Aktuální kategorie: Ruby

Naprostá většina informací na internetu je dostupná pomocí protokolu HTTP. Ukážeme si, jak jednoduché je načíst v Ruby obsah webové stránky a aby toho nebylo málo zkusíme si první aplikaci s grafickým uživatelským rozhraním (GUI).

V minulém díle jsme ve velmi zhuštěné podobě poznali základní aspekty práce se síťovým spojením v Ruby. Pohybovali jsem se přitom na relativně nízké úrovni. V našem programu jsme používali přímo TCP sockety. Dnes uděláme krok směrem k vyšší úrovni abstrakce síťových knihoven a zkusíme si vytvořit základ užitečné aplikace pro stahování informací o počasí.

Prošli jsme již hodně funkcionality týkající se vstupu a výstupu. Zabývali jsme se nejzákladnější formou, kterou je práce se soubory. V současném světě však pomalu začíná být pro aplikace důležitější schopnost domluvit se s internetem. Síťová komunikace je o něco obtížnější, ale Ruby nám jako obvykle vychází vstříc s rozumně organizovanou knihovnou. O tom, že networking zas tak těžký není, svědčí to, že na konci tohoto dílu budeme umět naprogramovat (triviální ale náš) webový server.

Naučili jsme se, jak Ruby pracuje s chybovými stavy či výjimkami. Zjistili jsme, že informace o nich zapouzdřuje do instancí podtříd třídy Exception a podívali jsem se na konstrukce jazyka, které umožňují výjimky v daném bloku kódu selektivně zachytit a podle potřeby zpracovat. V předchozích článcích jsme vytvořili několik jednoduchých programů, které možný výskyt chyb nijak neřešily. Pojďme je teď doplnit tak, aby dokázaly alespoň informovat uživatele a korektně skončit.

Máme za sebou několikeré povídání o práci se soubory a adresáři v Ruby. Tentokrát se zaměříme na nemilou věc, se kterou se setkáme relativně často právě při vstupních a výstupních operacích. Jedná se o chyby za běhu programu...

Tentokrát se budeme věnovat důkladnému ohlédnutím za příkladem z minulého dílu a v návaznosti mnoha dalším dříve nabytým znalostem. Měli jsme za úkol vytvořit program, který projde adresář s mnoha obrázky nahranými IP kamerou a všechny obrázky starší než aktuální den přesune do adresářů po jednotlivých dnech. Soubory s obrázky jsou pojmenovány podle vzorce n.jpg, kde n je unikátní číslo. Adresář s obrázky dostane program jako parametr příkazové řádky.

V minulém díle jsem rozšířili naše znalosti vstupně výstupních operací o další podrobnosti práce se soubory. Tentokrát se podíváme na to, jak v Ruby procházet adresáře. Nejdříve se ale podívejme na příklad s kopírováním souboru, kterým jsme posledně končili. Možná nejjednodušším řešením, které se poněkud podobá již probíranému porovnávání souborů, je následující kód.

V minulém díle jsme se zabývali základy vstupních a výstupních operací. Tentokrát se zaměříme na další podrobnosti ohledně práce se soubory. Nejdříve se však krátce podíváme na možná řešení úkolů z konce minulého dílu.

Už je tomu nějakou dobu, co jsme si vyzkoušeli velmi jednoduchý program typu filtr, který využíval standardní vstup a výstup. Tentokrát se na vstupně/výstupní operace podíváme podrobněji.

30. ledna byla oznámena verze 1.9.1 oficiálního interpretu jazyka Ruby, první stabilní verze série 1.9. Tato zpráva představila jeden z nejvíce zlomových okamžiků ve vývoji Ruby za poslední roky. Pojďme se teď v rámci našeho seriálu stručně zorientovat v situaci a podívat se, na jaké změny je třeba se připravit a jaké nové vlastnosti mohou vývojáři využívat.

Podíváme se nyní na další možnosti použití modulů v Ruby. Připoměňme si závěr minulého dílu. Zkusíme poněkud přepsat náš modul Matphys. Metoda distance bude nyní definována analogicky jako metoda instance třídy (jinými slovy odstraníme název modulu z definice metody).

Jak jsme se dozvěděli již v úvodu série o OOP v Ruby, platí, že proměnné definované v rámci třídy jsou pro okolní program skryté a je možné k nim přistupovat jen pomocí příslušných metod. Možná vás napadlo, zda je možné omezit také přístup k některým metodám. Ve skutečnosti jsme se s jednou metodou, k níž nelze přistupovat mimo definici třídy již setkali.

