Aktuální kategorie: PHP

Dva a půl roku poté, co se objevilo PHP verze 5.2, tu máme další verzi PHP, tentokrát s označením 5.3.0.

V nové verzi Zend Frameworku 1.8 došlo k významné změně v práci s automatickým nahráváním tříd do projektu. Dříve jsme byli zvyklí, že na začátku bootstrapu se zavolala metoda Zend_Loader::registerAutoload(), která dokázala nahrávat třídy s přesně daným prefixem za nás. Tato možnost je i v nové verzi k dispozici, je však označena jako zavržená a ve verzi 2.0 bude definitivně odstraněna.

Když jsem začínal s programováním, rád jsem na své weby umisťoval ankety. Bohužel jsem je tenkrát neuměl sám vytvořit a proto jsem využíval služeb jako je BlueBoard. V době, kdy jsem dělal první komerční web jsem si ale uvědomil, že takovéto "externí" prvky vypovídají cosi o mých programátorských schopnostech. Svojí první anketu jsem "opsal" z jedné publikace o PHP, kde ji ale naneštěstí řešili velmi složitě – za pomoci polí, obrázků generovaných v PHP apod. Tato konstrukce mi přišla velmi kostrbatá a pro začínající programátory až nepochopitelná.

Pokud máme vytvořit dlouhý formulář, je možné ho rozdělit na několik stránek, abychom uživatele nevylekali a neodradili je od vyplňování. Několikastránkový formulář je však nutno správně zkonstruovat a ošetřit, abychom nezpůsobili sobě i jeho uživatelům více problémů, než je nezbytně nutné.

V předchozím článku o použití populárního SSH2 v prostředí PHP jsme si řekli něco málo o problematice instalace extension do PHP a poté jsme si vyzkoušeli připojit se k SSH serveru a poslat nějaký příkaz... Tentokrát bych se rád věnoval transferům dat pomocí SSH2. Řekneme si něco o použití SCP a SFTP, což jsou vlastně přenosové technologie využívající bezpečnosti SSH protokolu.

V tomto článku se naučíme pracovat s FTP v PHP a ukážeme si nějaké praktické příklady použití této extension. Ke konci článku se budeme také zabývat SSL-FTP.

Jistě jste jako vývojáři nějaké aplikace v PHP potřebovali uskutečnit práci s operačním systémem, na kterém vám běží celý server, a zároveň jste řešili dilema na téma bezpečnost celého serveru. Jak pracovat s pokročilými funkcemi operačního systému s minimálním rizikem napadení serveru skrze nevhodně nastavené PHP se vám pokusím nastínit v tomto článku.

V předchozím článku jsem teoreticky vysvětlil algoritmy pro tvorbu diskusí po články. V tomto článku již naleznete hotové řešení, které si můžete stáhnout a využít na vlastním webu.

Mnoho začínajících weblogů či webzinů se trápí s problémem, jak udělat strom diskusí pod články co nejefektivněji. Pokusím se problém vysvětlit v následujících článcích, přičemž v tomto si provedeme nejprve malou teoretickou analýzu.

Ve všech předcházejících článcích jsme si při předvádění jednotlivých regulárních výrazů vystačili pouze se dvěma funkcemi. V tomto článku se proto seznámíme s několika dalšími užitečnými funkcemi pro práci s Perl-compatible regulárními výrazy v PHP. Vzhledem k tomu, že vše, co se týče konstrukce regulárních výrazů samotných, bylo již probráno, budu se při popisování jednotlivých příkladů věnovat hlavně funkcím samým.

Přestože mám rád řešení využívající zavedené existující produkty a Gettext je bezesporu kvalitní knihovna, není vždy možné toto rozšíření použít. Důvody jsou dva - jednak rozšíření nemusí být na hostingu k dispozici a jednak při vkládání nové jazykové hlášky nebo i úpravě stávajícího překladu je nutné vytvořit jeho binární podobu. A to je podstatná nevýhoda, protože v PHP neexistuje pro tuto operaci interní funkce, takže je potřeba volat externí příkaz, což také není možné vždy. Překlady se navíc ukládají do textového souboru a nikoli do databáze, což může znesnadňovat jejich editaci.

V předchozím článku jsme si vysvětlili tvrzení o následujícím (a tvrzení o předcházejícím) a ukázali si jednoduché příklady. Tentokrát se podíváme na příklad z praxe, který ovšem již tak jednoduchý nebude. Budeme testovat platnost registrační značky (bývalé SPZ). V druhé části článku se pak podíváme na zoubek takzvaným podmíněným subvýrazům.

Ačkoli jsme se modifikátorům věnovali již ve dvou článcích, vrátíme se k nim i tentokrát a předvedeme si možnost jejich lokálního použití. V druhé části článku pak nahlédneme pod pokličku jedné pokročilé techniky, kterou jsou takzvaná "tvrzení".

V této části našeho seznámení s lokalizační knihovnou gettext se podíváme na to, jak uživatelům jednoduše umožnit výběr jazyka, ve kterém chtějí s aplikací komunikovat.

