazat. Dále se budu věnovat databázovým schématům, neboť tabulky, jako každé jiné databázové objekty, můžeme seskupovat do různých schémat (kolekcí). Předpokládám, že čtenář se již seznámil s obsahem obou předchozích dílů.

Dnes budeme pokračovať v príklade, ktorý sme začali v minulej časti. Takže naštartujte démony, spustite mysql, pripojte sa k databáze ADRESAR (USE adresar;) a môžeme začať.

Druhý díl budu věnovat převážně konkrétní tvorbě databázových tabulek v jazyce SQL. V souvislosti s tvorbou tabulek rozšířím množinu základních pojmů o další, které se používají v jazyce SQL. Dále rozvedu pojem vazby mezi entitami a budu jej aplikovat na tabulky v databázi. Přesně si řekneme, jak se vazby mezi entitami (tabulkami) realizují v jazyce SQL. Doplním informace o datových typech, se kterými budeme v SQL pracovat.

Pojem databáze dnes není zcela jistě nikomu cizí. Lidé mají potřebu evidovat a shromažďovat informace už odpradávna. Celá dnešní moderní společnost je postavena na databázových systémech, od evidence občanů, přes zdravotnictví, hospodářství, školství, až po letectví, výzkum, nebo síť mobilních telefonů.

Pri práci s MySQL si môžete vytvoriť ľubovoľný počet databáz a v nich tiež ľubovoľný počet tabuliek. Databáza je najvyššia štruktúrna jednotka. Tá združuje príslušné tabuľky naplnené samotnými dátami. Ak chcete vytvoriť databázu, postupujte nasledovne:

V tomto článku sa naučíme pracovať so stále populárnejším trendom vo webových aplikáciách - SQL databázou. MySQL je SQL server, ktorý umožňuje prácu s databázami. Patrí medzi najpopulárnejšie SQL servery, pretože je k dispozícii zadarmo vo verzii pre väčinu platforiem. Najnovšie verzie pre Win 9x/2000/NT sú k dispozícii iba ako shareware po dobu 30 dní. Po tejto lehote si musíte MySQL zaregistrovať (a samozrejme zaplatiť).