Dříve, než se pustíme do studia dalších tajů OOP v Ruby, připoměňme si definici třídy Robot. Ponecháme jen základní funkčnost:

Minule jsme si ukázali základy definování vlastních tříd a předvedli jsme si, jak vytvořit přístupové metody k proměnným, které jsou jinak z vnějšku třídy nedostupné. Dnes se podíváme, jak pomocí vlastních přístupových metod oddělit vnitřní fungování třídy od služeb, které nabízí aplikace.

Objektově orientované programování (OOP) využívá faktu, že v okolním světě přirozeně identifikujeme objekty a vztahy mezi nimi. Pod pojmem objekty rozumíme v realitě konkrétní výskyty určité obecné entity. Obecná entita "robot" může například zahrnovat objekty "R2-D2" a "C-3PO". V programu reprezentujeme objekty jako struktury zahrnující stav objektu (čili hodnoty určitých vlastností) a operace umožňující stav měnit.

I kdybyste nechtěli vědět vůbec nic o Ruby, znalost regulárních výrazů vám sama o sobě významně zvýší kvalifikaci, zejména pokud jste vývojář nebo systémový administrátor. Tento extrémně silný nástroj pro práci s textovými daty se v posledních deseti letech dostal z okruhu esoterických nauk mezi běžně využívané techniky. Významně k tomu přispěla podpora v populárních skriptovacích jazycích nevyjímaje Ruby.

V minulém díle jsme si ukázali, jak vytvořit jednoduchý program. Mohli bychom říct skript, protože Ruby nám nevnucuje žádnou povinnou strukturu či náležitosti. V zásadě stačí napsat několik volání metod za sebe a jednoduchý program je hotov. Toto je záměr návrhu, protože Matz chtěl vytvořit jazyk stejně silný a vhodný pro použití systémovými administrátory jako je jazyk Perl. Pojďme se podívat, na některé typické vlastnosti, které administrátor může v denní praxi potřebovat, a jak je v Ruby používat.

Poznali jsem již značné množství stavebních bloků, z nichž lze vytvářet Ruby programy. V tomto článku se podíváme na způsob, jakým sestavit a spouštět jednoduchý program.

V tomto článku se opět budeme věnovat úkolům, na nichž si můžete otestovat čerstvě nastudované možnosti jazyka Ruby. Začněme řešením minulého zadání.

V minulém díle jsme se zabývali dvěma nejběžnějšími složitějšími datovými typy - polem a hashem. Co mají tyto dvě struktury společného? V obecné rovině se jedná o kolekce objektů, ke kterým můžeme přistupovat přímo pomocí indexu. V případě pole je indexem číslo, v případě hashe libovolný objekt, který reaguje na volání hash navrácením unikátního klíče. Procházet obě kolekce můžeme ale i sekvenčně - prvek po prvku. S využitím stávajících znalostí Ruby bychom mohli takto iterovat přes pole pomocí postupného zvyšování indexu ve smyčce. V případě hashe bychom mohli použít stejný postup s tím, že bychom hash nejdříve převedli na pole hodnot pomocí volání values.

V tomto článku se vrátíme k reprezentaci dat v Ruby a podíváme se na dvě nejčastěji používané složitější datové struktury. Na přetřes přijde pole a hash. Struktury s těmito něbo podobnými názvy jsou implementovány ve většině moderních programovacích jazyků, ale v jejich přesné definici bývají rozdíly.

Web je interaktivní médium. A dá se toho využít ke spokojenosti čtenářů i autorů. Umožňuje mi to reagovat na ohlasy požadující jednak náměty k procvičení popisovaných rysů Ruby a také ukázková řešení zadaných úkolů. Abych příliš nenarušoval strukturu článků, rozhodl jsem se zatím uveřejňovat úkoly zvlášť.

V minulém díle jsme nakousli cyklus while, který je jednou ze základních řídích struktur procedurálních jazyků. Pojďme se nyní podívat, jaké další možnosti ovládání běhu programu nám Ruby nabízí.

Protože nepřetržité probírání reprezentace různých typů dat pomocí tříd v Ruby by bylo poněkud nudné, zvýšíme si dnes motivaci malým úkrokem stranou. Podíváme se, jak vytvořit a spustit jednoduchý program. Velmi zlehka přitom nakoukneme pod pokličku řídících struktur programu a vstupně-výstupních (IO) operací.

V závěru předchozího článku jsme docílili spuštění irb - aplikace umožňující interaktivní práci s interpretem jazyka Ruby. V tomto pokračování budeme irb intenzivně využívat. Všechny dále uvedené ukázky kódu jsou přímo kopírované z irb.

Dali jste si do nového roku předsevzetí, že se naučíte nový programovací jazyk? Jestli ano, možná vám přijde vhod volná série článků, ve kterých si představíme jazyk Ruby. Jestli ne, ještě pořád to můžete dohnat. Ostatně dávat si předsevzetí jen jeden den v roce je dosti neefektivní.