Kulaté závorky jsme doposud používali pro ohraničení subvýrazů, a to buď proto, že jsme chtěli subvýraz doplnit kvantifikátorem, nebo proto, že jsme se na řetězec odpovídající subvýrazu chtěli odkazovat pomocí zpětné reference. Kulaté závorky se ale v Perl-compatible regulárních výrazech používají také k sestavení speciálních konstrukcí, které ovlivňují chování regulárního výrazu.

V předchozím článku o gettextu jsme si ukázali použití této lokalizační knihovny na jednoduchém skriptu. Tentokrát se podíváme na to, jak průběžně s vývojem aplikace udržovat i její překlady a jak se vypořádat s některými lingvistickými lahůdkami způsobenými odlišnou gramatikou jednotlivých jazyků.

V předchozím článku jsme nakousli téma modifikátorů, a protože modifikátory jsou příliš velkým soustem pro jeden článek, budeme v tomto tématu pokračovat a ukážeme si další čtyři modifikátory.

Když jsem potřeboval napsat program v PHP, který by ukládal soubory přímo do databáze, zjistil jsem, že nelze na internetu najít popsané řešení. Buď bylo pro MySQL nebo pro ASP. A tak vám tady ukážu řešení, které mě stálo hezkých pár hodin hledání. Řešení je provedeno (a hlavně odzkoušeno) nad MS SQL 2000 server

Web byl již při svém vzniku zamýšlen jako prostředek pro sdílení informací po celém světě. Z hlediska technologií je sdílení informací poměrně dobře vyřešeno, slabým článkem je však člověk. Zatím neexistuje žádný jazyk, který by ovládali všichni uživatelé internetu. V mnoha případech je proto potřeba webové stránky nebo celé aplikace lokalizovat do několika jazyků.

Funkčnost regulárních výrazů rozšiřují také takzvané modifikátory, které upravují způsob vyhodnocování regulárního výrazu. Právě modifikátory mohou změnit význam některých metaznaků. Kromě modifikátorů probereme v tomto článku také několik nových konstrukcích pro ukotvování řetězce (nebo jeho částí).

V tomto článku si ukážeme práci se subvýrazy v praxi a seznámíme se s funkcí pro nahrazování řetězců pomocí regulárních výrazů. Použití této funkce budeme demonstrovat na třech praktických příkladech.

Po úvodním (převážně teoretickém) článku je na čase si ukázat, že to skutečně funguje. Proto si tentokrát předvedeme, jak snadno můžeme zkontrolovat správný zápis telefonního čísla, hesla či URL.

V předchozím článku jsme si ukázali způsob, jak pomocí PHP obsluhovat sdílenou paměť. Teorie však již bylo více než dost, a proto si tentokrát ukážeme, jak vytvořit jednoduchou aplikaci chatu, která bude tohoto druhu ukládání dat využívat.

Pravděpodobně mnozí z vás znají použití zástupných znaků "*" a "?", například při vyhledávání souborů. Jistě uznáte, že použití takových zástupných znaků (wildcards) je často neocenitelné, přesto nemusí být dostačující, pokud chceme postihnout komplikovanější řetězec. Právě k tomu se nám mohou hodit regulární výrazy.

PHP se stalo jedním z nejpopulárnějších systémů pro tvorbu dynamických webových stránek. Proto každá jeho nová verze vzbuzuje vlnu očekávání. Nejinak tomu bylo i před vydáním PHP5. V tomto článku bych chtěl shrnout své nepříliš pozitivní dojmy z této novinky a směřování platformy PHP vůbec.

Patrně mnohým z vás název článku nic neříká. Důvodů je mnoho, mezi základní však patří fakt, že práce se sdílenou pamětí (Shared Memory) se ve skriptech PHP příliš často nevidí, je spíše dominantou vyšších programovacích jazyků. Ukážeme si proto, jak i pomocí "obyčejného" PHP můžeme využít alespoň část z toho, co nám práce se sdílenou pamětí nabízí.

Tento článek je poněkud netradiční, podívám se v něm nikoli na nejlepší projekty Zend's PHP 5 Coding Contest, ale na projekty s vyloženě špatně napsaným kódem, které ovšem také usilovaly o přízeň poroty a odborné veřejnosti. Cílem článku není pohanět cizí práci, ale poukázat na to, čeho byste se měli ve svých projektech založených na PHP 5 jednoznačně vyvarovat.

V předchozích článcích jsem se soustředil na dva z výherců Zend's PHP 5 Coding Contest, tedy aplikace PRADO a wtcSQLite, v tomto článku bych se chtěl podívat na několik menších aplikací, které sice neobsadily čelní místa, ale dle mého názoru jsou výborně využitelné v praxi, popřípadě pro výukové účely, a nejsou jen akademickým programátorským konceptem, jako tomu je v případě PRADO frameworku.

PRADO je sada komponent pro PHP 5 připomínající koncept, který můžeme nalézt v Borland Delphi, případně v ASP.NET. PRADO se stalo jednoznačným vítězem Zend PHP 5 soutěže, a to jak u porotců, jak u veřejnosti. Tímto článkem se na tento rozsáhlý objektový projekt pro PHP 5 podíváme blíže.